Historie a sou?asnost Luterské evangelické církve Augsburského vyznání(LECAV)
Martin Luther se narodil r. 1483 v N?mecku v konzervativní rolnicko-hornické rodin?. V letech 1501 - 1505 studoval svobodná um?ní na univerzit? v Erfurtu. V roce 1505 opustil studia a vstoupil do kláštera augustinián?. Roku 1507 byl vysv?cen na kn?ze. Bratr Martin toužil po smí?ení s Bohem, bál se Boží p?ísnosti, neustále hledal, ?ím si získat Boží p?íze? a zaru?it spásu. Ale a? již se postil ?i d?lal jiné zbožné v?ci, stále nep?icházel pokoj v srdci. Od roku 1510 p?ednášel biblistiku na univerzit? ve Wittenbergu. Tam, p?i p?ípravách p?ednášek, "objevil" verš, který mu dal do srdce onen vytoužený pokoj, verš, který znamenal p?evrat v celém Jeho život?, verš, na n?mž dnes stojí celá reformace: "Vždy? se v n?m zjevuje Boží spravedlnost, která je p?ijímána vírou a vede k ví?e; stojí p?ece psáno: `Spravedlivý z víry bude živ.?" (? 1,17). Ano, "objevil", že jsme spaseni ne skrze naše skutky, ale milostí Boží skrze Pána Ježíše Krista, kterou p?ijímáme vírou. Vše ostatní - boj proti prodeji odpustk? a proti jiným nebiblickým ?ástem u?ení katolické církve, už bylo d?sledkem tohoto Lutherova objevu a obratu. A op?t v d?sledku toho byl Luther papežem Lvem X. prohlášen za kací?e a odd?len od katolické církve. To je za?átek církví reforma?ních...
D?jiny LECAV jsou svázány s osudy ší?ení reformace na historickém území st?ední Evropy na horní a st?ední Od?e - ve Slezsku- p?estože v sou?asné podob? vznikla luterská církev na Slezsku až v roce 1948. Prameny zaznamenaly vytvo?ení prvních luterských sbor? ve Slezsku kolem roku 1524 a do roku 1526 byla velká ?ást Slezska na stran? reformace, která p?es výrazn? prokatolické útoky Ferdinanda I. Habsburského kolem roku 1540 na slezském území- zvlášt? ve Vratislavi a v Lehnici - úpln? zvít?zila. Historikové církve považují za právní základ vzniku své církve Bohoslužebný ?ád pro knížectví t?šínské ze dne 19. 1. 1568, vydaný knížetem Václavem Adamem (1546-1579). Dokument byl vypracován na bázi luterské v?rouky a v rozší?ené podob? byl potvrzen 20. 4.1584 kn?žnou Kate?inou Sidonií, vdovou po Václavu Adamovi. Vzhledem k pozitivnímu vztahu sv?tské moci (piastovských knížat) k rozvoji reformace dochází na T?šínsku k postupnému založení 70 kostel? a kaplí luterského typu a v menší mí?e než v ?eských zemích se zde projevují rekatoliza?ní snahy a protireforma?ní útlak nastolený po bitv? na Bílé ho?e vít?znými Habsburky a katolickou církví. Ke zlomu dochází po smrti Alžb?ty Lukrécie v roce 1653, jíž vymírá t?šínská v?tev Piastovc? a knížectví se stává majetkem vládnoucího habsburského rodu. Nastává zde doba "temna", se všemi metodami dlouhodobého, systematického a rafinovaného nátlaku i represálií. K jejich ?áste?nému zmírn?ní dochází až v roce 1709 v souvislosti s expanzivní politikou švédského krále Karla XII. Podle altranstädské mírové smlouvy byla víde?ská vláda povinna obnovit náboženské svobody ve Slezsku, ?áste?n? narušené protireforma?ním tažením po vestfálském míru. Josef I. povolil výstavbu evangelického kostela v T?šín? (dnes PLR) na Vyšní brán?, s právem založit školu mimo m?stské hradby. Kazatelé m?li možnost konat pastora?ní návšt?vy a v??ícím byly trp?ny domácí pobožnosti. Krom? toho byla v pr?b?hu dalších let povolena stavba tzv. kostel? milosti. Vydání toleran?ního patentu Josefem II. umožnilo slezským luterán?m vybudovat i ?adu sborových budov, modliteben i škol, p?estože pat?ili jen k trp?ným církvím. K faktickému uznání luterských sbor? došlo až po vydání tzv. protestantského patentu z 8.4. 1861, kdy se moravskoslezské superintendantury jako slezský seniorát staly sou?ástí celorakouské Evangelické církve augsburského a helvetského vyznáni (podle vlastní ústavy z 15.12.1891). Toto uspo?ádání platilo až do konce první sv?tové války. ?lenská základna slezského seniorátu dosahovala p?ed jejím vypuknutím zhruba 90 tisíc v??ících. Rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik samostatného ?eskoslovenského státu vyvolaly na teritoriu Slezska mnoho problém? jak z hlediska státoprávního (úpravy státních hranic), tak i konfesionálního. Byly vytvo?eny nové protestantské církve- ?eskobratrská církev evangelická a N?mecká evangelická církev v ?echách, na Morav? a ve Slezsku, zatímco podstatná ?ást luterských sbor? t?šínského (slezského) seniorátu z?stala pod do?asnou administrací Polska ve smyslu polsko-?eskoslovenské dohody z 5.11. 1918. Tak došlo k p?echodnému p?id?lení ?ásti luterských polských t?šínských sbor? pod správu luterské (evangelické) konzisto?e ve Varšav?, sbory ve Starých Hamrech, Frýdku aj. na slezsko-moravském pohrani?í s v?tšinou v??ících ?eské národnosti se p?i?lenily k ?CE a kone?n? luterské sbory v Ostrav?, Bohumín?, Bruntále a Opav? se p?ihlásily k církvi n?mecké. Po stanovení definitivních hranic ?SR byl v t?šínském Slezsku ustaven samostatný seniorát s oficiálním názvem Evangelická církev augsburského vyznání ve východním Slezsku v ?eskoslovenské republice, v jehož ?ele stál jako první senior František Michejda. V mezivále?ném období Evangelická církev a v. ve východním Slezsku v ?SR nedošla oficiálního státního uznání, byla však dotována ze státních prost?edk?. P?edstavovala složitý národnostní organismus s výrazn? polskými atributy, což pro první republiku (analogicky jako v sekulární sfé?e národnostní politiky) znamenalo ne?ešitelný problém a zárove? zdroj soustavného neklidu ve spole?enském život? p?edmnichovské republiky. Evangelická církev a. v. ve východním Slezsku v ?SR žila v pom?rné izolaci od jiných náboženských organizací, stupe? aktivity vnitrocírkevního života však byl vysoký (zakládání svaz? mládeže, odbor? žen, p?veckých sbor? a sdružení, sociální a charitativní ?innost, církevní sjezdy, shromážd?ní, vybudování komplexu sociálních ústav? v Komorní Lhotce aj.). Druhá sv?tová válka p?inesla utrpení a nesvobodu také v??ícím a duchovním Evangelické církve a. v. ve východním Slezsku. Po epizodickém za?len?ní seniorátu do pravomoci evangelické konzisto?e ve Varšav? dochází v roce 1939 k likvidaci vedení církve a administrativním aktem se církev stává sou?ástí n?mecké evangelické církve, jejíž konzisto? sídlila ve Vratislavi. Kazatelé a administráto?i sbor? byli zprošt?ni funkcí, mnozí z nich byli uv?zn?ni a osm jich bylo zavle?eno do koncentra?ních tábor?, odkud se t?i nevrátili. Do uprázdn?ných sbor? byli ú?edn? dosazeni n?me?tí pasto?i a bohoslužby byly konány d?sledn? v n?m?in?. K obnov? vnitrocírkevního života a organiza?ních struktur dochází až po osvobození, i když o autonomii musela Evangelická církev a. v. ve východním Slezsku bojovat až do roku 1948, kdy bylo této církvi zajišt?no rovnoprávné postavení v rámci ostatních církví a náboženských spole?ností a potvrzen její název- Slezská církev evangelická a.v..
A nyní se dostávám k rozd?lení Slezské církve evangelické a.v. na dv? církve. Cituji oficiální stanovisko LECAV k této záležitosti: Pro neshody a nelegitimní ?ešení závažných náboženských, personálních a dalších problém? ve Slezské církvi evangelické a.v. po roce 1989 zhruba 12 tisíc dosp?lých ?len? této církve bylo nuceno ve smyslu zákona 161/1992 ? 1. požádat státní orgány v roce 1994 o registraci, ke které pak došlo na Ministerstvu kultury dne 19. ledna 1995. Tímto vznikla LECAV. Konec citace. V podstat? šlo o završení procesu, který v církvi probíhal již n?kolik desetiletí, a to je p?íklon ?ásti ?len? církve k charismatickému hnutí. Žel, tento p?íklon neposloužil ke vnit?ní obnov? církve, ale k jejímu rozšt?pení. Krom? tohoto d?vodu tu byly d?vody politické a personální- období po roce 1989 bylo ostatn? ve všech církvích u nás napln?no všelijakým obvi?ováním, že ten ?i onen kolaboroval apod.
Základem zv?sti LECAV je v Ježíši Kristu zjevené Boží Slovo, jak o n?m sv?d?í biblické knihy Starého i Nového zákona. Základním vyznáním LECAV je Credo (Apoštolské vyznání víry). Významné jsou pro LECAV, jakož i pro jiné luterské církve u nás i ve sv?t?, tzv. Symbolické knihy: Augsburské vyznáni, Obrana Augsburského vyznání, kterou napsal Filip Melanchton, Melanchton?v traktát O moci a primátu papežov?, Lutherovy Šmalkaldské ?lánky, Luther?v Malý katechismus, Luther?v Velký katechismus a Formule svornosti. LECAV má i svou Ústavu. LECAV je církví, která (jako asi v?tšina církví) podporuje ekumenické vztahy na místní i republikové úrovni.
Krom? ned?lních bohoslužeb ve sborech probíhají též ned?lní školy a b?hem týdne biblické hodiny, výuka konfirmand?, setkání mládeže, setkání žen, zkoušky p?veckého sboru, varhanní koncerty a další akce. Fará?i a katechetky vyu?ují na školách náboženství.
Co se tý?e organiza?ní struktury církve, tak její církevní z?ízení je založeno na synodn? presbyterním principu, s n?kterými prvky episkopalismu. Základní organiza?ní jednotkou církve je farní sbor, který tvo?í ?lenové církve bydlící v obvodu sboru. Nejvyšším sborovým orgánem je sborové shromážd?ní, které rozhoduje o všech záležitostech sboru, pokud nejsou vnit?ními církevními p?edpisy vyhrazeny presbyterstvu (kolektivní vedení sboru - min. 10 laik? + pastor) nebo pastorovi (fará?i, viká?i ?i pomocnému duchovnímu). St?ední ?lánek církevní struktury p?edstavuje seniorát. Jeho nejvyšším orgánem je seniorátní shromážd?ní, tvo?ené všemi pastory daného seniorátu a delegáty sbor?. Výkonným orgánem je seniorátní výbor, který se skládá ze seniora, jeho nám?stka, seniorátního kurátora a dvou dalších laických ?len?. Hlavou seniorátu je senior. Celá církev tvo?í tzv. povšechný sbor, jehož vrcholným shromážd?ním je synod. Tvo?í jej všichni duchovní církve, kuráto?i a další zástupci sbor?. V období mezi synody ?ídí církev Církevní rada (biskup, jeho tajemník, jeden duchovní, jeden kurátor a další t?i lai?tí ?lenové. Vedoucím p?edstavitelem církve je biskup. Je volen synodem na šestileté období.
LECAV má v sou?asné dob? 18,5 tis. ?len?, 5 sbor? (krom? Prahy všechny na Slezsku), 3 kazatelské stanice (na Slezsku) a 11 duchovních. Sou?asným biskupem je Mgr. Jan Niedoba.
Eduarda Heczková - viká?ka pražského sboru LECAV
Sbory Luterské evangelické církve a.v. v ?eské republice
Farní sbor: Byst?ice nad Olší
Adresa: Byst?ice ?. 107
739 95 Byst?ice nad Olší
Telefon: 558 352 459
E - mail: lutherb@quick.cz
Duchovní: biskup Jan Niedoba
fará? V?slav Szpak
viká? Tomasz Molin
Farní sbor: ?eský T?šín
Adresa: Na nivách 9
737 01 ?eský T?šín
Telefon: 558 731 726
Duchovní: emeritní biskup Wilhelm Stonawski
biskupský viká? Fryderyk Pieter
pomocná duchovní Zdena Pastuszková
Farní sbor: Hrádek ve Slezsku
Telefon: 558 368 003
Duchovní: fará?ka Zuzana Szpaková
Farní sbor: Praha
Adresa: Moskevská 34
100 00 Praha 10
Telefon: 736 453 028
E - mail: eduarda@seznam.cz
Web: http://www.lecav-praha.unas.cz
Duchovní: viká?ka Eduarda Heczková
Farní sbor: T?inec
Adresa: PZKO T?inec - Terasa
Koperníkova 858
739 61 T?inec
Duchovní: fará? Ladislav Deve?ka
pomocná duchovní Eva Deve?ková
Copyright © by Grano Salis All Right Reserved.
