|
Právě je 582 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: rosmano Frantisek100
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116812563 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Aleš Franc
CIZÍ OHEŇ
Historická a doktrinální analýza “Torontského požehnání”
Aleš Franc
OBSAH
Úvod
F. A. Mesmer, magnetismus a hypnóza
Historická část
Předmluva ke kapitole
Období 1734 - 1778
Období 1778 – 1784
Období 1784 - 1793
Období 1793 - 1815
Doktrinální část
Princip a účel
Tři postupná stádia
Pohled experta na kulty
Praktické důsledky
Závislost
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
William Branham - největší prorok?
Historická část
Předmluva ke kapitole
Období 1909 – 1933
Období 1933 - 1955
Období 1955 - 1965
Doktrinální část
Kde se stala chyba?
Nemoc a uzdravení
Pád člověka
Antropologie
Christologie
Křest
Prorok poslední doby
Soteriologie
Eklesiologie
Eschatologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Historie a učení hnutí Pozdního deště
Historická část
Období 1907 - 1927
Období 1927 – 1947
Období 1947 - 1951
Období 1951 – 1956
Období 1956 - 2000
Doktrinální část
Vrchol reformace
The Feast Tabernacles
Soteriologie
Antropologie
Pneumatologie
Eklesiologie
Démonologie
Eschatologie
Kritika doktrín
Tři svátky v životě církve a Izraele
Očekává církev na konci věků déšť?
Obnova církve poslední doby?
Přijde Kristus v těle?
Má Warnockova eschatologie reálný podklad?
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Paul Cain, svědek k výstraze světa?
Historická část
Období 1929 - 1947
Období 1947 - 1963
Období 1988 – 1997
Doktrinální část
Antropologie
Eklesiologie
Démonologie
Eschatologie
Kritika
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Derek Prince, učitel národů?
Historická část
Období 1915 – 1940
Období 1940 – 1957
Období 1957 – 1963
Období 1963 - 1983
Období 1983 – 1992
Období 1992 – 2000
Doktrinální část
Antropologie
Christologie
Soteriologie
Démonologie
Uzdravování
Pneumatologie
Eklesiologie
Eschatologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Kenneth Hagin a jeho následníci
Historická část
Světoví otcové hnutí Víry
Role hnutí víry v Torontském požehnání
Doktrinální část
Antropologie
Soteriologie
Prosperita
Nemoc a uzdravení
Démonologie
Eklesiologie
Pneumatologie
Eschatologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Benny Hinn, skutečný otec Torontského požehnání?
Historická část
Období 1952 - 1973
Období 1973 – 1983
Období 1983 – 1992
Období 1992 - 1996
Období 1996 – 1999
Doktrinální část
Doktrinální mlha
Christologie.
Pneumatologie
Antropologie
Trojiční učení
Eklesiologie
Eschatologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Claudio Freidzon, dveře pro Argentinu?
Historická část
Období 1963 – 1978
Období 1978 – 1985
Období 1985 – 1992
Období 1992 - 2000
Doktrinální část
Manifestace
Pneumatologie
Divy a zázraky
Misiologie
Eklesiologie
Eschatologie
Antropologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
John Wimber a hnutí Vinice
Historická část
Období 1924 - 1964
Období 1964 – 1977
Období 1977 – 1981
Období 1981 – 1989
Období 1989 – 1993
Období 1993 – 1997
Doktrinální část
Mimobiblické vedení
Starozákonní rituál
Uzdravení
Eklesiologie
Eschatologie
Demonologie
Neobvyklé manifestace
Pneumatologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
John Killpatrik a Steve Hill, duchovní obnovitelé Ameriky?
Historická část
Prorocké přípravy
Osoba Johna Kilpatricka
Období do roku 1973
Období 1973 - 1989
Období 1989 - 1995
Období 1995 - 2000
Osoba Stephena Hilla
Období 1954 - 1975
Období 1975 - 1984
Období 1984 - 1995
Období 1995 - 2000
Doktrinální část
Manifestace
Misiologie
Kritika
Eklesiologie
Eschatologie
Pneumatologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Promise Keepers, muži všech denominací, spojte se!
Historická část
Období 1982 - 1990
Období 1990 - 1998
Ovoce PK v jiných společenstvích a kulturách
Doktrinální část
Misiologie
Eklesiologie
Pneumatologie
Antropologie
Christologie
Souhrn kapitoly
Poznámky a literatura
Závěr
Úvod
Motto:
“… jestli Pán Ježíš neuspíší svůj příchod, přijde po nás další generace a po ní zase nová a další. Všechny generace, které přijdou po nás, budou poznamenány našimi omyly a kompromisy, jestli dnes nebudeme věrni Bohu a pravdě Jeho slova. Jsme na křižovatce dějin. Jestli se dáme doprava, pak naše děti a jejich děti půjdou po nás stejnou cestou pravdy. Jestli se dáme doleva, i ti dnes ještě nenarození půjdou po nás cestou omylů a prokletí, cestou bludů a lží, a budou nás právem vinit za svůj osud. Bůh nám dej věrnost pro naše potomky!”
Charles Spurgeon, kázání po rozchodu s anglickou Baptistickou jednotou
“Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna. Vím, že po mém odchodu přijdou mezi vás draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. I mezi vámi samými povstanou lidé, kteří povedou scestné řeči, aby strhli učedníky na svou stranu. Buďte proto bdělí a pamatujte, že jsem se slzami v očích po tři roky ve dne v noci každému z vás neustále ukazoval cestu. Nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás proměnit a dát vám podíl mezi všemi, kdo jsou posvěceni.”
Skutky apoštolské, kapitola dvacátá, verše dvacátý osmý až třicátý druhý
Studie, kterou zde předkládám, vznikla jako výsledek téměř dvouleté práce. Cítil jsem jako potřebné ji napsat, když jsem se v církvi začal setkávat s tím, čemu se dnes v křesťanských kruzích říká “Toronto blessing”. Již jen při vyslovení tohoto názvu někteří nadšeně přitakají, jelikož toto hnutí považují za novou vlnu Ducha svatého, která následovala po letniční vlně z počátku tohoto století a vlně charismatické, která přišla zhruba o šedesát let později. Jiní naopak, slyší-li pojem “Toronto blessing”, si představují duchovní extrémisty, kteří, “posedlí démony”, hypnotizují davy a svádějí křesťany na falešnou stezku.
Snažil jsem se proto, z úhlu svého pohledu, po četbě desítek knih a článků, shlédnutí některých videokazet, poslechnutí řady audionahrávek a v neposlední řadě i z osobní zkušenosti s řadou jevů zde popsaných, podat historický a doktrinální přehled, v němž by bylo možné sledovat kořeny hnutí, jeho šíření i současný vliv v řadě církví.
Svoji studii jsem mohl dost dobře nazvat “hnutí Pozdního deště”. Každý, kdo se poctivě zabývá zkoumáním “Toronto blessing”, nutně narazí na kaceřované hnutí Pozdního deště, které v poválečných letech zaplavilo mnoho sborů a denominací v USA. Ostré kritiky se mu pak dostalo z tehdy poměrně mladé, klasické letniční denominace Assemblies of God, která celé hnutí na řadu let zablokovala. Shodou okolností je to však tatáž denominace, která se dnes hnutí, které již mnohokrát převléklo svůj kabát, znovu otevírá.
Ve své knize se snažím vyrovnat s problematikou z letničního, tj. pretribulačního a premileniálního pohledu, to je z pozice, která je blízká poválečným letničním. Jsem si vědom, že jsem se tím pustil na tenký led, a to ze dvou důvodů. Naleznou se tací, kterým vadí, když je kritika takovýchto věcí vedena z pohledu, který ospravedlňuje křest Duchem svatým a praxi duchovních darů, které doktrinálně vycházejí z klasického letničního hnutí. Letničním kritikům by vyhovovalo, kdyby “Torontské požehnání” mohli vidět jako vyvrcholení řady “letničních excesů”, které s takovou důkladností mapují. Podobně protagonisté Torontského požehnání jsou velmi potěšeni, mohou-li si dodávat kredit odkazem na letniční praxi, která se však od té jejich diametrálně liší. Paradoxně by tedy oba tábory s povděkem viděly Torontské požehnání v návaznosti na letniční hnutí.
Kniha by snad mohla pomoci těm nevyhraněným, kteří sami hledají, a chtěli by si uchovat moc Ducha svatého i jeho dary do svého života a neotevřít se tak vlivům, o kterých jsem přesvědčen a zde dokládám, nemají své kořeny v Písmu, ale v heretických učeních, která se vyskytla v poválečných USA.
Při této příležitosti bych chtěl poděkovat řadě těch, kteří mne při psaní práce povzbuzovali, modlili se za mě a byli ochotni pročítat její prvotiny, předkládali mi své postřehy, či vytýkali nedostatky. Mezi ty, bez jejichž pomoci a modlitební podpory by tato práce nikdy nevznikla, patří Vladimír Bíba, můj bratr a přítel, se kterým jsme napsali již řadu prací i v minulosti. Dále pak Miroslav Marván, vedoucí stanice Apoštolské církve v Dačicích, kterému jsem vděčen za řadu postřehů k některým kapitolám a Luděk šnorek, který původní verzi očistil od řady gramatických “nánosů”.
Za povzbuzení děkuji Milanu Bubanovi, řediteli VOŠMT v Kolíně, a Michalu Beranovi, pastorovi Apoštolské církve a svému duchovnímu otci, kteří mne k psaní povzbudili a v neposlední řadě Ludmile Nucové, která mi pomohla s technickou stránkou samizdatu. Za trpělivost a shovívavost děkuji i Rudolfu Bubikovi, biskupovi Apoštolské církve, který je pro mne vzorem křesťanského života, a který mne, byť se s obsahem práce nemohl ztotožnit, kriticky, leč v duchu velké mírnosti a laskavosti, upozornil na řadu chyb a nedostatků.
Aleš Franc
pokračování
Odkazy na kapitoly zveřejněné na GRANO SALIS
Cizí oheň
* Úvod a obsah
1. Mesmer,
magnestismus a hypnóza
2. William Branham - největší
prorok?
3. Historie a učení
hnutí Pozdního deště
4. Paul Cain, svědek k výstraze světa?
5. Derek Prince, učitel národů?
6. Kenneth Hagin a jeho následníci
7. Benny Hinn, skutečný otec Torontského požehnání?
8. Claudio Freidzon, dveře pro Argentinu?
9. John Wimber a hnutí Vinice
10. John Kilpatrick a Steve Hill, duchovní obnovitelé Ameriky?
11. Promise Keepers, muži všech denominací, spojte se!
* Závěr
|
Ovoce díla Aleše France (pár slov o etice) (Skóre: 1) Vložil: Tom v Čtvrtek, 11. prosinec 2003 @ 13:51:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jakkoli upřímně se snažím přistupovat k mravenčímu dílu AF, které zaplavilo server www.granosalis.cz, nemohu se ubránit dojmu, že ve svém důsledku víc ubližuje, než pomáhá. Chápu jeho snahu o odhalování bludařů, je zjevně přesvědčen, ze je oním „strážcem na hradbách“, který musí ochraňovat církev i nekřesťany před „cizím ohněm“, zejména letničních (zatím všechny mnou objevené studie jdou tímto směrem). To je jistě ušlechtilý záměr, přemýšlím ale, jaké jsou skutečné důsledky jeho práce.
1) Studie se snaží dokázat škodlivost osob a učení vybraného spektra církve, snaží se jim dokázat nečisté motivy a praktiky. Pominu-li spornost mnoha Francových tvrzení, zvláště s ohledem na předpojetí, které dokazuje svým jednostranným zaměřením, kladu si otázku, jak vysvětlí dobré ovoce služby těchto svých „nepřátel“. Bylo to v mnoha směrech právě učení oněch opovrhovaných učitelů, které pomohlo mnoha mým přátelům stát se poctivými křesťany (např. kolem r. 1989) a započalo růst k jejich duchovní dospělosti. Za 11 let života v církvi jsem nepoznal nikoho, koho by jejich učení nějak zavedlo, zdeformovalo či vedlo k extrémním projevům. A to nemluvím o zdaleka převažujícím dobrém ovoci jejich služby jinde ve světě. Totéž platí o kurzech Alfa a Nicky Gumbelovi dnes.
2) Říkám si, komu Francovy studie nakonec prospějí. A) Lidem, kteří zklamaní odešli z jím kritizovaného spektra církve? Ti se spíš utvrdí ve svém hněvu a zlosti, spíš než by byli povzbuzeni k odpuštění. B) Křesťanům, kteří se účastní života církve? Ti, pokud negativní vymezení díky žádné špatné zkušenosti neměli, ho asi získají - což je asi autorův záměr. C) Nekřesťané? Jak asi působí na lidi, kteří jsou hledající, útoky církve na církev? To je svědectví světu? Nemáme hledat, co nás spojuje, místo rozděluje? Nepřál si to samotný Ježíš? Odkud se v Bibli vzala věta „musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo (nebo čí dílo) se osvědčí“? Nebude Bůh sám posuzovat OVOCE díla Dereka Prince či Johna Wimbera, stejně jako OVOCE díla Aleše France?
AF se staví do role soudce. Není snad psáno „nesuďte, abyste nebyli souzeni“? Nebo „spíše hleďte, jak povzbudit?“ Nebo věty o tom, že se máme zaměřovat na to, co buduje a je ke společnému prospěchu a pokoji? Neříkám, že všechno, co AF objevuje, musí být „pustá lež“ a že bychom se nad tím měli pokřižovat. Jaké je ale ovoce jeho díla v porovnání s ovocem služby těch, které soudí? Za čí službou, třebaže jsme lidé chybující, zůstane více dobrého a lidí, kteří nalezli víru v Ježíše Krista? Myslíte si, že by bylo lepší, kdyby těch pět milionů lidí, kteří absolvovali kurzy Alfa na všech kontinentech, ve 135 zemích světa, na 25 000 místech ve všech denominacích (viz www.kurzyalfa.cz nebo www.alphacourse.org), by si měli radši číst Francovy studie? Když se AF staví do role soudce, bere na sebe odpovědnost za desítky, možná stovky hledajících, kteří odmítnou mít na základě jeho kritiky už cokoli s církví a Ježíšem společného. Jako by tu nebylo dost negativních věcí z minulosti.
Nechci obhajovat chyby či hříchy kohokoli v církvi, ale neměl by AF postupovat biblicky a napomínat neveřejně, dřív, než tímto kvasem zasáhne ty, co stojí mimo? Zajímalo by mě, jaké má Franc požehnání k této službě od svých duchovních a bratří v těle Kristově. Není napsáno, že „po lásce poznají křesťany“? Já z jeho díla žádnou lásku necítím, spíš nenávist.
Tomáš Janda
P.S.: Vzkaz správcům serveru: Tím, že Francovy studie zařazujete do kategorie „Kritika bludů“, vyvoláváte dojem, že všechno, co AF kritizuje, je automaticky blud. Kdyby někdo do této kategorie vložil kritický příspěvek o učení nějaké jiné, třeba vaší „domácí“ a na domácí scéně etablované církve, taky byste ho automaticky dali do kategorie „Kritika bludů“? Také jsem nedávno vložil na váš server článek do kategorie „Povzbuzení“ a místo toho se objevil v sekci „Charismatici“. Byl bych rád, kdybyste ho mohli přeřadit do té první kategorie (má název „Pár slov ke kurzům Alfa od jejich pražského koordinátora“). Dělení na charismatiky a necharismatiky mi připadá nebiblické, stejně jako dělení na denominace. Díky za to a díky za vaši práci vůbec. Kéž ovoce vaší práce jednou Bůh posoudí jako víc budující, než ubližující.
|
|
|
|
|