Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Slavomír.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16090, komentáře < 7 dní: 444, komentářů celkem: 390267, adminů: 60, uživatelů: 5032  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 219 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Willy
rosmano
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106968707
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Jak poznávat Boha.
Vloženo Úterý, 28. prosinec 2021 @ 11:56:06 CET Vložil: Tomas

Katolicismus poslal oko

„Boha nikdy nikdo neviděl, jednorozený Bůh/Syn, jsoucí do/v náruče(-i) Otce, sám ho vypověděl/vyložil.“

Tento těžko přeložitelný, protože nad lidský rozum tajuplný výrok Janova evangelia obsahuje hned několik zásadních informací.

Nejprve slyšíme, že Boha nikdy nikdo neviděl.
Proč tomu tak je, by mělo být jasné. Jsoucího transcendentního Boha nemůžeme pojmout ani obsáhnout. Pozn.: Ani na tzv. blažené patření pouhé přirozené schopnosti člověka nestačí. Protože je transcendentní, přesahuje kapacity našeho zraku, ale též naší obraznosti a pozor, také našeho rozumu a chápání. Pravého Boha nemůžeme obsáhnout nebo pojmout ani rozumem. Nekonečně přesahuje jakoukoli myslitelnou i nemyslitelnou umělou inteligenci, přesahuje filosofické systémy dnešní fyziky, i té kvantové, přesahuje všechny zákonitosti světa viditelného i neviditelného.
Nejen naše obrazné představy, které snad ještě někdy při mluvení o Bohu nastoupí, ale ani to, co máme v samotném rozumu, bez obrazných představ, hovoříme-li o Bohu, není Bohem. V takového nevěříme.
Ani člověk s jakýmikoli důsledky jeho existence a činnosti, ani to, co by zbylo, kdyby byl vesmír úplně bez člověka, není jsoucím Bohem.
Dokonce ani lidská slova o něm používaná nebo to, co ta slova znamenají.

Proto pojmy, které o Bohu používáme, míníme analogicky s vědomím druhého a třetího kroku: Není Stvořitelem, není Otcem, Synem a Duchem Svatým tak, jak my to chápeme, a Boží podstata nespadá do množiny nebo kategorie podstat. Je Otcem, Synem a Duchem Svatým, je Stvořitelem, je Bytím nekonečně jinak, nekonečně více.

Tedy ještě jednou, pojmy a představy podvědomě přítomné a nastupující, když něco o Bohu říkáme, nejsou Bohem: Takový Bůh není, TOTO BŮH NENÍ.


Představa nebo pojem vytvořené v naší hlavě nejsou Nestvořeným.
Nestvořený jsoucí Bůh přece nemůže být závislý na lidské činnosti, ani té duchovní. Nemůže být závislý ani na lidské obraznosti a představivosti (to platí též pro ty, kteří praktikují ignaciánská cvičení, a proto se mohou častěji ocitnout před nebezpečím považovat svou představu Boha a jeho slov za Boha a jeho slova (co?)), ale ani na lidské rozumové činnosti (to platí zvláště pro pseudonovoscholastické teology).
Je-li nestvořený, nemůže být výplodem rozumu. Jak bylo řečeno, toto není Bůh (Bohem).

Ne náhodou do duchovního života patří vedle noci smyslů (včetně těch tzv. vnitřních) též něco obdobného týkající se rozumu... Od toho všeho musí být člověk očištěn, resp. osvobozen.


Říká se, že západní společnost prožívá krizi víry.
Při bližším zkoumání ale musíme uznat, že se spíše jedná o krizi chápání, krizi přístupu k víře a představ, o krizi rozumového uvažování o Bohu.
Prakticky odmítli předpokládat nepochopitelnost a transcendentnost, a místo Boha měli své chápání Boha. Analogii sice de jure připouštěli, ale de facto brali pouze onen první krok a své výpovědi o Bohu chápali doslova, tak, jak dané pojmy používají v běžné řeči.
Toto nemohlo dlouho vydržet. Musela přijít krize, muselo přijít očišťování. V základu se jedná o něco podobného, co snad každý prožil na přelomu dětství a rané puberty.
Tehdy jsme neodložili katolickou víru, ale své vlastní výklady katolické víry.
Nezavrhli jsme nezavržitelného Boha jsoucího, ale dětinské představy o něm, které s ním neměly nic společného.

Ne tak drasticky, avšak v podstatě totéž, se děje po celý život a západní společnost to prožívá jako celek. Nejedná se ani tak o krizi víry euroamerického člověka, jako spíše o krizi chápání, které muselo dříve či později padnout, protože lidské chápání Boha není jsoucím transcendentním Bohem.
Západní společnost se ocitla na cestě, kterou si už dávno prošili antičtí pohanští filozofové, a tak byli připraveni na přijetí pravého křesťanství. Dnešní křesťané, mající dost dosavadních kázání a způsobů katecheze, objevili „náročné“ otázky a pochybnosti, na něž odpověděli už starokřesťanští Otcové vyčerpávajícím způsobem.


Věta „Boha nikdy nikdo neviděl“ je dostatečným důvodem k tomu, aby se
1) ti, kterých se to týká, osvobodili nebo nechali osvobodit od všech obrazů dědečků s trojúhelníkem za hlavou; aby je ani nenapadlo myslet si, že obrazy Nejsvětější Trojice zobrazují Nejsvětější Trojici;
2) jiní aby se kriticky stavěli nejen k představám, ale též ke svému používání pojmů, ke všem svým čistě rozumovým úvahám a řečem o Bohu. Totiž aby rozlišili to, co pochází z člověka a jeho schopností (včetně duchovních) od Toho, kdo člověka přesahuje a předchází.
A nakonec, za třetí, aby ti, kterých se to týká, odlišili nadpřirozené Boží dary přesahující rozum i všechno přirozené od Boha (dar nerovná se dárce), a tak se jim Boží dary nestávaly překážkou na cestě k Němu.

Vánoce jsou k tomu jedinečnou příležitostí.
To se ovšem nesmí stát záminkou k rezignaci a ztrátě zájmu o pravdu o Bohu a následnému vytváření náboženství zvaného „humanismus“, kde pak dosavadní náboženství hraje roli jakési psychologické pomůcky, bez ohledu na objektivní pravdu. Neuchopitelnost Boží podstaty jako záminka k rezignovanému odvrácení se od Boha a přivrácení se k tématu člověka jako k novému bohu je tím, co provází každé pokušení už od začátku dějin. Dobře sem zapadá augustinovské popsání hříchu jako srdce zakřiveného do sebe.


Boží Zjevení plně obsažené v Ježíši Kristu přijímáme tak, že přijímáme Ježíše Krista jako člověka.
Kde je jako člověk, tam je díky tajuplnému sjednocení jeho lidství s Božstvím též jako Bůh. Člověku Ježíši Kristu se klaníme, protože díky tomuto sjednocení lidské přirozenosti s božstvím je Bohem. Nezaměňujeme ani nemícháme v Kristu lidství s Božstvím, ale zamýšlíme se nad důsledky toho, že jako člověk je Prostředníkem mezi Bohem a lidmi, lidmi a Bohem.

Nemůžeme-li pojmout Boha, nemůžeme-li ho pochopit, uchopit ani definovat; platí-li, že „Boha nikdo nikdy neviděl“, nezbývá nám, než přijmout a respektovat způsob, který on sám pro setkání nás s Ním určil: Tím je přijetí Prostředníka mezi Bohem a lidmi, Ježíše Krista, jehož příchod na svět o Vánocích slavíme.
Přijetím uchopitelného a viditelného člověka Ježíše Krista přijímáme díky onomu tajuplnému sjednocení lidství s Božstvím v jediné osobě Božího Syna Boha samotného. Přijetím Ježíšova učení nepřímo přijímáme Ježíše Krista, v němž se nám daroval Bůh.
A tak i když „Boha nikdy nikdo neviděl“, i když ho neobsáhneme, i když naše představy a úvahy o něm nejsou On, můžeme ho přesto přijmout a zcela se mu odevzdat: Máme viditelného Prostředníka, Ježíše Krista narozeného jako člověka, který nám Boha „exegezil“.
Ne náhodou zpíváme ve vánoční prefaci: „Když vidíme tvého narozeného Syna (jako člověka), vidíme tebe, Bože neviditelný. Jsme uchváceni láskou k tobě.“
Člověk slyšící v kontextu mystéria Vánoc prolog Janova evangelia může jen beze slov žasnout...

(Z katolického prostředí).

"Jak poznávat Boha." | Přihlásit/Vytvořit účet | 113 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Jak poznávat Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 28. prosinec 2021 @ 12:34:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Musela přijít krize, muselo přijít očišťování. V základu se jedná o něco podobného, co snad každý prožil na přelomu dětství a rané puberty.

Tehdy jsme neodložili katolickou víru, ale své vlastní výklady katolické víry.
Nezavrhli jsme nezavržitelného Boha jsoucího, ale dětinské představy o něm, které s ním neměly nic společného.

Ne tak drasticky, avšak v podstatě totéž, se děje po celý život a západní společnost to prožívá jako celek.

A ještě by mohlo bratrstvo od sv. Petra zdůvodnit, kde jak získá dítě do puberty ty "VLASTNÍ" a nesprávné výklady katolické víry. Aneb v tom jest jádro pudla..
Kdopak to těm dětičkám do hlav nalejval, co?? No, kdo?



Re: Jak poznávat Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 28. prosinec 2021 @ 12:36:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Je to úplně jednoduché. Nebeského otce nikdy nikdo neuvidí, protože kdyby byl celistvým nebylo by pozorovatele.







Re: Jak poznávat Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. prosinec 2021 @ 12:45:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Nejen naše obrazné představy, které snad ještě někdy při mluvení o Bohu nastoupí, ale ani to, co máme v samotném rozumu, bez obrazných představ, hovoříme-li o Bohu, není Bohem. V takového nevěříme.
Ani člověk s jakýmikoli důsledky jeho existence a činnosti, ani to, co by zbylo, kdyby byl vesmír úplně bez člověka, není jsoucím Bohem.

  To je dobře, že to víte, Stando. To opravdu není Bohem.


Toto nemohlo dlouho vydržet. Musela přijít krize, muselo přijít očišťování. V základu se jedná o něco podobného, co snad každý prožil na přelomu dětství a rané puberty.
Tehdy jsme neodložili katolickou víru, ale své vlastní výklady katolické víry.
Nezavrhli jsme nezavržitelného Boha jsoucího, ale dětinské představy o něm, které s ním neměly nic společného.

  A tohle by mne zajímalo, Stando.

  Co konkrétně jsi to zavrhnul a kdy? 

  Zavrhnul jsi něco na přelomu dětství a rané puberty? Co to bylo?


  Mohl bys nějak stručně popsat, co jsi to vlastně žil, abychom měli představu, o čem píšeš, jaké jsi měl představy, co jsi zavrhoval, kde jsi ty představy vzal, proč jsi byl ještě ve třiceti povrchní, co tě vedlo k takovému životu?



  Jinak k tématu článku, praktická poznámka. 

  Článek se jmenuje "Jak poznávat Boha.". Uvnitř článku je pak spousta lidských spekulací, hodně o tom, co Bůh není. O tom, "jak poznávat Boha" asi tak nula. Že pak v článku zcela chybí nějaké svědectví o poznání Boha, to je už jen logické k obsahu článku.

  Spíše by se tedy měl článek podle obsahu jmenovat "Jak 𝓷𝓮poznávat Boha".

  Toník



Re: Jak poznávat Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 29. prosinec 2021 @ 15:45:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Chce to odložit nauku, vzít si Svaté písmo 

v těchto verších je vše k poznání Boha :


8"Pane," řekl mu Filip, "stačí, když nám ukážeš Otce."9"Filipe," odvětil Ježíš, "tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce'?10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky.11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.12Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.13O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.14Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám."15"Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání.16Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky,17totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.18Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.19Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy.20V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.21Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat."22Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: "Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?"23Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme žít s ním.24Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo.25To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás.26Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.27Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach.28Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.' Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já.29Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili. 30Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic, 31ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud."



Stránka vygenerována za: 0.95 sekundy