|
Právě je 569 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116737381 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Teze k problematice rozvodu
Vloženo Sobota, 11. květen 2013 @ 22:03:31 CEST Vložil: Stepan |
poslal Nepřihlášený Výběr z materiálu Teologická stanoviska a doporučení Rady Církve bratrské a Studijního odboru
1. Manželství patří podle svědectví Pána Ježíše k původním stvořitelským řádům a je nerozlučným svazkem jednoty mezi mužem a ženou (Mt 19,4-8). Tento svazek může být rozvázán jedině smrtí jednoho z manželů (1K 7,39). Svévolné porušení a rozloučení manželství je v rozporu s Božími řády. Pán Ježíš řekl: “Kdokoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží ….” (Mt 5,32).
2. I Nový zákon však zná dva případy, při nichž připouští manželskou rozluku:
1. Je to předně při cizoložství jednoho z manželů. Hřích manželské nevěry, po němž následuje opravdové pokání a očividné úsilí o nápravu života, má však být odpuštěn, ale setrvání v cizoložství manželství trvale ruší.
2. Druhým případem je situace, kdy nevěřící muž, nebo žena nechce žít v manželství s věřícím. Apoštol Pavel k tomu říká: “Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje být s ním, nepropouštěj ji. A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce být s ní, nepropouštěj ho. Posvěcen jest zajisté nevěřící muž pro ženu, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže, sic jinak děti vaše nečisté byly, ale nyní svaté jsou. Pakli nevěřící odejít chce, nechť jde. Není otrokem bratr nebo sestra v takových věcech, ale ku pokoji povolal nás Bůh …” (1K 7,12nn).
Manželství nesmí být zneužito k zotročení druhého, neboť Bůh povolal věřící k pokoji. Jsou případy, kdy se věřícímu nepodaří získat nevěřícího pro unesitelné manželství. Pak platí výše uvedená výjimka Pavlova. Sem však musíme zařadit i případy, kdy se jeden z věřících manželů projevuje hrubým anebo jinak zlým jednáním jako nevěřící. Církev má takové případy pozorně posoudit a káznit viníka podle Mt 18,15-17.3. Věřící má při krizi v manželství učinit s pomocí staršovstva vše co je v jeho možnostech pro vzájemné smíření a obnovu manželství. Je si vědom toho, že každý “rozvod je porážkou a ne řešením” (J. L. Hromádka) a že na něj těžce doplácejí vedle obou manželů jmenovitě děti. Věřící musí vždy brát v úvahu i nebezpečí pohoršení dětí a širšího okolí. Proto každý rozvod je důvodem k hlubokému pokání obou manželů i ke zpytování sboru. V našich sborech je třeba zvýšenou pastýřskou péčí předcházet vzniku rozvodových situací. V duchu evangelia však cítíme, že v případech rozvedených podle zmíněných biblických výjimek nelze uložit všem takto postiženým břemeno, jímž by byl zákaz vstupu do manželství a jež by mohlo být pro někoho neunesitelné. (Srovnej 1K 7,9: " … nebo lépe jest v stav manželský vstoupit nežli pálit se.").
4. Kazatel, který se z jakéhokoliv důvodu rozvádí, ztrácí duchovní autoritu k vedení a spravování sboru. Vycházíme ze skutečnosti, že kazatel má zvýšenou odpovědnost za věrohodnost svého života (1Tm 3,2-4; 3,12; Tt 1,5 -9). V minulosti rozvedení kazatelé opouštěli pastýřskou službu v naší církvi. Obáváme se, že by změna v této praxi uvolnila v církvi zábrany rozvodů a že by znamenala ústup od probuzenecké linie.Dodatek k Tezím k problematice rozvodů: Předložené teze shrnují jen hlavní biblické aspekty k danému tématu a vědomě se vyhýbají dílčím problémům a detailům, které vyžadují podrobnější biblický rozbor konkrétních otázek.
Předložená formulace byla upravena podle připomínek kazatelů, vyslovených při kazatelském setkání 10. prosince 1981 v Praze. Podle usnesení této konference kazatelů je předkládáme staršovstvům jako podnět k dalším rozhovorům.
Vydal: Studijní odbor Rady CB, Praha 23. dubna 1982
|
Podobná témata
|
|
Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Neděle, 12. květen 2013 @ 09:32:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Rozvody v době totality tvořily 25 %. Dnes činí
přes 50%. A hrozí i stav přes 100 %, což by znamenalo, že bude větší počet
rozvodů, než uzavřených manželství a budeme první na světě, kteří takové
rarity dosáhnou.
Jen pár údajů:
V roce 1919 bylo u nás asi 120 tisíc svateb a 2
tisíce rozvodů
V roce 1990 bylo u nás 90 tisíc svateb a 31 tisíc
rozvodů
V roce 2010 bylo u nás jen 46 tisíc svateb a 30
tisíc rozvodů
V roce 2011 se rozdíl uvařených manželství a
rozvodů k sobě ještě více přiblížil.
Vidíme, že hodně partnerů zvolili způsob soužití na „psí
knížku“, což je jistě i důsledek sociální politiky a počet rozvodů se
jen mírně zvětšuje, ale za to klesá počet svateb.
Nejhorší na tom je, jak obrovské množství dětí vyrůstá
v rodinách, kde není manželství a nebo je rozvedené manželství.
Rozpad manželství přináší i obrovské ekonomické problémy
partnerům, protože za půjčky a hypotéky ručí oba.
A možná paradoxně se může stát, že právě tyto problémy
mohou vést k tomu, že se rozvodovost sníží.
Ale co je to platné ? Důležité je, aby se manželé měli
rádi, byli si věrni, byli schopné snášet všechny problémy a překážky. A k tomu
pomáhá společná víra. Bohužel té ubývá.
Správná není ani výchova dětí ve společnosti.
Rozmazlujeme je, zametáme cestičky, nevedeme k překonání překážek.
Negativní vliv mají i feministické spolky. Je tu mnoho vlivů, které ničí
manželství.
Bude asi hůř??!!!
|
|
|
Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 12. květen 2013 @ 10:27:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ..."I Nový zákon však zná dva případy, při nichž připouští manželskou rozluku:
1.
Je to předně při cizoložství jednoho z manželů. Hřích manželské nevěry,
po němž následuje opravdové pokání a očividné úsilí o nápravu života,
má však být odpuštěn, ale setrvání v cizoložství manželství trvale ruší."...
Zvrácenost tohoto výkladu je očividná: Cizoložstní jednoho z manželů neopravňuje ještě toho druhého k novému manželství. Vždyť by tím tomu prvnímu uzavřel cestu k pokání z hříchu manželské nevěry a nemohla by tudíž platit ta první (podtržená) část věty o odpuštění hříchu nevěry!
Jak dlouhá by totiž měla být ta doba "setrvání v cizoložství", aby už byla dostatečná pro zrušení manželství?
Den, měsíc, rok? Deset let?
|
Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Neděle, 12. květen 2013 @ 18:00:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko,
tohle stanovisko se opírá o Písmo, nikoliv o Codex Iuris Canonici. Ten to řeší tak, že si vždycky najde nějakou obezličku, jak třeba manželství, z kterého je již deset dětí, prohlásí za neplatné. To je zvrácenost (!) a nikoliv naplnění verše:
Matouš 19:9 Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží.
|
]
Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 12. květen 2013 @ 18:29:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tvé stanovisko se opírá právě jen o pokroucený lidský výklad smyslu tohoto místa Písma, abyste si zákonicky ulevili v následcích neřestného života..
Kristus zakazuje jakékoli nezákonné spojení muže a ženy. V případě skutečného manželství a nevěry jednoho z manželů připouští tímto svým výrokem rozvod od stolu a lože, nikoli však úplnou rozluku s možností uzavřít platně manželství s jinou osobou. Vždyť z hlediska víry je to nemožné, protože manželé už spolu jednou vytvořili jednotu! Ta trvá až do smrti jednoho z nich, i když spolu přestanou žít pod jednou střechou.
Dokud druhý z manželů žije (a manželství bylo jednou naplněno), nelze právoplatně před Bohem uzavřít nové manželství s další osobou. Vždyť pořád platí:"Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!".
Výjimka Mt 5,32 ; 19,9 - smilstvo - je konkubinát, což zvláště před Bohem žádné manželství není.
Vždyť se o tomto samém zmiňuje ostatně i apoštol Pavel v 1 Kor 7,11:
Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán: Manželka ať neodchází
od muže.
Kdyby však přece odešla, ať zůstává nevdaná, anebo ať se
smíří s manželem. Také muž ať neopouští svou ženu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Neděle, 12. květen 2013 @ 19:27:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jen klid, to je asi tím, že Ježíš nikdy nebyl římským katolíkem a mluvil o Mojžíšově rozluce.
Ale mnohem horší, než Vaše smyšlená odluka od stolu a lože, je Vaše odluka od Bible :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 12. květen 2013 @ 20:49:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pastýři, proč ten smajlík? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Neděle, 12. květen 2013 @ 20:52:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Měl to být spíše plačtík? :...( |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 12. květen 2013 @ 20:54:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, nejspíš jo. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 13. květen 2013 @ 07:33:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mě může být zase úplně jedno, jak se ty díváš na katolickou církev.
Ale neměl bys cynicky překrucovat smysl Písma (když už se na něj farizejsky odvoláváš) a na věcné argumenty reagovat trapnými bonmoty.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Pátek, 17. květen 2013 @ 22:15:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pro Vás tedy, Oko, není "odejítí" rozvodem? Chápete to jako
"odstěhování"? Proč je tedy té "odejité" zakázáno se vdát? Vždyť by to
stejně nebylo možné, pokud jen odešla od lože a stolu, ale nerozvedla se.
Jinak rozvod je samozřejmě velké zlo, které člověka diskvalifikuje z úřadu staršího. Neznám případ, kdy by to člověk nerespektoval a nedopadlo to špatně. Ještě větší zlo je pak tzv. "zneplatnění manželství".
Je zde však alternativa: neženit se. Písmo to vidí jako lepší cestu a myslím, že by se k ní křesťani měli povzbuzovat. Avšak dnes je církev příliš zaměřena na naplnění svých potřeb a mnozí celibát neprávem považují za katolický blud. Je to však biblicky správná cesta, ne však pro každého.
|
]
Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: MilanH v Pondělí, 13. květen 2013 @ 00:04:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | to máš tak Pastýři: na jedné diskuzi (na evangnetu) dokazujíí, že KC není pravá Kristova, neboť je proti rozvodům - což prý je zákonické.. (a nelidské..)
No, a ty zde zase dokazuješ pravý opak, ovšem také s tím, že KC není pravá.. (předpokládám..), tentokrát je zase příliš liberální..
No a co takový Pavel, který také vypsal několik možností? Ale Pastýři, co vím, tak v KS či jinde u Letničních či Charismatiků se to také vesele rozvádí.. (jinak aby sis nemyslel, můj pohled se blíží Tvému.., vždyť Pán Ježíš to řekl jasně: "neboť od počátku to tak nebylo") Ale vy kritici KC.. tak už se ujednoťte v tom, zač budete KC vlastně peskovat.. za to že je příliš "zákonická", nebo že je příliš "liberální"??
|
]
Re: Re: Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: joker (www.klicnik.eu) v Úterý, 14. květen 2013 @ 09:02:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bohužel tato móda již dotazila i k nám a je smutné, že se s ní církve nedovedou vypořádat :-( Mám zvídavý dotaz. V jednom sboru došlo k rozvodu. Ještě před rozvodem manželka vstoupila do vztahu (pravděpodobně také sexuálního) s jiným křesťanem (jak jsem nakoupil, tak prodávám...) I když vím, že zde pravděpodobně došlo k naplnění Pavlova poselství (žena žila ve smilstvu), jak se dívat na novou ženitbu manžela, ke které se právě schyluje?
|
]
|
|
Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: rive v Neděle, 12. květen 2013 @ 23:07:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | (Věřící) je si vědom toho, že každý “rozvod je porážkou a ne řešením” (J. L. Hromádka) a že na něj těžce doplácejí vedle obou manželů jmenovitě děti. Věřící musí vždy brát v úvahu i nebezpečí pohoršení dětí a širšího okolí. Proto každý rozvod je důvodem k hlubokému pokání obou manželů i ke zpytování sboru. V našich sborech je třeba zvýšenou pastýřskou péčí předcházet vzniku rozvodových situací.
Viděla jsem z blízka několik rozvodů věřících, mých přátel. Důvody rozvodů! Ignorace Boha, nedostatek důvěry Bohu v této krizové situaci života. Myslím, že tahle stanoviska a doporučení, uvědomění jsou proto k věci.
Rozvod je porážka. Doplácí vždycky oba manželé Doplácí děti Je to pohoršení děti Pohoršení pro širší okolí Je to obrovské selhání - je třeba hluboké pokání před Bohem, uvědomění si v pravdě a upřímnosti svého hříchu, chyb které vedly ke krachu Zajímavé je doporučení "zpytování sboru", to je hodně správné doporučení Vyučovat
pro zájemce průběžně (pro nezájemce příležitostně) o problematice manželství
rive |
Re: Re: Teze k problematice rozvodu (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 13. květen 2013 @ 07:36:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mám obdobný názor na rozvody.
|
]
|
|
|
|