 |
Právě je 237 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
luteran
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
105949087
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
°
GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY
I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami!
Nebojme se říci nahlas, co si myslíme
GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.
|
|
Velikonoční přání 2021 si můžete na portálu Síť víry stáhnout a poslat svým přátelům a známým
|
|
poslal Frantisek100 V Markově evangeliu je uveden tento příběh:
·
47A
když nastal večer, byla loď daleko na moři a on jediný na zemi.
·
48Spatřil
je zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním kráčel
po moři a chtěl jít dál kolem nich.
·
49Když
ho uviděli kráčet po moři, vykřikli v domnění, že je to přízrak;
·
50všichni
ho totiž viděli a vyděsili se. On však na ně hned promluvil: „Vzchopte se, já
jsem to, nebojte se!“
·
51Vstoupil
k nim na loď a vítr se utišil. I byli celí ohromení úžasem.
Ale tento příběh je i jinde:
U Matouše:
·
24Loď
byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
·
25K
ránu šel k nim, kráčeje po moři.
·
26Když
ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli
strachem.
·
27Ježíš
na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“
·
28Petr
mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“
·
29A on
řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
·
30Ale
když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane,
zachraň mne!“
·
31Ježíš
hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“
·
32Když
vstoupili na loď, vítr se utišil.
Ale i u Jana:
·
16Když
nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
·
17vstoupili
na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo, a Ježíš s nimi stále
ještě nebyl.
·
18Moře
se vzdouvalo mocným náporem větru.
·
19Když
veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři
a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.
·
20On
však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“
·
21Chtěli
jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.
Událost se stala ve stejnou dobu po zázraku s chleby. Matouš a Jan u této události byli přítomni. Marek
ji znal jen z vyprávění Petra, kterého na cestách doprovázel. Matouš však
popisuje, jak se zachoval Petr. Jan
tuhle událost nezmiňuje. Ale u Marka bych spíše předpokládal, že se Petr
Markovi o této události zmíní. Nezmiňuje se. Třeba se Petr za svoje jednání
styděl. Marek tak nedostal od Petra celé informace.
A tady vidíme, že autoři evangelií byli ovlivněni i osobními
pocity. To je mi sympatické, než tvrzení, že autorům vše diktoval Duch Svatý. Prostě
psali tak lidé, které měli svoje pocity. A jistě je k tomu pudilo i něco nadpřirozeného
a Božího. Ještě štěstí, že psali oni
sami a nepsali to lidé, kteří vše slyšeli "z druhé ruky". To by pak sdělení
díky komunikačnímu šumu těžko odpovídalo skutečnosti. Lukáš a Marek sice psali
to, co slyšeli od jiných, ale tady šlo v té době ještě o přímé účastníky, kteří
si události s Pánem Ježíšem pamatovali dost živě.
Na jednom školení z
etické výchovy jsem zažil zajímavý pokus.
Lektorka nám přečetla nějaký příběh. Než ho začala číst,
poslala za dveře čtyři dobrovolníky, kteří příběh tak nemohli slyšet. Pak
vybrala jednoho z nás, který měl přečtený
příběh reprodukovat tomu, kdo byl za dveřmi
a byl pozván do třídy. Pak tento člověk měl, to co slyšel, reprodukovat dalšímu za dveřmi . A on pak byl v roli reprodukovat obsah
dalšímu, kdo by za dveřmi. Když jsme slyšeli, jak je původní příběh interpretován
třetím účastníkem, hodně jsme se nasmáli. Obsah už s tím, co nám na začátku přečetla
lektorka, souhlasil jen málo. Tohle je onen komunikační šum.
Je štěstí, že evangelia a Nový zákon se zachovaly v písemné
podobě, protože jinak by došlo k velkému zkreslení.
Udělejte si někdy takový pokus a hodně se nasmějete a uvědomíte si, jakou roli hraje komunikační
šum.
|
poslal Nepřihlášený Jsem ve sboru vedoucí již mnoho let. Chodím
a modlím se. Dokola se zabývám myšlenkou co moje sexualita a
Bůh.
Strašně se mi líbí ženy a sex. Pořád bych to dělal. A pořád
si to dělám. Mám to hrozně rád a uklidňuje mě to.
|
poslal rudinec https://www.dropbox.com/sh/ww19du18aek2ccu/AACpGtPWG77u7bP-VnUMBH2Ja?dl=0&fbclid=IwAR1dpVY5KP2lkd0nyQt09MqsWZ9Uh7b0hXZK-XDeSlf01juWSF7qxPr-YtM
|
poslal Frantisek100 Včera jsem shlédnul na TV Art film Klér. Docela jsem se
zhrozil a uvědomil si, jak je dobře, že
u nás žádná církev nemá takovou moc a postavení jako v Polsku. Kdybych byl
nevěřící, upevnilo by mi to nevíru v Boha. Logicky si člověk položí otázku, jak
se může taková organizace považovat za svatou
a že má právo jen ona udělovat svátosti. Arogantní jednání kněží,
podvody, alkoholismus, úchylky a pro obyčejného člověka úplná beznaděj a zoufalství. K čemu je taková
organizace, která se sama pasuje na svatou. Uvědomuji si, jak strašný musel být
středověk a doba, kdy vládly církve. Ten film stojí za přemýšlení a natočili ho
sami Poláci, kteří už mají církve až po krk a církev už ztrácí veškerou
autoritu. Nevím, jak je to u nás, a díky Bohu, že církve zde nemají takovou moc
a postavení. V podstatě jsou argumentem pro nevěřící, že církve jsou jen lidské
zotročující spolky s cílem ovládat a vydírat své ovečky. A ono to neplatí jen
na jednu církev katolickou. Přesto v ní bylo
a je i dost poctivých kněží. Mne ten film až vyděsil a nedivím se lidem, že mnozí či
většina nevěří. Stojí za přemýšlení. Dohadujeme se o tom , kdo je náš bližní,
ale opravdové problémy se zamlčují a
mlží. Kdo vlastně ovládá církve? Co by tomu asi říkal apoštol Jan? Co by
církvím asi vytknul?
|
|
poslal redifon Vždy jsem měl za to, že ze Staré smlouvy vychází smlouva Nová. Považoval jsem to za přirozené. Nikdy jsem nad tím neuvažoval. Bral jsem to jako axiom, že dvěma body prochází jediná přímka. Pak ale na tyto stránky zavítal ze synagogy jeden konvertita k judaismu a začal zde prosazovat tezi nadřazenosti judaismu nad křesťanstvím, které označoval jako bludné, a fanaticky napadat našeho Pána Ježíše Krista i víru v něj.
Proto jsem byl nucen, v obraně své víry, se podívat na rabínský judaismus podrobněji, ačkoli mne do té chvíle vůbec nezajímal a neměl jsem s ním jakýkoli problém. Náhle jsem musel řešit problém: Co přirozeně navazuje na Starý Zákon: Nový Zákon - či rabínský judaismus?
Starozákonní bohoslužba je popsána mj. v 3. knize Mojžíšově. Chrámová bohoslužba je popsána v 3 knize Mojžíšově, 16. kapitole. A židovská bohoslužba je charakterizována třemi entitami: stánkem úmluvy, později chrámem, veleknězem a obětí.
A je to bohoslužba věčná, jak praví tento text:
3M. 16,34 "A bude vám to ustanovením věčným k očišťování synů izraelských, ode všech hříchů jejich, každého roku jednou. I učinil Mojžíš tak, jakž jemu byl přikázal Hospodin." (BK)
To je naprosto stěžejní text. Hospodin v 3M. resp. 3M, 16 ustanovil bohoslužbu,a dále zaručuje Izraeli, že tato bohoslužba potrvá potrvá na věky. (3M. 16,34).
Čas plynul, chrám Šalamounův byl zničen, poexilní proroci skončili Malachiášem, a v Izraeli už nebyl nikdo, kdo by národu zjevil Hospodinovu vůli.
A potom došlo ke golgotské události, která změnila svět.
J. 19,30 "A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil." (BK)
A v tento okamžik Spasitelovy smrti, skončila Stará smlouva a současně vznikla Nová smlouva, smlouva vyššího typu, smlouva univerzální, určená všem, v níž se Kristus stal NOVÝM veleknězem (Žd. 4;14,15), NOVÝM chrámem, ve kterém přebývá plnost božství (J. 2,19-21; Kol. 2,9) i NOVOU obětí (Žd. 7,27; Žd. 9,28; 1J. 2,2) - a to při dodržení ustanovení (3M. 16,34)!!!
Tento začátek nové éry byl doprovozen nadpřirozenými událostmi:
1) Tma od hodiny šesté do hodiny deváté (12-15 hod) (Mt. 27,45; Mk. 15,33; Lk. 23,44)
2) Roztržení chrámové opony (Mt. 27,51; Mk. 15,38; Lk. 23,45)
3) Zemětřesení v Jeruzalémě, při kterém se hroby otvíraly, mnozí zesnulí vstali a ukázali se mnohým (Mt. 27;51-53)
Tyto události nebyly Židy správně vyhodnoceny, zřejmě proto, že jejich myšlení bylo už zatíženo nenávistí k Pánu Ježíši Kristu, tedy vpravdě barabášovským myšlením, které vyústilo až ve vraždu Spasitele:
Ukřižuj! (Mt. 27; 22,23; Mk. 15; 13,14; J. 19,15) Propusť nám Barabáše! (Mt. 27; 20,21,26; Lk. 23,18; J. 18,40)
Ale Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným (Ž. 118,22; Mt. 21,42; Mk. 12,10; Lk. 20,17; 1Pt. 2,7)
Židé Pána Ježíše Krista zavrhli (Ž. 118,22; Mt. 21,41; Mk. 12,10; 1Pt. 2,7), následně si pak na soudu zvolili zločince Barabáše (J. 18,40), čímž přivolali za tento odporný zločin zlořečení na sebe i své děti (Mt. 27,25), a pak Spasitele zabili (Sk. 3,15; 5,30; 1Tes. 2,15).
V prvních dvou textech (Sk. 3,15 a Sk. 5,30) použili kraličtí význam "zamordovali", který je přesnější, protože Pán Ježíš byl odsouzen PROTI římskému právu, na nátlak Židů, a tedy byl ZAVRAŽDĚN, protože na Kristově kříži měl podle římského práva viset Barabáš!!!
A zlořečení Židů za Spasitelovu smrt "Krev jeho na nás . . ." (Mt. 27,25) se s Židy potáhne až do druhého příchodu Pána Ježíše v moci a síle na tuto zem, kdy Židy zachrání před úplným vyhlazením. Tehdy Židé uvidí, koho bodli (Zach. 12,10) a budou nad ním kvílit, jako nad prvorozeným. Což ovšem potvrzuje skutečnost, že se vina Židů, kterou na sebe přivolali (Mt. 27,25), přenáší z pokolení na pokolení. Je velice zvláštní, že Pána Ježíše bodl římský voják (J. 19,34), ale Písmo za tento čin přisuzuje Židům (Zach. 12,10).
Židé volali:
J. 19,15 "Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi, ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží: Nemámeť krále, než císaře." (BK)
Tím ovšem nad sebou, jako duchovní autoritu uznali římského císaře - a toho se až do druhého Spasitelova příchodu v moci a síle, nezbaví. To samozřejmě mělo neblahé následky. Odmítli Božího Syna a uznali nad sebou vládu císaře. A Hospodin jim vyhověl: Císař skutečně po 40 letech přišel!!!
Spasitel světa, Pán Ježíš Kristus, za svého pozemského působení byl chrámem i veleknězem:
Izajáš 53, 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
Proroctví o Beránkovi Božím:
Exodus 12, 46 Musí být sněden v témž domě. Z jeho masa nevyneseš nic z domu; žádnou jeho kost nezlámete. Jan 19, 33 Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali, Jan 19, 36 Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚ Ani kost mu nebude zlomena.‘
Podivuhodné vyplnění starozákonního proroctví!!!
Matouš 12, 7 Kdybyste věděli, co znamená ‚milosrdenství chci, a ne oběť‘, neodsuzovali byste nevinné. Jan 5, 15 Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil. Jan 5, 16 A proto Židé začali Ježíše pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu. Mt. 23; 37,38 "Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a který kamenuješ ty, kteříž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky své, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste. (30) Aj, zanecháváť se dům váš pustý." (1Kr. 9,7) (BK)
Kdyby Židé měli ducha Božího, pak by se Boha ptali, kde je nyní chrám, velekněz i oběť, když to všechno nevidíme, ale z Písma víme, že to všechno musí nutně existovat???
Anebo jinak: V co NOVÉHO, se velekněz, chrám i oběť modifikovali a kde to lze nalézt???
A dostali by od Boha asi tuto odpověď:
Ježíš Kristus je NOVÝM chrámem (J. 2,19-21), ve kterém přebývá plnost božství (Kol. 2,9). Dále to, že Pán Ježíš Kristus je NOVÝM veleknězem (Žd. 4;14,15) i NOVOU obětí (Žd. 7,27; 1J. 2,2).
A tato NOVÁ bohoslužba tedy NOVÁ SMLOUVA, se neomezuje jen na židovský národ, ale je určena celému světu.
Židé, nerespektujíce bohoslužebná ustanovení v 3M. 16, resp. v 3M. 16,34, si vytvořili náboženství PARALELNÍ, náboženství vlastní, dle svých představ, ve kterém hradbu, kterou Kristus zbořil, zase obnovili, což znamená, že se znovu uzavřeli do ghetta a obnovili nepřátelství, které Kristus na kříži zrušil (Ef. 2; 14,15).
Paul Johnson, autor knihy "Dějiny židovského národa" (Rozmluvy Řevnice, ISBN 80-85336-31-6) na str. 212 praví, cituji:
"Donin znal Talmud dobře, dokázal se rabína ptát na všechny ty pasáže z Talmudu, k nimž měli nebo mohli mít křesťané námitky (představovaly jen mizivou část celku): šlo v nich o urážku Krista (Ježíš se topil v Pekle ve vroucích výkalech), či o rouhání se Bohu Otci (plakal nebo byl poražen v debatě), popřípadě se v nich zakazovalo Židům stýkat s křesťany."
Moje pozn. K tématu: Gittin, 57a
* * *
André Lemaire, "Dějiny hebrejského národa" (vydavatelství ERM Podlipného 17 Praha 8, ISBN 80-901477-6-3), na str. 108 praví:
"V Palestině i v diaspoře (obzvlášť v Babylonii) se judaismus po r. 70 stal v zásadě judaismem farizejské strany."
Matouš 12, 24 Když to slyšeli farizeové, řekli: „On nevyhání démony jinak než ve jménu Belzebula, knížete démonů.“ Matouš 23, 2„ Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Matouš 12, 14 Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí.
Tak to je jen pár reprezentativních výroků, týkajících se farizeů. Je zřejmé, že nenávist farizeů, potažmo rabínských judaistů ke Spasiteli trvá dodnes, čehož neklamným důkazem je i působení onoho konvertity k judaismu zde, na Granosalis.
Závěrem, ustanovení věčné je Bohem garantováno. Člověk je nevěrný, ale Bůh zůstává věrný (2Tm. 2,13). Princip věčné bohoslužby, tedy chrám - velekněz - oběť musí být za všech okolností zachován.
Židé po r. 70 však tento princip porušili, vytvořili si své vlastní PARALELNÍ náboženství, nerespektujíce věčné ustanovení zakotvené v (3M. 16,34), tedy náboženství, které je směsí Božích i lidských ustanovení. Tuto bohoslužbu tedy Bůh nevytvořil, ani nepožehnal, a to proto, že obsahuje lidské prvky, které jsou jako dílo lidské nutně zatíženo chybami. Taková bohoslužba tedy nemůže být Bohu milá, protože je fakticky založena na vzpouře proti Bohu. A z těchto důvodů nemůže být rabínský judaismus v žádném případě křesťanství nadřazen.
redifon
|
|
poslal Magdalena07 Všichni známe Podobenství o milosrdném Samaritánovi, ale pro jistotu si ho znovu uvedeme: Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?” Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?” On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí” a „miluj svého bližního jako sám sebe.” Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.” Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „ A kdo je můj bližní?”Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‘Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.’ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?” Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.”
Otázka tedy zní:" Kdo je můj bližní?" Často slyším odpověď "všichni jsou naši bližní" Co myslíte vy, přátelé? Z odpovědi našeho Pána zaznívá něco úplně jiného.... Zdraví Magdalena — Evangelium podle Lukáše 10, 25-37 ( CEP) |
poslal Frantisek100 Nikdy jsme doma
neměli žádné domácí zvířátko a ani
jsme s ničím takovým nepočítali. Naše dcera
na venkově je psí a kočičí máma. Má pejska a tři kočky. Nedávno jí někdo za plot
vhodil malinkého koťátko, celé černé a staré tak šest týdnů. Vzala ho domů.
Bylo hladové a potřebovalo ošetřit
veterinářem. Všeho se mu dostalo.
Přijeli jsme na návštěvu a tenhle maličký
kocourek stál v u dveří. Tak strašně maličký
a hubený, s naježenou srstí. Už strávil u naší dcery týden, ale její staré
kočky ho nepřijaly. Prskaly na něho a jedna
mu pacičkou dala i facku. Začal se tulit k mé manželce. Vzala ho do náruče a on
si hned získal její srdce. " Podívej se, Františku, jak je krásný?" Hladila ho a měla z něho velikou radost. "Vezmeme si ho domů." Oponoval jsem, že nevíme, jak se o něho starat
a nikdy jsme žádné zvířátko neměli. " Všechno vám pro něho zařídím a přivezu i s kočičím záchodem a s
krmením."
Za tři dny v neděli byl
kocourek už nás. Dali jsme mu jméno Mikeš, protože je černý jako ten v Ladově
pohádce. Zpočátku opatrně chodil po místnosti a ukázal se velice čistotný. Věděl
už chodit na kočičí záchod, stále si
čistil tlapky, prostě velice čistotné
zvířátko. Hráli jsme si s ním, běhal za námi. Akorát do ložnice za námi nesměl.
Chutnalo mu kočičí mlíčko a kapsičky. Za dva týdny se změnil v milého šikovného
kocourka , který prolezl doma vše, co se dalo prolézt. Nejraději seděl u okna a
díval se na svět za sklem. Vylezl na můj stůl s počítačem, prošel se mimo svítící
klávesnice, podíval se chvíli na monitor, sáhl na něj pacičkou a pak zkontroloval, co je
vzadu. Když jsme v noci šli na WC, objevil
se znenadání a doprovázel nás. Museli
jsme mu opatrně pak utéci za dveře ložnice. A ráno už čekal u dveří ložnice a
když zjistil, že už zůstaneme vzhůru,
začal poskakovat a radovat se.
Museli jsme s ním však na očkování. Dcera přijela autem a on musel zpět do
přepravky, kterou ho k nám nedávno přivezla. Mikešek najednou začne zoufalé mňoukat.
Přepravka leží na sedadle vedle manželky. Otvírá víko a Mikeška hladí a utěšuje
slovy, že my tě přece nikomu nedáme, neboj se. Ohlednu se dozadu na sedačku a
vidím jeho očka. Žasnu, tečou z nich opravdové slzy. U pana doktora byl moc
hodný a ani nezakňučel, když dostal
injekci. Když jsme se vrátili domů, opět skákal radostí, hrál si, občas nám
olíznul ruku a nakonec spokojeně usnul.
Možná si řeknete, proč to sem ten
František píše? Já jsem si uvědomil to naše živočišné spojení s ostatními zvířátky. A že láska existuje i mezi nimi a námi. Jak to Pán Bůh zařídil, že nás láska spojuje. Nikdy před tím jsem si to tak silně
neuvědomil, jako tehdy, když jsem spatřil kočičí uplakané oči.
|
|
poslal Frantisek100 Tady se stále dohadujeme o křtu a nakonec stejně nedocházíme
k pravdě. Pán Ježíš přece prohlásil o dětech: · Matouš 19, 14Ježíš
však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří
království nebeské.“ · Marek 10, 14Když
to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně,
nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
· Lukáš 18, 16Ježíš
si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim,
neboť takovým patří království Boží.
K čemu u dětí křest?
Pokud se nedožijí dospělosti, stejně
budou v nebi.
U dospělých je to jinak. Tím
rozhodujícím je křest dospělých. A nejde
jen o křest vodou, ale i o působení Ducha.
·
1Mezi farizeji
byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.
· 2Ten přišel k
Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha.
Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“
· 3Ježíš mu
odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit
království Boží.“
· 4Nikodém mu
řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do
těla své matky a podruhé se narodit.“
· 5Ježíš
odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha,
nemůže vejít do království Božího.
· 6Co se narodilo
z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.
Proč přišel Nikodém k Pánu Ježíši? Ještě nepoložil Pánu
Ježíši otázku a Pán Ježíš ji znal. Nikodéma zajímal věčný život, který je u
dětí automatický. A tady je odpověď.
Narodit se z vody?
Židé znali přece křest. Nedělal se v řece, ale v mikve, kde musela voda
přitékat a i odtékat. Sloužila k
rituální očistě a on jako farizej to dobře věděl. A Jan Křtitel začal s něčím podobným:
·
5Tehdy vycházel
k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
· 6vyznávali své
hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
Co předcházelo křtu?
Přece pokání. Bez něho nikdo nepochopí oběť Pána Ježíše a vlastně Pána Ježíše nepotřebuje. A to
ponoření je v tekoucí vodě, aby se obrazně odplavilo to hříšné. A proto se
člověk ponoří celý, úplně celý. Ne do bazénu, ale tekoucí vody, která hřích obrazně
odplaví.
To je ta voda potřebná k narození.
Ale to nestačí.
Po smrti Pána Ježíše byl seslán Duch Boží.
K čemu?
·
26Ale
Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a
připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
Je třeba pochopit Pána Ježíše a jeho dílo i smrt. A tohle je
působením Ducha Božího.
To je další část znovuzrození.
A tom by měl být
křest.
Na pořadí nezáleží. Vzpomeňme na Kornélia. Tady napřed působil Duch Boží. Tak se to může
klidně stát i lidem v životě.
Někdy mám pocit, že se ve křtu hledá nějaká magie, ale přece
Boží Slovo nám to chce ukázat jasněji.
Bez pokání, vody mi připadá křest k ničemu a stejně tak bez pochopení
Pána Ježíše a jeho oběti
|
|
poslal Frantisek100 · 34Zavolal k
sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi
svůj kříž a následuj mne.
· 35Neboť kdo by
chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a
pro evangelium, zachrání jej.
· 36Co prospěje
člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
Pán Ježíš ví, že Ho následovat správně mohou jen lidé, kteří
umí zapřít sami sebe a vzít svůj kříž. Co to znamená zapřít sám sebe?
Umíme to?
Každý se snažíme
nějak se seberealizovat a myslíme hlavně na sebe. Je to pro nás příjemný pocit,
že něco dobrého po nás zůstane. Je to i přirozené. A také toužíme po pochvale, uznání, chceme,
aby si nás lidé vážili či nás prostě měli rádi.
Vlastně seberealizace a potřeba uznání patří mezi jedny ze základních
lidských psychických potřeb. Někdy to však přeháníme, že se stáváme pyšní a
rádi se chlubíme tím, co jsme dokázali. Věřící mají sklon chlubit se tím, jak
dodržují zákony a příkazy a že patří k té či jiné církvi či ostatku církve,
která má už zaručené spasení. A někdy to vlastně děláme pro onu záchranu či nesmrtelnost.
Ale Pán Ježíš chce,
abychom zapřeli sami sebe. Aby tyhle naše přirozené potřeby nebyly na prvním
místě. Abychom uměli zkrotit svoji pýchu, své touhy po uznání a pochvale, po slávě a jiných požitcích.
Dokážeme toto naše já zapřít? Netoužit po ničem jiném než po tom, aby byl naopak
oslaven, chválen a ctěn On? Náš Pán?
A co znamená ten kříž, který si máme vzít sebou? Je to přece
popravčí nástroj, na kterém má být
vykonán trest smrti.
Proč ho Pán Ježíš zmiňuje a doporučuje do výbavy , když chceme
následovat Pána Ježíše?
Takový popravčí nástroj nesl i Pán Ježíš na Golgotu. Co nám
má symbolizovat?
Nejen popravčí nástroj, ale i náš hřích. Pán Ježí ale nesl i
naše a moje hříchy, hříchy všech lidí.
Jaký hřích? Co to pořád ti věřící mají s hříchem? Já přece jsem nikomu tolik neublížil,
abych měl být za to popraven. Co je to stále za sebeobviňování? Dejte s ním
pokoj!
To je problém lidí dnes i v minulosti. Pokání. Uvědomit si
svůj stav.
Učedníci už pokání zažili a uvědomili si to před křtem.
Stav, který dnes většinou lidé nejsou schopni vnímat. Pán Ježíš si uvědomuje,
že ti, kteří ho budou následovat potřebují právě také zapření sama sebe a dále
si uvědomit, že na tento popravčí nástroj je On položen místo nich. Pán Ježíš. On se obětoval. On se stal obětním
Beránkem, čemuž oni učedníci jako Židé velice dobře rozuměli. Obětí, která je
zbavuje v očích Boha viny a hříchu a
dělá Božími dětmi.
A veškerá snaha zachránit si život a získat věčný život tak,
že věříme jen svým lidským výkonům, naopak k životu věčnému nevede a je marností.
Pán Ježíš ví, že učedníky čekají
velká utrpení, když budou svědomitě a poctivě hlásat Krista a evangelium a že je bohužel čeká první smrt. Ale to nebude jejich konec,
protože On nad smrtí zvítězí tím, že bude Bohem vzkříšen. Bůh to Pánu
Ježíši ukázal už na Lazarovi, který byl
dokonce několik dní v hrobu. Svědků
bylo tehdy mnoho. Pár dnů před jeho popravou.
Nyní ještě čas nenadešel a učedníky je třeba poučit, A nejen
je, ale všechny, kteří v budoucnu se ujmou stejného úkolu. Proto tak Pán Ježíš takto
k učedníkům hovoří.
Co z toho plyne pro nás, obyčejné věřící?
Ne každý dokážeme
být učedníky, ale naší prioritou ze všech hodnot v životě by měl být Pán Ježíš.
Uvědomit si, že bychom mu měli být vděčni, že
smíme oslovovat Boha titulem Otče a že nás neopustí ani ve smrti,
která nemusí být definitivním koncem. Neznáme všechna tajemství dobra a zla,
ale nejdůležitější je slovy Pavla: Víra, naděje, láska, ale největší je láska.
Tu největší oběť lásky nám ukázal Pán Ježíš. Boží Syn.
Hezky se to píše a hezky se to poslouchá. Nejdůležitější je
to přijmout. Kéž by to uměl i přijímat?!
|
poslal oko Když se řekne slovo křest, každému člověku se ihned vybaví křesťanská
církev. Slovo křesťan není však odvozeno od slova křest, ale od slova
Kristus.
(Zajímají mě vaše názory na křest a na tento článek od nekatolického autora).
http://www.ks-sch.cz/files/Casopis_Idea_65_web.pdf
|
poslal Nepřihlášený A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“
Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
|
|
poslal Frantisek100 24Vstal a
odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom
někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;
· 25hned o něm
uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k
nohám;
· 26a ta žena
byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její
dcery.
· 27On jí řekl:
„Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“
· 28Odpověděla
mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“
· 29Pravil jí:
„Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“
· 30Když se
vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.
Kdysi jsem tomuto příběhu nerozuměl. Přesto je v něm skryto
něco, co je potřeba rozluštit a
pochopit. Vešel do končin týrských. Co to bylo za oblast? Dvě města. Týr a
Sidon.
, dnešní Saida, starobylé kananejské město [Gn 10,15.19],
nazvané po prvorozeném synu Kanánovu [podle bibl. tradice]. Leželo asi 35 km
sev. od Tyru na úzkém pruhu skal. Důležitý
námořní a obchodní přístav ve Fénicii na pobřeží Středozemního moře. Byla to
velice zámožná oblast díky kvetoucímu obchodu.
Ježíš se rozhodl hlásat své
poselství právě v tomto pohanském materialisticky zkaženém městě. Vstoupil do
jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl, ale jeho ohlas byl silnější a
brzy se o něm vědělo. Nebyl to pohanský, ale pravděpodobně dům, kde žili
Židé. Žena, která se o Pánu Ježíši dozvěděla,
byla Syrofeničnka.
Co to znamená?
Snad mluvila řecky, ale pocházela z rodu starých Feničanů v
Sýrii [Mt 15,22 mluví o téže ženě jako o ženě kananejské].
Prosí Pána Ježíše o pomoc. Musela tedy vstoupit do židovského
obydlí a projevit víru v Pána Ježíše, ačkoliv věděla, že je Žid. To jí
nevadilo, a přesto mu věřila.
Musíme si uvědomit však toto:
Židé, vyvolený národ, měl u Boha zvláštní výsady a Bůh s
nimi uzavřel úžasné smlouvy , svěřil jim Písmo
a přebýval mezi nimi ve stánku, později v chrámě. Naopak pohané byli od
společenství Izraele odloučeni. Pán Ježíš
ale přišel především pro izraelský národ, Přestavil se tomuto národu jako král.
Evangelium bylo kázáno Izraelcům.
Po této úvaze jistě pochopíme jednání Syroféničanky. Když
ona požádala , aby Pán Ježíš vyhnal démona z její dcery, tak se zdálo, že ji Pán Ježíš stroze odbyl. Co
to najednou prohlašuje?
Napřed, že se mají najíst děti? Jaké děti? Copak tato žena
prosí o jídlo? Co tím myslel, když sděluje ženě, že není správné vzít chleba dětem a dát štěňatům?
Napřed se mají nasytit děti? Čím, když
nejde o jídlo? Nám to může působit drsně,
ale Pán Ježíš tím prověřuje víru
a pokání této ženy Pohanská žena vlastně neměla na něho a jeho pomoc
nárok. Uzná ona tuto skutečnost?
Uznala to a říká? " Ano, Pane, jsem obyčejné pohanské štěně, ale, vím, že
štěňata jedí drobty, které dětem padnou pod stůl. Víc nechci, než trochu
drobečků, které zbydou Tvé služby Židům."
To byla pozoruhodná víra,
a proto Pán Ježíš této ženě
vyhoví a na dálku její dceru uzdraví. Není ani potřebná jeho fyzická přítomnost
u nemocné dcery. Takovou má moc.
Ale zamysleme nad
příběhem ještě jinak!
Židé měli na stoje
plnou mísu "pokrmů". Co to je za "
pokrmy" , které jim slouží k životu? Příkazy, zákazy, tradice, Zákon….
A Pán Ježíš? Jaké má v té míse "pokrmů" místo?
Špatné a nedůstojné. Házejí ho pod stůl.
Komu? Štěňatům čili pohanům.
To nám chtěl Bůh tímto příběhem také ukázat.
A tak je to i
dodnes u Židů i zákonických
církví a sekt.
Tu moc k záchraně nemá to, co Židé považovali za důležité na míse "pokrmů, ale drobty
z Pána Ježíše, o které prosila tato žena. Bohužel, na co dnes
kladou často církve a sekty hlavní důraz???
|
poslal Magdalena07
Poslechněte si vyprávění rabína, který se vrátil z klinické smrti a jaké poselství přináší Božím lidu..
Kdo z vás umíte dobře anglicky, zkuste to přeložit těm, kteří hledají ve slovníku :-)
Zdraví Magdalena
|
poslal Nepřihlášený Re: Pán Ježíš byl zarmoucen tvrdostí jejich srdce (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 04. červenec 2021 @ 20:20:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Povídačky zapšklé křesťanské babičky. Frantisek100, vemte rozum do hrsti, vybavte si alespoň něco, co opravdu víte o judaismu a Židech, je-li vůbec co, než křesťanské pohádky o sladkém Ježíškovi a o zlých zlých Židech, a podívejte se na ten "příběh" znovu, znalýma a poctivýma a rovnýma očima.
A hlavně ještě nepřidávejte k tomu své hloupé poznámky, když ani nevíte, co Žid všechno o šabatu smí a nesmí. Prej se o šabatu nesmí žádné činnosti, prej se nesmí léčit. Takové hlouposti mají křesťané ze svých pobožných textů? Dávno jsem se přesvědčil, že křesťanská písma fabulují.
Rozum do hrsti. Náboženský turista (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. červenec 2021 @ 13:56:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K věci, nimrode :) Kde je v Tóře o šabatu zakázáno léčit? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno uzdravit člověka? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno zachránit život? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno ochránit život? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno konat jakoukoliv činnost? Kde je to všechno o šabatu zakázáno v rabínských opatřeních?
Pokud zde jen plácáte nesmysly z křesťanských písem a lžete o Židech a judaismu, pro znalého člověka jste jen za pitomce :) A to jistě jste Vy více, než ostatní. Z pohledu nauky křesťanské víry nejste ani křesťan, nimrode. Kam jen dal tehdá wollek své oči :) Musí být Vámi hodně zklamán. ] Re: Náboženský turista (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. červenec 2021 @ 15:43:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K věci, nimrode :)Kde je v Tóře o šabatu zakázáno léčit? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno uzdravit člověka? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno zachránit život? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno ochránit život? Kde je v Tóře o šabatu zakázáno konat jakoukoliv činnost? Kde je to všechno o šabatu zakázáno v rabínských opatřeních?
Nimrode, ukažte jak jste vzdělaný, co víte z Tóry, co víte o židovství, o tom, co Židé učí, a dávno dávno dávno před tím Ježíškem učili, a porovnejte to s křesťanskými texty o Ježíškovi. Zatím tu jen dokazujete, že jste pouhopouhý fanatik, sektář, hlupec, nevzdělanec, který si toliko vymýšlí naprosto uhozené hlouposti jako například to s knihou života, knihou smrti a knihami skutků. Na normální vzdělanou a praktickou debatu nemáte. Pro mne jste prostě jen břídil a ani ne křesťan. ] Re: Náboženský turista (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. červenec 2021 @ 11:42:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, vím co se Vás týká nimrode a co se Vás dotýká. Vy prostě nejste schopen diskuze k tématu. |
|
poslal Nepřihlášený Je Bůh malicherný puntičkář bazírující na detailech? Hnidopich? Nebo je Bůh spíše velkorysý s širokým srdcem a nadhledem?
|
|
poslal Dzehenuti - Lukáš 12 49 - 50
- 49„Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak
chci, aby se již vznítil! 50Křtem mám být pokřtěn, a jak jsem svírán, dokud
se nedokoná!
- O jaký křest se jedná...přeci Ježíše už pokřtil Jan Křtitel.
- Dle mého jde o nedobrý překlad a správně by mělo být :
- 49Oheň jsem přišel hodit do země a jak chci,
aby již byl zapálený! 50Ale mám být ponořený ponořením a jak jsem spolu držený - až pokud to nebude
splněno!
- Ježíš mluvil o svém ponoření do Otce. Nemluvil tedy o konkrétním křtu ale o ponoření se do Otce, které přišlo po smrti na kříži.
|
|
poslal Studentbible Tak, křesťanů je tady celkem dost. I ten, den co den obětující si tak říká a já mu to nemám za zlé. Třeba ti, co věří v jedinou, dostatečnou, dokonalou oběť Božího Syna na Golgotě, nedošli k poznání co se stalo v globálu a o čem je ta tajemná kniha Zjevení. Lituji a modlím se se za ty, kterým je kniha Odhalení Ježíše Krista zahalená. Ježíš odkrývá Sebe a kdo tam hledá něco jiného, je mimo. Že je dnešní Řím, potažmo Vatikán, mimo spásy, nepotřebuji hledat ve Zjevení. Jan psal křesťanům prvního století. A že tam dnes vidíme ŘKC, alespoň vidíme kam to ta jediná pravá dotáhla...a proč nevěřící odmítají 'křesťanství' v krajině Jana Husa a Komenského.
|
poslal Nepřihlášený Jsem autorem článku NEOMARXISTICKÉ ÚTOKY NA GS? V komentáři tohoto článku mě Šíma, tedy tele či Vota (snad přesmyčka z AVOT?) pokládá za autora BA, který zde už skončil. V dohadech ho nemohu ani nechci omezovat. Ať on sám najde jistotu - ať hledá!!!
To jen na okraj.
Ve svém komentu mě Šíma obviňuje z nelogičnosti:
* * *
A odpovídám, že i kdybych chtěl klesnout pod dno, je to prostě nemožné pod dno klesnouti :)"
* * *
Tak já si na rozdíl od nedovtipného Šímy myslím, že pod dno je možné klesnout.
No, a co je pod tím dnem???
Gehenna, jáma, PEKLO.
Jenže on nepochopil, že ho chci před peklem varovat.
Já bych se teď zamyslel nad tragickou postavou Petra Šímy:
Abychom problému porozuměli, musíme si uvědomit, že je to apostata od křesťanství, což může u něj vést i k závisti, či dokonce i k nenávisti vůči těm, kteří od křesťanství neodpadli - protože jen Bůh ví, zda pro něj už není pozdě.
* * *
"Zadny z Vas neni pricinou meho odpadnuti od krestanstvi, viry v trojosobnost krestanskeho Boha. Jen to tak u mne prijmi"
"Loucim se v dobrem."
To, že svými agresivními komentáři uráží víru křesťanů, Šímovi rozhodně nevadí.
Já si myslím, že Šímovi rozumím.
Odpadl od křesťanství k judaismu, kde si myslel, že bude něco znamenat. Ale židovské náboženství je především náboženstvím krve a tomu, kdo není Žid, tomu Židé svá tajemství z vrozené opatrnosti rozhodně nesvěří. Proto je Šíma podle mě v synagoze druhořadým, neplnohodnotným členem.
Když ale nemůže být první v synagoze, proč by nebyl první za Granosalis??? On si zde jen léčí své mindráky, povyšuje se, všem se nadřazuje, nadává, uráží, plive po ostatních jedovatou slinou. Ten ubohý člověk dosud nepochopil, že pro zdejší diskusní obec je Starý zákon definitivně minulostí, protože byl ukončen, resp. naplněn v Kristu. Šíma moc dobře vidí, že mu zde ujíždí půda pod nohama, a proto ztrácí glanc a úroveň, uráží a neustále se snaží nad křesťany triumfovat a opájí se tím, že křesťané něco nevědí - viz závěr článku.
Mám za to, že Šíma je motivován tím, že kdyby skutečně měli křesťané pravdu, bylo by to s ním velmi bledé. A on to tuší, a to ho vede do útoků dokázat křesťanům (ale především sám sobě!!!), že má pravdu.Proto všem neustále vnucuje svoje pokřivené vidění Starého zákona, jehož komplexní pochopení bez přijetí Nového zákona vůbec není možné. Starý zákon více než na 100 místech (pak už jsem to přestal počítat), ukazuje na Krista popsaného v Novém zákoně, což Šíma, který je duchovně slepý, pochopitelně nevidí . . . Ale kdo o jeho poučování ze Starého zákona vůbec stojí??? Proč nejde Šíma exhibovat do synagogy???? Z jednoho prostého důvodu: Na Židy by jeho rozumy neudělaly žádný dojem a razantně by ho odkázali do patřičných mezí. Ale na Granosalis je úplně jiná situace - a proto jde sem, ukazovat křesťánkům, jací jsou hloupoučcí a pitomoučcí. To Šímu uspokojuje a žije v iluzi, že je to s ním ještě dobré. Co mám ještě říci? Šíma ve svém komentu mého článku NEOMARXISTICKÉ ÚTOKY NA GS? poučuje myslivce a nadává mu, aniž by mu svůj koment adresoval!!! Myslivec ho evidentně vyvedl z rovnováhy, když se Šíma už nekontroluje. To, že je Šíma už odtržen od reality, dokumentuje i část jeho komentu k mému výše uvedenému článku: "abych opět otevřel otázky, které jsem zde kladl, a na které zjevně zdejší křesťanská obec nemá odpovědi:"
Takže zase musíš nad křesťany triumfovat, zase si musíš dokazovat že máš pravdu a že zdejší křesťané jsou omezení, hloupí, tupí a já nevím co ještě - a čekají jen na to, až je Šímo, poučíš???
Kdo se tě o to vůbec prosí??? A pokud jde o mě, tak já neomarxismus v rozšířeném či přeneseném smyslu, v destruktivní činnosti Petra Šímy na Granosalis, rozhodně vidím.
A když mi, Šímo doporučuješ, abych doplnil své vzdělání, tedy i já mám pro tebe jedno jediné důrazné doporučení: Mar. 1,15!!!
* * *
|
|
|
