 |
Právě je 235 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
113147935
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
Život víry: Tajemství víry.
|
poslal oko ..." Sdílet se s lidmi co jsou stejní jako já je fajn, ale
nemusíš pak některé věci vidět. Takže diskuze s "jinověrci" má také své
výhody. A mít kolem sebe jen lidi, kteří jsou jen tvojí ozvěnou,
nebo co pro slabost k tobě ti neřeknou pravdu, to je už nebezpečné.
Dozvědět se pravdu o sobě je první krok ke zlepšení. "...
Tak tato slova napsal Jirka a domnívám se, že jsou natolik výstižná, že by se daly tesat do kamene.
|
Vložil: Tomas v Středa, 07. červen 2023 @ 11:45:53 CEST (24 čtenářů)
Více... | 3749 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Proč žijete svůj křesťanský život i na GS? Kvůli hledání Krista, nebo proč?
|
poslal brusle7 Ahoj všem, předjímám, že tento článek bude mít (jak je zde zvykem) plno urážlivých komentářů o autorovi a o druhých - ale - dovolte mne prosím se mýlit a překvapit mne:
Což kdybychom ty negativní komentáře tentokrát nebyly o mne, ale napsali jste je každý sám o sobě (ne o druhém) - ve smyslu pokání a změny našich životů, které se tady dlouhodobě diskutuje, ale "skutek utek" u 90% uživatelů GS...?
Já osobně jsem přišla hledat na GS pomoc po traumatu v ŘKC. Otevřela jsem srdce. Někteří jste mi velmi pomohli, jiní jste si na mne vybíjeli své lživé fikce či sadistické sklony, jiní jste mi zase předvedli přesně ty reakce, které jsou v ŘKC dodnes. Takže myslím, že mne jsme již probrali a "proprali" dostatečně v mnoha mých osobních sdíleních.
A proč jste tady vlastně Vy ostatní na GS? Co tu hledáte? Krista? Útoky na druhé? V čem hledáte pomoc? Jaké jsou Vaše úmysly zde? Můžete je sem také napsat do vlastních článků jako svědectví o sobě a podrobit Vaše životy pomoci /"pomoci"/ námi ostatními? A sebereflexí se pokusit o pravdivost, autentičnost? Kolika z Vás (a jaké) byly diagnostikovány psychiatrické diagnózy, když zde o nich poměrně často a tak velmi zkušeně mluvíte? Svěříte mám to?
Prosím, překvapte mne, že umíte mluvit a psát zde a činit pokání na GS i o sobě, přemýšlet i o sobě, nikoliv jen o druhých. To je můj odkaz a prosba k Vám. Díky.
Vaše Brusle7
|
|
Život víry: Souhrnné svědectví Brusle7 k pomoci hledajícím - Reformovat ŘKC-nebo odejít?
|
poslal brusle7 Uvádím zde znovu sérii článků - svědectví z mého života, napsaných a uveřejněných pro GS v letech 2010-2012 - pod názvy "Reformovat ŘKC, či odejít? (1-14). Zveřejňuji znovu s odstupem sérii těchto 14-ti článků, které vznikly jako svědectví z mé přelomové cesty z ŘKC - úzké cesty - vedoucí ještě blíže ke Kristu. Mé svědectví může pomoci třeba ŘKC kněžím ve vnímání jejich "oveček", nebo podobně tápajícím a hledajícím lidem na cestě, jako jsem byla kdysi já. Díky, Pane Ježíši, z tuto cestu. Chvála Tobě! Aleluja!!!
|
|
Život víry: O pokání, které podle Willyho František nepochopil
|
poslal Frantisek100 Se slovem pokání se napřed v NZ setkáváme u tří evangelistů.
·
2„Čiňte pokání,
neboť se přiblížilo království nebeské.“ U Matouše
·
Marek 1, 4To
se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte
se pokřtít na odpuštění hříchů.“
·
Lukáš 3, 3I
začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“
Říká to Jan Křtitel.
Smyslem pokání z toho, co Jan sděluje, je i odpuštění hříchů.
K pokání tedy musí být vědomí, že já osobně jsem hříšný. Kdo si myslí, že
nehřeší či, že není hříšný, nemá potřebu pokání a ani Janova křtu. A zajímavé
je, že tehdy mnoho lidí tu potřebu odpuštění a tedy i pokání mají. Jak velký rozdíl od dnešních
lidí, kteří si nic podobného nemyslí. Pak se nemusí kát a hledat odpuštění. Tehdy byla doba jiná.
Jan ale ukazuje i na další smysl pokání?
·
3To je
ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti:
Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘
Jaké království se přiblížilo? Král království nebeského
Pán Ježíš. A připravit mu cestu. Cestu kam. Do lidských srdcí, do lidské duše.
Bez pokání nemůže nikdo pochopit oběť Pána Ježíše, nemůže pochopit,
že zemřel a obětovat se i za mne osobně.
Dnešní lidé nepřijímají
víru v Ježíše právě proto, že pokání je pro ně něco, co nechápou. Přece jsem
nikomu nic neudělal, nikoho nezabil… atd.
Pokud činili pokání a rozhodli se pokřtít, znamenalo to začátek
nového života s čistým listem.
Jak víme, lidé začnou psát nový život, ale často se zase stane,
že ten čistý list života něčím pošpiní. Nikdo není po celý další život bez chyb.
A tak je tu znova pokání, kdy člověk na modlitbě před Bohem, přizná, že něco neudělal
správně, někomu ublížil a znova se kaje.
Jan to pochopil:
·
4To
píšeme, aby naše radost byla úplná.
·
5A toto
je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a
není v něm nejmenší tmy.
·
6Říkáme-li,
že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.
7Jestliže
však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev
Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
·
8Říkáme-li,
že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.
· 9Jestliže
vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a
očišťuje nás od každé nepravosti.
·
10Říkáme-li,
že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
A každé vyznání hříchu je také pokání.
Co tedy František nepochopil??
|
|
Život víry: Pokání coby naprostý základ života s Bohem.
|
poslal oko
Cizinec napsal: ..."často se mi v životě s Bohem stávalo a stává, že jsem činil nebo činím pokání včas. Dřív, než je pozdě. Že mne Bůh zastavil či zastaví dřív, než se mi povede udělat něco špatně nebo dokonce zlého. "...
Fakt jde dělat pokání už jaksi dopředu, před hříchem? Co je to za druh "evangelia" - kde má toto oporu v Písmu?
|
|
Život víry: Argumentace satanem
|
poslal Nepřihlášený Sleduji zdejší věřící pisatele pozorně a lze si všimnout, že dobrá polovina z nich argumentuje skoro pokaždé satanem. To znamená, že když jsou v diskusní nouzi, nevědí kudy kam, tak uvalí na svého oponenta v diskusi obvinění, že jedná pod vlivem satana.
|
|
Život víry: Dopis Jana Husa Universitě Karlově
|
poslal Willy Toto je autentický dopis Jana Husa Karlově Universitě z konce června r. 1415
|
|
Život víry: JE STÁLE SATAN NOSITELEM SVĚTLA?
|
poslal redifon VÝZNAM A ÚLOHA KŘESŤANA VE SVĚTĚ
Svého času jsem se při své činnosti v jednom sboru setkal s názorem, který mi doslova vyrazil dech – jeden bratr byl toho názoru, že je Satan nositelem světla a argumentoval při tom známým veršem z Lukášova evangelia. Nechápal jsem fakt, že po tolika létech chození s Pánem může mít někdo problém tohoto druhu. To mě přinutilo k této práci, která je pokusem zjednat v této otázce jasno. Jde o pohled netradiční, který si vynutila sama podstata řešeného problému.
(I). Související texty Písma sv.
(1) Jb. 1:6 „Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan.“
(2) Jb. 1:9 „Satan však Hospodinu odpověděl: „Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně?“
(3) Jb 1:11 „Ale jen vztáhni ruku a zasáhni všechno, co má, hned ti bude do očí zlořečit.“
(4) Iz. 14:12,13 „Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.“
(5) Luk. 10:18 „Řekl jim: “Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk.“
(6) 2Kor.11:14 „A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;“ (Kraličtí překládají: „proměňuje se“ což není možné, Satan se nemůže proměnit v anděla světla proto, že mu k tomu chybí svoboda – viz část V.).
(7) J. 12:31 „Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.“ (To vedlo u Ježíšových učedníků a následovníků později k veliké radosti, kterou vyjádřil apoštol Pavel v Ř. 8:33 „Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje!“)
(8) Zj. 12:10 „A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.“
(9) Žd. 2:14 „…aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,….“
(10) Mt. 24:24 „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět velká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.“
(11) J. 14:30 „Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. (var: nade mnou nemá žádnou moc). Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.“
(12) Lk. 22:53 „….Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.“
(13) J. 1:5 „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“
(14) 2Pt. 1:19 „Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.“
(15) Zj. 22:16 „Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.“
(16) 1J. 1:5 „A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.“
(17) 1Kor. 13:12 „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“
(18) J. 5:22 „Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.“
(19) Ž.23:4 „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.“
(20) Jk. 4:7 „Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.“
(21) Iz. 42:8 „Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.“
(22) Ř. 6:7 „Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.“
(23) 1M. 6:1-4 „Když se lidé začali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, jak půvabné jsou dcery lidské a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude s člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.“
(24) Juda 6, 7 „Také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu. Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.“ (II). Satan, jeho vzpoura a pád
Oddílům Písma sv. rozumím takto: Lucifer, kdysi měl svobodný přístup k Bohu (1), ale byl neposlušný. Z textu (4) se podle jeho titulu dá usoudit, že byl postavením blízko Synu Božímu. Nicméně byl neposlušný, a o tuto výsadu i o jméno přišel. Zpočátku měl v říši andělů výsadní postavení; byl Světlonošem, tj. nositelem Božího světla. (Lucifer z lat.=světlonoš). Původně byl Lucifer a jeho andělé bytosti dobré, bytosti světla, ale vzepřeli se Bohu a byli s nebe sraženi do pekla. (Novotný, BS heslo Lucifer) (23), (24), (4), (5). V textu (1) již není pojmenován Lucifer, ale Satan. Z textu vyplývá, že k Božím synům již nepatřil. I když stále měl k Bohu přístup a mohl s Bohem komunikovat přímo, této výsady zneužíval ho k tomu, aby pokoušel Hospodina k tomu, aby zkoušel Joba (2), (3), a Hospodin mu to s určitými omezeními dovolil. Satan a jeho andělé nečinili pokání, naopak se dopouštěli na zemi svévole tím, že se spojovali s dcerami lidskými ( 1M. 6:1-4). Rekové, jak je známe z nejrůznějších mytologií, podle mého soudu povstali z těchto spojení. I přes opozici vůči Bohu a jeho andělům byl Satan v nebi tolerován až do okamžiku, kdy se pokusil zmařit Boží spasitelské dílo tím, že přivodil smrt našeho Spasitele na kříži. Pak došlo k boji na nebi. V něm archanděl Michael s věrnými anděly porazil Satana i jeho vojska a svrhl je z nebes (Zj. 12:7-10) do nižších světů. Tím, že byl Satan a jeho andělé vyhnáni od Světla, stali se logicky anděly Tmy. S bojem na nebi probíhal i boj na zemi, kde Satanovi náš Spasitel svojí smrtí na kříži zasadil definitivní úder: Již na nás nemůže žalovat. (5), (7), (8), (9). Satan byl naším Spasitelem označen za svůdce, vládce tohoto světa a vládce temnosti. (10), (11), (12). Protože Satan svůj boj v nebi již definitivně prohrál, vede na zemi boj s těmi, kdo se drží Kristova učení. (Zj. 12:17). Tím, že byl Satan a jeho andělé vyvrženi z říše světla, stali se vládci tohoto světa (Mt. 4:8; Lk. 4:5-7).
V Satanovi, jakožto vládci tmy světla žádného není – tedy v žádném případě již nemůže být nositelem světla. Ale Satan se může maskovat jako anděl světla, aby sváděl na scestí. (6).
Varování pro nás:
Zjevení Janovo 12:12 Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“ Moje poznání v této věci je toto: Lucifer, ač nositel Božího Světla nemohl jeho podstatu pochopit, obsáhnout ani uchopit. A to ho vedlo ke vzpouře proti Bohu, byl ale poražen a vymeten z Boží blízkosti. Tím ale Lucifer ztratil výsadu být nositelem Božího světla a stal se Satanem (odpůrcem), vládcem sil temnosti. Současně, (pokud to takto lze vůbec formulovat, neboť v nebi není minulost ani budoucnost, ale permanentní přítomnost) (2.Pt. 3:8), proběhlo Boží spasitelské dílo na zemi.
Text (6) lze za respektování pravidel logiky interpretovat takto: Satan se převléká za to, co ve skutečnosti není; převléká se za anděla světlosti, kterým není; koexistence světla s temnotou je vyloučena (2Kor. 6:14); shoda Krista s Beliálem je vyloučena (2Kor. 6:15); Kristus je světlo světa (J 8:12). Závěr: Satan Božího světla nemá. Tento závěr není v rozporu s textem (5). Tento zdánlivý rozpor je pojednán níže. Pro Satana je nemožné chodit ve světle Hospodinově, ale my tu šanci máme – dokonce jsme k tomu vybízeni (1.J. 1:7 ; J. 12:35,36; Ef. 5:8,9). A pokud chodíme v Božím světle, jsme světlem světa (Ef. 5:8; Mat. 5:14 – což je mj. i titul našeho Spasitele, viz (J. 8:12); jsme synové světla (1Tes. 5:5); jsme šiřiteli světla (Mt. 5:16). Jde o obrovskou výsadu !!!
Tedy převzali jsme v tomto světě tutéž funkci, jakou měl Lucifer v nebi před svým pádem.
A právě odtud pramení Satanův vztek proti vyznavačům Hospodinovým a Kristovým. A protože je Satan duchovní silou, pak permanentní antagonistický konflikt mezi dobrem a zlem, mezi pravdou a lží se odehrává v myslích žijících lidí, tedy všech nás. (Mt. 15:18,19; J.13:2; Sk. 5:3). Text (5) znamená to, že Satan si svým pádem s nebe na zem nepřinesl Boží světlo (to přece následkem své porážky definitivně pozbyl !!!), ale světlo nižšího řádu, tj. světlo astrální a fyzikální, kterými stále disponuje. A protože naše poznání je jen částečné (17), člověk nedokáže rozlišit Boží světlo od světla astrálního. Ale člověk zakotvený v Kristu dokáže rozpoznat účinky těchto světel; Satan Boží lásky nemá a ani ji nenabízí. Nabízí sebelásku, peníze, moc, slávu, okultní vědění zaměřené sobecky jen k svému prospěchu. Je to nadlidská inteligence, chladná jako ocel. Na člověku jí nezáleží, chce jen člověka využít, zotročit a spolu s sebou strhnout do záhuby. Jistotu záhuby své i jím svedených lidí však před člověkem pečlivě skrývá. A v žádném případě nemá na mysli dobro člověka – nikdy ho nechce zachraňovat a ani nemůže !!! To s Boží láskou se to má úplně jinak. Všechny činy člověka se zjeví ve světle Boží pravdy a člověk svůj život ve světle této Pravdy vidí. Je poučen nesmírně laskavě. Vnímá intenzivně teplo i lásku. Jediným cílem působení Božího světla je záchrana člověka a také i to, aby působil k záchraně jiných. NEKONEČNÝ ROZDÍL !!! Naší nadějí a světlem je Pán Ježíš Kristus. On je vítězem definitivním. (7), (8), (9) (11). A tak jako v Satanovi není žádného světla, tak v jeho duchovním protipólu Pánu Bohu není žádné tmy. (13), (14), (15), (16). Boží Světlo se dostalo na zem v osobě našeho Spasitele, tak jak o tom překrásně vypráví evangelium sv. Jana. (III). Hranice Satanovy moci
Panovník Hospodin dovolil Satanovi zkoušet Jóba – ale určil mu pevné hranice, které nesmí překročit. (Jób 1:12; 2:6). To je naše naděje; i když to na první pohled nevypadá, Satan nemá absolutní moc. Satanu patří království světa a jejich sláva. Jemu je na jistý čas předáno vedení světa. ( Luk. 4:5,6; dále br. farář Marius Baar: „Das Abendland am scheideweg“, Verlag Schulte + Gerth, Asslar). A přestože Satan smrtí vládne (9), brána smrti pro něj znamená definitivní STOP. DÁL UŽ NEMŮŽE. (22). Za ní je jen TEN, komu byl svěřen soud (18), náš Spasitel, hvězda jitřní (15) (14). Krásný obraz – tak jako po noci přijde den, tak po opuštění černého víru smrti (19) nám zazáří jasné světlo - Pán Ježíš Kristus. Ti, kdo toto prožili a vrátili se z Boží milosti zpět, se s mými tvrzeními jistě ztotožní.
Jestliže s Kristem zemřeme - s Kristem budeme i žít (Ř. 6:8)!
Dále viz:
SLUŽBA UMÍRAJÍCÍM(IV). Satan (Lucifer) v SZ + NZ
V Písmu sv. je problém postaven takto : 1) Satan (odpůrce) je tímto jménem označen v SZ i NZ. (2Sam. 24 :1 kraličtí; ekumenický text je v tomto místě zmatený); 1Par. 21:1; Jb 1:6; Zach. 3:2; Mt. 4:10; Mt. 12:26; Lk. 10:18; Lk. 22:3; Řím. 16:20) a na více místech. 2) Satan jako Lucifer je v SZ uveden jen jednou. (Iz. 14:12-17).
3) Satan jako Lucifer není v NZ zmíněn ani jednou! A to z velice prostého důvodu: funkci Světlonoše již nevykonává. Byla mu Panovníkem Hospodinem přidělena jiná role a tím mu byla dána i jiná jména. Žasnu nad logikou Písma sv.! Tedy už ne Světlonoš, ale „vládce tohoto světa“ (7); „bůh tohoto světa“ (2Kor. 4:4); „vládce nadzemských mocí“ (Ef. 2:2); „pokušitel“ (1Tes. 3:5); „vše co ovládá tento věk tmy“ (Ef. 6:12) a další. Inteligence Satanova (byť nadlidská), je ve srovnání s inteligencí Boží naprosto podřadná. Síly tmy vůbec nepředpokládaly zmrtvýchvstání Pána Ježíše!!!
(V). Boj na nebi i na zemi
Aby byla zachována spravedlnost, tak možnosti byly na obou stranách vyrovnány - na nebi nebojoval Hospodin, ale archanděl Michael se svými anděly (Zj. 12:7-10) - a na zemi byl Spasitel dočasně postaven níže než andělé (Fp. 2:6-8; Žd. 2:7-9).
I když Satan jistě věděl o výroku, že"nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven" (J. 12:31), a že, až bude Spasitel vyvýšen ze země, všechny přitáhne k sobě (J. 12:32), přesto se snažil Boží plán spásy zmařit, neboť zřejmě v tomto "vyvýšení ze země" spatřoval své vítězství. Pokračoval až do konce, kdy od Boha dostal největší šanci, když Otec svého Syna, umírajícího na kříži opustil (Ž. 22:2; Mt. 27:46; Mk. 15:34).
Spasitel dokonce mohl odstoupit od zkoušek, které na něj Otec vložil. Otec by k jeho záchraně poslal 12 legií andělských vojsk (Mt. 26:53) - tedy pro nás lidi nepředstavitelnou sílu. Nic nebylo dáno předem!!!
Překlady BK a Pavlíkův, který pokládám za nejpřesnější, hovoří o Spasitelově vyvýšení ze země (J. 12:31) dokonce v kondicionálu!!!
Spasitel nechápal, proč byl Otcem opuštěn, když přece do nejmenších detailů plnil Otcovu vůli! Dokonce nevyužil i možnost vyhnout se utrpení -což je v omezeném lidském uvažování další důvod pro to, aby Otec Syna neopouštěl.
Proto se Spasitel Otce ptá po příčině jeho jednání. Z čistě lidského hlediska bylo Otcovo jednání ke svému Synu nespravedlivé - jenže nebeský Otec nemůže být nespravedlivý!!! Tento rozpor musel Spasiteli působit nezměrné utrpení - ale stejně tak i jeho Otci, protože Otec a Syn jsou jedno (J. 10:30)!!!
Nicméně Spasitel svou věrností Otci, i když ho opustil, tuto poslední Satanovu šanci DEFINITIVNĚ ZMAŘIL.
Dosud jsem si myslel, že Otec zkoušel svého Syna až" NA DORAZ" - ale nyní jsem toho názoru, že Spasitel byl Otcem zkoušen až "ZA DORAZ" - a za tímto "dorazem" je pouze NEKONEČNO!!!
Proto je Spasitelova oběť NEKONEČNÁ - BEZ HRANIC, vymykající se všem pozemským měřítkům.
Rád bych zde upozornil na jednu zajímavost; jak se český ekumenický překlad (ČEP) a anglický New International Version (NIV) v tomto místě nádherně doplňují:
Jan 1:5 „To světlo ve tmě svítí, a tma je nepohltila.“
John 1:5 „The light shines in the darkness, but the darkness has not understood it.“
Syntézou obou textů dostáváme informace, že Světlo je větší a mocnější než Tma a že Tma nepochopila !!! Boží plán spásy lidstva.
Co nelze obsáhnout, nelze ani pochopit. Proto bytost stvořená, nikdy nepochopí Stvořitele. Prostě inteligence Stvořitelova je NADŘAZENA jakékoli stvořené bytosti. Tak jako tma je pouhou nepřítomností světla, tedy není skutečnou hodnotou, je negativní, tak Pán Ježíš svou smrtí na kříži demonstroval jako vládce světla nad silami tmy svou nesmírnou nadřazenost. Jak účinně vést boj se silami tmy nám popsal apoštol Jakub. Jen je nutné přesně dodržet popsané pořadí. (20). (VI). Problém svobody
Svoboda v Kristu nemá nic společného se svévolí. Do říše svobody můžeme vkročit pouze a jen!! následováním Krista, tj. nesením kříže, neboť „Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.“ (2Kor. 3:17). V Kristu byla lidstvu dána jedinečná šance – doslova a do písmene překročit vlastní stín a vkročit do říše svobody. A tato říše je nekonečná, neboť Bůh je nekonečný. Je nekonečný jak z hlediska času (např. Iz. 9:5(6); Ž 102:28; Žd. 7:3; aj.) tak i prostoru ( Iz. 9 : 6(7); Ž. 119:96 hovoří o Božích přikázáních které mají nekonečný prostor. Kraličtí překládají: „přeširoký náramně“). Lk. 4:18 „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ Za povšimnutí zde stojí jedna skutečnost, která teologům dosud uniká: Spasitel zde primárně nepřináší POZNÁNÍ (tzv.„poznání je největším a nejúčinnějším lákadlem okultních společností), ale to, co člověk potřebuje nejnutněji – totiž SVOBODU. Následujeme-li Krista, pak se poznání dostaví zcela automaticky.
(VII). Vztah Boží svobody a milosti
Svoboda a milost jsou obětí Pána Ježíše dokonale propojeny neboť jsme skrze oběť Pána Ježíše na kříži získali z MILOSTI (zadarmo, nezaslouženě) SVOBODU. Tedy svobodu, kterou jsme si vůbec nemuseli vybojovat. V této souvislosti bych směle našemu Spasiteli přisoudil i moderní titul OSVOBODITEL. Svoboda v Kristu je dokonalá, neboť Bůh je dokonalý. Otroctví = smrt, svoboda = život.
2Kor. 3:17 „Duch je tím Pánem; kde je Duch Páně, tam je svoboda.“ Lk. 4:18 „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ (VIII). Problém volby
Svoboda ke hříchu, tedy možnost volit hřích není výsadou a nijak nerozšiřuje naše možnosti z toho důvodu, že hřích před Bohem nemá cenu. Hříchem nelze cokoliv vyřešit a pokud je někdo opačného názoru, žije v iluzi, jejímž původcem je Satan.
Všichni musí projít tak říkajíc „zkušební dobou.“ Svoboda ke hříchu, tj. možnost volit mezi dobrým a zlým je v pravém smyslu zkouškou, ve které máme Bohu osvědčit svoji věrnost. Andělé a naši zemřelí již touto zkouškou prošli a nacházejí se v definitivu. Naši zemřelí mají sice již dokonalé poznání, ale nulovou šanci na svém stavu cokoliv změnit. Pro ty duše, které se za svého života nechodily s Kristem a v důsledku toho se s Ním po smrti nesjednotily, nabylo slovo KDYBYCH kolosálních rozměrů. Přál bych lidem všem, aby jim po smrti toto slovo vůbec nepřišlo na mysl. Touto „zkušební dobou“ prošli i andělé – viz část II. Satan i jeho andělé tuto „zkušební dobu“ ve které je Panovník Hospodin v nebi toleroval, dokonale promarnili a navíc zneužili k revoltě proti Hospodinu. Pro nás dosud žijící, má tato „zkušební doba“ dvě specifika: předně je pro každého z nás nestejně dlouhá, a pak nikdo z nás neví, kdy mu tato „zkušební doba“ skončí!!!
ZKOUŠKY, VĚRNOST, SVOBODA VŮLE
bez zkoušek se věrnost nemůže manifestovat. A bez svobodné vůle je jakákoli zkouška NEMOŽNÁ. Jen ten, kdo byl zotročen, si dovede vážit svobody, jen ten, kdo žil ve smrti, si dovede vážit života. Pro mě je svoboda v Kristu živou hodnotou, která mě vede k pokání a ke chválení Boha – nikoli nějakým vágním pojmem, nebo teoretickou veličinou, možností, která je pouze více či méně pravděpodobná. Lk. 7:47 „…Komu se málo odpouští, málo miluje.“ Všichni lidé si nosí svobodu, nebo žalář ve své mysli a to nezávisle na sociálních podmínkách v nichž se právě nacházejí. Je skličující vidět mnohé lidi v žaláři; ale je ještě více deprimující, když vidím některé křesťany, jak si v takovém žaláři dokonce hoví – a neopustili by ho ani v případě, kdyby jim někdo dveře na svobodu otevřel. Krásně to vyjádřil jeden katolický farář popravený za Velké francouzské revoluce. „S KRISTEM I V ŽALÁŘI SVOBODA, BEZ KRISTA I NA SVOBODĚ ŽALÁŘ.“
TEDY:
SVOBODU V KRISTU POKLÁDÁM ZA NEJVĚTŠÍ DUCHOVNÍ HODNOTU, PROTOŽE ZA NI BYLA ZAPLACENA CENA NEJVĚTŠÍ A PŘINESENA OBĚŤ NEJVYŠŠÍ.
(IX). Shrnutí
Jako nyní my, měli i nebeští andělé možnost volit mezi dobrým a zlým. Po volbě nastal definitivní, konstantní stav. Andělé se již rozhodli – jak se rozhodneme my? Satan si dokonce u Pána vyprosil byli apoštolé, potažmo i my, vystaveni stejné zkoušce jako byli vystaveni duchové. Lk. 22:31 „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal aby vás směl tříbit jako pšenici.“ A i když si toto tříbení bude Satan provádět na první pohled po svém, přece je Hospodinem omezen – vždyť oddělení zrna od plev by stejně musel provést sám Panovník Hospodin, i když jinými prostředky!!! Satan tím zase jen plní Hospodinův záměr – a protože tak učiní dle své přirozenosti, jen tím naplní a dovrší své odsouzení.
Ale ti z nás, kdo vytrvají až do konce budou dokonce Satana a jeho anděly soudit (1Kor. 6:3).
Hospodinovým záměrem bylo zjistit, kdo mu zachová věrnost. Bytosti temnoty jsou i při svých obrovských možnostech omezeny. Nemají např. potřebnou svobodu konat dobro – naproti tomu andělé Boží nemohou konat zlo. Jsou tedy nemožností konat zlo omezeni? NIKOLI!!! – viz část VIII. Andělé Boží jsou příslušníky nebeské, tj. naprosto neomezené říše, jsou v blízkosti Boží a kde je Pán, tam je svoboda naprosto neomezená (2Kor. 3:17) a veliká radost Jemu sloužit.. Přiblížil bych to asi takto: představme si, že by nás Pán v našem těle podléhajícímu mnohým neduhům učinil stále zdravými a nesmrtelnými. Pokládali bychom za nějaký nedostatek to, že nejsme vystaveni nemocem a tělesnému utrpení? Jsem si jist, že by po tom nikdo ani nezatoužil. Apoštolem Petrem jsme vyzýváni k tomu, abychom upevňovali své vyvolení. 2Pt. 1:10 „Proto se bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.“ Toto je nezbytné uskutečňovat, neboť Satan stále disponuje velikou silou a mocí, což nám ilustrují tyto texty Písma sv.: Mar. 13:19, 20 „S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku Božího stvoření až do dneška a nikdy nebude. A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk.“ Marnost Satanova počínání.
Mt. 24:24 „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.“ J. 10:29,30 „Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. (30) Já a Otec jsme jedno.“ Tyto texty se týkají poslední fáze lidských dějin, kdy boj mezi Dobrem a Zlem na této zemi bude nejtvrdší . Faktem ale zůstává to, že počet vyvolených spasených Satan neovlivní – Pánu se neztratí ani jeden!!!
Na druhé straně Satan použije neomezeně své síly PROTI svým následovníkům; ti nemohou počítat s Boží pomocí a ochranou, neboť jí pohrdli. Naproti tomu teror Satanův proti vyvoleným Božím bude nutně omezen, viz (J. 10:29) V každém případě Hospodin dá svým vyvoleným sílu k tomu, aby se přes nutná utrpení z Jeho milosti přenesli.
Tma znamená nepřítomnost světla, zlo nepřítomnost dobra, smrt nepřítomnost života, nenávist nepřítomnost lásky – tedy negativní entity nemají skutečnou hodnotu a proto v nebeském světě nemohou být obsaženy (16). Panovník Hospodin je vládcem naprosto suverénním a nikdo, tedy ani Satan se svými anděly se před Ním ani v pekle neskryje (Ž. 139:8). 1) Lucifer svou vzpourou prokázal to, že není hoden !!! být nositelem Božího světla.
2) Totální porážkou Satana (dříve Lucifera) a jeho andělů skončila definitivně i jeho funkce Světlonoše. Přestal být archandělem – k Božímu trůnu již nemá přístup. Dostal novou roli: Stal se „vládcem tohoto světa.“ (11). A to je TREST, který si svou revoltou proti svrchovanosti Hospodinově dokonale zasloužil.
(X). Závěr
Studium nepřítele pokud není realizováno z biblických pramenů, vždy představuje určité riziko, jehož velikost nelze dopředu nijak odhadnout. Výjimkou jsou práce probuzených křesťanů. Mohu s dobrým svědomím doporučit knihu amerického profesora Clintona E. Arnolda, novozákoníka na Biola University (Ca): „Síly temnoty“, která je přes svoji přístupnost překvapivě přesná. Vydal Návrat domů, Plzeňská 166, Praha 5. (1997). Související texty:
Jsem si vědom toho, že můj příspěvek postihuje jen některé aspekty z citovaných biblických textů. Faktem je, že biblický text je mnohoúrovňový, nevystižitelný a můj komentář ubohý. Snad tyto řádky pro základní orientaci v oblasti postačí a k dobrému poslouží. SOLI DEO GLORIA ! rdf
|
|
Život víry: Harmonie života v Duchu svatém.
|
poslal oko Jediný, kdo nás může obdařit harmonií, je Duch svatý, protože on sám je harmonií mezi Otcem a Synem.
|
|
Život víry: Probuďte se všichni z toho odporného humanismu
|
poslal gregorios777 Drtivá většina církví je dnes prolezlá humanismem.
|
|
Život víry: Narodit se znovu.
|
poslal oko Úplně každý, kdo byl pokřtěn ve smyslu Mt 28,19, tak byl tímto Božím darem znovuzrozen k novému životu (narodil se ve křtu znovu z vody a z Ducha svatého - J 3,5) - oblékl ve křtu Krista (Gal 3,27).
Toto je tedy nový stav pokřtěného člověka coby Božího dítěte.
|
|
Život víry: Jak jednat s pokušením
|
poslal gregorios777
Na příkladu Evy a Pána Ježíše vidíme, jak správně a nesprávně zacházet s pokušením.
|
|
Život víry: Jak je těžké i krásné /duchovní střet a duchovní zbroj
|
poslal brusle7
"Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky; ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci. Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás? Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!"
Píši na námět bratra v Kristu Myslivce z předchozích diskusí - ke společnému rozjímání slov apoštola Pavla (1, KOR) - s vědomím, že v "tomto" taky "plavu"... a jsem v nejistotě svědomí ve způsobu případné konkrétní realizace citovaných slov apoštola - se těším se na názory křesťanů k tématu. A shrnuji zatím téma za sebe jednou větou - ve smyslu nadpisu článku - "Jak je těžké i krásné /duchovní střet a duchovní zbroj"...
|
|
Život víry: Sadistický posměch a pláč Ježíše (Mt 27)
|
poslal brusle7 Milí čtenáři,
téma sadismu je pravděpodobně tak staré, jako společnost.
Radost z ponížení a utrpení druhého, radost z jeho bezmocnosti projevovaná duchovním či fyzickým násilím a psychické nebo fyzické týrání oběti, často psychické i fyzické.
Vzpomeňme, jak se někteří hloupě až sadisticky smáli Ježíši po jeho zajetí a cestou na Golgotu:
- "Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu. Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť, upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování. Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž. Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘, dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak se tam posadili a střežili ho. Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“ S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho! Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“ Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní. V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal." (část z Mt, 27)
Vybavila jsem si až zpětně a až zpětně pojmenovávám pojmem sadistický posměch, se kterým jsem se setkala v době křivého obvinění od ŘKC a v době duchovního lynčování. Setkala se s ním s velkou pravděpodobností i většina obětí zneužíváná kněžími, pokud zneuživání oběti oznámily - a s následným duchovním sadismem, zesměšňováním, odsouzením od faráře a částečně i od farnosti (vlivem "mocného" faráře), s nevýslovně bolestným posměchem a s dorážením křivě obviněné oběti.
Sadismus a posměch UKŘIŽOVANÉMU Ježíši v jeho lidské bezmocnosti je pro sadisty odsouzením, pro oběti vítězstvím. Přesto je jako křesťanské jednání SADISMUS zcela nepřípustný. Není to Kristova "zbraň", ale jeho protivníka.
Proč o tom píši? DUCHOVnÍ SADISMUS se začíná rozmáhat i na Grano Salis. Není tak silný přes virtuální formu, jako v realitě, ale i tak je nebezpečný. Vybíjení si zla na druhých, posměch druhým ve víře apod. jsou projevy duchovního násilí a sadismu. A mají souvislost s realitou - protože co je v srdcích lidí a v myšlenkách, může propuknout i v realitě.
Píši v lásce, v uvědomění si tohoto svého poznání - a opět v přání a v touze zabránit dalšímu posmívání se Kristu zde na Grano Salis...
|
|
Život víry: K povzbuzení křesťanům: Horské kázání
|
poslal brusle7 (úryvky slov Ježíše z Matoušova evangelia, 5.-7. kapitola)
"Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je: „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi."
"Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno."
"Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?"
"Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci.“
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“
|
|
Život víry: Antikrist a antikristové
|
poslal Willy 2P 1:12 Proto vám hodlám tyto věci stále připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v přítomné pravdě.
1J 2:18-21, 26-29 Dítky, je poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina. Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby vyšlo najevo, že nejsou všichni z nás. Vy však máte pomazání od toho Svatého a víte to všichni. Nenapsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale proto, že ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy.
Toto jsem vám napsal o těch, kteří vás svádějí. Ve vás však zůstává pomazání, které jste od Něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; Jeho pomazání vás učí všemu a je pravdivé a neklame; jak vás vyučilo, tak zůstávejte v Něm. Nyní tedy, dítky, zůstávejte v Něm, abychom nabyli radostné důvěry, až se zjeví, a nebyli Jím zahanbeni při Jeho příchodu. Víte-li, že je spravedlivý, vězte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z Něho zrozen.
|
|
Život víry: Nevěsta a pozvaní - otázky k zamyšlení
|
poslal Willy Zjevení 19:7-9 Radujme se a jásejme a vzdávejme Mu slávu, protože přišla svatba Beránkova a Jeho žena se připravila; a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment.“ Tím kmentem jsou spravedlivé činy (spravedlnosti) svatých. A řekl mi (anděl): „Napiš: Blahoslavení, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině (k večeři svatby Beránkovy).“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá Boží slova.“
Lukáš 12:35-40 Ať jsou vaše bedra přepásána a vaše lampy hořící. Buďte podobni lidem, kteří čekají na svého Pána, až se vrátí ze svatební hostiny, aby Mu, jakmile přijde a zatluče, hned otevřeli. Blahoslavení ti otroci, které Pán, až přijde, nalezne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, uloží je u stolu, přistoupí a bude je obsluhovat. A přijde-li o druhé nebo třetí noční hlídce a nalezne je tak, blahoslavení jsou ti otroci. To vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Také vy buďte připraveni, protože neznáte hodinu, v níž Syn člověka přijde.“
|
|
Život víry: Všichni bičujeme Pána Ježíše a tváříme se....
|
poslal Frantisek100 V některých příspěvcích se tady píše o bičování Ježíše.
Jsou zde obviňováni katoličtí věřící, kteří sem přispívají. Čím bičují? Nevěří
snad v Pána Ježíše? Proč nejsme objektivní?
|
|
Život víry: Dopis Jana Husa přátelům a stoupencům v Čechách
|
poslal Willy Toto je autentický dopis Jana Husa z ledna 1415
|
|
Život víry: Boží zbroj a opásání pravdou
|
poslal brusle7 Myslivec napsal Brusli:
"Podívej se na to jinak. Někteří Ti zde v dobrém sdělili, že jsi přecitlivělá. To jsem Ti nikdy neřekl. Napíšu proč. To není přecitlivělost, to je oblast tvého ducha, kterou výborně vnímáš nejenom lidi, ale hlavně Boha, tak jako málokdo. Tato duchovní oblast musí být krytá boží zbrojí protože právě na ni se zlo zaměřuje a trefuje s do ní aby zranilo. Tady na GS si můžeš procvičit jak boží zbroj správně sestavit a používat a přitom nepotlačovat a neotupovat to krásné vnímání. I k tomu je GS dobré.Když Ti dal Bůh takovou úžasnou schopnost vnímat, dal Ti k tomu i zbroj se schopností ji sestavit a používat. Pravda, spravedlnost, služba, pokoj, víra, spasení, modlitba, Duch a Slovo. ♥ Láska ♥ Jsi duchem bohatý člověk Brusle. To všechno od Boha máš. Jde o to sestavit z tohoto bohatství zbroj jako kostečky lega. Není to vůbec těžké, každá kostečka si sama žádá o své místo. V pravdě pevně stojíš, obutá ve službě již dávno jsi, štít víry se nauč lépe používat, ale více k tomu již apoštol..
Efezským 6 Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy ‚opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje‘ a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého."
Sdílím a hledám svědectví lidí, kteří to mají podobně jako já a chtějí mi svými zkušenostmi pomoci "obstát" proti útokům Zlého tak, jak chce Bůh.
|
|
|
