 |
Právě je 592 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116710751
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Upoutávka ke článku:
Vloženo Čtvrtek, 03. únor 2022 @ 10:06:47 CET Vložil: Tomas |
poslal Vota Nedávno v období křesťanských Vánoc zde na Grano Salis (granosalis.cz) uživatel nicku martino vložil kopii článku "Ježíš se narodil 25. prosince", který se nachází na webových stránkách RadioVaticana.cz (webový odkaz: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=864). Druhý podobný článek "Ježíš se narodil 25. prosince roku 1 před n.l." jsem nalezl na stejných webových stránkách (webový odkaz: https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=15695). Oba články si pozorně přečtěte, kdo máte o toto téma zájem.
Po svém diskuzním odchodu ze zdejších stránek Grano Salis a přečtení obou článků jsem kontaktoval dva zdejší přispěvatele s dotazem, zda chtějí znát skutečnost o tom, zda je možné, že údaj uvedený v evangeliu Lukáše o dnech chrámové služby v něm uvedého Zachariáše z kněžského oddílu Abiáše (Zecharja, Avija) může souhlasit s křesťany tradovaným datem 24. září roku 2 před křesťanským letopočtem (pozn.: 23-25. září). Že jsem se současnými mými znalostmi a schopnostmi tento údaj ověřit výpočtem. Ačkoliv jsem neměl původně v úmyslu výsledky nijak zveřejnit, učiním tomu tak zde na Grano Salis, nejen kvůli zjištěnému výsledku.
Impulsem k tomuto se mi stala naprosto nepodložená tvrzení uvedená v článcích na RadioVaticana.cz, že králem Davidem (pozn.: a veleknězem Samuelem) ustanovené kněžské oddíly sloužily v neměnném co týdenním pořadí dvakrát do roka a tedy služba Abiášova kněžského oddílu, který byl v pořadí osmý ze dvaceti čtyř, vycházela (vždy) na 8.-14. den třetího měsíce (pozn.: hebrejského, tj. Sivan) a 24.-30. den osmého měsíce (pozn.: hebrejského, tj.Chešvan), a že ona druhá doba tedy vychází na poslední dekádu měsíce září. Tato neznalost srovnání osmého hebrejského měsíce s měsícem září mne zarazila. I to, že osm týdnů dává dva měsíce a nikoli tři, tak aby osmý týden spadal do třetího měsíce hebrejského kalendáře. Navíc i úvaha, že 24 oddílů sloužilo dvakrát do roka a to v neměných časech roku, je vadná, protože hebrejský kalendář má v kratších letech 353, 354 nebo 355 dnů, tj. 50 týdnů plus 3-5 dnů, a v přechodných letech 383, 384 nebo 385 dnů, tj. 54 týdnů plus 5 či 6 dnů nebo rovných 55 týdnů. A pak, poslední "dekáda (týden) září" není jen 22.-28.září, ale s posuvem až k začátku posledního dne září. Takové chyby v uvedených článcích jsem nemohl přehlédnout.
Ke výpočtu výsledku je nutné znát základní údaj, zde nějaké datum či údaj, od kterého je možno se dopočítat výsledku, zvláště pak v takovém případě, kdy je zřejmé, že se čas týdnů služeb v kalendáři posouvá, nejen v hebrejském, ale i v tom gregoriánském (pozn.: nebo původně juliánském - zde také nutno uvažovat se srovnáním s kalendářem tropickým).
Existuje vůbec taková informace o datu, od kterého se lze dopočítat výsledku, kdy v roce 1 před křesťanským počítáním sloužili v Jeruzalémském Chrámu kněží Abiášova oddílu?
Je pravdou, že nebylo možné dříve určit dobu služby Abiášova oddílu roku 1 před křesťanským počítáním do nalezení papyru v tzv. kumránských svitcích s uvedeným pořadím kněžských oddílů zcela kopírující pořadí uvedené už v TaNaChu v Divrej hajamim alef (pozn.: 1.Paralipomenom 24.kapitola)?
Jakým způsobem by mohl napomoci soupis pořadí kněžských oddílů z dob, kdy stál prní Jeruzalémský Chrám a je pravdou, že se pořadí oddílů nezměnilo po výstavbě druhého Jeruzalémského Chrámu?
Tyto i jiné otázky zodpovím v chystaném článku "Opravdu se Ješu zvaný Kristus narodil 25. prosince?", který uveřejním zde na Grano Salis. A nepovedu k němu diskuzi.
Opravdu se Ješu zvaný Kristus narodil 25. prosince roku 1. před křesťanským letopočtem?Již brzy zde na Grano Salis. Brzy, ale ještě ne dnes, dnes ještě ne …Kdo vydrží dočká se. Budu sledovat zájem. Nebude-li, nebude brzy. :)
S pozdravem
milý-nemilý amisrtep-tele-vota
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: Akuzativ v Čtvrtek, 03. únor 2022 @ 13:08:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Vota na aish.com ti řeknou, co je to Bible. Jenom připomínám, že to není učebnice, jak si máš udělat kalendář. Kalendář je abstraktní systém pro členění času datováním a orientaci v čase. To potřebuje člověk. Ty nesmíš omezovat Boha časem a dělením času. To je lidská rovina. |
|
|
return of the living jew (Skóre: 1)
Vložil: LD (lubd@post.cz) v Čtvrtek, 03. únor 2022 @ 17:10:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vota diskuzně zemřel, Myslivna to zapil v domnění, že to bude už napořád a netrvalo dlouho a Vota diskuzně vstal z mrtvých - a je silnější, než kdy předtím...
|
|
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. únor 2022 @ 07:32:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Statistika bývá přesným součtem nepřesných čísel.
Nám je celkem jedno, kdy přesně se Kristus narodil - důležitější pro nás je, že se narodil.
Vždyť my nejsme dneska schopni určit s přesností ani rok jeho narození, natož měsíc - nejspíš to ani nebylo v roce nula, ale už o pár roků dříve, nebo možná později (pokud totiž vezmeme v úvahu neobvyklá znamení na nebi - tehdejší hvězdnou oblohu)..
Toto všechno je součástí nepodstatných detailů předávané tradice, která je odlišná v církvích východních od církví západních.
Jakékoli výpočty, které bys udělal na základě té dnešní předávané judaistické tradice, jsou znovu nevěrohodně zatíženy dědictvím 2000 let minulosti tohoto předávání a tudíž tím ztrácejí na věrohodnosti. Vycházel by jsi z premisí, které mohou být stejně chybné, jako správné. To už dneska, po dvou tisících letech, nikdo není schopen rozlišit.
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. únor 2022 @ 07:36:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jedna šance, jak se dobrat alespoň správného roku, by tu ale ještě byla - pokud by se totiž našly zachovalé záznamy ze sčítání obyvatelstva na příkaz císaře Augusta.
|
]
|
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 04. únor 2022 @ 09:50:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Voto kladeš správné otázky, ale máš na ně v článku odpověď: " Až profesorovi Shermajahu Talmonovi se podařilo za pomoci jiných odborníků a zvláště rozborem svitků kumránské knihovny upřesnit chronologické pořadí, v němž se střídalo 24 kněžských tříd při obětech v Jeruzalémském chrámu. Byla tady pravděpodobná tradice východních křesťanů, která klade oznámení Zachariášovi, že se mu narodí syn, mezi 23. a 25. září. Avšak tato pravděpodobnost se přiblížila jistotě, protože další badatelé podníceni objevem profesora Talmona rekonstruovali "přádelnický stroj" oné tradice a dospěli k závěru, že ta tradice pochází přímo z prvotní židovsko-křesťanské obce v Jeruzalémě. Velmi starobylá a také náramně houževnatá tradice Východních církvi, jak to bylo ostatně potvrzeno už mnoha jiných případech."
Pro mě je rozhodující, že to není tvrzení ze strany Církve, ale ze strany Žida Talmona, který tak činí na základě svitků kumránské knihovny. |
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 13. únor 2022 @ 18:10:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | >>Pro mě je rozhodující, že to není tvrzení ze strany Církve, ale ze strany Žida Talmona, který tak činí na základě svitků kumránské knihovny. <<
Ne, martino. Přinesu důkaz, že jde toliko o hodně špatné zneužití díla pana Talmona, který žádné takové tvrzení nepředložil. |
]
|
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: Magdalena07 v Neděle, 06. únor 2022 @ 12:06:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | - Datum Kristova narození není tak důležité, jako Jeho oběť a Jeho zmrtvýchvstání .Proto Bible datum narození blíže neupřesňuje.
- Jeho lid se zaměřuje především na Něho jako člověka a zároveň Boha, který je svým Duchem stále s nimi. Jeho lid očekává Jeho druhý příchod
- a sleduje světové události jako znamení II. příchodu
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: martino v Neděle, 06. únor 2022 @ 19:14:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Magdaleno, souhlasím, že to není pro spásu člověka důležité. Před svátky zde byla o datumu diskuse a tak jsem přidal informace. Po dvou měsících se Vota probudí a pošle sem pokračování, protože se nudí a má absťák, že zase nic neznamená a tak provokuje útokem proti Církvi, kdy si neuvědomuje, že tu "pravdu" nezveřejnila Církev, ale Žid na základě rozborů a studií svitků z Kumránu. |
]
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: monsek v Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 16:35:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Systém židovských svítků, součást jejich zákona,té části, která nebyla uložena v truhle smlouvy, kde byl opis Božím prstem zaznamenaných slov, byl stínem budoucích věcí. Tyto věci se naplnily v Ježíši Kristu, poukazovaly na něj.
Nejsme již povinni slavit tyto svátky, ale jsme povinni připomínat si život a oběť Ježíše Krista tak, jak nám přikázal, že máme činit na jeho památku, kdykoliv se sejdemev jeho jménu. připomínt si, že jeh Tělo bylo křižováno a byla prolévána Jeho krev - pro nás.
Vánoce, pokud někdo světí, jistě tím nedělá nic špatného. Máme li si vděčně připomínat Ježíše Krista každý den, vánoce nejsou výjimkou. Nesmíme ale ztotožňovat pohanský svátek, který nahradily včetně pohanské formy, za oslavu Boha a jeho Syyna. Z politických důvodů Vánoce vznikly a nemjí žádné biblické opodstatnění, nejsou ani zmiňovány jako den narození, kterýžto Židé neslavili.
O velikonocích si připomínáme oběť ježíše Krista, a také vyjití z Egypta, ale ani velikonoce nejsou svátkem Biblickým, protože jejich určování, výpočet, se od Židovského určení liší a jsou slaveny v jiný čas.
Je ale přesto dobré, že se velikonoční události od smrti po vzkříšení připomínají, je ale pokrytectví, pokud někdo trvá na to, že to musí býtpodle jiného, než Židovského kalendáře.
Mně osobně, když jsem přijímal Slovo Boží, zaujalo to, proč se na jedné straně trvá na plnění ustanovení lidských - od vánoc, přes velikonoce až po neděli. -víme, že bylydoby, kdy církev nedodržování těchto svátků trestala - a na druhé straně se realitovala Hospodinova slova přikázání a zaslíbení. Něco, co kdysi znamenal "korban".
Takže na jedné straně trvat na ustanoveních lidských a prát se za ně, psát nihy pro důkazy pro a proti a na druhé straně neposlouchat Toho, koho se sluší více než člověka, je cezení komára.
Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že nejde o sobotu jako o časový úsek mezi poledníky, který se kolem Zeměkoule posouvá s tím, jak se země otáčí, ale právě o to jde, že je lépe poslouchat Boha, než člověka a že k jeho slovu nemáe nic přidat a nic ubrat, i když mu mnohdy plně nerozumíme, ale chápeme ho srdcem. A v tom vidím tu "pečeť" - v úctě ke Slovu, které je svaté a nemění se a nad lkteré není žádná lidská autorita.
Je pravdou, že s Bohem máme žít každý den, ne jen ve shromážděních v sobotu nebo neděli, nebo jiný den, jak nám vyjde, ale i tehdy, když potkáme chudáka a když se rozhodujeme o všech věcech našeho života. To znamená chodit s Bohem a nepleťme si to s účastí na obřadech a svátcích a ani s úžasně formulovanými modlitbami. Přeji každému pokoj s Bohem, který vychází z Jeho každodenní přítomnosti v našich životech. |
]
|
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: Pepik_pepik v Středa, 20. březen 2024 @ 21:18:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | 25.12. Je kvuli slunovratu, ty svatky jsou pohanske podobne jako velik... nebo h--l-ow---n... symbolika a hlavne komerce... Lepsi je posveceny a pozehnany den odpocinku kazdy tyden, event. Kazdy den zit v Bozi Milosti, Amen. |
|
|
Re: Upoutávka ke článku: (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 22. březen 2024 @ 13:56:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Voto ty ignoruješ skutečnost, že obsahem článku není katolík, ale žid, docent Jeruzalémské univerzity Shemarjahu Talmon. Co na tom chceš řešit? Chceš ho zde zesměšňovat nějakým svým názorem? Že se v tom boji proti křesťanství nechytneš lepšího způsobu života. |
|
|
|
|
