|
Právě je 555 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116825905 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Co je manipulace a jak jí čelit
Vloženo Pátek, 03. červen 2005 @ 18:48:02 CEST Vložil: xvejvodam |
Na téma manipulace,
přesněji psychologická manipulace už bylo napsáno mnohé, snad nebude na
škodu, když se i já zamyslím nad tímto tématem a přinesu několik svých postřehů
a zkušeností, i když jistě nepřinesu nic nového ani nic s čím by se každý z nás
už nějakým způsobem nesetkal.
Nejprve si definujeme,
co je to psychologická manipulace : Jedná se ve své
podstatě o postup (lépe řečeno sérii postupů), jak přimět druhou osobu (případně
skupinu osob), aby se chovala v souladu s mými představami a zároveň se (pokud
možno) domnívala, že si toto chování vybrala naprosto svobodně a bez nátlaku.
Dále si musíme říci dvě
nepříjemné věci:
1. Každý z nás někdy
manipuloval (manipuluje, bude manipulovat)
2. Každý z nás byl někdy
manipulován (je a nebo bude)
Osobně spatřuji původ
manipulace již v rajské zahradě, kdy had řekl ženě:..budete jako Bůh znát dobré
i zlé.
A zde je kořen všeho: Bůh je
jediná bytost, která, chová-li se podle výše uvedené definice, nemanipuluje,
nýbrž vykonává svou Božskou pravomoc. Ano, pouze Bůh má svrchované právo
vyžadovat, aby se jeho stvoření chovalo podle jeho svrchované a dokonalé vůle a
pouze v této poslušnosti Jemu samému můžeme nalézt nikoliv pouze pocit svobody,
ale skutečnou a pravou a jedinou existující svobodu, která je v našem Pánu
Ježíši Kristu.
Ano, člověk má od počátku
tendenci se chovat jako Bůh, jako ten kdo zná co je dobré a zlé, především ovšem
pro druhého člověka, protože jeho vlastní život o tom mnohdy příliš nesvědčí.
(zde je dobré zmínit podobenství Pána Ježíše o třísce a trámu).
Manipulace se děje v zásadě
ze dvou možných pohnutek, a to:
-získat manipulací osobní
prospěch
-naprosté přesvědčení, že jen
má představa chování je správná a nutná pro život toho druhého.
První pohnutka je jednoznačně
zavrženíhodná, ovšem v tom druhém případě si musíme říct, že ten člověk to v
podstatě „myslí dobře“ a já bych dokonce řekl, že je to mnohanásobně častější.
Ještě je tu jedno lidské
chování, které splňuje výše uvedenou definici a přitom není vždy manipulací, a
to je výchova dětí. Ovšem je nutné říci, že i tady se hříšný člověk pohybuje na
ostří nože s mnoha šlápnutími vedle. Kdy se vlastně z výchovy stává manipulace a
naopak? Zde se opět vrátíme k Bohu a vezme si za vzor našeho dokonalého Otce:
Jednáme-li na základě jasných životních zkušeností, chápeme-li v co nejvyšší
míře duši a myšlení našeho dítěte a směřuje-li naše směrování k svobodě dítěte
od zlých věcí a jeho ochraně, jedná se o výchovu. Dostaneme-li se za hranice
této definice, pak se téměř nebojím říct, že se jedná už o manipulaci. Tento
obraz výchovy samozřejmě neplatí pouze v rodině, ale i třeba v církvi, kde jej
lze vztáhnout na vedení a ukazuje i na to, kdy se pastýř už stává manipulátorem
a naopak.
A jak se manipulaci bránit?
Odpověď je jednoduchá: těžko!
Za prvé musíme sami zjistit, že
jsme manipulování a i to bývá velkým problémem, nám věřícím je jistě v tomto
směru měřítkem svaté Písmo, pokud se tedy pastýř či jiná autorita v církvi
odchyluje od jasné směru a smyslu Písma a vykládá si např. příkaz Pána
Ježíše:“Čiňte mi učedníky!“ ve smyslu „Čiňte si učedníky!“ nebo „Kdo chce být
mezi vámi největší, buď služebníkem všech“ ve smyslu „Kdo je mezi vámi největší,
ať všichni skáčou jak píská“, můžeme začít větřit, že něco není v pořádku. Ne
vždy je to však tak jasné, jako v těchto případech a můžeme si říci, že
manipulace se v plné síle a rozpoznání projeví až poté, co se proti ní alespoň
částečně postavíme.
A dostáváme se k bodu číslo
dvě, tzn. Postavit se otevřeně proti manipulaci. Manipulaci totiž nelze
ignorovat, manipulátor vyžaduje naprosté podrobení se jeho vůli, názoru atd. A
proto jsou tři možné cesty, jak se s manipulací vypořádat:
1. podrobit se
2. jít do přímého střetu
3. utéct
Pokud si někdo snad myslí, že
se lze s manipulací vyrovnat jiným způsobem, pak se velice mýlí. Dokonce bych
řekl, že se tragicky mýlí.
Možnost číslo jedna považuji
za nejhorší možnou, protože manipulace se bude neustále stupňovat a stejně se
nakonec ve finále pravděpodobně nevyhneme jednomu z dalších dvou bodů (pokud
rovnou nezvolíme sebevraždu). Samozřejmě všechny tyto body mohou platit pouze v
případě rozeznané manipulace, a pokud manipulátor zjistí, že nesouhlasíme, tím
spíše se na nás zaměří.
Druhá možnost je asi
nejbolestnější a vyžaduje „skutečné muže“, je to jediný způsob, kdy může dojít
ke skutečnému vyřešení problému, ovšem tato naděje je velice malá, bude nás to
stát mnoho modliteb i sil a je vysoká pravděpodobnost, že nakonec stejně vše
skončí možností číslo tři. Dalším problémem je, že pravděpodobně budeme většinou
v situaci, kdy to s námi manipulátor „myslí dobře“ a musíme si uvědomit, že si
své jednání neuvědomuje a svým jednáním mu můžeme dokonce v jistém smyslu
ublížit. Obzvlášť nepříjemné je pokud se jedná o našeho blízkého nebo o člena
rodiny. Ovšem pokud v této zkoušce s Boží pomocí člověk obstojí bez hořkosti,
pomluv a uchová lásku, je na nejlepší cestě stát se pravým následovníkem našeho
Pána Ježíše.
A nakonec poslední možnost:
„Kdo uteče, ten vyhraje!“. Je vhodná pro ty, kteří nechtějí zapřít pravdu a
přece si netroufají jít do otevřeného konfliktu nebo v jeho průběhu zjistili, že
je nad jejich síly.
Na závěr chci říct, že na
toto téma nemám ani vzdělání ani jinou kvalifikaci a že si nechci dělat patent
na rozum a vnucovat někomu své pohledy. Napsal jsem pouze podle svých zkušeností
a pochopení daného problému jaký je můj náhled v této věci. Snažil jsem se tento
článek napsat s lehkým nadhledem a mírnou nadsázkou a nechci nikoho
manipulovat, aby jej bezvýhradně přijal :-))).
|
Re: Co je manipulace a jak jí čelit (Skóre: 1) Vložil: JakubV v Středa, 15. červen 2005 @ 21:42:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | xvejvodame, nominuju tě za tento článek na zlatou perlu |
|
|
Re: Co je manipulace a jak jí čelit (Skóre: 1) Vložil: asik v Středa, 15. červen 2005 @ 22:30:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Xvejvodame, fakt super úvaha. Jít do přímého střetu je fakt těžký. Mám s tím zkušenosti. Někdy to může trvat velmi, velmi dlouho, nežli se dostaví výsledek. Ale stojí to za námahu. Vztah manipulujícího i manipulovaného se tímto řešením může "pročistit" a může z toho vzniknout vztah lidí kteří se respektují.
Útěk z boje je jednodušší, ale nic neřeší. Jen může oddálit řešení přímým střetem, nebo podrobení se.
Někdy se stane, že "mocná manipulátorská autorita" nikdy nepochopí odpor manipulovaného. Pak je řešením přímý střet, kdy mohu naprosto razantním způsobem s vědomím obou stran ukončit vztahy, minimálně v rovině, kde dochází k manipulacím. V tomto případě nejde o útěk z boje, ale vědomé odmítnutí manipulátora. Pro manipulátora to může mít "léčebný" účinek. |
Re: Co je manipulace a jak jí čelit (Skóre: 1) Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2005 @ 15:53:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://mocneevangelium.webzdarma.cz | Někdy se stane, že "mocná manipulátorská autorita" nikdy nepochopí odpor manipulovaného. Pak je řešením přímý střet, kdy mohu naprosto razantním způsobem s vědomím obou stran ukončit vztahy, minimálně v rovině, kde dochází k manipulacím. V tomto případě nejde o útěk z boje, ale vědomé odmítnutí manipulátora. Pro manipulátora to může mít "léčebný" účinek.
Tak vidíš, já jsem myslel, že jsem utekl....a nakonec...:-)
Ale je fakt, že vztahy jsou poměrně přátelské, kdybch býval neutekl, věřím, že by byly velmi špatné..to je fakt.
Díky za tvé zkušenosti. |
]
|
|
Re: Co je manipulace a jak jí čelit (Skóre: 1) Vložil: asik v Středa, 15. červen 2005 @ 22:40:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ještě doplním, že jsem kdysi řešil manipulaci směřovanou do mé rodiny. Bylo to velmi těžké a musel jsem použít i násilí, kdy jsem poslal jeden direkt směrovaný do ústní oblasti manipulátora. Poté jsem šel za jedním starším ze sboru a spolu s ním jsem šel k "mému" milému manipulátorovi a před ním jsem ho požádal za odpuštění té rány, kterou jsem mu uštědřil. On omluvu přijal.
Trvalo jeden rok, nežli jsme se začali sbližovat a dnes, po mnoha letech mohu říci že naše vztahy jsou čisté se vzájemným respektem. Již nikdy nepoužil vůči mé rodině to co používal a kdykoliv přijde tak je vítán.
Kdybych měl volit dnes, jak bych podobnou situaci řešil, vím že bych ji řešil podobně, možná i s tou ránou do zubů :-) . |
|
|
|
|