V americkém státě Michigan ve městě Clinton Township sídlí ústav s názvem Kryonický institut. V kryostatech v kapalném dusíku o teplotě minus 196 stupňů Celsia je v něm uchováváno několik desítek lidských těl. Jsou ve stadiu klinické smrti. Velmi nízká teplota zabraňuje rozpadu tělesných tkání. Těla by měla zůstat v tomto stavu až do doby, kdy medicína jejich nemoci dokáže vyléčit. A především až je někdo dokáže přivést k životu.

HISTORIE A VÝVOJ
S myšlenkou, že by bylo možno zmrazit člověka na celá staletí a pak ho oživit, přišel v roce 1773 Benjamin Franklin, americký politik, spisovatel a přírodovědec.

Vědecký svět se hlubokým zchlazováním lidí, což je termín prosazovaný kryoniky, začal vážně zabývat až v šedesátých letech minulého století. Dlouho před tím to bývaly oblíbené náměty sci-fi povídek a románů.

Název kryonika odvozený od řeckého slova kryos – mráz použil poprvé v roce 1965 Karl Werner v souvislosti se založením Newyorské kryonické společnosti. Následovaly společnosti tohoto typu, například Michiganská kryonická společnost, Kalifornská kryonická společnost, Americká kryonická společnost.

Potřebné zázemí vytvořil pro tento obor pokrok v medicíně, v počítačové technice a elektronice. Základy techniky hlubokého chlazení živých tkání byly položeny v padesátých letech minulého století, kdy se chlazením konzervovalo sperma pro umělé oplodňování skotu.

KRYONICKÉ ÚSTAVY
Jedním z hlavních zastánců a realizátorů kryoniky byl profesor Robert Ettinger, ředitel Kryonického institutu. Je autorem bestselleru Vyhlídky na nesmrtelnost, knihy, která seznámila s možnostmi kryoniky širokou veřejnost a vyvolala velký ohlas. Kryonický institut založený v roce 1976 není jediný v této branži. Další jménem Alcor je v Arizoně ve Scottsdale. Oba instituty o sobě tvrdí, že nejsou ziskovými organizacemi a že většina příjmů jde na udržování kryostatů a na výzkum.

Ceny v ústavech se značně liší. Kryonický institut si účtuje 28 000 dolarů za tělo. Arizonský Alcor požaduje 75 000 dolarů a roční předplatitelské poplatky 98 dolarů. Alcor poskytuje i další služby. Spolu s lidmi je ochoten zmrazit i jejich zvířecí miláčky. Přesněji jejich hlavy. Předpokládá se, že v době, kdy někdo lidi i zvířata dokáže probudit k životu, nebude problém ostatní tkáně vypěstovat nové. Alcor proto také nabízí za nižší cenu (50 000 dolarů) uchovat jen hlavu s mozkem člověka.

Proč jen hlavu? Kryonika vychází z toho, že paměť, osobnost a identita člověka jsou zakódovány navždy v mozku, a proto je důležité zachovat mozek, případně celou hlavu. Problém je v tom, že nikdo neví, zda nynější metody zakonzervují mozek tak, aby byl v budoucnosti, pokud se ho vůbec podaří oživit, ještě použitelný a schopný kvalitně fungovat.

POSTUP
Kryonické ústavy už dávno nejsou výsadou Američanů. Fungují i v Evropě. Člověk, který si přeje být uchován v hluboce podchlazeném stavu, se obvykle zapíše v některém kryonickém ústavu. V případě jeho náhlého úmrtí je na místo vyslán pohotovostní tým, který okamžitě provede první kroky nezbytné pro pozdější úspěšné zmrazení.

Všeobecně vžitá představa, že při podchlazení bez vedlejší péče voda zmrzne uvnitř buněk a ty se pak roztrhnou, je nesprávná. Faktem je, že kdyby tělo nebylo speciálně ošetřeno, led se vytvoří v okolí buněk a může způsobit jejich vážné mechanické i chemické poškození.

Proto jakmile je člověk, který si přeje být zmrazen, prohlášen za mrtvého, zasáhne kryonický pohotovostní tým. Z těla odstraní krev a nahradí ji nemrznoucím kryonickým roztokem, který snižuje nebo zcela vylučuje nebezpečí poškození tkání zchlazováním. Přístroje udržují uměle oběh roztoku v cévách a tělo je postupně, asi dva dny, zchlazováno na minus 79 stupňů Celsia. Tomuto procesu se říká vitrifikace.

První roztoky schopné vitrifikovat tkáně vyvinuli teprve koncem devadesátých let minulého století kryobiologové Gregory Fahy a Brian Wowk pro docela jiné účely – k uchování orgánů pro transplantace v bankách orgánů. Tento způsob vitrifikace převzal Alcor. Pracovníci Kryonického institutu vyvinuli vlastní poněkud odlišnou metodu.

Následuje hluboké zmrazování. Tělo je uloženo do velké nádoby s kapalným dusíkem (kryostatu) a zmrazeno na minus 196 stupňů Celsia, což je teplota kapalného dusíku. Konečné zmrazování probíhá velmi pomalu. Z teploty minus 79 stupňů na konečných minus 196 to trvá týden.

POŠKOZENÍ
I když je tělo ošetřeno rychle a pečlivě, dochází obvykle už před jeho zchlazením k určitému poškození. Tkáně zůstanou na určitý čas bez krve i bez náhradní tekutiny a mozek bez kyslíku. Při oživení bude ve většině případů nezbytná rozsáhlá regenerace tkání. Vědci dnes přiznávají, že zvládnout úspěšně tyto procesy potrvá desetiletí, spíše staletí.

PERSPEKTIVY
Kromě technických problémů čelí kryonika i společenským překážkám. Nezodpovězené zůstávají otázky, zda se lidé v budoucnosti za desítky či stovky let budou vůbec zabývat mrtvými z minulosti. Zda je budou oživovat z etických důvodů, aby je uzdravili, nebo proto, že pro ně budou zajímavými exempláři z dávné minulosti, které jim případně mohou poskytnout některé zajímavé informace. A také zda je vůbec oživí.

LIDÉ V KRYOSTATECH
Prvním člověkem na světě, o kterém se ví, že použil služeb kryoniky, byl v roce 1967 Američan James H. Bedford, profesor psychologie. Bylo mu třiasedmdesát let a zemřel na rakovinu plic. Je v Kryonickém institutu v USA.

Rok 1979 byl pro kryonické ústavy pohromou. Přišlo se na to, že několik těl bylo zchlazeno špatně a podlehlo rozkladu.

Slavný baseballový hráč Ted Williams, který hrával za Boston Red Sox ve čtyřicátých letech, se také dal zmrazit. Zemřel v roce 2002, když mu bylo čtyřiaosmdesát, a je nyní v Alcoru.

Přesné údaje nejsou známy, jde o lékařské tajemství, ale odhaduje se, že na oživení čeká celkem ve světě už asi dvě stě lidí. Přes 150 v USA (74 v Alcoru a 81 v Kryonickém institutu), čtyřicet ve Velké Británii a dva v ruském kryonickém ústavu KrioRus. Austrálie plánuje založení vlastního zařízení.

Spousta dalších lidí si přeje být zchlazena. Někteří nejsou nemocní, nečekají na uzdravení. Otevřeně prohlašují, že v dalším životě chtějí uskutečnit plány, které v současnosti nestačili realizovat. I když vůbec není jasné, zda se zmrazené pacienty někdy podaří oživit, zaznamenaly kryonické společnosti zájem téměř dvou tisíc lidí o jejich služby. (sei)

čas.100+1--------Ferda---------