 |
Právě je 178 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
sekul
luteran
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
109047794
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Nepřihlášený Empatie a duchovní rozlišování je schopnost živých bytostí vnímat toho druhého jinak než tělesnými smysly. Empatické vnímání umožňují smysly duchovní. Kristus pravil, že Jemu věrní slyší Jeho hlas. Čím pak asi slyší? Ušima? Těžko. Víra je ze slyšení, ale kolik lidí slyšelo a slyší a přesto neuvěřili. Duchovní slyšení je o schopnosti slyšet pravdu, a to je duchovní schopnost kterou kristovcům otvírá Duch svatý. Kristus je krom jiného Pravda a Bohu jinak než v pravdě naslouchat nejde. To je ten metajazyk všech jazyků- PRAVDA. Bez pravdy nelze s Bohem smysluplně komunikovat a nejenom s Bohem, ale i s lidmi a třeba i výpočetním strojem. Láska k pravdě, život v pravdě umožňuje kontakt s Bohem a zatvrzelost je vyloučení z komunikace, zatracení. To je krutá a velmi ostrá diference zřetelná na lidech již od dob příchodu Spasitele.
K čemu je dobrá pravda v komunikaci?
K tomu aby se jazyky (a týká se to i jazyku které používají výpočetní stroje) daly překládat či třeba komprimovat, musí být jejich pojmy a vzorce vyjadřovány v pravdě. Slunce je prostě slunce a byť vyjádřeno jiným slovem je to stále slunce, nula je stále nula a z těchto neměnných pravd se v komunikaci a překladech vychází. |
|
Život víry: Ponižující stav ženy v křestanském světě
|
poslal Frantisek100 Chceme-li zjistit, proč se Pavel věnuje pokrývce hlavy u
muže a ženy při bohoslužbách,
musíme se podívat na to, v co Pavel
pevně věřil. Ve SZ je popsána situace v ráji.
Lidé existují po
stvoření a do jejich života přijde nepřítel Boha v podobě hada. Důležitý
není had, ale spíše komunikace, která od něho směřuje k prvním lidem.
·
1Nejzchytralejší
ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh
vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“
· 2Žena hadovi
odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme.
· 3Jen o plodech ze
stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho
nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“
Nepřítel Boží si záměrně vybere napřed ke komunikaci ženu.
Asi umí číst i její myšlenky, protože žena se nachází poblíž zakázaného stromu, a
hned položí lživou otázku.
„Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“
|
|
Život víry: Proč křesťanstvo učí jen o odpuštění hříchů, ale ne o vysvobození z nich?
|
poslal gregorios777 Matouš 1:21 Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.
|
|
Život víry: Znamení moci Boží Církve
|
poslal gregorios777 Každá skutečná místní Církev Boží má tu čest skrze sestry nést "znamení moci" před duchovním světem.
|
|
Život víry: Komu hrajeme divadlo aneb o konci léta milosti.
|
poslal Frantisek100
- 1.
Korintským 4, 9Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na
poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se divadlem světu, andělům
i lidem.
Nedávno jsem u věřících slyšel podobnou větu, ale tentokrát
aplikovanou na křesťany dneška. V tom případě hrajeme ve vesmíru a světu
divadlo, kdy jde o tragikomedii. Křesťanské národy válčí mezi sebou, vraždí
se a páchají zlo. Dokonce jsou slovanského původu a mají stejný druh víry. A mnozí křesťané
se přidávají na tu stranu, která byla první napadena. Prý to vyřeší zbraně.
Posílejme zbraně!! Nejednejme o příčinách konfliktu. Nacistické symboly i
nacistická zabijácká minulost nesmí nikoho zajímat. Musí se bojovat zbraněmi a
dál zabíjet. Jednání je nesmysl. To přichází v úvahu až po vítězství. Ale
to je začarovaný kruh. Bojovat tak dlouho, až dojde na atomové zbraně?
Když vidím naše údajně křesťanské politiky, jak jsou lační
války, jsem zděšen tím, co se stalo s křesťanstvím. K čemu jsou
kostely a bohoslužby v nich?
Mám pocit, že křesťané jsou dnes převážně lidé, které
v Krista nevěří. Hrají jen hnusné
divadlo a to už dva tisíce let.
Tohle je divadlo pro svět těch, kteří nevěří v Pána
Ježíše a v Boha.
Kdy však dojde Bohu trpělivost??!!
·
17Podali mu
knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno:
· 18‚Duch
Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou
zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku,
abych propustil zdeptané na svobodu,
· 19abych vyhlásil
léto milosti Hospodinovy.‘
· 20Pak zavřel
knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
Léto milosti dva tisíce let. Brzy skončí!!!
Co pak bude následovat? |
|
Život víry: Křest ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, anebo křest ve jméno Pána Ježíše
|
poslal rosmano
Co je správně ?
Záleží na tom nebo nezáleží ?
Jak tomu rozumíte ? Lukáš, když psal Skutky apoštolské, to poplétl ? Ap. Pavel, ap. Petr, to popletli ?
|
|
Život víry: Náboženský člověk versus Nové stvoření
|
poslal gregorios777 Čemu říkáme "náboženský člověk"?
|
|
Život víry: POSTOJ VĚŘÍCÍHO K POLITICE
|
poslal gregorios777 Už dlouho vím, že např. k otázce konkrétní homosexuality nevěřících, k politice apod. mi nepřísluší se vyjadřovat.
|
|
Život víry: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!!
|
poslal Frantisek100 Sedím u počítače a rád bych zpracoval další část Lukášova
evangelia tak, abych o ní mohl vyprávět babičkám dědečkům v LDN. Zrovna čtu o Janu Křtitelovi. Rozhodl se, že
vejde mezi lidí a začne plnit úkol, který mu byl udělen. Připravit lidi pro
přijetí Pána Ježíše.
Jak chápat slova, která zde jsou uvedena?
„Čiňte pokání a dejte
se pokřtít na odpuštění hříchů,“
‚Hlas volajícího na
poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!“
Kdo je hlasem na poušti? Je to jistě on Jan, který se
nachází v době podobné té naší dnes.
Duchovní chudoba a prázdnota.
A vědí lidé, co je pokání a čemu se kát? Jsou třeba na tom stejně jako my dnes. Janův křest pak je vnějším projevem, že se kaji a touží po odpuštění hříchů. Proč ale Jan
přistupuje k přicházejícím zájemcům o křest takovými slovy?
„Plemeno zmijí, kdo
vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
Had je symbolem vychytralosti, takže neříká jim dnešními
slovy toto:
Vy chytráci. Přišli
jste sem a nevíte, co je pokání, myslíte si, že křtem získáte Boží přízeň a
vyhnete se Božímu trestu. Ale to se mýlíte.
Někteří jsou překvapeni a chtějí poradit. Jan jim vysvětlí,
že pokání není jen stav mysli a vědomí si hříchu, ale také se musí projevit
zevně.
„Kdo má dvoje
oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“
A pokračuje v radách dál.
A co však znamenají tyto verše:
Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!
Každá propast bude
zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté
cesty budou rovné;
a každý tvor uzří
spasení Boží.‘
Jan cituje proroka, který žil mnoho století před ním.
Prorok, který předpověděl příchod Mesiáše a Božího Syna. To je ten Pán, Král….
kterému připravme cestu. Dříve a i dnes je zvykem, že před vzácnou návštěvou se
třeba položí koberec. Známe to z návštěv státníků či filmových celebrit na
festivalech. Zde ovšem je to podobenství, které se týká každého z nás. Co
uděláme pro přijetí Pán Ježíše, Krále, Syna Božího , aby mohl přijít do našeho
srdce a duše?
Co máme zasypat, srovnat a narovnat?
Je toho hodně. Naši závist, nenávist, hněv, sobectví…..naše
bloudění různými jinými “ cestami“, které je třeba narovnat.
A pokud se nám to podaří, pak přijde Pán Ježíš do našeho
srdce a my pochopíme, ucítíme, uzříme Boží záchranu, spasení.
Izaiáš byl mistr výrazu, kdy pár slovy vyjádřil tak
důležitou věc. I dnes to můžeme pochopit, pokud chceme pochopit.
Jak Bible umí promlouvat i do dnešní doby a k nám.
Pochopí to ti moji dědečkové a babičky v LDM a hlavně,
abych i já dokázal žít podle toho a sám uměl připravit cestu Páně do mého
srdce.
Zamyšleni věnuji Willymu, který mne k tomu vyzval.
|
|
Život víry: V jakém těle přišel Ježíš.
|
poslal Nepřihlášený V jakém těle přišel Ježíš.
Křesťané vědí, že záchrana člověka je možná skrze víru ve výkupní oběti Ježíše Krista a její přijetí. To vyžaduje znát úplnou pravdu o Ježíši. Vyžaduje to přemýšlet o tom, co je nám předkládáno a co bychom neměli bezmyšlenkovitě přijímat.
Ef.4:13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.
Velkou výzvou k tomuto postoji je tento inspirovaný výrok:
2. Jana 1:7 Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. / řecky v těle " εν σαρκι" – maso,člověk nebo zvíře/
|
|
Život víry: STROM A MOTOROVÁ PILA
|
poslal Nepřihlášený Bůh nerozřezal ten strom napůl od shora dolů motorovou pilou, aby tak do jedné půlky dál dobré a do druhé půlky zlé. Bůh dal vyrůst stromů poznání dobrého a zlého a stromů života uprostřed zahrady. Zahrada znázorňuje lidské srdce. A právě díky tomu, že lidské srdce ví, že zlé je zlé a dobré je dobré, a dobré se člověku líbí, tak proto si člověk sám vytvořil systém motorové pily, ve kterém ten strom rozřezal a sám sebe dominoval a posadil svou myslí do té půlky toho stromů, kde je dobré a sám sebe vymanil z té druhé půlky, kde zlé. Toto udělal člověk proto, aby podle svého myšlení a svých rozhodnutí mohl mít účast s Bohem, když přístup ke stromu života mu byl Bohem odepřen. A tak se celé lidstvo snaží žít s Bohem skrze tu půlku toho stromů ve víře, že to je jediné možné, jak být s Bohem. Jsou to všechna náboženství, která v součastnosti vládnou v lidských srdcích, křesťanství nevyjímaje. Všichni v tomto systému náboženství zapomněli na to, že už zhruba dva tisíce let je Bohem otevřený přístup ke stromu života, ale především si neuvědomují, že ten strom poznání Bůh nikdy nerozpůlil, že stále zůstává pouze jedním stromem, a tak každý, kdo z něho jí a vybírá si jen to dobré, ji nevědomky i to zlé, protože ten strom neplodní dva druhy ovoce, ale jenom jeden druh ovoce, který nese název DOBRÉ A ZLÉ. Kdo z toho stromů trhá dobré, a následně jí, ten utrhl i zlé a spolu s tím dobrým ji i to zlé, což se projeví v jeho životě na jeho skutcích, koná pak dobré i zlé, a i kdyby se ve své snaze konat jenom dobré třeba i rozkrajel, tak mu to nic nepomůže, protože tou snahou a úsilím konat jen dobré má v sobě i zlé, což se projeví na jeho myšlení i na jeho skutcích. Pokud se však člověk zříká sám sebe ze své svobodné vůle pro Ježíše, tak ho Bůh svou mocí odtína od toho stromů dobrého a zlého a naroubuje na ten strom života jímž je Ježíš. Čeho se vlastně člověk zříkající se sám sebe pro Ježíše zříká? Zříká se své touhy vykonávat dobré a nekonat zlé, protože jedině tak ho Bůh z toho stromů poznání může vytnout a teprve potom ho může naroubovat na strom života. A tak lidé věřící v Ježíše ještě automaticky nemusejí být tou vírou v Něho na Něho naroubování, ale stále se svým snažením konat dobré a nekonat zlé připojují ke stromu poznání dobrého a zlého, čímž se sytí, sytí tím své duše. Kdo však uvěří a věří, že jenom Ježíš je schopný konat dobré a nekonat zlé, a tak ho o to prosím a věří Mu, že on to udělá, tak ti jsou již naroubování na strom života, i když na venek, skrze jejich těla nemusí být zatím nic z toho vidět. A to je to zlistu Židům 11:1 ,,Věřit Bohu znamená plně se spolehnout na to v co doufáme a být si jist tím, co nevidíme. K takové víře našich předků se Bůh přiznal svým svědectvím." To svědectví nemusí být viditelný skutek, viz Židům 11:5, ale skryté uvnitř srdce, a vede k něčemu viditelnému, popsaném také v tom Židům 11:5 ,,Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. 'Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.' Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení." Také se mně dostalo tohoto svědectví od Otce, když jsem tak jednou v pod večer poslouchal na YouTube kázání a po jeho zhlédnutí jsem měl takový smíšený pocit, ani naplnění, ale ani ne prázdnoty. A tak jsem si povzdechl a řekl jsem Bohu: ,,A co teď?" Hned jsem dostal odpověď: ,,Budeš milovat Boha svého nadevsecko a budeš milovat bližního svého jako sebe samého." Povzdechl jsem si opět z otázkou: ,,Kdy to bude?" Najednou jsem uviděl v dálce na nebi Otce, je sedí na trůnu a kousek od něho Ježíše na Kříži, a Bůh mně říkal: ,,Víc už mně milovat nemůžeš, víc už to nejde, věříš v Něho", a pokynul svou hlavou směrem ke kříži a Ježíši na něm, ,,a žiješ z této víry."
|
|
Život víry: Tělo Pána Ježíše není v oplatce
|
poslal Frantisek100 Lukáš 22, 19Pak
vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které
se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ 1.
Korintským 11, 25Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento
kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na
mou památku.“
Pán Ježíš toto říká při poslední večeři s učedníky. Chléb,
který láme, není jeho fyzické tělo. Pán Ježíš jako často používá podobenství.
Co on sám prohlásil o chlebu?
Jan 6, 35Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života;
kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy
žíznit
Fyzický chléb byl vždy považován za nejdůležitější zdroj
živin pro náš biologický život. Ale Pán Ježíš je duchovný chléb neboli to
nejdůležitější pro náš duchovný život, který není ohraničený smrtí. A ten
duchovný chléb potřebujeme a abychom ho měli, proto si máme toto připomínat.
Když beru chléb při této památce, tak si uvědomuji, že mám v Ježíši život
věčný, nebe. On mi dává silu žít tak, jak Pán Ježíš učil. Tady vůbec není
důležité, z čeho je ten chléb vyroben, jakou má chuť, protože přijímáme
to, co jde do našeho srdce, a ne břicha. Proto je důležitá i příprava před obřadem
a připomenutí si všeho, co Pán Ježíš dal nám věřícím a co pro nás vykonal a co učil.
Nápoj, jehož barva je spojena s barvou krve, nám zase
má připomenout, že to, co jsme od Boha dostali, je dar, za který zaplatil Pán
Ježíš svůj život a velice trpěl.
A tu památku Páně si lidé mohou připomínat kdykoliv, ale
zase ne tak, aby to zevšednělo. Důstojně ve společenství s ostatními věřícími.
Není to tedy žádná magie, žádné převtělování Ježíše do
oplatky.
Je to duchovný obřad, duchovný stav. A žádná církev nemá patent, aby
jen ona ho konala. S pane Okem se tedy neshodnu.
|
|
Život víry: Jak se rozloučit se životem?
|
poslal Nepřihlášený Každý člověk je neopakovatelný, svérázný. Přesto tváří tvář smrti se asi nejvíce vyjeví osobnostní nastavení každého z nás. Pamatuji si na svoji babičku, když onemocněla rakovinou. Nechtěla už operaci, ani chemoterapie, říkala, že nechce trávit poslední část života po nemocnicích. Měla 80 let, žila pak ještě dva roky. Postupně se ztrácela, vyhasínala. Zpočátku byla veselá, později už tichá. Ale celou dobu z ní vyzařovalo něco dobrého. I když byla ke konci nemohoucí, neremcala a nešlo z ní nic zlého. Takže ani ten závěr života není zničen. Snad jen tím, jak se ztrácela a jak už to bylo nedůstojné z fyzického hlediska (pleny, atd.).
Myslel jsem, že takto v míru odcházejí všichni lidé. Ale pak přišel internet a na netu jsem poznal jiné typy lidí. Lidi, co před smrtí vyhrožovali útokem, policajty, udáním, voláním zaměstnavateli apod. A to je pro mě nepochopitelné. Když někdo ví, že má terminální stádium zhoubné nemoci a zbývají mu měsíce nebo týdny života, tak je naplní útoky, nadávkami, výhružkami? Tím spíše tomu nerozumím, když dotyčný tvrdil, že je křesťan. Kdyby se to stalo jen jednou, tak to beru jako zvláštní výjimku. Ale poznal jsem už tři lidi, co se takto agresivně před smrtí chovali. Nerozumím tomu.
Kdyby mně zbývaly měsíce či jen týdny života, tak bych jednak sám pro sebe je chtěl prožít pokojně pokud možno a jednak bych se chtěl rozloučit jak v reálu, tak na netu tak, aby si mě lidi pamatovali z té lepší stránky. Netvrdím, že bych před smrtí měnil politické přesvědčení a popíral sám sebe, to ne. Ale žabomyší spory bych už neřešil. To je první věc a druhá věc - rozloučil bych se v míru. Tím spíše, že nevíme, co bude. O to více mě to překvapuje u člověka, který věří, že po smrti je nějaké zúčtování pod Božím trůnem. Jako opravdu kroutím hlavou a neumím si to vysvětlit. Je to pro mě záhada. Asi ten člověk nebyl věřící. Nebojí se ničeho. Nebo se vyjevila jeho skutečná povaha, když už věděl, že nemá co ztratit. To je ale v tom případě smutné. To by ukazovalo, že spousta lidí se chová jakžtakž jen kvůli tlaku společnosti. A když tlak a závazky mizí s blížím se koncem života, tak ten člověk ztrácí zábrany a vyhřezne, co v něm převládalo celou dobu.
Jako opravdu mohu garantovat, že kdybych v takové situaci byl, že nikomu nevyhrožuji, už se ani nehádám, ale spíše se soustředím na to pěkné, co ještě život může dát. Jednak kvůli sobě a svému pokoji a jednak kvůli tomu, co tady zůstane jako ozvěna... A to nejsem věřící, respektive nevím, do jaké míry má Bible pravdu. Nejsem ani ateista. Jsem někde uprostřed a beru to tak, že co bude, to bude.
|
|
Život víry: Nacházíme se v době Boží žně?????
|
poslal Frantisek100 24Předložil
jim jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk
zasel dobré semeno na svém poli.
· 25Když však
lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.
· 26Když
vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel.
· 27Přišli
sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré
semeno? Kde se vzal plevel?‘
· 28On jim
odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel
vytrhat?‘
· 29On však
odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.
· 30Nechte, ať
spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a
svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“
Bůh vložil do lidí víru. To je to dobré semeno. První lidé nepochybovali o Bohu. Bůh zasel
víru na svém poli, na Zemi. Bohužel se sem dostal někdo, kdo do některých mozků
nasel plevel. A tak tu rostou lidé věřící a milující Boha a Krista a také i ti,
co chtějí Bohu a Kristu škodit. To je náš svět. Určitě se tento stav nelibí
jiným bytostem vesmíru, nebe. Těmi bytostmi, které slouží Bohu, jsou andělé. I
je zajímá, proč se takový stav na Zemi vyskytnul, a Bůh andělům dává odpověď. A
také jim vysvětluje, proč je tak trpělivý a zatím nic nepodniká. Metoda násilí
by poškodila i věřící a pak ať nebesa vidí, co způsobil za ta léta nepřítel,
Vše chce čas. A Bůh čeká už dva tisíce let. Zraje dobro, ale zraje i zlo.
Jak bude vypadat žeň?
To nám ukazuje podobenství o družičkách.
·
1Tehdy bude
království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti
ženichovi.
· 2Pět z nich
bylo pošetilých a pět rozumných.
· 3Pošetilé vzaly
lampy, ale nevzaly si s sebou olej.
· 4Rozumné si
vzaly s lampami i olej v nádobkách.
· 5Když ženich
nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
· 6Uprostřed noci
se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘
· 7Všechny
družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
· 8Tu řekly ty
pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘
·
9Ale rozumné
odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a
kupte si!‘
·
10Ale zatímco
šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a
dveře byly zavřeny.
· 11Potom
přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘
· 12Ale on
odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘
· 13Bděte tedy,
protože neznáte den ani hodinu.
Tady se Pán Ježíš zaměřil na věřící. Každý věří jinak. Lampa
představuje víru čili světlo. Ale, aby
lampa svítila, potřebuje olej. A co je
tím olejem? Obsah našeho duchovního poznání, který posilujeme studiem Božího
Slova, sdílením víry s ostatními, modlitbami.. Někteří svoji víru posiluji a
mají dostatek „ oleje“, aby jim na cestu svítilo „světlo“. Žijeme v době očekávání a začátku žně. Když přijde Pán
Ježíš, procitnou všichni věřící a budou potřebovat hodně oleje. Rozumní ho budou mít akorát pro
sebe, pošetilé nic. Pán Ježíš přichází a děje se tak v době, kdy to nikdo
nečekal. Rozumní věřící ví, o co jedná, a odchází s ním do nebe. Průvod Zemí jen prochází. Ti,
co neměli „ olej“ do svých lamp, jsou už bez šance.
A co se stane tady na zemi?
Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení…
Představa spálené
planety je dnes vysoce
pravděpodobná.
·
51Hle,
odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,
· 52naráz, v
okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k
nepomíjitelnosti a my živí proměněni.
· 53Pomíjitelné
tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.
· 54A když
pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co
je psáno: ‚Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!
Slova, která jsou důležitá!!!!
40Tak jako se
tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku.
· 41Syn člověka
pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo
se dopouští nepravosti,
· 42a hodí je
do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
· 43Tehdy
spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!“
- 13Bděte
tedy, protože neznáte den ani hodinu.
|
Vložil: Tomas v Sobota, 18. červen 2022 @ 22:28:15 CEST (99 čtenářů)
komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Dobrý a špatný kvas
|
poslal Frantisek100 33Pověděl jim
i toto podobenství: „Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří
měřic mouky, až se všecko prokvasí.“
Kvas ve SZ neznamenal asi nic dobrého. Ukazují na to některé
citace.
· Exodus 12, 19Po
sedm dní se nenajde ve vašich domech kvas. Každý, kdo by jedl něco kvašeného,
bude vyobcován z pospolitosti Izraele, i host a domorodec.
· Exodus 12, 15Po
sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých
domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z
Izraele vyobcován.
Před kvasem varuje i NZ
·
Matouš 16, 6Ježíš
jim řekl: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“
· Matouš 16, 11Což
nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem
farizeů a saduceů!“
· M atouš 16, 12Tehdy
pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením
farizeů a saduceů.
· Marek 8, 15Domlouval
jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“
· Lukáš 12, 1Mezitím
se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal
mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to
jest před pokrytectvím.
1.
Korintským 5, 6Vaše vychloubání není dobré. Nevíte, že ‚trocha
kvasu všechno těsto prokvasí‘?
1.
Korintským 5, 7Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem,
vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční
beránek, Kristus.
· 1. Korintským
5, 8Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a
špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.
Jaký kvas měl Pán Ježíš na mysli?
Bylo to evangelium a tím těstem jsou lidé, celá společnost.
Kvas mísí do těsta žena, církev a má ho
do Boha.
Po roce 89 bylo velké nadšení ohledně křesťanství a dnes
jsou kostely prázdné. Ten kvas evangelia
bohužel nějak nepůsobí, ale za to působí kvas nenávisti, lží,
zloby…..Stačí se podívat na internet a v lidech panuje zmatek. Existuje i falešné
evangelium a falešná učení.
Jak najít správný kvas?
Jak nenechat proniknout do sebe špatný kvas? Proč se dnes tak rychle šíří
lež?
|
|
poslal Frantisek100 · 18Vy tedy
slyšte výklad podobenství o rozsévači.
· 19Pokaždé,
když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co
bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty.
Rozsévač
je ten, kdo káže evangelium. Půda je lidské srdce, čili člověk, který ji slyší
a vnímá. Vzklíčí víra a člověk uvěří. Ale ta rostlinka víry začala růst u
cesty, kde je pohyb lidí a těch, kterým se tato rostlinka nelíbí. Jinými slovy
vyjádřeno, lidé na věřícího člověka začnou útočit a přesvědčovat ho, že je to pověra, nesmysl,
že by měl věřit v něco jiného. A tak věřící člověk, který právě vzklíčil a
začal malinko růst, je pod tlakem okolí. Nakonec přestane věřit.
Takové
bývaly situace v době před rokem 89 třeba ve školství a ve společnosti. Dnes jsou to moderní názory, filosofické
směry a vzory kolem v životě a také náboženské sekty, které věřícího
zatáhnou jinam, než chtěl Pán Ježíš a
než vyjadřuje evangelium. Zde je nebezpečí, že se sice zaseje víra
v Krista, ale člověk skončí v sektě, kde je jiné učení než
evangelium.
Jak
takového člověka zachránit? Možná rozsévat opakovaně a hlavně na jiném místě.
Třeba až ten člověk bude potřebovat útěchu a pomoc.
·
20U koho bylo
zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí
přijímá; · 21ale
nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to
slovo, hned odpadá.
Přestavme
si rostlinku na skále. Vyrostla ze semínka
a protože má dostatek světla a i tepla, roste z počátku rychle. Ale pak
vadne, protože ji chybí další živiny a i vláha. Jsou lidé, které se dokážou
Božím Slovem velice nadchnout. Jenže časem potřebují živiny, posílení víry, což
nastává studiem Božího slova, sdílením s ostatními, společenstvím
s věřícími, vlastními zkušenostmi.. Oni na té skále jsou i osamoceni.
Z toho vyplývá, že takovým lidem, kteří
se nadchli pro Krista, je třeba pomáhat, nenechat je o samotě, vést k dalšímu duchovnímu poznání…
·
22U koho bylo
zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost
majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody.
Semínko zapadlé do trní velmi těžko roste.
Důvodem je nedostatek světla. To jsou věřící, kteří evangelium slyšeli, ale
jsou zahlceni mnoha jinými vlivy. Působí tu svět médií, politika, bohatství a zábava, moderní kultura aj. Právě tyto vlivy jsou tak silné, že zastíní
Boží Slovo. To je typické pro dnešní svět. Lidé si užívají radostí, jsou
zahlceni prací i zábavou, drogami, politikou
i kulturou a na Boží Slovo pak ani nepamatují. Víra zaniká. Chybělo světlo Božího Ducha, Boží lásky. Je těžké
takovým lidem pomoci. To je to nejhorší prostředí. K evangeliu jsou lidé
úplně hluší. Tady se těžko pomáhá. Trní nejde odstranit. Aspoň odhrnout některé
větve a věřící rodina musí dát pozor, aby její prostředí nezarostlo trním.
Určitá samo cenzura toho, co na nás z vnějšího světa působí , abychom nezarostli "trním"
|
|
Život víry: Poznávat a naplňovat Boží vůli.
|
poslal oko Pod článkem "Špatné rozlišování" jsme s Toníkem (Cizincem) narazili na docela zajímavé téma; Křesťan má svým životem poznávat a naplňovat Boží vůli - existuje však jenom jedna jediná správná varianta Boží vůle, nebo existují snad tisíce různých možností správných voleb podle Boží vůle, které mohou být všechny dobré?
|
|
Život víry: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno.
|
poslal Frantisek100 1Toho dne vyšel
Ježíš z domu a posadil se u moře.
· 2Shromáždil se
k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý
zástup stál na břehu.
· 3I mluvil k nim
mnoho v podobenstvích: „Vyšel rozsévač rozsívat.
· 4Když rozsíval,
padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.
· 5Jiná padla na
skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v
zemi.
· 6Ale když vyšlo
slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.
· 7Jiná zas padla
mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.
· 8A jiná zrna
padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.
· 10Učedníci k
němu přistoupili a řekli: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“
· 11On jim
odpověděl: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však
není dáno.
· 12Kdo má,
tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co
má.
· 13Proto k nim
mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou.
· 1 4A plní se
na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně
budete hledět, a neuvidíte.
· 15Neboť
obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže
neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.‘
· 16Blažené
vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší.
· 17Amen,
pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale
neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
Pán Ježíš mluví k lidem.
Je jich hodně a je to taková směs židovského obyvatelstva. Možná, že někteří přišli
s touhou se něco dovědět, možná někteří jen ze zvědavosti, možná i kritici. Prostě
směs lidí s různými motivy. A učedníky zarazilo, že Pán Ježíš mluví s lidmi
zahaleně právě v podobenstvích.
|
|
Život víry: Špatné rozlišování.
|
poslal oko Každý člověk má ve svém srdci zákon vepsaný Bohem. Ba, co víc, ve křtu přijímáme Ducha svatého a dary Ducha svatého a biřmováním jsou v nás tyto dary posíleny.
|
|
Život víry: Může existovat svět v takovém stavu dál?
|
poslal Frantisek100 24Když to
slyšeli farizeové, řekli: „On nevyhání démony jinak než ve jménu Belzebula,
knížete démonů.“
· 25Protože
znal jejich smýšlení, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a
žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.
Tuto větu, kterou vyslovil Ježíš, lze dobře aplikovat na
křesťanství. Měla by to být jedna církev jedno tělo. Bohužel není. Je vnitřně rozdělené
a existuje mnoho sekt a církví, které bohužel zápasí mezi sebou o duše. Tohle
už platí celých dva tisíce let. Jan ve Zjevení, když píše dopisy sedmi církvím,
si toho všimnul. Co církev, to jiné pojetí, názory i způsob života.
·
43Když
nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale
nenalézá.
· 44Tu řekne:
‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Přijde a nalezne jej prázdný,
vyčištěný a uklizený.
· 45Tu jde a
přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a
konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“
Kdo jsou ti zlí duchové? Pán Ježíš mířil
v této chvíli na židovské náboženství. Před babylonským zajetím bylo plné modlářství,
ale po návratu si židé bedlivě hlídali svoji víru. To je ten vyčištěný,
uklizený, prázdný dům. Měli šanci
přijmout do toho domu Krista, ale to neudělali. Následky si nesli celá staletí.
Ti zlí duchové jsou
to všechno zlé a špatné, co proniklo do křesťanství. Modly, různé náboženské
směry a nakonec i ateismus v různých podobách.
Dnešní svět je nadále rozdělen a dokonce i tehdy, když mají lidé
stejnou církev jako například rusko ukrajinský konflikt.
Kde je pravda? A co
bude dál? Může existovat svět v takovém stavu??
|
|
|
