Grano Salis - Evangelium a nová teologie

poslal mikim

Ospravedlnění + posvěcení

Nová teologie tvrdí, že svatí budou pokračovat ve svých hříších až do 2PJK...určeno těm, které to vůbec zajímá...

Pokud by se to slilo dohromady, najdete v PDF zde, opět nejde odkaz zaktivnit:

http://ulozto.cz/xbBAkXxv/evangelium-a-nova-teologie-pdf

Evangelium a nová teologie

Jedním ze stěžejních sloupů učení nové teologie je tvrzení, že svatí budou pokračovat v hříchu až do Ježíšova druhého příchodu. K podpoře tohoto bludu byla vytvořena spletitá teologická konstrukce, z níž má vyplývat, že člověku je nemožné, aby v tomto životě dosáhl vítězství nad hříchem. Tento útok na křesťanskou dokonalost není ničím novým. V 18. století se s tím setkal John Wesley. Jedním z největších odpůrců křesťanské dokonalosti té doby byl hrabě von Zinzendorf, známý teolog. V komentáři na Zinzendorfovy postoje musel Wesley říci toto:

Těžko bychom hledali v Písmu vyjádření, které by urazilo lidi více než právě toto. Mnozí nedokáží snést slovo dokonalý. Již samotný zvuk tohoto slova je pro mnohé ohavností, a kdokoliv učí o dokonalosti, kterou je možno dosáhnouti v tomto životě, hazarduje, že bude počten mezi pohany a publikány. (J. Wesley: the Works of Wesley, vol. 6, p. 1)

Když dál cituje Zinzendorfova slova, Wesley pokračuje:

„ne,“ říká velký muž. „Toto je největší ze všech bludů. Z celého srdce ho nenávidím. Myšlenku, že můžeme překonat hřích, budu po celém světě pronásledovat ohněm i mečem.“ (tamtéž)

Na to Wesley odpovídá:

Ptám se, proč tak vášnivě? Proč jsou odpůrci záchrany od hříchu, tak málo přijímaní, tak horliví? Ve jménu hříchu? (tamtéž)

1. Ospravedlnění (spasení) z víry je něčím více než pouhým soudním Božím aktem

Nová teologie se podbízí s myšlenkou, že ospravedlnění je soudním Božím aktem, jenž se odehrává zcela mimo a odděleně od člověka. Tvrdí se, že v ospravedlnění není lidského prvku. Poselství adventistů s. d. naopak učí, že ospravedlnění vyžaduje naprosté odevzdání vůle. Bez tohoto odevzdání skrze moc Kristovu nemůžeme být ospravedlněni. Nesprávně se používá některých výroků apoštola Pavla, včetně tohoto:

Římanům 4:5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,

Mnozí používající tento text hlásají, že Bůh ospravedlňuje bezbožné v jejich hříších. Popírá se, že u obrácených lidí dochází ke změně směrem od hříchu ke spravedlnosti. Tvrdí se dokonce i to, že jediným rozdílem mezi opilcem v příkopu a spaseným člověkem je to, že ten druhý přijal ospravedlňující Kristovu milost.

Někteří jdou tak daleko, že učí, že vše, co musíme učinit, je říci, že věříme v Krista. Je pravdou, že Bůh ospravedlňuje bezbožné, protože všichni jsou hříšníci. Ale rozhodně neospravedlní toho, kdo v tomto stavu zůstane. Misionáři obrácejí pohany, ale ti nejsou obráceni, dokud setrvávají ve svých pohanských způsobech. Juda zcela konkrétně naznačuje, že bezbožní jistotně neobdrží Boží království:

Judův 1:15 Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.

Ježíš sám říká:

Lukáš 5:32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

Ospravedlnění vyžaduje změnu života:

Římanům 2:13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedliví jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedliví budou.

Izajáš 55:7 Opusť bezbožný cestu svou, a člověk nepravý myšlení svá, a nechť se navrátí k Hospodinu, i slitujeť se nad ním, a k Bohu našemu, nebť jest hojný k odpuštění.

Exodus 23:7 Od slova lživého vzdálíš se. Nevinného a spravedlivého nezabiješ, nebo já neospravedlním bezbožného.

Přísloví 28:13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství dojde.

Šalamoun odsoudil ty, kdo ospravedlňují bezbožného:

Přísloví 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

Bůh nemůže ospravedlnit někoho, kdo neopustí svůj hřích. Velká zásada znovuzrození ustavuje další zásadu, že Bůh obnovuje ty, jež ospravedlňuje, aby mohli kráčet mocí Jeho milostí.

Adventisté s. d. věří, že ospravedlnění je umožněno Bohem skrze Jeho Syna Ježíše Krista.

Římanům 5:1 Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista,

Římanům 5:9 Čím tedy více nyní již ospravedlněni jsouce krví jeho, spaseni budeme skrze něho od hněvu.

Galatským 5:6 Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.

Efezským 2:8 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží,

Bůh nenechá člověka potácet se ve vinách, sebeobviňování a sebepodceňování. Obnovuje člověka ke svému obrazu. Toto bylo středem kázání Dr. E. Waggonera a staršího A. Jonese při jejich uvádění poselství o ospravedlnění z víry, jež mělo hybnou sílu, získanou přímo z nebe.

2. Posvěcení je Božím dokonalým dílem pro člověka skrze oběť a službu Jeho Syna Ježíše Krista.

Není sporu o tom, že největším problémem v chápání přívrženců nové teologie jsou následky přijímání bludu, že posvěcení je lidská nedokonalá práce pro Boha.

Jednou Colin slyšel kázání, kde kazatel prohlašoval, že spojovat v evangeliu ospravedlnění s posvěcením znamená páchat duchovní smilstvo. Colinovi dalo mnoho práce, aby se udržel a nepřerušil jeho rouhavé výroky během výkladu. Zřejmě to měl udělat. Nicméně po ukončení pobožnosti vysvětloval kazateli, že právě špatné chápání této otázky způsobuje velké problémy. Colin se s ním shodl v tom, že ospravedlnění je dokonalým Božím dílem na člověku skrze Jeho Syna Ježíše Krista. Nesouhlasil však s jeho představou o tom, v jakém vztahu je ospravedlnění a posvěcení. Kazatel věřil, že posvěcení je lidské nedokonalé dílo pro Pána. Když jej Colin ujistil, že ospravedlnění právě tak jako posvěcení je podle Božího slova dokonalým dílem Božím pro člověka skrze Jeho Syna Ježíše Krista, kazatel věc obrátil a odpověděl: „teologové dneška se na to dívají jinak“. Colin odpověděl: „je čas zamítnout domněnky lidí a vrátit se k biblickým závěrům.“ Kazatel s neuvěřitelnou ironií zvolal heslo: „Bible a jen Bible!“ A přitom vyměnil biblickou pravdu za bloudění pouhého člověka.

Posvěcení je uděleno pouze vírou, nikoliv skutky. Avšak skutky jsou nevyhnutelným důsledkem svatého života. Neexistuje pravá víra bez dobrých skutků. Biblicky věřící adventisté sedmého dne přijímají to, čemu věrní křesťané věřili po celá staletí, že posvěcení je Božím darem svatosti těm, kdo mu odevzdají své životy. Sám Pán řekl Pavlovi, že posvěcení, stejně jako ospravedlnění (spasení) se děje skrze víru:

Skutky apoštolské 26:18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.

Dále, tatáž oběť, která ospravedlňuje, také posvěcuje:

Židům 10:10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.

Židům 13:12 Protož i Ježíš, aby posvětil lidu skrze svou vlastní krev, vně za branou trpěl.

Efezským 5:25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni, 26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu, 27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.

Bible je na ujištění o posvěcující moci Boží tak bohatá, že je obtížné pochopit, jak ji může někdo popírat nebo ji nerozumět. Všimněme si následujících zpráv:

Zacharjáš 3:3 Jozue pak oblečen byl v roucha zmazaná, a stál před andělem. 4 I odpověděl a řekl těm, kteříž stáli před ním, řka: Vezměte roucho to zmazané s něho. A řekl jemu:

Titovi 2:12 Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a zbožně živi byli na tomto světě, 13 Očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista, 14 Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků.

Filipským 2:13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.

Židům 9:14 Čím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému?

Židům 10:22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,

2 Petrův 1:4 Odkudžto veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých.

Jakubův 1:12 Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.

Galatským 5:16 Ale pravímť: Duchem choďte, a žádosti těla nevykonáte.

Zjevení Janovo 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy.

2 Tesalonickým 2:13 Myť pak jsme povinni děkovati Bohu vždycky z vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha a u víře pravdy,

Jak bohatá jsou Boží zaslíbení a posvěcení! Veškeré posvěcení je z Něho. Není nic, co bychom mohli učinit sami, než Ho prosit, aby vzal náš život a vykonal na něm dílo své milosti.

Jan 15:5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.

To, co působí skrze člověka a obnovuje jej z hříšného v posvěceného, není nic jiného než moc Kristova.

Židům 13:21 Učiniž vás způsobné ve všelikém skutku dobrém, k činění vůle jeho, působě v vás to, což jest libé před obličejem jeho, skrze Jezukrista, jemuž sláva na věky věků. Amen.

Toto je slavné poselství o posvěcení. Člověk je obnoven mocí Boží a uzpůsoben k životu mezi anděly a nepadlými bytostmi vesmíru.

3. Evangelium je ospravedlnění (spasení) a posvěcení.

Je pravdou, že představa pouhého ospravedlnění skrze víru převládala v učení většiny protestantských vedoucích reformace 16. Století. Avšak Bible takovouto představu neobsahuje. Slovo pouhé sem bylo přidáno jako lidská domněnka.

Adventisté sedmého dne vděčí Johnu Wesleymu, že rozšířil reformační zásady evangelia. Pochopil, že Bož moc k posvěcení jeho lidu je stejná jako moc jeho ospravedlnění. Je to postaveno na víře v Krista. Naproti tomu římskokatolická představa posvěcení je založena na formálním vyznání víry a lidských skutcích.

Písmo skutečně spojuje ospravedlnění s posvěcením v jedno evangelium:

1 Janův 1:9 Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.

Římanům 8:1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha. 2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti. 3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle, 4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.

Zjevení Janovo 22:11 Kdo škodí, škodiž ještě; a kdo s*****í, s*****iž ještě; a kdo jest spravedlivý, ospravedlniž se ještě; a svatý posvětiž se ještě.

Jan 3:5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.

Dokonce i v modlitbě Páně nacházíme, jak se spolu snoubí ospravedlnění s posvěcením.

Matouš 6:12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. 13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

Když plně pochopíme zásady posvěcení jako přijímaný dar Boží, poznáme, že Kristus v nás činí celé evangelium. Není žádného záslužnictví ani stínu něčeho, co by spočívalo na lidských skutcích. Ale kdokoli je ospravedlněn a posvěcen obětí a službou Kristovou, projeví dobré skutky. Pak ostatní uvidí tyto „skutky vaše dobré“, které „slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.“ (Matouš 5.16).

Jak přesně je evangelium vyjádřeno i sestrou White:

Jestliže se Mu odevzdáš a přijmeš Ho jako svého Spasitele, potom, jakkoli by byl tvůj život hříšný, pro jeho zásluhy jsi počten jako spravedlivý. Kristova povaha stojí na místě povahy tvé a ty jsi přijat Bohem jako bys nikdy nehřešil. A co víc – Kristus ti změní srdce. Skrze víru v něm bude přebývat. (SC 62)

Jak bohaté, jak plné a jak potěšující je evangelium Kristovo! Nestojí ani na lidské pýše ani na úspěchu. K vítězství bude muset být vybojováno ještě mnoho zápasů. Proti satanu bude tuhý boj. Úsilí bude veliké, ale síla k vítězství je zcela dána Bohem skrze Krista. Evangelium, které kázal Pavel, nebylo neplodné:

Římanům 1:16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo; moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, potom i Řeku.

Bůh, kterému sloužíme, je všemocný. Má nejen moc k vykoupení nás z odsouzení hříchu, ale poskytuje také sílu k tomu, aby nás před hříchem i jeho vinou ochránil.

Podvody nové teologie, ThDr. Colin Standish, Dr. Russel Standish.

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace