|
Právě je 524 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116884942 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život církví: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost
Vloženo Sobota, 25. listopad 2006 @ 14:15:28 CET Vložil: jakobi |
poslal Karels
Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost
„Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost.“ Tento výrok je výrokem Elie Wiesela. Anglicky – „The opposite of love is not hate, it's indifference.“ Já myslím, že tento výrok prozaika Elie Wiesela je pravdivý.
Pokud se více zamyslíme nad myšlenkou, nad poselstvím tohoto výroku, potom musíme uznat moudrost tohoto tvrzení. Připustíme-li, že by opakem lásky byla nenávist, potom je alespoň vidět život, potom je alespoň vidět vášeň.
V případě lhostejnosti, vidíme jenom „mrtvolnou“ šeď v mezilidských vztazích. Dokonce bych si dovolil stanovit diagnózu dnešních mezilidských vztahů. Lhostejnost, lidská lhostejnost je „intelektuálním morem“, „intelektuální rakovinou“ našich vztahů. Tohle je situace ve světě, která se však pozvolna vkrádá rovněž do našich sborů.
Když si vzpomeneme na obrácení apoštola Pavla, co tomu předcházelo? Apoštol Pavel nenáviděl učedníky Pána Ježíše. Apoštol Pavel je pronásledoval z města do města. Poté jsme se dozvěděli, že vlastně nepronásledoval učedníky Ježíše, ale samotného Krista. Apoštol Pavel nenáviděl následovníky Krista, aby se po jeho obrácení nenávist změnila v lásku.
Nevím jak vy, vážení čtenáři, ale já mám při evangelizacích tu zkušenost, když mi někdo horlivě odporuje, tak mě to jenom víc motivuje k evangelizaci. Právě ti horliví oponenti evangelia bývají povětšinou po svém obrácení stejně tak horliví křesťané… Ale když zvěstuju evangelium někomu, kdo je takový nemastný-neslaný, prostě kdo je lhostejný, komu je to jedno, tak mně zvěstování evangelia povětšinou ani netěší.
Myslím si, že církvi chybí v dnešní době více vášně, více horlivosti. Co však naproti tomu pocítíme je lhostejnost, která je skrz na skrz „všudypřítomná“ v našich sborech. Přijdete do nějakého sboru a připadáte si jako v nějakým neskutečným filmu. Všichni se na sebe vzájemně usmívají takovým tím typicky přiblblým (křesťanským) úsměvem.
Nějaké problémy? Nemožné, jejich rada: „čti si víc Bibli a víc se modli.“ Nějaká nemoc, není možná, jejich rada: „Pán Ježíš přece naše nemoci vzal na sebe.“ Na váš nepříliš se šťastně tvářící výraz v obličeji okamžitě vyrazí čelním útokem: „Jak to, že se neraduješ v Pánu Ježíši, jsme přece vítězové v Ježíši!“ Takže se vyzbrojíte do příště podobným křesťanským, zubatým úsměvem, jenom abyste už měli od podobných dotěrných otázek pokoj. Prostě se octnete na chvíli v ideálním světě...
Lhostejnost, která je téměř hmatatelně cítit, může mít i mnohou další podobu. Jdete v neděli do církve jako do kina, nebo do divadla. Posadíte se do první řady a jenom čekáte, co zase ten herec na jevišti bude „vyvádět.“ Tím hercem mám na mysli kazatele. Herec-kazatel předvedl dneska zase průměrné představení, pomyslíte si, „jakmile je první dějství u konce“. „Poslední dějství skončilo“, a tak je potřeba jít se napít a občerstvit. Jak jednoduché, vždyť většina sborů má už dneska zařízenou sborovou kavárnu. Ještě poklábosíme se svými spoludiváky, nejlépe neutrálně „jak se mají děti, co rodina, jak je babičce – ještě ji pořád bolí záda?“
Představení skončilo a může se jít domů…
Karels
|
Re: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Sobota, 25. listopad 2006 @ 15:57:22 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Článek si neměl za cíl všímat konkrétní církve, nebo konkrétního sboru. Spíš jsou to obecné věci.
Někdy mně připadá, že se křesťané nechovají normálně. Usmívají se, aby to vypadalo, že je všechno v pořádku, i když je opak pravdou.
O teologii na nedělním shromáždění začít diskutovat? Nemožné, protože to se nenosí...
Karels
|
|
|
Re: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost (Skóre: 1) Vložil: Marek2 v Sobota, 25. listopad 2006 @ 16:50:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Článek se mi moc líbí, napsal jsi to pěkně.
Jen ke známému výroku uvedeném na začátku. Obecně si myslím, že opakem lásky je nedostatek lásky. Zatímco láska se projevuje soucitem, zájmem, tolerancí, empatií, pomocí a mnoha dalšími způsoby, opakem lásky je nedostatek soucitu, nezájem, lhostejnost, nenávist...
Láska a nenávist mohou úzce souviset třeba k blízké osobě, se kterou žijeme. Ovšem jestliže bílý Američan nenávidí indiány, pak o lásce nemůže být řeč.
Vášnivost je vlastnost člověka, takže kdo je vášnivý v láce, může být také vášnivý v nenávisti. My Češi většinou moc vášniví nejsme, jsme už holt takoví. |
|
|
Re: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Sobota, 25. listopad 2006 @ 17:28:27 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | No já mám teď skoro výčitky, jestli jsem ten článek nenapsal moc ostře s tou kritikou stavu církve...
Karels
|
Re: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost (Skóre: 1) Vložil: Libby v Neděle, 26. listopad 2006 @ 14:09:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Napsal jsi to Karelsi moc dobre. Aspon ja si to myslim, protoze to je jeden z nejvetsich problemu v dnesnich cirkvich. Take mam tu zkusenost, ze se lide tvari prijemne, usmivaji se, jsou"sladci", ale je to z velke casti pokrytectvi. Ja takova neumim byt a dost se zlobim, kdyz se tak nekdo ke mne chova. Dovedu totiz dost dobre poznat kdy je clovek uprimny a kdy to jen predstira. Dokonce jsem mivala stavy, kdy jsem najednou vedela hrichy cloveka, se kterym jsem mluvila. Jednou jsem se s tim sverila sve kamaradce a ta se mne zeptala odkud ten dar mam. Jest-li jsem si jista, ze je to od Boha. Tak jsem radsi Panu Bohu rekla, ze me ty hrichy nezajimaji a ze nevim co s tim delat. Asi to ustalo. Jeste k tem usmivajicim se a prijemnym krestanum. Je to vlastne strach jeden z druheho a odhalovani se. Pri jednom nasem sesterskem sezeni jsem to uz nevydrzela, kdyz jsme se divali na video zaznam jak jeden pastor "uzdravoval" a rekla jsem, ze ja tedy zadne uzdraveni nevidim, ze tam neni nic konkretniho a ti na pojizdnych zidlich stale sedi a nikdo si jich ani nevsima a prosila jsem je aby byly "real"- opravdovi. Se zlou jsem se potazala. Uprimnost neni vitana. Buh mi pak ale poslal do cesty par sester, ktere byly uprimne a mohla jsem s nimi vse probrat bez bazne a s porozumenim. Je nas ale malo a jsme takrikajic uz bezdomovci.Vidis a vlastne si tady vylivam srdce, ale jsem mezi svymi tak snad muzu. Cao.L. |
]
|
|
Re: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost (Skóre: 1) Vložil: Manciny v Pondělí, 27. listopad 2006 @ 08:04:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Pokoj a dobro,
já si myslím, že je fajn, když se na sebe lidé v církvi usmívají a jsou k sobě milí, ale ještě lepší je, když se na sebe křesťané usmívají a jsou na sebe milí i v běžném životě (a jsou milí i k nevěřícím okolo). Také jsem zažil takový ten horlivý zájem o mé duc*****, ze kterého byla ale cítit totální lhostejnost k tomu, co vlastně jako člověk XY cítím a co mě trápí. Je třeba, abychom byli horliví pro Krista, zapálení pro modlitbu a misii, ale musíme být zároveň lidsky normální, zralí, vzdělaní a laskaví. Mám jednu radu: nejlepší je začít u sebe a projevovat druhým svůj zájem a lásku zcela prakticky, aniž bych čekal něco nazpátek. Stačí málo, ale někdo musí začít, přeji hezký den :) (zubatý úsměv) |
|
|
Re: Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost (Skóre: 1) Vložil: JHS v Pondělí, 27. listopad 2006 @ 11:09:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Karle, tohle je super článek! Díky...
A myslím, že ten postřeh s protikladem láska/lhostejnost je naprosto přesný a dokonce mnohem starší, než ten Wieselův výrok...
Zrovna nedávno jsem narazil v nějakém starém hermetickém spisu, který se zabýval nebeskými hierarchiemi, dvojici duchovních bytostí, z nichž jedna byla laskavá (takový láskyplný génius) a její proti-démon byl popisován jako krystalická, esencielní lhostejnost... |
|
|
|
|