Hledání: Pravda o organizaci Svědkové Jehovovi
Vloženo Pondělí, 22. duben 2002 @ 19:20:18 CEST Vložil: Bolek |
poslal Anonymus Anonym nám posla tento článek, který raději nebudu komentovat. Bolek
Pravda o organizaci "Svědkové
Jehovovi", aneb jak kradli prkna a trámky
Člověk, jemuž se tento příběh stal, nechce být z pochopitelných důvodů
jmenován vlastním jménem.
- Prvním důvodem je, že loby, kterou ovládá skupina "Svědkové Jehovovi"
se etablovala do naší současné společnosti takovým způsobem, že ovládá
již nemalé množství lidí kteří jsou ochotni pro tuto pseudo organizaci
vykonat takové činy, které jsou přinejmenším kvalifikovány jako přestupky
proti občanskému soužití. Domoci se nápravy prostřednictvím současných
zákonů nelze, neboť i do policejních sfér zasahují jejich styky. Mezi
aktivními členy můžeme pak najít lidi v různých funkcích. Není žádným
tajemstvím, že mají své advokáty, kteří jsou taktéž členy společnosti
nechvalně známé jako "Svědkové Jehovovi". V současnosti
mohu sdělit pouze toliko, neznám obor lidské činnosti (potažmo i státního aparátu),
kde by tito lidé neměli svého člověka, nebo neměli na takováto místa
kontakt na svého známého. Snad jen neznalost lidí, kteří se o tuto
problematiku nezajímají může nechat člověka klidného a spokojeného s
tím, že se vlastně vůbec nic neděje v oblasti společenského a kulturního
života.
- Druhým důvodem proč nechce být tento člověk jmenován vlastním jménem
je to, že po zkušenosti kterou měl se "Svědky Jehovovými"
si uvědomil, jakou je to vlastně ostudou, že se nechal ovládat touto
skupinou lidí. Tato náboženská společnost mu zasahovala do vlastního
života, soukromí a podobně. Představitelé uzavřené organizační buňky
nazývaní jako "starší sboru" rozhodují pomocí
intrik a dokonce i přímou intervencí i o takových věcech, jako jsou
svatby. Ať již členů mezi sebou, nebo členů organizace s nečleny -
tzv. 'lidmi ze světa'. Rozhodují pomocí výhružek o vyloučení
z organizace o tom, jestli děti členů půjdou na tu či onu školu. Tvrdí,
že vzdělání je bez užitku, neboť se blíží konec tohoto systému
uspořádání světa a jejich politických struktur. Že rozhodující
bitva mezi jejich bohem a vším lidstvem (které je samozřejmě špatné)
se odehraje v poslední bitvě "Armageddonu", který je
vlastně již 'za rohem' a tudíž není třeba dalšího vzdělání. Po
bitvě bude nastoleno "Boží království", a jsou to
právě jen oni "Svědkové Jehovovi" kteří mají právo
na další život na této planetě. Ostatní lidé, kteří neposlouchají
jejich nařízení, dobře míněné rady a pod., musí být z pochopitelných
důvodů zničeni. Vždyť to jsou právě oni - ostatní lidé, kteří ničí
tuto planetu. A na oplátku jsou pouze "Svědkové Jehovovi"
těmi vyvolenými, kteří smějí obývat tuto planetu. Je zde sice skrytá
výhružka, ale ke xenofobnímu útoku na ostatní lidi zatím nedošlo.
Pravděpodobně je jen otázkou času, kdy se řady členů této celosvětové
organizace zvednou a předvedou lidem jak si asi představují 'Armageddon'
Paradoxní na tom je třeba už jen to, že "Svědkové Jehovovi"
také jezdí automobily které produkují výfukové
plyny. Že "Svědkové Jehovovi" také používají
elektřinu, která je vyráběna neekologickými postupy. Že to jsou
právě také oni, kdo se oblékají do textilních oděvů při jejichž výrobě
se používají chemikálie na obarvení, zpracování
či výrobu vláken. "Svědkové Jehovovi"
nejsou zarytými vegetariány. Také zabíjejí jiná
zvířata pro vlastní konzumaci potravy. Když ne osobně, neboť
nemají zahrádku se slepičkami a králíkárnou, tak alespoň prostřednictvím
firem na zpracování masa. Vždyť i oni vlastně podporují zabíjení živých
tvorů a ničení této planety.
Je možné pokračovat ve výčtu těchto paradoxních jednání, která popírají
to, co tito lidé učí snad ještě na přinejmenším silnější publikaci než
je pouhá brožura. Toto však není účelem tohoto článku.
Prvořadým cílem je seznámit čtenáře s chováním lidí, kteří tuto
organizaci prezentují mezi obyvatelstvem. Jejich, ať už aktivní či pasívní
schvalování nelegálních činů o kterých vědí dává přímý důkaz o
tom, s kým máme tu čest.
Uveďme si pro začátek některé postavy v obsazení z tohoto příběhu.
Nelze psát. Osoba A řekla postavě B o tom, co udělala jiná
postava C.
Dejme jim jména !
"Svědkové Jehovovi" se opírají ve své víře
ve výkupní oběť božího syna Ježíše Krista.
Toto jméno je pro náš příběh sice nepoužitelné, ale protože Ježíš
Kristus byl tesařem ...
.......Použijme tedy s jistou mírou nadsázky pro hlavního aktéra
tohoto příběhu jméno Miroslav Tesař.
Ten měl syna. To nebyl žádný 'hloupý Honza' ! A už tu
vlastně máme druhé jméno... Sborový vedoucí který byl synem výše
jmenovaného se tedy jmenuje Jan Tesař. Tento Jan se choval jako
správný syn svého otce a platný člen organizace a přiváděl do společnosti
další a další 'ovečky na stříhání'. Přesvědčit nového příchozího
dá práci. Když nevěří tak se mu to musí podat tou správnou cestou !
Jeden takový člověk, který byl takto pěkně 'rozkouskován' po psychologické
stránce a který následně uvěřil tomuto učení, aby se stal poslušným
'panáčkujícím hodným králíčkem' se nám taky hodí do příběhu.
Ten v příběhu udělá to, co se po něm chce ! Byl to....? Jak jen ho
pojmenovat.... ? Aha, na začátku byl přece nevěřící. Nevěřící v Ježíše Krista
byl přece Tomáš. Nazvu tedy další osobu Tomášem. Dám mu nějaké správné
české jméno, třeba Vašek. Už tedy máme dalšího jménem Václav Tomáš.
Tři aktéři na příběh stačí. Máme tu však také ještě osobu toho,
komu se příběh stal. Jeho jméno si necháme v záloze 'pro strýčka příhodu'.
Ale vlastně ne. Dejme mu taky jméno ! Řekněme tedy, že ho pojmenujeme....Strejček Petr.
Dále se v našem příběhu vyskytují další. Členové celé buňky
organizace v Hostovicích, jak jsme místo příběhu nazvali, hrají
kompars. Kompars jak známo dělá to, co se jim řekne. Neodmlouvají, nemyslí
že by se mělo něco udělat tak či onak. Se vším souhlasí a jsou poslušní.
Ty potřebujeme také.
Toliko k osobám a obsazení.
Příběh se stal v době nedávné. V době hekticky se měnící. V době
revoluce a vzbouření se proti bývalému totalitnímu režimu. Přímý příběh
se udál v čase rozpadu naší bývalé federativní republiky. Posaďme tedy
hlavní část do roku 1993. Pro dobu následného odznívání špatného
pocitu z jednání organizace "Svědkové Jehovovi" pak
dejme delší čas. Posuňme tu dobu až do dnešních dní. Dejme ji na začátek
nového milénia a uveďme toliko... Zkušenost je základ života. Jen školné
by nemuselo být občas tak vysoké !
Žil byl v Hostovicích pan Miroslav Tesař. Měl
dům, zahradu, pěstoval si dobytek a věřil v boha. Byl to člověk
který se s nikým nepřel o to, co si udělá, kam půjde a co
bude jíst. Kolem a kolem... Žil si spokojeným životem. Od státu dostal
co potřeboval. Důchod měl. Co mu scházelo.
Toho človíčka poznali rodiče Petra Strejčka.
Seznámili se s ním, zjistili že manželka pana Miroslava Tesaře je
skoro rodačkou maminky pana Petra Strejčka a navázali přátelství. Pan
Miroslav Tesař, jako řádný člen náboženské společnosti "Svědkové Jehovovi",
jim samozřejmě řekl čemu věří a v co věří. Nikdo v té době
ale netušil, že víra pana Miroslava Tesaře se časem stane taky předmětem
k nekalé činnosti a obohacování se.
Rodiče výše jmenovaného se tedy spřátelili s touto
rodinou a posléze se matka Petra Strejčka, jakož i on staly členy
organizace.
Život si plynul dál svým tempem. Lidé odcházeli,
lidé přicházeli ale víra v boha a v neochvějné základy
organizace nadále zůstávala.
Pan Petr Strejček se také stal členem
organizace. Nechal se pokřtít, stal se bratrem a plnil si své
'povinnosti' jako kazatel 'dobrého poselství o království'.
Stal se konečně ke své radosti a k radosti ostatních v organizaci také
bratrem. Také získával nové členy, také přispíval darovanými finančními
částkami do rozpočtu organizace. Vždyť toto se musel naučit každý, kdo
chtěl v organizaci být. Naučila se to jeho matka, když se stala členkou.
Naučil se to každý kdo přišel do tohoto společenstva a četl jejich
literaturu. Každému bylo postupně sděleno, že publikace 'Strážná věž'
a 'Probuďte se !' se netisknou zadarmo a že je tudíž nasnadě,
aby také přispěl 'svojí troškou do mlýna'. Náš 'hrdina' byl tak nadšen
'chodem' organizace, že se nabídl s tím, že zakoupí pro organizaci počítač.
Byl odmítnut. Pravděpodobně proto, že v té době neuměl nikdo ze 'starších sboru'
ovládat tento přístroj. Nemohli přece připustit, aby čerstvě 'pokřtěný'
nový člen ukázal že umí více než oni. Avšak nadšení pro organizaci nedávalo
Petrovi Strejčkovi spát. Rozhodl se (když viděl jakým způsobem jsou
ozvučeny prostory kde se scházeli věřící ke svým modlitbám, studiím a
seminářům) nabídnout společnosti k bezplatnému užívání zvukovou
aparaturu Marschall i s reproduktorovými soustavami.
Jaké bylo jeho zklamání, když byl odmítnut !
Dostalo se mu odpovědi od jeho 'sborového bratra' Václava Tomáše 'povzbuzujicích'
slov : "Zesilovač nepotřebujeme, moji kluci ho 'už stavěj'...!"
Již tehdy si měl uvědomit, že v této
organizaci jde mimo jiné také o posty a postavení. Vždyť bratr Václav Tomáš
se stal 'sborovým starším' a pro to aby postavili zesilovač byli
(čirou náhodou vybráni jím - jejich otcem) jeho kluci, synové - kteří
to také musí v organizaci někam 'dotáhnout'. Nešlo tedy o organizaci, jak
se mylně domníval, ale šlo tu hlavně o jeho kluky. Co na tom, že zesilovač
který byl nabídnut k užívání byl postaven renomovanou firmou a nastaven,
otestován a zprovozněn profesionálními výrobními přístroji. Jeho kluci
jsou přeci z důvodu prestiže přednější. Je nutno podotknout, že tento Václav
Tomáš v oné době vlastnil firmu na zpracování dřeva a kovu. Na
tuto skutečnost upozorňuji v důsledku toho, že uvedená informace má přímo
klíčovou důležitost v důsledku pochopení příběhu který je zde popisován.
Co se vlastně přihodilo ?
Otec výše jmenovaného Petr Strejčka pracoval
v podniku, kde dodavatelem pro určité výrobní stroje byla jistá zahraniční
firma, které dodávala stroje v nevratných přepravních obalech. Obaly pro
tyto stroje byly vlastně velké dřevěné bedny. O desky z těchto dřevěných
beden v tomto příběhu vlastně jde.
V důsledku známosti rodičů Petra Strejčka s
rodinou pana Miroslava Tesaře a po domluvě s nimi uložil otec Petra Strejčka
větší množství tohoto dřevěného materiálu (který řádně odkoupil od
svého podniku jako zbytkový odpad) u zmiňovaného pana Miroslava Tesaře v
prostorech jeho domu v Hostovicích.
Bláhově si on i jeho rodina myslela, že rodina pana Miroslava Tesaře je
poctivá, podle toho, jak se vyjadřovali jako "Svědkové
Jehovovi". Pan Miroslav Tesař je ujistil, že ve svém domě může mít
tento dřevěný materiál (falcovaná prkna a trámky) uložen jak dlouho chce,
neboť je to jeho vlastní dům. Schvaloval otci pana Petra Strejčka, že udělal
dobře když to odkoupil, neboť on by prý udělal totéž, kdyby měl tu možnost.
Chválil kvalitu dřeva a prohlásil, že je to dobré i jako stavební materiál.
Po jisté době otec pana Petra Strejčka zemřel a stalo se také, že i manželka
pana Miroslava Tesaře zemřela. Tyto tragické události si samozřejmě vyžádaly
jisté časové zaneprázdnění s vyřizováním pozůstalosti u obou rodin, a
tak se s dřívím nehýbalo a zůstalo uloženo u Miroslava Tesaře.
Obě rodiny si v té době důvěřovaly, neboť byli všichni v té době členy
náboženské organizace "Svědkové Jehovovi".
Pan Miroslav Tesař jakožto člověk který byl již v
letech, a na svůj dům již jako důchodce přestával stačit s jeho
opravami, daroval celý dům na podnět jeho syna Jana Tesaře (který
byl vedoucím buňky organizace v Hostovicích) pro náboženskou společnost "Svědkové
Jehovovi" výměnou za jiný, menší byt.
Společnost "Svědkové Jehovovi" začala
tento dům přestavovat na "Sál království" kde se v
budoucnu měli scházet členové této společnosti ke společným studiím
Bible, seminářům a školením.
V té době nemohl pan Petr Strejček navštěvovat společnost
jejímž byl také členem z důvodu studia při zaměstnání, které mu nařídil
jeho zaměstnavatel (na základě výkonu jeho profese v pracovním procesu).
Matka pana Petra Strejčka byla v té době nemocná a navíc
měla zlomenou ruku po úrazu. Pan Petr Strejček se však dotazoval organizačně
staršího člena náboženské společnosti "Svědkové Jehovovi"
a za přestavbu domu na "Sál království" odpovědného
bratra Václava Tomáše, co je s jeho prkny.
Dostalo se mu ujištění, že prkna jsou v pořádku a ať se
domluví s bratrem Miroslavem Tesařem, kam si je přestěhuje, neboť dům je v
rekonstrukci.
Po domluvě s panem Miroslavem Tesařem se dohodl, že
prkna a trámky přemístí z domu na jeho zahradu, kde mu pan Miroslav Tesař
ukázal místo, kde je může uskladnit. Pan Petr Strejček se právem obával,
že může dojít ke zcizení prken, byť jsou uložena na soukromém pozemku
zahrady pana Miroslava Tesaře. Byl ujištěn sborovým starším a za stavbu
odpovědným bratrem Václavem Tomášem, že stavba stejně jako i pozemek jsou
dnem i nocí hlídány členy společnosti a nemůže tudíž dojít ke ztrátě.
Tohoto ujištění se mu dostalo i od bratra Miroslava Tesaře a také od jeho
syna bratra Jana Tesaře. Byli všichni přece členové náboženské společnosti
"Svědkové Jehovovi" a tak by měla mezi nimi být důvěra
samozřejmostí.
Jaké bylo zděšení pana Petra Strejčka, když po ukončení
studia navštívil opět společnost "Svědkové Jehovovi"
a dotazoval se, kde je jeho materiál, neboť na tuto otázku ze strany jeho
matky, která se také dotazovala nebyla dána žádná uspokojivá odpověď.
Každý ze společnosti "Svědkové Jehovovi" se vyhýbal přímé
odpovědi a tvrdil, že nic neví, že s tím nemá nic společného.
"Tahanice" o kompetence kdo je za co odpovědný, kdo, kdy a
jak hlídal či nehlídal staveniště nevedly k ničemu. O této politování
hodné situaci se ve sborech (organizačních buňkách společnosti) začalo
nejprve potichu "šuškat" a posléze i otevřeně hovořit.
Hledání viníka odpovědného za ztrátu prken nevedlo k žádným koncům. O
problematice se hovořilo dostatečně dlouho na to, aby představitelé společnosti
měli právo být neklidní, neboť se jednalo o prestiž před jejich podřízenými.
Protože "ryba hnije od hlavy" tak se
rozhodli, že raději vyloučí pana Petra Strejčka a jeho matku ze společenstva,
jen pro to, aby ukončili debaty o ztrátě prken v průběhu přestavby domu na
"Sál království".
A šmitec ..... !
Vyloučení se stalo v květnu 1996 a od té doby je zakázáno
členům společnosti "Svědkové Jehovovi" jakkoliv se stýkat
(byť i jen se pozdravit) s rodinou pana Petra Strejčka, neboť jim (rozuměj -
ostatním členům společnosti) hrozí taktéž vyloučení ze společenstva.
Vyloučení se členové bojí, neboť známé které měli v okolním světě
museli opustit v důsledku víry a pokud by byli vyloučeni, zůstali by bez přátel
a ve společnosti mimo organizaci nemají též přátele.
Jak by pak mohli vést plnohodnotný život ? Kdo by jim mohl
podat pomocnou ruku ? Ke komu by se mohli jít svěřit se svými problémy,
které každodenní život přináší ? .......a navíc !!! Je tu před nimi ještě
strašák jejich víry. Byli vyloučeni ze společenství, které jediné bude
po poslední bitvě "Armageddonu" zachováno k tomu, aby obývalo
tuto planetu. Oni pak budou zničeni. Jak se vyrovnat s touto situací ???
To jsou otázky, které jim brání se stýkat s rodinou pana
Petra Strejčka, dozvědět se pravdu o tom, jak byli poškozeni
a na oplátku..... A to je ten hlavní důvod !!!
Brání strach těchto zaslepených lidí, z vyloučení v organizaci "Svědkové
Jehovovi" k tomu, aby se věc řádně prošetřila a dospěla k nápravě.
Taková je tedy skutečnost. Rodina Strejčkových nemá přístup
do společnosti "Svědkové Jehovovi" a tak nemůže
interpelovat na nepravdy, které se objevují okolo ztráty jejich materiálu.
Ostatní členové nemají možnost (z důvodu svého strachu) tyto skutečnosti
zjistit dle pravdy a tak působit na vedení své společnosti, aby zjednala nápravu.
Vlk se nažral - koza zůstala celá
Společnost získala stavební materiál na přestavbu domu na
"Sál království" za "hubičku"...
v podobě hloupé důvěry jejich členů.
Celistvost sboru-buňky organizace "Svědkové
Jehovovi" byla zachována.
Kdo doplatil na důvěru a na svou víru v Biblické pravdy předkládané
takovými lidmi jako jsou Miroslav Tesař a jeho syn Jan Tesař spolu s jejich získaným
členem Václavem Tomášem a jeho kamarády ?
Odpověď zní .....
Rodina Strejčkových doplatila na svoji důvěru v organizaci "Svědkové
Jehovovi" tím, že přišla o svůj majetek.
Co na to společnost "Svědkové Jehovovi" ?
Společnost nadále hraje "mrtvého brouka" a
zakazuje svým členům dozvědět se pravdu.
Co na to rodina Strejčkových ?
Po pravdě řečeno nic ! Je znechucena jednáním
a podvodem které se jim dostalo v organizaci "Svědkové Jehovovi".
.... tato rada "moudrých" raději nepozvala toho hlavního, bratra Václava
Tomáše na jednání, aby mu nemohli Strejčkovi říci pravdu do očí.
Taková je pravda o organizaci "Svědkové
Jehovovi"
|