Já si ale pořád myslím, že ty hlavní názorové střety jsou spíše politické. Náboženství je druhotná věc. Mně osobně je totálně, ale skutečně totálně jedno, zda je druhý člověk ať v reálu nebo na netu věřící nebo ne. To nemá naprosto žádný vliv na můj život. Jestli se někdo modlí k nějaké postavě  z nějaké knihy - to je jeho koníček. Nebo když se nemodlí - taky to nemá vliv na nic. Náboženství už dneska plní roli spíše folklórní. Ale když někdo zavádí inkluzi do škol - to je brutální zásah do třídy i do práce učitele. Nebo když někdo chce přinutit lidi, aby se museli povinně očkovat Pfizerem. Jako v Rakousku nebo Francii. Nebo ty všudypřítomné radary, kamery. Nebo třebas druhá jakost potravin u nás proti západu. To si ládujeme do těla. To má přece vliv. Nebo pokusy o legalizaci drog. Já nechci potkávat více feťáků. Mně stačí, když jsem stál v Tescu za feťákem u pokladny a pak lezl do auta. Hrůza. Nepochopím lidi, co volí Piráty. Nebo proč máme platit sekty jako Česká televize? Nebo proč se dotují divadla v Praze? Třebas Hrušínský? Atd. Náboženská otázka hrála roli akorát, když proběhly tzv. restituce. Tam šlo o převod velkých částek církvím. Ale jinak kdo si věří na jaké postavy z jakých starobylých knížek - to je přece ta nepodstatné. Náboženské vyznání, náboženská víra hrála roli v době vzniku těch náboženství, kde díky tomu náboženství příslušný náčelník mohl ovládat kmen. Dodnes tomu tak je třebas v muslimských zemích. Ale dneska u nás náboženství je spíše historicko folklórní věc. Tím, že většina věřících jsou spíše konzervativci než progresivisti, tak je beru jako spojence.