Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 230, komentářů celkem: 429546, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 428 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116466860
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Dívej se Saule!!Poslouchej!!
Vloženo Sobota, 20. březen 2021 @ 21:39:58 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Frantisek100

·  1Velekněz se Štěpána otázal: „Je tomu tak?“ ·  

2A Štěpán začal mluvit: „Bratří a otcové, vyslechněte mne: Bůh slávy se zjevil našemu praotci Abrahamovi ještě v Mezopotámii, než se usadil v Cháranu, ·  
3a řekl mu: ‚Opusť svou zemi a své příbuzné a jdi do země, kterou ti ukážu.‘ ·  
4A tak vyšel Abraham z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. Když jeho otec zemřel, vyzval jej Bůh, aby se odtud přestěhoval do této země, v které nyní žijete. ·  
5Ale nedal mu z ní do vlastnictví ani píď, slíbil však, že ji dá natrvalo jemu i jeho potomkům, ačkoliv tehdy ještě Abraham neměl syna. ·  
6A Bůh mu řekl: ‚Tvoji potomci se přestěhují do cizí země a budou tam bydlet; udělají z nich otroky a po čtyři sta let s nimi budou zle nakládat. ·  
7Ale já budu soudit národ, který je zotročí,‘ řekl Bůh, ‚a oni vyjdou svobodni a budou mi sloužit na tomto místě.‘   

Štěpán potřebuje se obhájit, že není ten, kdo by chtěl  zbořit chrám. Chtějí ho obvinit podobně jako Pána Ježíše. Udali ho vlastní lidé. Je obdivuhodné, že svoji obhajobu začíná popisem historie hebrejského národa  od Abrahama. Dopouští se menších nepřesností, ale ty nejsou důležité. Vyjadřuje,  že žijí v zemi , o níž slíbil  Bůh Abrahamovi, že ji daruje  jeho potomstvu. Tak prohlašuje Bůh ještě v době, kdy Abraham neměl děti. Abraham tedy žil v zemi, která nebyla ještě jeho. Je slíbena jeho potomkům, ale není řečeno, kdy ji dostanou darem. Potomci se tam později přestěhovali do jiné země, kde byli čtyři stovky let a v otrockém postavení. A Bůh zařídí, že tito potomci po tolika letech přijdou právě sem, aby  Bohu sloužili.  


  ·  8Bůh uzavřel s Abrahamem smlouvu, jejímž znamením se stala obřízka. Když se podle Božího slibu Abrahamovi narodil Izák, osmého dne jej obřezal. Právě tak obřezal Izák Jákoba a Jákob svých dvanáct synů. ·  
9Jákobovi synové žárlili na svého bratra Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním, 

 ·  10vysvobodil ho ze všech jeho útrap a způsobil, že si ho farao, egyptský král, oblíbil pro jeho moudrost a svěřil mu správu nad Egyptem i nad celým královským domem.
 ·  
11Potom nastal po celém Egyptě i Kanaánu hlad a veliká nouze, a naši praotcové neměli co jíst. 
 ·  12Jákob se dověděl, že jsou v Egyptě zásoby obilí a dvakrát tam poslal své syny. 
 ·  
13Když tam přišli podruhé, dal se Josef svým bratřím poznat; tak se farao dověděl o Josefově původu. 
14Pak si Josef vzal k sobě svého otce Jákoba a všechny své příbuzné; bylo jich sedmdesát pět.

 ·  15Tak se Jákob dostal do Egypta a tam zemřel on i naši praotcové. ·  
16Jejich ostatky přenesli do Sichemu a uložili je do hrobky, kterou Abraham koupil od synů Emorových v Sichemu a zaplatil stříbrem. ·  
17Když už byl blízko čas, kdy Bůh chtěl splnit to, co Abrahamovi slíbil, počet našeho lidu v Egyptě velmi vzrostl. ·  
18Ale tu nastoupil v Egyptě jiný král, který už o Josefovi nic nevěděl. ·  
19Ten jednal s naším národem nepřátelsky a přinutil naše praotce, aby odkládali děti, které se jim narodí, a nenechávali je naživu. ·  
20V té době se narodil Mojžíš, kterého si Bůh vyvolil. Po tři měsíce o něj pečovali doma; ·  
21a když ho museli odložit, ujala se ho faraónova dcera a starala se o něj jako o svého syna. ·  
22Byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný v slovech i činech. ·  
23Když Mojžíš dosáhl věku čtyřiceti let, přišlo mu na mysl, aby se podíval, jak žijí jeho izraelští bratří. 
24A tu uviděl, jak s jedním z nich nějaký Egypťan zle nakládá; přispěchal tomu ubožákovi na pomoc a pomstil ho tím, že Egypťana zabil.      

 Štěpán pak líčí Boží smlouvu s Abrahamem a první jeho potomky.  Zachovali se krutě. Asi záviděli Josefovi otcovu přízeň a tak ho odstranili prodáním do otroctví. Ale Bůh byl s ním a použil Josefa pro záchranu celého Abrahamova potomstva v době hladomoru. Jaký předobraz na Pána Ježíše. Josef měl být zlikvidován a nakonec se stal jejich záchranou.   Po smrti Josefa se vláda v Egyptě změnila a z potomstva Abrahama se stávali otroci, lidé nejnižší kategorie. Ale přece i tady jim Bůh požehnal, že se ve zdraví  a v plné síle rozrostli v početný národ, který čekal na svého vůdce. Už jich není pár stovek, ale statisíce.   Mojžíš zázračným způsobem byl zachráněn v době, kdy měli prvorození synové být zlikvidováni. Vyrůstá na dvoře faraona a uvědomuje si, že je hebrejského původu. Rozhodne se podívat ve svých čtyřiceti letech na to, jak žijí jeho soukmenovci a při záchraně jednoho z nich zabije Egypťana.    ·  

25Myslel, že jeho bratří pochopí, že je chce Bůh skrze něho zachránit; ale oni to nepochopili. 

 ·  26Druhého dne mezi ně zase přišel, právě když se dva z nich rvali; snažil se je smířit, a proto jim řekl: ‚Co to děláte? Jste přece bratří! Proč ubližujete jeden druhému?‘ ·  
27Ale ten, který svého bližního napadl, odstrčil Mojžíše a řekl: ‚Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem? ·  
28Snad mne nechceš také zabít jako včera toho Egypťana?‘  

 Možná právě proto, že se Mojžíš od ostatních, kteří žili jako otroci, lišil, třeba svým oblečením a hlavě sociálním postavením, vzbuzovalo k němu nedůvěru. Když chce opět jim pomoci, je odmítnut. Je možné, že Hebrejci, kteří se mezi sebou rvali, ani nevěděli nic o původu Mojžíše. Byl to pro ně cizí člověk, který nemá právo se do nich plést. Věřím, že takové jednání Mojžíše moc zabolelo. To vede člověka k tomu, že se sám potřebuje najít odpověď na otázku, kdo jsem a kam patřím? Nejsem Egypťan a ani Hebrejec? Co  tedy jsem??         ·  

29Když to Mojžíš slyšel, utekl z Egypta a žil v zemi madiánské; tam se mu narodili dva synové.
 ·  30Když uplynulo čtyřicet let, zjevil se mu na poušti u hory Sínaj anděl v plameni hořícího keře. ·  
31S údivem hleděl Mojžíš na to zjevení; šel blíž, aby se lépe podíval, a tu se ozval Hospodinův hlas:
 ·  32‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.‘ Mojžíš se třásl strachem a neodvážil se vzhlédnout. ·  
33Hospodin mu řekl: ‚Zuj si obuv, protože místo, na kterém stojíš, je země svatá. ·  
34Dobře jsem viděl, jak můj lid v Egyptě těžce trpí, a slyšel jsem, jak sténá. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil. Jdi tedy, posílám tě do Egypta.    

Mojžíš prožije dalších čtyřicet let v cizí zemi. Najde  si tam ženu, zplodí dva syny a má i dobré zázemí v rodině své manželky. Pak se něco nevídaného stane. Osmdesátiletého starce si vybere  Bůh pro zvláštní úkol. Zjeví se mu  tak, že ho nevidí, ale slyší jeho hlas,  a dostává úkol vysvobodit svůj lid.   Štěpán nepopisuje další podrobnosti, jak se to stalo. Chtěl ukázat, že Bůh vybírá jednotlivce pro záchranu Abrahamova národa a bohužel židé na takové zachránce reagovali špatně.     ·  

35To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: ‚Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?‘ Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři. ·  
36To je ten Mojžíš, který je vyvedl z Egyptské země, který činil divy a znamení v Egyptě, při Rudém moři i na poušti po čtyřicet let. ·  
37To je on, který řekl synům izraelským: ‚Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.‘ 
 ·  38To je ten, kdo při shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sínaj, a mezi našimi praotci. To on přijal pro vás slova života. ·  
39Ale naši praotcové ho nechtěli za vůdce, zřekli se ho a zatoužili po Egyptu.   Štěpán zde míří na vlastnosti židů, kteří často odmítají Boží posly.   ·  
40Proto řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří by nás vedli. Vždyť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.‘ ·  
41A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti. ·  
42Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: ‚Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary? ·  
43Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských.‘ ·  
44Naši praotcové měli na poušti stánek svědectví; Bůh přikázal Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, který mu ukázal. ·  
45Tento stánek odevzdali svým synům, a ti jej za Jozue vnesli do země pohanů, které Bůh před nimi zahnal. Tak tomu bylo až do časů Davidových. ·  
46David nalezl u Boha milost a prosil, aby směl vyhledat místo, kde by přebýval Bůh Jákobův. 
 ·  47Ale teprve Šalomoun vystavěl Bohu chrám. ·  
48Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama, jak praví prorok: ·  
49‚Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl spočinout? ·  
50Což to všechno nestvořila má ruka?‘ ·  
51Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. ·  
52Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili. ·  
53Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“     

Štěpán se vrací k smutným chvílím v dějinách svého národa, kdy jim  často bylo milejší pohanské uctívání. A bohužel toto pohanské uctívání bylo i na poušti během čtyřicetiletého putování vedle  přenosného stánku, kde bylo jediné správné uctívání a spojení s Bohem. David chtěl pro Boha místo stánku vybudovat chrám, což bylo umožněno až jeho synovi . Změnilo se tím něco? Štěpán chce ukázat, že nezáleží na chrámu vytvořeného lidskou rukou. A pak přejde ve své řeči  do útoku. V té krátké historii chtěl ukázat na souvislost židovských dějin s Božím vedením a slibem Mesiáše, na kterého upozorňovali někteří proroci. Ale duchovní národa měli pohanské srdce a odporovali Duchu Svatému a toho Mesiáše, který přišel, zavraždili. Taková slova se dotkla náboženské  pýchy kněží. Stejně tak se dotkne pravda dnešních falešných věřících, kteří mají také pohanské srdce. A pravda tehdy jako dnes probudí hroznou nenávist, která má za cíl likvidaci zdroje pravdy.   ·  

54Když to členové rady slyšeli, začali na Štěpána v duchu zuřit a zlostí zatínali zuby. ·  
55Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, ·  56a řekl: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.“   

Štěpán stojí sám před veleradou a vnímá tu nenávist, kterou způsobil jeho pravdivý projev. Vidí jejich rozzuřené tváře, oči plné hněvu….. Tuší, že tohle pro něho skončí bolestivě. Ale on je odhodlaný pro svého Pána trpět. Tak trpěl kdysi i Mistr Jan Hus, když pravdu sdělil biskupům. Na této zemi už pro něho nemá nic cenu. Vzhlíží proto vzhůru a Pán mu dal sílu vidět Mesiáše, vidět svého Pána Ježíše. Co je jeho utrpení proti Boží slávě??!! A nenechá si toto zjevení pro sebe. Ať to slyší ti pyšní duchovní, co nevidí  a neslyší, co mají srdce plné lži  a přetvářky. Další polínko do ohně hněvu.
     ·  
57Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli ·  
58a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul. ·  
59Když Štěpána kamenovali, on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ ·  
60Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: „Pane, odpusť jim tento hřích!“ To řekl a zemřel.

     Křikem, ucpáváním uší se pravda nezničí a nezastaví. A nezastaví ji ani realizace zla s cílem zničit nositele pravdy, svědka pravdy, který stojí před nimi neohroženě a nebojí se ničeho. Tady   v sálu nejsou kameny  a tak ho ženou někam ven. Jistě to není daleko od místa, kde zasedala velerada.  Veřejnost si toho nesmí všimnout, aby nepřišla na pomoc. Pro házení kamenů musí svléci svoji róbu, aby mohli snadněji házet smrticí kameny. Mladý Saul ještě mnohým věcem nerozumí  a přejímá učení těchto kněží, stejně jako dnes přejíme učení různých vůdců sekt a církví. Tak nám hlídej pláště a dívej se. Dívej se!! Na co dívat ?  Tak se zachází s pravdou, ale to pochopí až později.  Obdivuji víru kamenovaného Štěpána.  Klesá na kolena a určitě zažívá bolest z ran po kamenech. Která rána bude poslední  a ukončí jeho pobyt na zemi? Ale on má ještě sílu. Volá jako volal Pán Ježíš. Pane odpust jim tento hřích. Slyšíme i my tento hlas, když se chováme podobně, i když v jiných obrazech dnešního života? Dokážeme říci odpust jim tento hřích.  V čem jsme lepší než velerada?? Bohužel, já nějak odpouštět stále neumím.    A vy???           

"Dívej se Saule!!Poslouchej!!" | Přihlásit/Vytvořit účet | 172 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Dívej se Saule!!Poslouchej!! (Skóre: 1)
Vložil: Akuzativ v Neděle, 21. březen 2021 @ 11:06:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Frantisek100
Volá jako volal Pán Ježíš. Pane odpust jim tento hřích.
Odpustit musíme ještě tu na zemi. Můžeme s jistotou říci, že Bůh je Nejvýš Spravedlivý, a že on ve své svaté Prozřetelnosti narovná všechno, co bylo pokřiveno.



Re: Dívej se Saule!!Poslouchej!! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 21. březen 2021 @ 12:10:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Bohužel, já nějak odpouštět stále neumím.    A vy???           

  Ahoj Františku.

  Neumíš, nebo nejsi schopen?


  Psal jsem si o tom nedávno s Votou, bavíme se o tématu s Okem. Odpuštění je naprosto základní křesťanská zkušenost.

  Na na odpuštění není nic tak extra složitého, aby to člověk neuměl nějak dlouho. Spíše je to o moci odpouštět, mít schopnost odpustit.

  To, co vidíš u Štěpána, to není jen nějaká lidská dovednost, umět odpustit. Když se podíváš do předchozí kapitoly, je tam o Štěpánovi psané, že to byl, muž plného víry a Ducha Svatého.

  Štěpán tedy přijal to, o čem Ježíš mluvil: Moc Ducha Svatého, který přijde. A byl Ježíši svědkem.

  O tom také Ježíš říká [obohu.cz]:  "Přijměte Ducha Svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy." A ta moc, to je hodně základní moc, základní zkušenost křesťanského života, ta přichází s tím, když člověk přijme evangelium o Pánu Ježíši Kristu.


  To byla i pro mne zkušenost - s touhle mocí už není na odpuštění nic tak složitého, že by to člověk neuměl. Je to jen otázka rozhodnutí. Ta moc dává svobodu odpustit.

  Toník



Stránka vygenerována za: 1.01 sekundy