Dnes se považuje za jisté, že Konstantin nebyl ani tak křesťanem jako spíš synkretistou, to znamená, že chtěl vytvořit syntézu mezi křesťanstvím a nejvznešenějšími ideály pohanství... 

   Než se někteří z vás rozčílí, co se to opovažuji,pouze cituji Oscara Cullmanna, významného protestantského teologa, osobního přítele Pavla VI. , který byl oficiálně pozván jako pozorovatel 2. vatikánského koncilu. Je také držitelem Mezinárodní ceny Pavla VI. pro ekumenizmus.

    Nevím, co autor myslel pojmem nejvznešenější ideály pohanství, ale jsem přesvědčená, že Konstantinovo přání se naplnilo. Některé pohanské praktiky odstranil, ale... cituji dál Cullmanna: Ovšem po celý svůj život podněcoval kult Slunce, nechal se sám znázornit na dvou sochách jako bůh Slunce v zářící nádheře a nechal na podstavec napsat: ,, Konstantinovi, jako Slunce zářícímu." Konstantinovým záměrem bylo spojit kult Slunce a Krista na základě symboliky Krista- Slunce.

  Cullmann také zmiňuje důvod, který vedl Konstantina zavést Den Páně, tedy neděli jako den odpočinku. Nevedlo ho k tomu to, že se chtěl odlišit od židů, ani to, že třetího dne stal Kristus z mrtvých, jak zde někdo naznačil, ale cituji  dál: Když uvážíme Konstantinovu sympatii pro kult slunce, pochopíme také, že jedno z nejdůležitějších nařízení ve prospěch křesťanství- povýšení neděle na zákonný svátek- bylo současně zacílené na to, aby byl do křesťanství oficiálně zahrnut i pohanský den slunce.

     Myslím si, že jako pragmatický vůdce jednal velice promyšleně, protože křesťanů přibývalo, byli poslušní autoritám, nekonfliktní, prošli si pronásledováním a byli ochotni a vděčni za jeho postoj k nim. Začala doba kompromisů.  

      Kult slunce nezanikl. Připomenu  Berniniho Náměstí svatého Petra v jehož středu je  obelisk (falickým symbol  používaný k uctívání slunce),dovezený Caligulou z Heliopolisu, centra egyptského pohanství a do středu náměstí přenesený na přání papeže Sixta V. Katolíci mi snad prominou. Možná pro to mají jiné vysvětlení, se kterým se ráda seznámím. Také uvítám vysvětlení symboliky tohoto náměstí tvaru osmidílného kruhu. 

       Že kult  slunce není minulostí dokládá okultní město  Astana s ohromnou pyramidou, která je zasvěcena vzdání se násilí a spojení všech náboženství. Podle britského architekta Lorda Normana Foresta nemá budova žádný náboženský symbol. Opak je však pravdou. Schází se zde čelní náboženští a političtí představitelé a tady jsou opravdu sjednoceni.  Naše pozornost je záměrně odváděna jinam. Toto město Astana prý sehraje velkou roli v blízké budoucnosti, dle jednoho dokumentu je náznakem moci, která přijde. Možná je to  ona účinná moc, která bude všemi uznávaná a bude mít respekt, kterou zmiňuje Benedikt XVI. Kdo ví, odkud zazní slova o míru a bezpečí? Mohlo by to být z podobného města?