2Tu otevřel ústa a učil je: 

   Čemu je učil? Jsou to rybáři  a těžko mohli znát Písmo jako třeba Pavel. Ale mají cit, srdce a Pán Ježíš je něčím přitahuje. A on jim chce říct něco, co zatím nechápou a co se týká nebe.

   Mluví hlavně k nim, protože oni budou lidmi, kteří budou učit a připracovat jiné lidi pro Boží království. A právě učedníci musí být vzorem. A do tohoto království musí být lidé připraveni, mít určité vlastnosti. 

Pán Ježíš vlastně podává charakteristiku občana Božího království. Takže popisuje vlastnosti člověka v nebi.   

 Chudý v duchu. 

    Člověka napadnou hned lidé s nějakou intelektuální vadou. To jsou lidé důvěřiví, často se usmívají a zdají se bezstarostnými a neví nic o problémech světa, jsou také bázliví…. Chudý v duchu si  však uvědomuje, jak toho málo ví a jak úžasná je Boží nekonečná moudrost. Sokrates prohlásil: "Vím, že nic nevím"  Přitom toho tolik znal ve své době. Dnes je naopak doba lidí, kteří si myslí, že vědí všechno a vůbec se nesklání nad Boží moudrostí. Je v nich pýcha na to, co znají či umí. V ráji k té pýše nutil už Satan, když sliboval, že lidé budou jako bohové. Chudí duchem jsou ti, kteří se sklání nad Boží moudrostí a uvědomují si, jak jsou proti Bohu v poznání chudí. Poznání nesmí vést k pýše.  Dnes víme, že lidským poznáním se hodně toho na planetě zkazilo, příroda, ovzduší, zdraví…. Člověk, který se cítí chudý v tomto smyslu před Boží moudrostí, je ten, který je i občanem Božího království, obdivuje Boha , a ne sebe a člověka.     ·  

4Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.    

 Pláč je jev, který doprovází emoce smutku,  někdy i radosti  a jiných stavů. Jaký pláč asi má na myslí Pán Ježíš? Asi pláč, po kterém přijde potěšení. Nad čím asi ti lidé budou plakat. ? Myslím, že velice emotivním projeven je poznání  a prožívání  hříchu a nemožnosti se toho nějak zbavit.  Pláč nad hříchem je jiný a jiný je pláč radosti z pochopení  a z poznání  odpuštění díky Ježíši Kristu. Tak to mohl myslet Pán Ježíš, který dobře znal lidskou duši. Ale s pláčem máme i jiné zkušenosti. Pláčeme, když máme trápení  a hledáme pomoc. Modlíme se a pak se vše změní tak,  že pláčeme  radostí a jsme blíže k Bohu. V nebi pláč nebude.     ·  

5Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.   

 Ano, v Boží království je místo pro tiché bytosti, a ne pro buřiče a věčné revolucionáře, kteří chtějí stále něco měnit , staví se proti králi. Ostatně jednu takovou vzpouru už nebe zažilo a vedl ji Satan. Tišší pro Boží království jsou ti, kteří přijmou v nebi pro sebe i nízké postavení. Tichost na Zemi je jistě příprava, ale neznamená zde, kde vládne zlo,  zbabělost. Je-li potřeba, člověk bojuje. V nebi bude převládat ticho jako ve vesmíru.             ·  

6Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.  

 Co je vlastně spravedlnost? Široký pojem. Většinou je to v subjektivním smyslu  náš nárok na lidské jednání a vztahy. A tuhle spravedlnost má téměř každý člověk jinou  a není nikdy uspokojen. Stále si   myslí, že by to mělo být jinak. A na Zemi člověk nikdy nemá klid. Tato touha bude uspokojena  až v nebi.  V našem světě spravedlnost není. Když si myslíme, že  jednáme spravedlivé, ten druhý má pocit, že to spravedlivé není a naopak. To je  i ten problém chudí  a bohatí , jak řeší Komenský v Dopisech do nebe. Na druhé straně touha po spravedlnosti vedla k vytvoření soudnictvím ,  morálních kodexů  apod.  Bůh za spravedlnost pokládá víru. Přece tak hovořil k Abrahamovi, který Bohu uvěřil, aniž by byl splněn Boží slib. A Abraham se raduje dopředu, protože věří Bohu. V nebi bude jen spravedlnost.   ·  

7Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.  

Milosrdenství je účinný soucit s člověkem v nouzi, s někým potřebným či bezmocným, s člověkem zadluženým, nemajícím nárok na příznivé zacházení. Ten soucit nemají jen věřící, ale podívejme se na to, jak bohatě naši lidé přispívají na Dobrého anděla  a jiné organizace, které pomáhají. Milosrdenství není milost a odpuštění hříchu. Když po válce církve pomáhaly unikajícím válečným zločincům, tak to bylo zneužité milosrdenství. Někdy je v tomto jednání nespravedlnost, když duchovní navštěvuji kriminály, aby potěšili lidi, co páchali zlo, ale už nejdou potěšit jejich oběti. Jeden citát říká: „Milosrdný je ten, kdo má bědné srdce, kdo je jat smutkem z bídy druhého, jako by to byla jeho vlastní bída. A z toho následuje, že se přičiňuje k zahnání bídy druhého, jako bídy vlastní: a to jest účinek milosrdenství." V milosrdném člověku není nenávist a proto je tak důležitá pro nebe.   ·  

8Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. 

 Souvisí  to s upřímností. Co na srdci to na jazyku a také na činech. Nejsou tam žádné postranní úmysly. Nakonec Bůh vidí do srdce a pozná, jací jsme. Co by lidé s nečistým srdcem dělali v nebi?

9Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. 

 V nebi nebudou války  a konflikty.   Dovedeme si vůbec představit nebe???