..."Ty vole, to jsem rád, že jsem tzv. buzík. Zlatá homosexualita. "...

Řekl bych, že ty měníš svoji sexuální orientaci jako korouhvička - podle okamžité potřeby. Jednou jsi bisexuál, jindy, když se to hodí, jsi zase homosexuál.

Jak jsem už napsal - tvoje výhrady beru spíš jako potvrzení správnosti mých názorů.

Jsem rád, že nesouhlasíš.

 S chlapem odpadá to, co tu řešíš. Já jsem plodné - neplodné dny ani menzes a ovulaci řešit nemusel. Ani dlouhé vlasy v umyvadle ani vložky v koši a změny nálad a výčitky za flašku od piva na zemi. Jo, do jisté míry si život určujeme sami. Samozřejmě jsem se taky mohl oženit a předstírat, že jsem 100% hetero jako to dělá spousta lidí mého druhu. Ale na to jsem byl asi lenivý. To se mi fakt nechtělo. 

Děcek jsem si užil dopoledne tolik ve škole, že když jsem přišel domů, tak jsem chtěl mít svatý klid. Ve škole ječí jak děcka, tak učitelky. Představa, že přijdu domů a budou tam ječící děcka a manželka, tak to fakt ne...  Proto jsem si do jisté míry vybral, že to budu mít jinak, svobodněji, bez tohoto.

Přišel jsem ze školy domů a byl jsem sám v klidu. To jsem si vychutnával samotu a ticho. Pak přišel za dvě hoďky přítel. A šli jsme se psem se projít ven, nebo hledat hřiby do lesa. Nebo jsme chodívali často i sami dva na bowling. Nás to bavilo. 

My, křesťané, se usilujeme dodržovat Boží příkazy v jejich duchovním smyslu - nikoli dodržovat otrocky slepě seznam příkazů starých několik tisíc let pro život v poušti - ale hledáme v nich jejich skutečný smysl - jak je naplnit jejich obsahem i v dnešní době.

A to má cosi společného i se zdravou stravou.

Dodržovat duchovně a ne doslovně otrocky?

To jako napřiíklad nejíst vepře pro vás křesťany znamená nejíst špinavou stravu? :))))

Nebo nejíst vodní havěť, vše co nemá šupiny a zároveň ploutve - to pro vás křesťany znamená jako co?

A příkaz - nezavraždíš, to pro vás neznamená fyzickou vraždu?

Na tak trapné vysvětlování křesťanů vám skočí jen malomyslní křesťané.

Jako např. nejíst dietní králičí maso - které patří mezi nejkvalitnější, mezi nejzdravější.

Jako např. mít ve své výbavě kolík na zahrabávání stolice.

A pod.

Nežijeme v podmínkách pouště, hledíme na smysl věcí, nikoli na formu.

Kolík k zahrabání stolice - když vojensky vytáhneš proti ... To je přesně. A víte, že loatky vojáků IDF máj kolík?

A co má společného zákaz jezení vepřů s podmínkami v poušti? Jsem tím trapnej ... 

Zákony mají svoji slabinu v jejich chápání - ve výkladu. Proto se vydávají k zákonům jejich výklady. Aby si je lidé neohýbali, jak se jim zamane.

Vepř je všežravec - klidně se pustí i do mršiny. V podmínkách pouště je to problém - jeho maso se může stát zdrojem nákazy lidí. Proto zákaz.

Vepř, chovaný ve chlívku nezávadným kontrolovaným krmivem je už úplně cosi jiného ..

Tolik k otázce zdravovědy.

Problém nečistých pokrmů je ale jinde - jinak chápán židy, jinak křesťany.

Židy znečišťují zakázané potraviny - křesťana znečišťují jeho nečisté myšlenky vycházející z jeho srdce. Co do člověka vchází - to zase odchází přirozenou cestou a člověka to znečistit nemůže. Tak tomu rozumějí křesťané ...

Nečistot je několik typů v Tóře, ale tím hlavním znečištěním Žida je neuposlechnutí slov Tóry, příkazů Hašem, B-ha Jisro'ele. A vůbec, ale vůbec nikd, ona kultická nečistota neznamenala fyzické znečištění, fyzickou nečistotu. Takže se svými vymydlenými vepři z pouště :) můžete tak akorát uspět u neznalých a hloupých křesťanů, co si myslí, že snězením vepře se Žid neznečistí. Protože nejde ani tak o ten pokrm, ale o národně kultický život Žida. Jíst vepře - tož jsem jak pohan Oko. No, ale já ani nepojím hovězí z nežidovských obchodů. Páč nejsou rituálně zabiti a zkontrolováni a zbaveni krve tak, jak B-h přikázal Jisro'eli.

Hele o židovství nic neznáte a vaši nečistotu, která projde ústy a žaludkem a střevem ven, tu si nechte pro křesťany. To není ta nečistota, o které je psáno v Tóře. To je ta divná nečistota křesťanů s jejich zdravým životním stylem, že. :) Ale Žd, který sní něco zakázaného, jeho svědomí že je Žid, je absolutně znečištěno a bude-li v tom pokračovat, už je jako pohan, vyvržen z obecenství Jisro"ele před B-hem.

Já ti ale nijak nevymlouvám znečištění z potravin, jak to chápou židé.

Klidně nejez vepřové, hovězí. Tím nikomu (ani sobě ) neuškodíš.

Moje nejmladší dcera nejí vůbec žádné maso, dokonce ani sýry a vejce - jenom rostlinnou stravu - a to už léta. Nemohu říci, že by jí to bylo z hlediska zdraví na škodu.

Ohledně kultovní nečistoty:  I David se svými druhy pojedli přece předkladové chleby, které jíst bylo Hospodinem zakázané. A neznečistili se - Bůh jim toto nevyčetl.

Jde tedy i u Hospodina o cosi většího, než jenom slepě dodržovat věci předepsané - v dané situaci poslechnout zdravý rozum. Zachrání - li vepřové maso žida od smrti hladem, Bůh mu to jistě nebude vyčítat.

Zato neuposlechnout Hospodina ve věci zásadní - milovat Boha a bližního jako sám sebe, Bůh určitě nepromine nikomu. Ani židovi, ani křesťanovi.

Jinak máš pravdu - o židovství neznám skoro nic a jsem docela  rád, že tu občas s něčím přispěješ.

Jen bych podotkl, že třeba mít na paměti, jak my, křesťané, vnímáme svůj svět;  My jsme také obřezáni (duchovní obřízkou srdce ve křtu), my jsme také vyvoleným národem - jsme potomky Abraháma z Hospodinova zaslíbení.

Nemusíš s tím osobně vůbec souhlasit - ale abys rozuměl kontextu mých komentářů v tom smyslu, jak je míním.

Takže můj prapra...děda David leží stále pochován v Jeruzalémě.

My toto vidíme ovšem jinak.

(Mt 3,9)

A nedomnívejte se, že si můžete říkat: ‚Náš otec je Abraham.‘ Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.

(Gn 12,3)

Požehnám těm, kdo žehnají tobě, a na toho, kdo tě proklíná, uvedu prokletí. V tobě budou požehnány všechny národy země.

(Gn 18,18)

Abraham se jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země.

(Gal 3,8)

Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: ‚V tobě budou požehnány všechny národy.‘

(Ř 4,13 ...)

Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry. Neboť jsou-li dědici ti, kteří jsou jimi ze Zákona, je víra zbytečná a zaslíbení je zrušeno.  Zákon působí hněv. Kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.

Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahama, jenž je otcem nás všech, jak je napsáno: ‚ Ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ Je otcem před tím, jemuž uvěřil, před Bohem, který oživuje mrtvé a povolává to, co není, jako by bylo. On proti naději na základě naděje uvěřil, že se stane otcem mnohých národů podle toho, co je řečeno: ‚Tak bude tvé potomstvo. ‘

(Gal 3,16)

Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: ‚a potomkům ‘, jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: ‚a tvému potomku,‘ a tím potomkem je Kristus.

(Gal 4,22) 

Ale horní Jeruzalém je svobodný a ten je naší matkou. Neboť je napsáno: ‚Raduj se neplodná, která nerodíš, propukni v jásot a vykřikni ty, která nemáš porodní bolesti, protože mnoho je dětí té osamělé, více než té, která má muže.‘ Vy však, bratři, jste jako Izák dětmi zaslíbení. 

spíše nežli pro AVODA ZARA, jsem pro SAVO ZADARA.

(-:rdf:-)

Vychází ze Staré smlouvy smlouva Nová - anebo rabínský judaismus? [notabene.granosalis.cz]

rdf

..."Stejně tak Bůh je normální a Izraeli jasně přikázal: "Vyber si život"...."...

Samotný ten výraz:  "vyber si"  už v sobě přece explicitně obsahuje  VOLBU.

Svobodnou volbu člověka mezi dobrem a zlem.

Člověk si může v životě zvolit jak dobro, tak i zlo. Je to na jeho rozhodnutí - mnozí lidé se i dneska rozhodují navzdory Božímu příkazu a zvolí si ve skutečnosti a zcela reálně zlo.

Protože všichni potomci Adama a Evy mají v sobě i náklonnost ke zlu - i touhu po dobru.

V takovém světě žijeme.

...""...

Já se ale nebavil obecně o jakémkoli lidském výrobku, ale o těch, které v určité oblasti lidského života ekonomicky výhodněji a snáze nahrazují věci původní a osvědčené. Snad je pochopitelné, že např.  přešlechtěná pšenice nepatří mezi ty nejzdravější - proto používáme špaldu.

A podobných výrobků jsou dneska mraky!

Výrobek ze stříbra - např. takové "Venušiny kuličky" - i kdyby byly nakrásně ze stříbra - tak docela určitě nejsou neškodné ani pro zdraví těla, natož z hlediska křesťana neškodné pro zdraví lidské duše.

..."tvoje náboženské černobílé vidění, ...."...

Život ale je v základě černo-bílý. Volíš si přece dobro, nebo zlo. Nic dalšího Bůh na výběr nedává. (Dt 28-30) je černobílé vidění.

..."nesmyslný nátlak na to, co je správně a nesprávně a vnucování druhým ..."...

Já sice říkám, co je správné a co nesprávné podle svého úsudku. Ale nikomu to přece nijak nevnucuji, jen nabízím k zamyšlení. Pokud má někdo pocit nucení, bude to spíš hlas jeho svědomí, co se ozývá ...

  Jen jsou volby naprosto nesmyslné, vadné, hloupé, zlé, jako například když si člověk vybírá dobro nebo zlo. Když si vybírá, jestli bude krást nebo nebude krást. Když si vybírá, jestli bude cizoložit, nebo nebude cizoložit. A každá jiná podobná zlá a ujetá volba, kterou dělají hříšníci. Tak to má Adam, co má v srdci dobro a zlo a vybírá si - a když je dostatečně oklamaný, tak si dokonce omylem myslí, že si to vybírá svobodně, svobodnou volbou. Ale to musí mít rozum zatemněný herezemi. Normální člověk ví, že svoboda je v něčem docela jiném (ale k tomu jsem ti psal článek)

  Ještě horší volba je ta, když si hříšník vybírá, co ukradne, jestli ukradne flašku rumu, nebo cigarety. Jestli okrade souseda, nebo až někoho dál.

  A je škoda, když člověk tráví čas a sebe v takovém hříchu, je jedno, jestli dělá to první, nebo to druhé.

  Já vím, Stando, že to tak máte. Já ti to určitě brát nebudu. A nikdo jiný ti to brát nebude. Dokud vám to tak bude vyhovovat a nebudete hledat cestu z toho ven, budete to tak mít. 

  Máš to tak už sedmdesát let? Jsi technik, ne? Určitě si umíš udělat aproximaci, jak to bude další roky tvého života, bude jich třeba deset, patnáct, dvacet, pětadvacet ... Když se u tebe nic nezmění, budeš to tak mít až do konce života.

  Já jsem si tuhle aproximaxi udělal v době, kdy mi bylo dvacet. A výsledek byl tak jednoznačný, že jsem z té situace hledal cestu ven. A Bůh mne našel.

  Já vím. 

  To je ale ten "bůh", co ti dovoluje hřešit a hříchy ti umožňuje, co nesmyslně čeká s odpuštěním až do křtu a nechává člověka žít starý život celou dobu až do křtu, ve křtu pak člověku odpustí úplně všechny hříchy, i když člověk vůbec žádné hříchy nemá a i po křtu pak člověk žije 70 let "adama"...

  Vyhoď takového hloupého "boha", co vám nabízí k volbě dobro a zlo a nic jiného, do odpadu, Stando, až s ním půjdeš do popelnice.

  A zkus hledat Boha, který nabízí život. On tě najde.

  Toník

..."... a když je dostatečně oklamaný, tak si dokonce omylem myslí, že si to vybírá svobodně, svobodnou volbou. "...

Ahoj Toníku.

Myslím, že ti nijak nekřivdím, když jsem o tobě přesvědčen, že všechno to, ve tvém komentáři, myslíš dobře. Že jsi o své "pravdě" přesvědčen.

Pokud by ovšem oklamaný člověk zvolil zlo a neměl by přitom možnost volby se svobodné mezi dobrem a zlem rozhodnout - domníváš se, že by bylo od Boha spravedlivé ho za to zlo potrestat?

A domníváš se, že Bůh by Izraeli vůbec předkládal tuto volbu mezi dobrem a zlem v tom případě, že by Izrael neměl svobodu volby - svobodu zvolit si i dobro, zvolit si i zlo?

Když čteme třeba "Knihu letopisů", vidíme, že Izrael si docela reálně v mnoha případech zvolili zlo. A jejich Hospodin jim v tom nijak nezabránil - pak je ovšem čekaly i trpké plody z jejich hříchů.

Existence trestu za hřích je přímo podmíněna existencí svobody si hřích zvolit - či stejné svobody hřích odmítnout a zvolit opačné dobro.

..."Já jsem si tuhle aproximaxi udělal v době, kdy mi bylo dvacet. A výsledek byl tak jednoznačný, že jsem z té situace hledal cestu ven. A Bůh mne našel."...

Já to cítím jinak; mne si Bůh musel vyhlídnout snad už při mém početí. Protože po celý život vnímám nad sebou jeho ochrannou ruku; dovolil mi sice v mé svobodě udělat i mnoho hloupostí a morálních klopýtnutí (snad abych se z nich poučil), ale z těch úplně nejhorších pochybení, které by pro mě mohly být fatální, mě vždycky nějakým způsobem uchránil a vyvedl bez větší úhony.

Nikdo z nás není zcela imunní proti pokušení hříchu.

Jedno úsloví praví, že nikdo není zdravý, jsou jen nedokonale vyšetření, kterým nebyla diagnostikována žádná choroba.

Přeneseme - li toto do duchovní roviny, je toto přísloví až krutě pravdivé;

Nemocní jsme totiž my všichni lidé (žijící na této zemi) a je to nemoc, ze které nás nevyléčí ani křest, ani žádné naše "obrácení", či hlasité vyznání Krista za Pána našeho života!

Je to nemoc (slabost) naší vůle.

Tak jako dlouhodobě či trvale nemocní jsou odkázáni na pomoc lékařů a každodenní užívání jimi předepsaných léků, tak i my můžeme nemoci naší vůle čelit jen za pomoci medikamentů, které nám pomohou žít plnohodnotný  duchovní život.

A tyto medikamenty známe všichni; jsou to modlitba, půst a almužna.

Jenže tyto léky by se mohly stát pouhým placebem (modlitba by se stala brebentěním, půst pouhou dietou a almužna dobročinností, která by uspokojila naše ego, jak jsme dobří), kdybychom je používali bez doplňujícího a tuto naši duchovní činnost zastřešujícího pokání.

Jistě se najdou i mnozí, kteří sami sebe i druhé přesvědčují, že jim pokání netřeba.

Nevěřme jim a ani sobě, pokud budeme v pokušení o tom přesvědčovat sami sebe. Mnohdy právě tak začíná pýcha.

  Ahoj Stando.

  Volit zlo je zlo, hloupost. Na to člověk nemusí mít přesvědčení, na to stačí soudnost. 

  Volit zlo dobrovolně je zvrácenost. 

  A vím, že mnoho lidí nevolí zlo dobrovolně - bavil jsem se o tom s nimi a zažil jsem to sám.

  Ano. Samozřejmě.

  Ne. 

  Proto Bůh taky nikdy takové hloupé a zlé volby nepředkládal - naopak Izraeli jasně řekl, co má udělat. Dělá to tak Bůh vždy.

  A k tomu jsem ti psal, když si to v článku podtrhl. Nevím, zda sis toho všiml, co Bůh udělal, jak jasně a narovinu Izraeli přikázal, řekl, co má udělat?

  Ale vůbec ne, Stando.

  Když je například opilec závislý na alkoholu, čekají ho prochlastaná játra. 

  A se svobodou to nesouvisí vůbec. Zato to souvisí s otroctvím hříchu, zvráceností.

  A tohle by mne zajímalo, Stando, jestli o tom někdy něco napíšeš - jak se to Stalo, že ti to Bůh dovolil, co ti dovolil a proč, k čemu to bylo, že ti to dovolil?

  Díky za svědectví z toho, co žijete, Stando. Váš život vám neberu, jestli vám vyhovuje takové věci žít, je to přeci vaše věc, Stando.

  Toník

Volit zlo je opravdu hloupost, volit zlo je opravdu zvrácenost.

Přesto se to u lidí děje znovu a znovu. Protože mysl člověka je zamlžována jeho špatnými sklony, špatnými touhami, špatnými návyky ... Sklony ke zlému.

Realitou našeho světa je, že člověk si může svobodně a z vlastního rozhodnutí zvolit zlo i dobro.

Člověk pro sebe volí pak zdánlivě vždycky dobro - i když objektivně se jedná o zlo. Protože my vidíme jako v mlze ... A při volbě ještě nevidíme důsledky a obludnost zla.

Cesta do pekla je přímo dlážděna dobrými úmysly.

...""...

Bůh toto naše někdy nejasné vědomí hříchu ovšem rozlišuje; Služebník, který zná vůli svého Pána a nevykoná ji, bude bit více - služebník, který vůli Pána neznal, bude bit méně.

  A myslíš, že je to tak v pořádku, dobře, že to tak má být?

  Nebylo by teda lepší poslouchat Boha? Řídit se tím, co řekne on?

  Já vím, řečnické otázky, stejně si dál budeš žít to, co propaguješ. Já tito brát nebudu. 

  Jen ti píšu na zamyšlení, řečnické otázky.

  Takže rozumíš, že trest za zlo je spravedlivý v každém případě?

  Zpět k tématu, co jsi psal v článku, citoval z křesťanského učení a o čem se léta bavíme.

  Izraeli Bůh jasně, jednoznačně, přímo a na rovinu přikázal, poručil:  

  "Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo, a miluj Hospodina, svého Boha, jej poslouchej a přilni k němu. Vždyť on je tvůj život a dá ti dlouhá léta, abys bydlel v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá."

  A to dobře udělal. To je cesta života, to je kultura života.

  Neposlechnout Boha, volit si místo života dobro a zlo, a ještě "svobodně", to je kultura smrti. 

  Toník

..."Realitou našeho světa je, že člověk si může svobodně a z vlastního rozhodnutí zvolit zlo i dobro. ....

Je to sice strašné, příšerné, ale pokud to chcete žít, tak žijte."...

I když si to budeš, Toníku, malovat jakkoli na růžovo, tebe se toto týká stejně, jako každého dalšího člověka.

..."Nebylo by teda lepší poslouchat Boha? Řídit se tím, co řekne on?"...

To jistě bylo!

Ale jestli se o sobě domníváš, že ty se absolutně vždycky řídíš tím, co chce Bůh, tak se ve své "mlze" stejně absolutně a absurdně mýlíš.

  Zpět ale k tématu. Psal jsi:

  A psal jsi to tučně. Ještě to platí, pořád s tím souhlasíš?

  Pokud ano, porozuměl bys už po letech, že "volit si dobro a zlo" je úplně stejná hloupost nebo otroctví, jako volit si zlo? 

máš jinou definici slova svoboda než Toník. Proto se točíš pořád v kruhu. 

Já osobně termín svoboda používám jako ty, ale má to své limity. Toníkovo chápání slova svoboda má také limity, ale v případě použití slova svoboda ve větě "Bůh dal člověku svobodu volit dobro nebo zlo" je to právě limitní použití, kdy použít slovo svoboda není dobré, je to zavádějící. 

Je potřeba to doplnit, aby se limity anulovaly. Třeba takto, před člověkem leží dvě cesty, cesta spravedlnosti a cesta hříchu. Bůh člověku ukázal a nařídil cestu spravedlnosti, ale člověk Jej neposlouchá a jde po cestě hříchu. 

Člověk nemá svobodu od Boha pro obě cesty, má možnost těch dvou cest, ale nemá svobodu volit zlo. 

příklad: jsi alergik na maso a jsi v restauraci, jsou tam tři vegan jídla  a deset ostatních. Ty máš svobodu volit ze tří jídel, ne ze třinácti. Samozřejmě jsi schopen si objednat všechna, ale svobodu máš jen pro tři. 

příklad 2: dovolíš dětem po večeři buď zákusek, nebo zmrzlinu. Mají svobodu si vzít jedno nebo druhé. Nemají svobodu mít oboje. Ano mají možnost (nepovolenou) snít oboje. 

Je to jen o slovíčkách. Nebo si opravdu Oko myslíš, že Bůh ti dovolil jít po obou cestách? Nebo ti dovolil jít jen po jedné a druhou zakázal? Ale jelikož nejsi robot, máš svobodnou vůli, tak se podle své svévole rozhodneš pro zlou cestu. Ty používáš slovo svoboda k vyjádření, že nejsi robot, Toník ve smyslu je dovoleno. Bůh ti nedal před nohy cestu hříchu a spravedlnosti a neřekl ti, svobodně si vyber, kterou chceš. Bůh jasně řekl, tuto si vyber, nedal ti možnost si vybrat, ale člověk si samozřejmě vybírá z obou. 

Z mého pohledu obě možnosti mají svoji logiku, ale pokud jeden z vás nepřepne na češtinu druhého, tak se budete točit donekonečna. 

Neporozumění mezi mnou a Toníkem je reálné, očividné a dlouhodobé.

Myslím si, že je už naučen se vyjadřovat v jistých kolejích svého myšlení a mimo ně nechce vybočit.

Snažím se používat výrazy dva:

1.) svobodná volba člověka mezi dobrem a zlem.

2.) život člověka ve svobodě a nikoli v otroctví.

Obojí z tohoto má svůj odlišný význam.

Jakýsi společný jmenovatel u obou tu ale je: kdysi na počátku se člověk svobodně a nezatížen závislostí rozhodl pro dobro či pro zlo a toto rozhodnutí pak má zásadní vliv na další míru svobody či hříšné závislosti v žití člověka.

Takže souhlasím, že člověk nemá dovolení od Boha pro zlou cestu, ale má pořád možnosti volby mezi cestou správnou a cestou špatnou. V tomto má člověk svobodu, i když je už třeba  "závislákem" hříchu. Dokud žije, může se pořád svobodně rozhodnout závislosti zřeknout a vydat se na správnou cestu. Ovšem jednoduché a snadné to není - k poražení závislosti potřebuje pomoc i zvenčí - Boží milost a často i pomoc bližních.

..."Nebo si opravdu Oko myslíš, že Bůh ti dovolil jít po obou cestách?"...

Nemyslím.

Takto si toto vykládá Toník, že si to myslím.

Bůh mi v životě celkem jasně připravil mé skutky a tím vlastně  i cestu, kterou mám jít. Neznamená to ovšem, že bych snad už dneska nemusel volit mezi cestami dobrými a špatnými - hledat, mít pochyby, co je správné - rozlišovat, co vlastně chce Bůh po mě doopravdy a co chci jenom já. Vždyť zatím poznáváme jen jako v mlze!

A my si vybíráme. Svobodně si vybíráme - ale náš úsudek zamlžují všechny naše slabosti, náklonnosti ke zlému, vášně i vypěstované zlozvyky.  Jen v napojení na Boží milost jsme schopni rozpoznávat, co je správné (obvykle to bývá ta pro nás nejtěžší volba).

Neznamená to také to klišé, které tady někteří předvádějí - jak že se jednou kdysi v minulosti pro Boha jednou rozhodli a dneska už jen neomylně kráčejí životem jenom s Bohem, znajíce jeho vůli.

Toto já považuji za druh života ve virtuálním nábožném rauši typický pro život sekt. Tady ale neplatí, že přání je otcem myšlenky, ale vždycky jen jak jsou věci doopravdy!

  Aha. 

  Že se nestydíš, Stando takhle Okatě lhát a přehazovat tvoje psaní na druhé lidi!

  A kdo tedy v příspěvku nadepsaném "Vložil: oko v Čtvrtek, 16. únor 2023 @ 12:50:25 CET" napsal toto?

  To jsi Stando nebyl ty?

  Nebo sis to nemyslel, napsal jsi to, co sis nemyslel?

  Kdo to tu o takovém "dovolení" a "svobodě" psal celá léta, mnohokrát?

  Já ti tu Stando celá léta vysvětluju, že Bůh lidem nedovolil zlo, ani jim nedovolil vybírat si dobro a zlo, ani lidem nedovolil hřích, že lidem nedal "svobodu" hřešit, vysvětluji ti, že Bůh lidem hřích narovinu, jasně, přímo, jednoznačně zakázal a ty máš tu drzost přehodit tvoje dovolování od Boha na mne???!!

  Že se Stando alespoň občas nezastydíš za to, co předvádíš!

  

  Stando, vždy se tě ptám, jak se stalo, že ti Bůh dovolil hřešit, že ti dovolil zlo - o čem jsi tu mnohokrát psal. Vždycky uhneš, neodpovíš, vykroutíš se, nedal jsi ani jeden praktický příklad, co ti tedy Bůh dovolil a jak to udělal. 

  Nepíšu ti k tvojí situaci nic, jen se ptám. Teď ti tedy něco napíšu.

  Tak ještě jednou narovinu, pro tebe, Stando: 

  Nikdy, v ničem, v žádné situaci. 

  Pokud máš nějaké "dovolení od Boha hřešit", a "svobodu" vybírat si dobro a zlo, tak takové fiktivní "svolení od Boha hřešit" a "svoboda" bude souviset se zatemněním rozumu herezemi, co oněm tak často píšeš. 

  Nesouvisí s Bohem.

  A kdybys znal Boha, žil s ním, věděl bys to. Nemusel bych ti to psát.

  A pokud máš nějakého "boha", co ti dovoluje morální poklesky, co nejdřív ho vyhoď do koše, i se šatičkami. Nebo ho hoď do drtičky na dřevo. Nezabetonuj ho do základů.

  Toník

  To jsi Stando nebyl ty?

"...

Byl jsem to já. Popisuji skutečnou realitu našeho světa.

Bůh člověku přikázal žít podle určitých norem či zásad. K tomu jsme byli i vedeni, vychováváni.

Ale přesto, když se člověk rozhodně pro opak, Bůh ho ani nesrazí bleskem (většinou),  ale dovolí ve své všemohoucnosti, aby i ten zlý skutek proběhl třeba až do jeho hořkého konce (taky většinou).

 V této perspektivě Bůh např. Putinovi dovolil rozpoutat válku na Ukrajině - i když jí mohl ve své všemohoucnosti docela snadno zamezit.

Bůh Putinovi nepřikázal rozpoutat tuto válku - to Putin sám svévolně podlehl své chamtivosti.

Ale Bůh - přestože řídí běh světa - mu v tom nijak nezabránil. I když by snadno mohl. Respektuje totiž do jisté míry svobodnou volbu člověka (i svobodnou volbu Putina)  nad svoji vůli, nad svoje přání.

  Ne, to ne. Popisuješ fikce, tvoje pomatení rozumu herezemi. 

  Bůh nebyl určitě ten, kdo ti dovolil hlouposti a morální poklesky.

  Ale o to teď nejde.

 

  Když jsi na otázku ."Nebo si opravdu Oko myslíš, že Bůh ti dovolil jít po obou cestách?"... odpovídal: "Nemyslím. Takto si toto vykládá Toník, že si to myslím.' tak jsi jako obvykle docela hulvátsky a zle lhal, pomlouval.

  Ale zase je dobře, že to přiznáš. Že ty si tak omylem vykládáš ty, že ti Bůh dovolil zlo či morální poklesky. 

  Toník

..."Realitou našeho světa je, že člověk si může svobodně a z vlastního rozhodnutí zvolit zlo i dobro."

(Napsal Oko).

(Reagoval Cizinec): 

  Fakta: 

  Ty si vykládáš, že ti Bůh dovolil hřích. 

  Já si to nemyslím. Celou dobu ti jasně píšu, že Bůh lidem hřích zakázal. I tobě. (Určitě je teda "bůh", co lidem dovoluje hřešit, píše se oněm i v Písmu, možná myslíš toho "boha", že ti dovolil hřešit?)

  Přesto, že jsem ti toto mnohokrát psal, tak jsi na otázku

..." proč takhle otevřeně lžeš, pomlouváš, píšeš o lidech v naprosté většině opak toho, co žijí a co tu dlouhodobě píší? Proč lžeš, i když si každý může ověřit, že tvoje slova jsou lež?"...

Každý si může ověřit, co já napsal ve skutečnosti. Že ty tomu rozumíš zvráceně je jen tím, že ty mi podsouváš už dopředu zlé úmysly. 

A i když ti položím návodné otázky, aby jsi pochopil, jak věci doopravdy míním, neodpovíš si na ně. Ignoruješ to.

Jedna z mých otázek je tato: 

Dovolil Bůh satanovi konat zlo - trápit Jóba velikým utrpením - nebo mu to snad nedovolil? Zakázal mu to?

Plácáš se, Toníku, kdesi v uzavřené smyčce svých přeludů a naučených frází - a nemůžeš z nich ven.

  A když jsi na lež a pomluvu upozorněn a zeptám se tě, proč lžeš, ještě přitvrdíš a napíšeš další lež, jako teď, že ti podsouvám zlé úmysly.

I když ti položím návodné otázky, aby jsi pochopil, jak věci doopravdy míním, neodpovíš si na ně. Ignoruješ to.

Jedna z mých otázek je tato:

 

Nedokážeš si, Toníku, na tuto moji otázku  čestně, rovně a pravdivě odpovědět?

  Schválně, Stando, jestli ti dobře rozumím - ty tvoje spekulace a otázky píšeš proto, aby sis dokázal, že máš "svobodu" hřešit, že ty máš "dovolení od Boha hřešit a dělat zlo". 

  Je to tak, chápu tě dobře?

  Dokážu, Stando. 

  Ale to jsi uhnul od tématu.

  Zpět tedy k tématu.

"...

Tak kde je ta tvoje odpověď, Toníku? Jaksi ji nikde nevidím!

  Zpět k tématu.

Osobními útoky na mne ale nezakryješ argumentační nouzi, Toníku.

Odpověď je v Písmu! 

Proč máš ty problém tu odpověď vyslovit a všemožně uhýbáš?

Bůh satanovi  DOVOLIL  vykonat zlo na Jobovi.

Ve stejném smyslu Bůh dovolí konat hříchy všem hříšníkům.

Nikoli proto, že by se zlem souhlasil, ale proto, že dal tvorům svobodu volby a sám ji respektuje. Respektuje ji proto, že bez svobody se rozhodnout nelze opravdově ani zhřešit, ale nelze ani opravdově milovat. Milovat lze totiž člověku jenom se svobodným srdcem.

Nikdy jsem tedy netvrdil, že by Bůh člověku dovolil jít po obou cestách, že by mu to bylo jedno - Bůh dal naopak člověku řád, po jakých cestách má chodit

- pokud se ale člověk rozhodne jít po špatné cestě, i to mu Bůh dovolí (i když by mu v tom mohl zabránit) - respektuje totiž lidské rozhodnutí, respektuje svobodu, kterou člověku dal.

Tato svoboda je zároveň spojena s odpovědností člověka za svá rozhodnutí a za své činy - je spojena s odměnou i trestem.

  Jsi tedy ve stejné situaci, jako Satan, vzhledem k dovolení konat hříchy, chápeš to tak?

  Takže jsi to nikdy netvrdil, že by Bůh člověku dovolil jít po obou cestách, ale teď to tvrdíš, žepokud se ale člověk rozhodne jít po špatné cestě, i to mu Bůh dovolí?

  Zpět ale k tématu. Odpovíš na otázky k tomu, co jsi psal?

  Otázky ti očísluju. Jsou to dvě věci.

..."Takže jsi to nikdy netvrdil, že by Bůh člověku dovolil jít po obou cestách, ale teď to tvrdíš, žepokud se ale člověk rozhodne jít po špatné cestě, i to mu Bůh dovolí?"...

Buď má Bůh v moci každou událost ve vesmíru, která se kde stane - nebo nemá.  A to včetně každého jednotlivého hříchu lidí.

Musíš si vybrat - obojí zároveň  totiž možné není.

Jestliže platí, že má Bůh ve své moci každou událost - platí zároveň, že každé té události musí dovolit proběhnout - nic se neděje bez toho, aniž by to Bůh sám nedovolil aby se stalo.

Je totiž rozdíl mezi Boží vůlí (jak si Bůh přeje, aby lidé žili) a je rozdíl mezi vůlí lidí - hříšníků, kteří si navzdory Božím zákazům prosazují vůli svoji - zlovůli.

Jelikož Bůh dal člověku možnost svobodné volby - vybrat si sám život s Bohem, nebo život bez Boha  - nemůže mu hned tuto jeho svobodu zase sebrat, když si člověk zvolí to, co není  Boží vůlí.

A proto Bůh - respektujíce svobodnou lidskou volbu - ponechává hříšníka v jeho hříchu, dovoluje hříšníkovi i dál hřešit. I když by mu v tom jeho lidském konání zla mohl snadno zabránit.

Ve své všemohoucnosti Bůh totiž dokáže i zlo hříchu přetavit v užitek člověka - paradoxně právě často i utrpením  pocházejícím z toho samotného hříchu se člověk "dopracuje" k poznání Boha - k setkání s živým Bohem. A změní svůj život, obrátí se.

  1. Standa si vykládá, že Bůh musí dovolit zlo. A píše to v diskuzích. A ještě tučně

  2. Toník si takovou hloupost nevykládá. Toník naopak ví, že Bůh hřích lidem zakázal.

  Když jsi tedy psal "Takto si toto vykládá Toník, že si to myslím." nenapsal jsi pravdu. 

  Já nejsem Standa.

  Toník

Já se vyjadřoval ve smyslu toho, že ty, Toník, si o mě myslíš, že mým názorem je, že mně Bůh dovoluje konat jak dobro, tak i zlo.

A já vysvětluji, že věc je složitější - že zlo mi Bůh ze svého pohledu konat sice nedovoluje (nemám jeho svolení ke zlu) - pokud se ale pro zlo sám i tak rozhodnu, může se stát, že mi v tom Bůh nezabrání a že dovolí (dopustí), abych zlo udělal. I když by měl moc mi v tom docela snadno zabránit.

Vysvětluji ti toto ze všech možných úhlů pohledu, ale cosi ti brání to pochopit správně.

  Stando, já tě chápu skoro od začátku, podrobně jsem se ptal na tvou situaci - zlo ti Bůh ze svého pohledu konat sice nedovoluje, ale může se stát, že ti Bůh dovolí, abys zlo udělal.

  Vykládáš si to tak ty - Standa.

  Já - Toník - si to tak nevykládám

oko, píšeš: Popisuji skutečnou realitu našeho světa. 

Chtěl nebo měl bys říct tvého světa, ne?

 

Bůh člověku přikázal žít podle určitých norem či zásad. To není pravda!

K tomu jsme byli i vedeni, vychováváni. Tak to byla chyba.

Ale přesto, když se člověk rozhodně pro opak, -  to je důsledek té chyby

Bůh Putinovi nepřikázal rozpoutat tuto válku - to Putin sám svévolně podlehl své chamtivosti. 

No, a tohle je nepravdivý nesmysl, Bible říká něco jiného.

Willy, Bible se přece o Putinovi vůbec nezmiňuje.

..."Bůh člověku přikázal žít podle určitých norem či zásad.

.........To není pravda!"...

....

Jak to, že to není pravda?

Nedal snad Bůh člověku třeba Desatero přikázání?

Bůh přesně řečeno člověku nedal Desatero. Bůh dal Desatero přikázání + další přikázání Izraeli. 

Člověku dal Bůh také přikázání, je to skoro celé desatero, ale to opravdu bylo dáno Izraeli. 

Ale to je jen poznámka, křesťané mají také svá přikázání.

Snad Willy napíše jak myslel svoji repliku, "není pravda". Něco tuším, ale nebudu si domýšlet. 

Bůh chtěl a chce od počátku až dodnes, aby člověk za svůj život přijal Boha v Kristu a Jeho život. Proto dal uprostřed zahrady Eden vyrůst stromu života, který je předobrazem Krista a který se nachází i v Novém Jeruzalémě, aby z něho či Něho člověk jedl a stal se tím, Koho jí, Jeho vyjádřením a tedy ob(d)razem. Proto jej Bůh stvořil k Božímu obrazu jako Boží podobu či podle podoby Boží.

Mojžíšův zákon, jehož součástí Desatero je, přece nic a nikoho nepřivedl ani nemohl přivést k dokonalosti, jsouce pěstounem ke Kristu. Tož tak.

Do desatera se Oko zamotal až později. 

Ona ta obecná věta, že Bůh dal člověku žít podle pravidel a zásad je myslím zcela pravdivá. 

Pak může následovat diskuze na téma, jaká jsou to pravidla, jak se dají nebo nedaří naplnit, jaký je způsob naplnění.... třeba již v ráji, jedno z prvních pravidel, nebudete jíst z tohoto stromu.... ale Bůh prostě pravidla dal, pravidlo není sprosté slovo...

Ale taky mi mohlo v diskuzi něco uniknout, protože pak Oko psal, že jde o Desatero a to nedal Bůh rozhodně všem lidem..

Ne, není pravdivá. A nejen proto, že ji v Bibli nenajdeš. Život nejsou pravidla, naším životem je Kristus!

Tak jsem ti rozuměl správně. 

Jirka

..." protože pak Oko psal, že jde o Desatero a to nedal Bůh rozhodně všem lidem.."...

Ve křtu jsem se stal Kristu (také židu) bratrem. Nyní jsem také já potomkem Abrahámovým. Potomkem nikoli podle krve, ale podle Božího zaslíbení.

Kéž bys Bohu dovolil, aby v tobě vykonal Boží skutek. Kéž bys přijal tu velikou milost Boží, jíž jsou věřící v Krista skrze víru, která nám byla Bohem dána zachráněni. Kéž bys uvěřil pravdě, která by tě vysvobodila z tvého náboženství.

..."Nejsi znovuzrozený, nejsi bratr,..."...

Milý jmenovče.

Mezi normálními lidmi nestačí jenom tak něco prohlásit - třeba to také vyargumentovat - dokázat.

Jinak takový člověk dostává nálepku "TLUČHUBA"!

Já si (na rozdíl od tebe) nemyslím, že ty nejsi mým bratrem v Kristu (tím je každý pokřtěný) - a příbuzné si nevybíráme. Ti jsou nám přisouzeni pouhou realitou daných věcí.

(Gal 3,27)

Vy, kdo jste pokřtěni, Krista jste oblékli.

Ale jelikož vás to učí jinak, tak chápu, že nebudeš asi schopen uvidět co píšu. 

Abrahám je praotcem Izraelského národa.

I když Desatero bylo dáno později a to až Abrahámovým potomkům z manželky Sáry - potomkům z Hospodinova zaslíbení (nikoli z otrokyně).

Však ze stejného Hospodinova zaslíbení pocházíme také my - zrozeni skrze Krista.

(Ř 4,13)

Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry.  Neboť jsou-li dědici ti, kteří jsou jimi ze Zákona, je víra zbytečná a zaslíbení je zrušeno.  

(Gal 3,29)

A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení.

Jak to, že to není pravda? Takto, poněvadž to Bible neříká!

Nedal snad Bůh člověku třeba Desatero přikázání? 

No, nedal. Bůh dal Desatero přikázání synům Izraele, Božímu vyvolenému národu.

Já nevím, jak ty, Willy, ale já se stal ve křtu Kristu (židu)  bratrem - stal jsem se tak skutečným potomkem Abraháma (nikoli podle krve, ale podle zaslíbení) - stal jsem se údem "vyvoleného národa" Božího lidu.

Desatero se mne tedy týká.

  Ahoj Stando.

  Když jsi popisoval realitu vašeho světa, psal jsi tu:

  Tak mne zajímá - rozumíš třeba alespoň desateru, chápeš, co znamenají jednotlivé příkazy, zákazy? 

  Nebo to je pro tebe taky "jako v mlze"?

  Volíš si i u desatera svobodně dobro nebo zlo?

  Volíš si svobodně, jestli budeš závidět, nebo nebudeš závidět? Pokud ano, jak často takovou volbu musíš dělat?

  Volíš si svobodně, jestli budeš lhát, nebo budeš mluvit pravdu? Pokud ano, jak často takovou volbu musíš dělat? Jak často se tak rozhodneš lhát a jak často se rozhodneš, že budeš mluvit pravdu?

  Volíš si svobodně, jestli budeš krást, nebo budeš žít poctivě? Pokud ano, jak často takovou volbu musíš dělat? Jak často se tak rozhodneš krást a jak často se rozhodneš, že nebudeš krást?

  Pokud děláš takové volby, tak jsou takové volby pro tebe taky v mlze, nebo víš, co si zvolit, co je dobře a co je špatně a přesto volíš?

  Toník

..." Volíš si i u desatera svobodně dobro nebo zlo?"...

Každé moje jednání, Toníku, vychází z mého rozhodnutí. Jinak by bylo nesvobodné. Pokud je člověk k něčemu donucen, jeho odpovědnost se tím úměrně snižuje a přenáší na toho, kdo nutí.

Pravdou je, že někdy člověka nutí okolnosti se nějak rozhodnout, jak nepovažuje za zcela nejlepší. Říká se tomu pak kompromis. Ale i ten je pořád z rozhodnutí člověka, svobodného rozhodnutí. Tím je třeba volba menšího zla.

Smyslem Desatera je láska k Bohu a láska k bližnímu.

Křesťan, který žije s Bohem, nebude přece vůbec řešit, zda krást či závidět! To jsme snad přece jen už kdesi úplně jinde!

Ale jsou daleko jemnější nuance zla, před kterými není ani křesťan imunní.

Třeba projevy nelásky vůči blízkým vyvolané hněvem či prudkou povahou.

Nebo neochota sáhnout na své pracně vydělané úspory a dát z nich na dobrou věc.

Nebo ve "svatém nadšení" jdeš chválit Boha jako ten levita v podobenství o milosrdném Samaritánovi   a "obejdeš" přitom potřebného.

  U desatera vidíš obludnost zla?

  A to je právě ten zmatek, Stando - jak jsi sám za sebe psal, že si pojmy naplňuješ jiným obsahem.

  

I ty jsi viděl, Toníku, často skrze své emoce jako v mlze - když jsi třeba reagoval na některé mé komentáře z mého pohledu docela mimoběžně.

Je to lidská vlastnost.

Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán.

..."Když je Stando někdo k něčemu nucen, neříká se tomu normálně svobodné rozhodnutí."...

Ve druhém kole presidentské volby už byly naše možnosti volby značně omezeny. Mohl jsem si vybrat jen mezi Babišem a Pavlem - nebo nejít k volbám.

Ani jedno nebylo tím, co bych doopravdy chtěl - musel jsem zvolit kompromis - nejmenší druh zla.

..."Máš ty v případě antikoncepce dovolení tvého boha vybírat si svobodně dobro a zlo, můžeš si v případě antikoncepce svobodně a dobrovolně vybrat třeba potratovou pilulku? "...

Mé skutečné názory na manželský způsob života jsem nastínil článku.

Tato tvoje otázka je tedy jaksi zcela mimo mísu.

Protože nejsi otevřený novým úhlům pohledu - nemáš svobodu v myšlení. Jsi navyklý myslet jen v jistých hranicích.

Dám ti příklad:

Bůh ani satana nestvořil k ničemu špatnému - z tohoto pohledu nedostali zlí duchové od Boha povolení volně konat zlo.

Ale dostali od Boha svobodu své volby - svobodu si vybrat - pochopitelně i se všemi důsledky, které každá z voleb přináší.

A vybrali si - zlo.

A Bůh jejich svobodu volby nezrušil - respektuje ji, i když konat zlo není jeho vůle.

Respektuje svobodu tvorů natolik, že se svojí vůlí třeba i ustoupí a dovolí tak tvoru, aby konal zlo. Takto Bůh dovolil satanu, aby trápil Jóba!

Bůh totiž dokáže ve své všemohoucnosti třeba i zlo hříchu přetavit v užitek.

  A to souvisí s otázkou, tématem a tvým životem jak?

  Ty jsi teda v situaci Satana, že ti Bůh dovoluje, abys konal zlo? Nebo proč to píšeš?

  Zpět ale k tématu článku. Psal jsi:

  A k tomu jsem se ptal

Bůh nedělá kompromisy a nechce po svých dětech, aby dělaly kompromisy. Kompromisy vytvářejí právě tu mlhu, kdy pak člověk nevidí jasně - chybí mu světlo a nemá jasno ani v tom, co vlastně dělá, protože nechodí ve světle a v pravdě, tzn. že nechodí v Duchu, podle Ducha, ale podle těla nebo duše.

  Když člověk žije pro Boha, dělá spoustu věcí, které za něj rozhodne Bůh. Nemusí je rozhodovat sám. V něčem je to jednodušší - není práce s rozhodnutím, v něčem je to ze začátku těžší - často Bůh pošle dělat věci, které jsou nad lidské síly a možnosti a člověk se učí věřit Bohu.

  Toník

  Psal jsi:

  Napíšu ti taky svědectví, tak jako ty ta tvoje.

  Já se tvoje divné hlouposti nedomnívám. 

  Proto jsem ve dvaceti letech nebyl hloupý a povrchní, nelákala mne pozlátka světa, hledal jsem Boha a v jednadvaceti jsem svěřil svůj život Bohu, dal jsem mu svůj život. Ne proto, že bych viděl jako v mlze, ale proto, že v slzavém údolí královny nebes jsem viděl jako v temnotě. Jako když se zhasne světlo.

  A ve zlu nevidím jako v mlze. Vidím důsledky a obludnost zla. A to jsem viděl už v době, kdy jsem žil v temnotě a beznaději život bez Boha, kdy jsem dospíval a díval se kolem sebe a na svůj život.

 

  To jsem vysvětloval Standovi, když tu svou "svobodu" hřešit propagoval.

  K tématu už jsem ti dříve psal články "Svoboda nebo otroctví" a "Svoboda nebo bezbožnost".

1.  K tvému zmatku v pojmech

  Za komunistů tu byla pro některé lidi možnost cestovat po světě. Mohli si postavit vrtulník
a přeletět hranice, přejet je na vozíku po vysokém napětí, přeplavat Dunaj, unést letadlo,
postavit si tank a prorazit závoru, sešít balón a počkat na správný vítr.... Lidé měli nepřeberně
možností, jak vycestovat do NSR či Rakouska.

  Ale ani jedné z těchto možností jsme neříkali "svoboda". Z nějakého důvodu nám slovo "svoboda"
cestovat neštimovalo k možnostem, které člověk za železnou oponou k cestování měl.

  Podobné to bylo s podnikáním, vyznáním víry, projevování názorů, ...

  Slovo "svoboda" se používá právě pro situace, kdy má člověk dovolení nějakou věc dělat,
kdy mu nebrání vnější věci (zákony, násilí, ...) dělat danou věc.


2. Ke tvé "svobodě" hřešit.

  Zajímá mne, jak si představuješ situaci v nebi. Myslíš, že v nebi bude svoboda a možnost projevit lásku?
Bude v nebi nebezpečí zhřešit? Bude v nebi ještě co vyznávat, potvrzovat? Bude trvat nebezpečí nevěry?
Má svatý Petr a svatá Marie svobodu hřešit, nebo mají jen placatou minci o jedné straně, druhou vygumovanou
a "svobodu" docela ztratili, protože nemají možnost hřešit, takže vůbec nejsou schopni Bohu projevit lásku?


  Svatý Jan píše:

I ukázal mi řeku vody života, čirou jako křišťál, která vycházela z trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed náměstí
toho města, z obou stran řeky je strom života, nesoucí dvanáctero ovoce; každý měsíc vydává své ovoce a listí
toho stromu slouží k léčení národů.

Nic prokletého již nebude.

V tom městě bude Boží a Beránkův trůn a jeho otroci mu budou sloužit a budou vidět jeho tvář a na jejich čelech
bude jeho jméno. Noci již nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude osvěcovat
a budou kralovat na věky věků.


„Blahoslavení ti, kdo si perou roucha, aby měli právo ke stromu života a aby branami vstoupili do města.
Venku zůstanou psi, kouzelníci, smilníci, vrahové a modloslužebníci i každý, kdo miluje a činí lež.“


  Lidem, kteří se svobodně rozhodují, jestli budou krást nebo tentokrát ne se u nás říká zloději. Na tom označení
se nemění nic ani když si 99x svobodně vyberou, že zrovna krást nebudou, protože 1x před tím vykradli kačenu
v nějakém podniku a mají tak z čeho zaplatit.

  Lidem, kteří si svobodně vybírají, jestli se vyspí s nějakou ženskou se u nás říká smilníci nebo cizoložníci. Je celkem
jedno, že 340 dní v roce nesmilní a svoji zpropadenou svobodu použijí jen 15x do roka.

  A tak je to s jakýmkoliv dalším hříchem.


  Jestli má někdo opravdovou "svobodu" hřešit, je v těžkém průšvihu, a to zvláště tehdy, pokud si to neuvědomuje
a svou "svobodu" si omlouvá, ať už světem a jeho během, nebo pokroucenými nábožnými řečičkami.



  K tématu je hříchu poučný  rozhovor Ježíše, jeho slova [www.obohu.cz].

Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“

Odpověděli mu: „Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak můžeš říkat,
že se staneme svobodnými?“

Ježíš jim odpověděl: „Pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu.
A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Jestliže vás tedy Syn vysvobodí,
budete vskutku svobodní. Vím, že jste potomci Abrahamovi, ale usilujete mne zabít, protože
mé slovo nemá ve vás místo. Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce, a vy činíte to,
co jste slyšeli u vašeho otce.“

Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli Abrahamovy děti,
činili byste Abrahamovy skutky. Nyní mne usilujete zabít, člověka, který vám pověděl pravdu,
kterou slyšel od Boha. To Abraham neučinil. Vy činíte skutky svého otce.“

Řekli mu: „My nejsme zrozeni ze smilstva! Máme jednoho Otce, Boha.“

Ježíš jim řekl: „Kdyby byl Bůh váš Otec, milovali byste mě, neboť z Boha jsem vyšel
a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mne poslal. Proč nerozumíte mé řeči?
Proto, že nemůžete slyšet mé slovo. Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce.

On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví
ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži. Poněvadž já říkám pravdu, nevěříte mi.
Kdo z vás mne usvědčí z hříchu? Říkám-li pravdu, proč mi nevěříte? Kdo je z Boha,
slyší Boží slova. Vy neslyšíte, protože nejste z Boha.“

Židé mu odpověděli: „Neříkáme správně, že jsi Samařan a máš démona?“ Ježíš odpověděl:
„Já nemám démona, ale ctím svého Otce, vy však mne znevažujete. Já nehledám svou slávu;
je však někdo, kdo hledá a soudí. Pravím vám, kdo by zachoval mé slovo,
nespatří smrt na věčnost.“



   Aby sis to zas nějak nepřevrátil: Ta slova mi připadají poučná proto, že jsou o mne.
Také jsem žil v tom oklamání, kdy jsem se domníval, že "hřešit" znamená "svobodu"
a že já se rozhoduji o hříchu. Ale naštěstí mi zůstalo kousek rozumu a taky schopnosti
porovnat věci s realitou. To mi bylo málo platné, ale když jsem vzal vážně svědectví
Ježíše k tomuto tématu, mohla v mém životě nastat nějaká změna.

   Dodnes věřím slovu Ježíše, jeho slova mohu na 100% potvrdit svým životem
a ze svědectví života několika desítek dalších lidí, které osobně znám.

  Toník

..."Bude trvat nebezpečí nevěry? ..."...

Nebude.

Problém je, že zatím ještě nejsme v nebi, zatím ještě nejsme proměněni (1 Kor 15,51). Nejsme ještě oslaveni Bohem, ještě se neukázalo, co budeme.

Zatím zde žijeme své pozemské životy v kritériích života na Zemi a s následky prvotního hříchu - své padlé přirozenosti - t. j. lidské náchylnosti ke zlému.

..."„Pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu."...

Kdysi jsi se, Toníku, velmi ohrazoval, když jsem o tobě prohlásil, že se domníváš, že už vůbec nehřešíš. Že to neí parvda, že také hřešíš. Na druhé straně - hříšníkem prý nejsi - tomu zase já nerozumím (hřešíš a hříšníkem prý nejsi).

Tak jak je to s tebou dneska doopravdy? Hřešíš ještě alespoň občas (ze slabosti - nikoli snad záměrně, či závažně) - činíš občas hřích - nebo už žádné hříchy nečiníš?

Obojí naráz přece nelze!

Pokud se ti ale stává, že alespoň občas zhřešíš - každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. Toto platí stále a na každého!  Jen závažnost hříchů bývá různá.

Pokud se ti tedy stává, že občas zhřešíš, nejsi lepším, než já. Jsi také jenom hříšníkem.

A to se vůbec nebavíme o hříchu smilnění, cizoložství a pod. !  Tak těžké hříchy snad mezi křesťany vůbec nepatří!  Ale je spousta jiných pochybení, které se nás i tak stále ještě týkají, kterých se musíme zbavit. Které jsou jako překážka mezi člověkem a Bohem a snižují kvalitu našich životů a do nebe s nimi člověk jít nemůže.

 :-) :-)

Bůh: Klikni



 

Tou úplně základní podmínkou, Toníku, aby vůbec mohl člověk milovat, je to, že musí mít svobodu se rozhodnout milovat.

Však tato svoboda sebou nutně nese i riziko rozhodnutí člověka nemilovat ...

Také velké, náročné a obsáhlé téma ...

Ty stejně žiješ, Voto, pořád tak trochu jako křesťan.

 I když si to třeba už ani neuvědomuješ.

:-)

Co myslíte, oko, jak žiju? :) Myslíte a vymýšlíte hlouposti.

Mé vědomí je židovské a podvědomí bylo vždy židovské.

A jsem znám jako Žid z malého mesta :))

Křesťanství kdysi nebylo (ale ani židovství nebylo vždycky) - ale myslím si, že obojí tu zůstane v určité podobě už napořád.

Protože i křesťanství je přece původem židovské.

Proto tu píšeš to, čemu nerozumíš ty a o čem nemáš ponětí, protože s tím nemáš osobní zkušenost, neboli píšeš o sobě, nikoli o druhých. 

Víš, co znamená to, co Pán Ježíš Janovi řekl? On je Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti. Vládcem nad smrtí už není Satan. Pán Ježíš řekl (L 12:5): „Ukážu vám, Koho se máte bát. Bojte se Toho, který má pravomoc vás po zabití uvrhnout do Gehenny. Ano, pravím vám, Toho se bojte.“  

Mt 10:28 „A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně.“

Bojíš se Boha, oko? Pro mne je to řečnická otázka, ale ty by sis ji měl položit a odpovědět na ní před Bohem se vší vážností ! 

..."Pro mne je to řečnická otázka, ale ty by sis ji měl položit ..."...

Mně je naprosto jasné, Willy, že ty jsi tu ten příslovečný  "borec nakonec".

Je tomu stále stejně jako před lety. Jako Kristův učedník, který přijal moc Ducha Svatého a stal se Mu či Jeho svědkem, tj. jako pokřtěný v Duchu Svatém, vydávám svědectví Pánu Ježíši Kristu, Jehož díky tomu výše zmíněnému osobně znám a jsem tudíž učiněn, Duchem pomazán a zmocněn Ježíšovi/o svědectví vydávat. 

Takže ten problém je v tom, že ty nic z toho neznáš, nic o tom nevíš a nerozumíš tomu, takže to, co říkám a dělám, interpretuješ podle tvého omezeného poznání, které je spíše nepoznáním skutečnosti, která v Ježíši Kristu je. Jinak řečeno posuzuješ něco, co nejsi schopen správně posoudit. Tož tak.