 |
Právě je 287 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
cizinec
rosmano
radhadutta
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
106287527
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Nepřihlášený V Bibli mají křesťané napsané, že jejich Bůh nesnáší vlažné, zato miluje horké. Tou horkostí se myslí zapálené. Zapálené pro víru Bůh preferuje. A vlažné jako málo zapálené pro víru vyplivuje... Z jevení 3,15.16 „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“
Většina z účastníků granosalis se snaží dokázat, že na té pomyslné stupnici zápalu od 1 .... do 10 jsou právě oni desítka nebo přinejhorším devítka. Vlastně všechna zdejší vzájemná komunikace je přetahovací pře, kde tomu druhému věřícímu říkají, že je jen trojka nebo dvojka, nebo jednička nebo dokonce nula.
Věřící č 1 říká věřícímu č 2: Ty jsi vlažná pobožná nicka, já jsem horký dostatečně! Věřící č 2. kontruje: To ty jsi vlažná pobožná nicka, zato já jsem horký mnohem více!
Ale všichni zdejší křesťané by zbledli před uživatelkou krestanske-diskuse.net. Tam působila uživatelka s přezdívkou MARE. Ta by vás dala do latě všechny a přesvědčila vás, že jste nuly. Ta hořela nejvíce. Jo jo, Mare, kde je jí konec... :-)
|
|
Život víry: A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
|
poslal Frantisek100 2Tu přišli
farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
Pán Ježíš přitahuje mnoho posluchačů. Ale přitahuje i ty,
kteří nemají dobré úmysly. Farizeje. Působí podobně jako dnešní novináři.
Prostě osobnost nějak nachytat a položit takové otázky, aby odpověď na ně vedla
k rozdělení posluchačů. A rozvod je k tomu vděčné téma. Pán Ježíš však pochopil
jejich záměr. Odpoví jinak, než předpokládali.
·
3Odpověděl
jim: „Co vám ustanovil Mojžíš?“
Aha. Otázka byla zbytečná. Všichni dobře vědí, co dávno bylo
ustanoveno.
·
4Řekli:
„Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit.“
Takže Mojžíš dovolil to, co Bůh nedovolil. Ale stejně dost
nespravedlivě. Vyšel vstříc mužům, ale co má dělat manželka, jejíž muž má
milenky?
5 Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto
ustanovení.
Mojžíš, a ne Hospodin.
Mojžíš, aby měl pokoj s muži.
·
6Od
počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
·
7proto
opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce,
· 8a budou
ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden.
· 9A proto,
co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
Pán Ježíš znova zopakoval, co ustanovil Hospodin. Žádný
rozvod nepovolil. Není to Boží ustanovení rušit manželství, když oba žijí. Lidé
si vše upravili podle sebe. Tentokrát tak, aby to vyhovovalo mužům.
·
10V
domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
·
11I
řekl jim: „Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní
cizoložství;
·
12a
jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství.“
I učedníky tento problém, dost zajímal. Pán Ježíš jim jasně
podal definici cizoložství.
Co dodat?
Žila lidská
společnost podle toho? Židovská společnost dokonce díky Mojžíšovi si vytvořila
výjimku. A kolik žen měli vůdcové národa? Proč kamenovali za cizoložství jen
ženu? Jak to, že existovaly v této společnosti prostitutky? Příkladem toho je
Juda:
·
15Když
ji Juda uviděl, považoval ji za nevěstku, protože si zastřela tvář.
·
16Obrátil
se k ní, sedící při cestě, a řekl: „Dovol prosím, abych k tobě vešel.“ Nevěděl
totiž, že je to jeho snacha. Otázala se: „Co mi dáš za to, že ke mně vejdeš?“
·
17Odvětil:
„Pošlu ti kůzle ze stáda.“ Řekla: „Ale dáš mi zástavu, než je pošleš.“
·
18Otázal
se: „Co ti mám dát jako zástavu?“ Odvětila: „Své pečetidlo se šňůrkou a hůl,
kterou máš v ruce.“ Dal jí to a vešel k ní. A ona s ním otěhotněla.
Juda věděl, kdo jsou prostitutky a že poskytují placený sex. Tedy
už asi běžně existovaly.
Jaká byla tedy tehdejší společnost?
A tihle novináři
farizejové ze společnosti plné podvodů a
lhaní chtějí nachytat Pána Ježíše??
|
|
Život víry: Jak je těžké se změnit.
|
poslal Frantisek100 · 17Když se
vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk a poklekl před ním a ptal se ho:
„Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“
Proč ten člověk za ním přiběhl? Možná byl předtím u toho,
když Pán Ježíš říkal tohle:
·
14Když to
Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte
jim, neboť takovým patří království Boží.
· 15Amen,
pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“
Ano, tenhle bohatý člověk se zabýval myšlenkou: "Jak je
to se mnou? Jak se dostanu do Božího království, jak budu spasen pro život
věčný? Budu i já mít věčný život?.." Možná už leccos o Pánu Ježíši slyšel a
chtěl se mu zalíbit. Proto oslovení mistře
dobrý. Ale Pán Ježíš vidí do jeho myšlení a ví, o co mu hlavně jde.
·
18Ježíš mu
řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
· 19Přikázání
znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš
podvádět, cti svého otce i svou matku!“
Pán Ježíš schválně uvádí ta přikázání, která se týkají
lidských vztahů.
·
20On mu na to
řekl: „Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí.“
J
Jak je si ten muž sebejistý tím, že asi nikdy nic neporušil.
Možná si je jistý i tím, že do Božího království už má vstupenku a nárok. Jak odpoví Pán Ježíš? Pochválí ho? Řekne mu totéž, co říkal dětem?
·
21Ježíš na
něj s láskou pohleděl a řekl: „Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš,
rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“
Pán Ježíš možná ví, že ten muž třeba nikdy nikomu úmyslně
neublížil, ale na prvním místě v jeho životě je jeho majetek. V jeho žebříčku
hodnot nemá Pán Bůh první místo. Tak je to běžné v životě, že na prvním místě
je leccos, ale ne Pán Bůh. Dnes většinový styl života.
Ale copak je možné tohle změnit? Třeba by nemusel prodat
všechno, ale nějak jinak s tím majetkem naložit. Ten muž si však nedovede tuhle
zněnu představit a ani nemá sílu a vůli to změnit. Kdyby aspoň přiznal: "Pane,
já nemám na to sílu a ani odvahu to změnit. Já jsem na tom závislý, pro mne to
je smysl života." Možná by ten příběh skončil jinak. Možná by mu Pán Ježíš
poradil. Následoval by Pána Ježíše tím, že by byl jiným člověkem, jako kdysi se
změnil Zacheus. Jak se ten muž rozhodne?
·
22On
po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Jak je těžké se změnit, zvláště, když není pokora.
|
|
Život víry: Bůh je zde pro všechny.
|
poslal Nepřihlášený Dle mého vyspělého teologického uvažování jsem skutečně dospěl k tomuto názoru! Bůh je naším životním vzorem a oporou, něčím, co nás pohání vpřed. Pro mě neexistuje lepší věc, než když si po náročném (třeba i neúspěšném dni) mohu večer číst bibli. Ta energie, která je schopna vyzařovat z jedné knihy, to je něco úžasného! Dokážu to vnímat, cítím vibrace v těle, jak mnou boží síly prostupují. No a podle mě Bůh miluje všechny lidi, a to i ty, kteří hřeší. Bůh nám má totiž býti cestou a oporou, jak můžeme naše hříchy napraviti. Ono totiž i člověk, který fetoval, se může závislosti a hříchu zbavit. Víra a boží síla mu v tom může býti velmi nápomocná, a jako vyléčený pak může své zkušenosti předávat dalším závislým, kteří se léčí. Homosexuál, který holdoval smilstvu s muži a hříšnému životu, se také může pomocí víry a vůle z homosexuality vyléčit, pokud k tomu má dostatečnou vytrvalost a umí následovat cestu boží. Pak může žít neposkvrněným životem s ženou a splodit děti, býti přínosným. Dokonce i člověk, který ubližoval lidem, může své hříchy napraviti a následně lidem pomáhat, věnovat se charitám a tak dále. Proto bychom neměli lidem pouze kriticky vyčítat jejich hříchy a vtloukat jim, jak jsou v očích božích neoblíbení. Měli bychom je i pomocí Boha a víry motivovat k tomu, aby své hříchy odčinili a byli opět v oku božím zaslíbeni.
|
|
Život víry: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha.
|
poslal Myslivec Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nynější bytostná forma Boha, ve které se nám Bůh dává poznat. A do toho působí Duch svatý který nás uvádí do veškeré pravdy. A tato bytostná boží forma zde bude do doby až Syn vrátí moc Otce zpět do rukou Otce. Co bude pak se uvidí.
Takže pro příště už žádné trojíčkářské pitvání Boha prošpikované hýkáním hloupých náboženských frází!
Stvořitel stvořil život. Stvořil lidské bytosti. Vzniká otázka. Lze stvořitele nazývat bytostí, když on sám je stvořitelem bytostí? Nazýváme snad konstruktéra podle jeho výtvoru? Je snad Edison žárovka? Naše lidská existence je jenom jedna, a nikdo z nás si svou existenci nezvolil. To je náš lidský status, a je velkým omylem si vytvářet představy o Stvořiteli, představy ovlivněné našim lidským statusem jedné možné bytostné a stvořené existence. Stvořitel je kým chce. Není omezený jednou existenci, ani není závislý na existenci jako takové. Existence je Jeho výtvor. Jak nazvat někoho či něco co stojí nad (ne)existencí? To nevím, nikdo to nemůže vědět, protože náš intelekt končí tam, kde končí naše lidská existence. Pojem "bytost" se proto k Bohu vůbec nehodí. Je to pojem který se hodí k lidem, ne ke Stvořiteli bytí. Cožpak Slovo kvůli kterému vše bytostně povstalo je pouhá bytost, nebo něco mnohem víc než bytost? K Bohu se více hodí pojem "jsoucnost". Což se nejblíže přibližuje biblickému "jsem který jsem". Lze namítnout, že pojmy bytost a jsoucnost jsou obdobné, ale který člověk se namísto bytosti označí za jsoucno? Jsoucno je božský pojem. Je v něm cítit věčnost. A když je tedy Stvořitel kým chce být, když si může zvolit jakoukoliv existencionální formu, tak proč se zamýšlet nad tím, zda je Kristus Bohem či není? Bůh se stal smrtelným člověkem. Ježíš je prostě člověk, jedna z mnoha existencí božského jsoucna. Kristus je člověk, je lidskou existencí kterou si Bůh zvolil. Boha nelze dělit na bytosti, nelze Ho dělit podle forem existence, Bůh tvoří existence a volí si formu existence. V Bibli je popsaných několik forem božské existence. Když na sebe Bůh bere podobu Slova zadává příčinu Počátku všeho. Slovo se pak stává člověkem, stává se božím Synem. Málokdo si uvědomuje, že existence Otce, tak jak dnes Boha Otce v křesťanství chápeme vzniká při narození Syna. Až se syn narodí stane se otec otcem. Takže vznikly dvě zcela nové formy boží existence Otec a Syn, a vzniknuly proto, abychom mi lidé z toho měli prospěch a záchranu. Nejde tedy o to, se ve formách boží existence pitvat, jde o to formy boží existence využít tak jak je nám Bůh alias Duch boží, Slovo, Hospodin, Otec a Syn nabídl a nabízí. Amen.
|
|
Život víry: Tajemství stvoření a jak ho chápat?
|
poslal Frantisek100 Vzpomínám na určitou rozepři mezi mnou a starším kazatelem.
Probírali jsme ve společenství stvoření světa. Pan kazatel se rozčiloval nad
tím, co se prý ve škole učí děti. Oponoval jsem: "A co byste chtěl, aby se učili? Přece není možné v
dnešní době vědeckého poznáni dětem tlouct do hlavy takové příběhy jako zaručenou
pravdu."
To jsem si dal.
Všichni proti mně, že jsem špatný křesťan, když zpochybňuji Bibli. Pokud
nevěřím Bibli, pak nejsem křesťan. Ale copak já Bibli nevěřím? Zpráva o
stvoření byla napsána před několika tisíci léty v době, kdy nebylo vědecké
poznání a lidé nic nevěděli o kulatosti
Země a nekonečném vesmíru. Věřili, že země je placka a že slunce se nějak
pohybuje na obloze. Nevěděli nic o blesku, neznali elektrickou energii atd.
Bylo by možné nějak lidem vysvětlit stvoření Země a života? Takže podání o stvoření bylo provedeno tímto
pohádkovým způsobem. Ale tahle " pohádka" je jiná než lidsky
vymyšlené pohádky. Je v ní tolik logiky, jejímž zdrojem nemohl být člověk.
Stvoření nevzniká kouzelným proutkem, ale je to proces v určitých časových
intervalech, které mají svoji logiku.
2Země byla pustá
a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
· 3I řekl Bůh: „Buď
světlo!“ A bylo světlo.
· Viděl, že světlo
je dobré, a oddělil světlo od tmy.
· 5Světlo nazval
Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
Dovedu si představit mrtvé vesmírné těleso, které má v
úmyslu Bůh přetvořit. To je možná ten duch Boží. A vedle něho vzniká i Slunce,
což je zdroj energie pro život, který bude stvořen. A kam na hmotu dopadnou
světelné sluneční paprsky, je světlo a tím je toto těleso odděleno od tmy
vesmíru. To je moje představa dnes. Dalo se toto či něco podobného vysvětlit
lidem před několika tisíci léty?
Druhý den
·
6I řekl Bůh: „Buď
klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“
· 7Učinil klenbu a
oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak.
· 8Klenbu nazval
Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý.
Co může být klenbou? Asi atmosféra a v ní voda jako pára,
tedy hustá oblaka. Voda předpoklad života. Bez vody nemůže existovat život.
·
9I řekl Bůh:
„Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak.
· 10Souš nazval
Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
· 11Bůh také
řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a
ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A
stalo se tak.
· 12Země vydala
zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy
stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.
A zase to vidím tak, že páry kondenzují a vznikají
oceány a souše. Ale překvapuje mne, že
první stopy života vznikají na souši, a ne ve vodě. Rostliny mají vliv na
složení atmosféry, aby byl v ní kyslík a rostlinná hmota pak potravou
živočichů. Potravinový řetězec začíná tedy zde. Jak to Bůh stvořil nevíme.
Zázrak fotosyntézy dosud nikdo
nepřipravil v laboratoři. To umí jen listy rostlin a mnoho dalšího umí.
·
14I řekl Bůh:
„Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení
časů, dnů a let.
· 15Ta světla ať
jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
· 16Učinil tedy
Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby
vládlo v noci; učinil i hvězdy.
· 17Bůh je
umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí,
· 18aby vládla ve
dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.
· 19Byl večer a
bylo jitro, den čtvrtý.
To, neznamená, že Bůh teprve nyní stvořil Slunce a hvězdy,
ale změnila se obloha, přes kterou už bylo lze Slunce a v noci hvězdy a Měsíc spatřit. Důležité pro život živočichů i
rostlin.
· 20I řekl Bůh:
„Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou
klenbou!“
· 21I stvořil Bůh
veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se
zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců.
Viděl, že to je dobré.
· 22A Bůh jim
požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se
rozmnoží na zemi.“
· 23Byl večer a
bylo jitro, den pátý.
Zase je logické, že první živočichové vznikají ve vodě ve vodě a z vody do vzduchu.
- 24I řekl
Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité
druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak.
- 25Bůh
učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité
druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.
- 26I řekl
Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé
panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad
celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“
- 27Bůh
stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím,
jako muže a ženu je stvořil.
- 28A Bůh
jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a
panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se
na zemi hýbe.“
- 29Bůh také
řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý
strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.
- 30Veškeré
zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem
je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak.
- 31Bůh viděl,
že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý
Poslední
Boží pracovní den vzniká plně
suchozemský život a je velmi rozmanitý . A právě tehdy mezi těmito
suchozemskými živočichy vzniká člověk. A nikoliv náhodou. Má to být bytost,
která má na Zemí a vším živým panovat a která má být obrazem Boha, nikoliv však Bohem.
Bytost, která žije také v páru, je tedy
pohlavní stejně jako ostatní živočichové, nebude se živit masem, ale rostlinou
potravou.. Tím první obraz končí. Je tohle jen pohádka? Jak to, že v ní je
zakódována určitá logická posloupnost, na kterou by tehdy člověk těžko sám
přišel. A jak to, že vše vzniká prací Boha v určitých časových intervalech . Výraz
den zde nemusí znamenat čas 24 hodin, jak známe. V dané době vzniku této zprávy
nebylo možné čas vyjádřit jinak. Pokud budeme bazírovat na tom, že každý výraz
tak , jak je napsaný, je pravda, tak
vyvoláme u lidí posměch a u dětí zmatek. Pravda to v určitém smyslu je, ale
dnes se musí sdělit jinak a vysvětlit.
Jak
vznikl pak potravinový řetězec, šelmy,
dravci atd, popsáno už není.
J
Já
si té biblické zprávy hluboce vážím a uvědomuji se, že je v ní zakódováno
tajemství stvoření, které tehdy asi neobjevil člověk., ale by to cizí zásah.
Můžeme spekulovat o mimozemšťanech, ale proč nepřiznat, že to byl sám
Stvořitel? Připadá mi logičtější než evoluce, protože představa náhody mne
nedává smysl. Za vším tím stvořením stojí moudrá, mocná bytost, kterou někteří lidé jsou schopni na
rozdíl od zvířat vnímat.
|
|
Život víry: Znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty?
|
poslal cizinec Před pár týdny jsme se v diskuzi opět bavili o změně života a o tom, že lítost nad vlasními hříchy či výčitky nevedou ke změně života ( což potvrzují i vědci).
A Ty znáš snad nějaký motiv pro opuštění vlastní zlé cesty, opuštění svých zlých skutků, který by v sobě nezahrnoval lítost nad tím, kam jsi se to "dopracoval"?
Jestliže se proviníš proti vztahu, nedoprovází nápravu tohoto provinění lítost nad vlastním selháním? Pokud ne, proč se vlastně napravuješ?
Tedy: Znám. A nejeden takový motiv.
|
|
Život víry: Stupid is as stupid does.
|
poslal Nepřihlášený
° ° ° Jdi se léčit!!! ° ° ° ..obávám se, že uvedeným veršům vyhovuje tak Kristus, Enoch a Panna Maria .. možná ještě pisatel veršů .. ° ° ° Jinak hříšné návyky máme všichni i svatí měli a mají, jde jen o ten "balvan" kterým je hřích. °°°
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
|
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 07. říjen 2021 @ 12:22:23 CEST (59 čtenářů)
Více... | 1769 bytů | 1 komentář | Skóre: 0
|
|
Život víry: Nechtějí slyšet???
|
poslal Frantisek100 1.
Jan 5:20
...A víme, že Boží Syn přišel a dal nám schopnost znát
pravého Boha, a tak jsme v něm, totiž v jeho Synu
Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
Jan byl člověk nesmírně citový a k Pánu Ježíši měl ze všech učedníků nejbližší
vztah. Proto se také neschovával, ale šel až ke kříži, aby i v poslední chvíli
byl s milovaným Ježíšem. A Pán Ježíš to
vnímal a svěřil mu svoji matku do jeho péče. A díky tomu žil Jan ze všech
apoštolů nejdéle a nezemřel bolestivou mučící smrtí. Zažil dva roky utrpení ve
vyhnanství, ale i tam byl s ním Bůh tím, že mu zjevil důležité věci konce
lidstva. Jan svůj první list píše v době, kdy je již ve vysokém věku a uvědomuje
si, že je asi jediný, kdo ještě z apoštolů
zůstal naživu. A on tento list stejně
jako ostatní listy píše všem věřícím. O Janovi se často píše jako o apoštolu
lásky. A láska hraje důležitou roli i v těchto
verších. Jan hluboce poznal Ježíšovu lásku. Zvláště, když ho viděl na vlastní
oči umírat. A pochopil, že toto jednání nebylo projevem nějaké slabosti, vždyť
on Ježíš mohl kdykoliv vše stopnout, ale projeven lásky, kterou chce Bůh ukázat člověku, že ho
miluje. Bůh potřeboval lidem zjevit svoji lásku. A právě v Pánu Ježíši bylo
možné poznat Boha jinak. Jistě, že někteří poznávají Boha i rozumově, když jsou
překvapeni moudrostí stvoření, ale rozum není všechno. Rozum bez citu a lásky je nebezpečný. Bůh chtěl, aby Ho lidé
poznali nejen jako Stvořitele, ale jako milující bytost. Jan se zamiloval do Krista a tím do Boha Otce.
A když člověk je zamilován, tak s tou láskou žije, tedy je v ní, v lásce, v Ježíši
Kristu. A Boha poznává jinak, než Ho lidé poznávali dříve. A cítí i velkou vděčnost,
protože bez vděčnosti není láska.. Pak věří, že Bůh nenechá člověka , který miluje
Boha, zaniknout a smrt není definitivní konec osobní existence.
Jan
3:16
...Neboť Bůh tak miloval
svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul,
ale měl věčný
|
|
Život víry: Stupid is as stupid does.
|
poslal Nepřihlášený ° ° ° Jdi se léčit!!! °°°
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
|
|
Život víry: Kdo je můj bližní?
|
poslal Magdalena07 Všichni známe Podobenství o milosrdném Samaritánovi, ale pro jistotu si ho znovu uvedeme: Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?” Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?” On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí” a „miluj svého bližního jako sám sebe.” Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.” Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „ A kdo je můj bližní?”Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‘Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.’ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?” Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.”
Otázka tedy zní:" Kdo je můj bližní?" Často slyším odpověď "všichni jsou naši bližní" Co myslíte vy, přátelé? Z odpovědi našeho Pána zaznívá něco úplně jiného.... Zdraví Magdalena — Evangelium podle Lukáše 10, 25-37 ( CEP) |
|
Život víry: Nikdy se asi na křtu nedohodneme.
|
poslal Frantisek100 Tady se stále dohadujeme o křtu a nakonec stejně nedocházíme
k pravdě. Pán Ježíš přece prohlásil o dětech: · Matouš 19, 14Ježíš
však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří
království nebeské.“ · Marek 10, 14Když
to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně,
nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
· Lukáš 18, 16Ježíš
si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim,
neboť takovým patří království Boží.
K čemu u dětí křest?
Pokud se nedožijí dospělosti, stejně
budou v nebi.
U dospělých je to jinak. Tím
rozhodujícím je křest dospělých. A nejde
jen o křest vodou, ale i o působení Ducha.
·
1Mezi farizeji
byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.
· 2Ten přišel k
Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha.
Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“
· 3Ježíš mu
odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit
království Boží.“
· 4Nikodém mu
řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do
těla své matky a podruhé se narodit.“
· 5Ježíš
odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha,
nemůže vejít do království Božího.
· 6Co se narodilo
z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.
Proč přišel Nikodém k Pánu Ježíši? Ještě nepoložil Pánu
Ježíši otázku a Pán Ježíš ji znal. Nikodéma zajímal věčný život, který je u
dětí automatický. A tady je odpověď.
Narodit se z vody?
Židé znali přece křest. Nedělal se v řece, ale v mikve, kde musela voda
přitékat a i odtékat. Sloužila k
rituální očistě a on jako farizej to dobře věděl. A Jan Křtitel začal s něčím podobným:
·
5Tehdy vycházel
k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu,
· 6vyznávali své
hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.
Co předcházelo křtu?
Přece pokání. Bez něho nikdo nepochopí oběť Pána Ježíše a vlastně Pána Ježíše nepotřebuje. A to
ponoření je v tekoucí vodě, aby se obrazně odplavilo to hříšné. A proto se
člověk ponoří celý, úplně celý. Ne do bazénu, ale tekoucí vody, která hřích obrazně
odplaví.
To je ta voda potřebná k narození.
Ale to nestačí.
Po smrti Pána Ježíše byl seslán Duch Boží.
K čemu?
·
26Ale
Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a
připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
Je třeba pochopit Pána Ježíše a jeho dílo i smrt. A tohle je
působením Ducha Božího.
To je další část znovuzrození.
A tom by měl být
křest.
Na pořadí nezáleží. Vzpomeňme na Kornélia. Tady napřed působil Duch Boží. Tak se to může
klidně stát i lidem v životě.
Někdy mám pocit, že se ve křtu hledá nějaká magie, ale přece
Boží Slovo nám to chce ukázat jasněji.
Bez pokání, vody mi připadá křest k ničemu a stejně tak bez pochopení
Pána Ježíše a jeho oběti
|
|
Život víry: Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
|
poslal Frantisek100 · 34Zavolal k
sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi
svůj kříž a následuj mne.
· 35Neboť kdo by
chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a
pro evangelium, zachrání jej.
· 36Co prospěje
člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?
Pán Ježíš ví, že Ho následovat správně mohou jen lidé, kteří
umí zapřít sami sebe a vzít svůj kříž. Co to znamená zapřít sám sebe?
Umíme to?
Každý se snažíme
nějak se seberealizovat a myslíme hlavně na sebe. Je to pro nás příjemný pocit,
že něco dobrého po nás zůstane. Je to i přirozené. A také toužíme po pochvale, uznání, chceme,
aby si nás lidé vážili či nás prostě měli rádi.
Vlastně seberealizace a potřeba uznání patří mezi jedny ze základních
lidských psychických potřeb. Někdy to však přeháníme, že se stáváme pyšní a
rádi se chlubíme tím, co jsme dokázali. Věřící mají sklon chlubit se tím, jak
dodržují zákony a příkazy a že patří k té či jiné církvi či ostatku církve,
která má už zaručené spasení. A někdy to vlastně děláme pro onu záchranu či nesmrtelnost.
Ale Pán Ježíš chce,
abychom zapřeli sami sebe. Aby tyhle naše přirozené potřeby nebyly na prvním
místě. Abychom uměli zkrotit svoji pýchu, své touhy po uznání a pochvale, po slávě a jiných požitcích.
Dokážeme toto naše já zapřít? Netoužit po ničem jiném než po tom, aby byl naopak
oslaven, chválen a ctěn On? Náš Pán?
A co znamená ten kříž, který si máme vzít sebou? Je to přece
popravčí nástroj, na kterém má být
vykonán trest smrti.
Proč ho Pán Ježíš zmiňuje a doporučuje do výbavy , když chceme
následovat Pána Ježíše?
Takový popravčí nástroj nesl i Pán Ježíš na Golgotu. Co nám
má symbolizovat?
Nejen popravčí nástroj, ale i náš hřích. Pán Ježí ale nesl i
naše a moje hříchy, hříchy všech lidí.
Jaký hřích? Co to pořád ti věřící mají s hříchem? Já přece jsem nikomu tolik neublížil,
abych měl být za to popraven. Co je to stále za sebeobviňování? Dejte s ním
pokoj!
To je problém lidí dnes i v minulosti. Pokání. Uvědomit si
svůj stav.
Učedníci už pokání zažili a uvědomili si to před křtem.
Stav, který dnes většinou lidé nejsou schopni vnímat. Pán Ježíš si uvědomuje,
že ti, kteří ho budou následovat potřebují právě také zapření sama sebe a dále
si uvědomit, že na tento popravčí nástroj je On položen místo nich. Pán Ježíš. On se obětoval. On se stal obětním
Beránkem, čemuž oni učedníci jako Židé velice dobře rozuměli. Obětí, která je
zbavuje v očích Boha viny a hříchu a
dělá Božími dětmi.
A veškerá snaha zachránit si život a získat věčný život tak,
že věříme jen svým lidským výkonům, naopak k životu věčnému nevede a je marností.
Pán Ježíš ví, že učedníky čekají
velká utrpení, když budou svědomitě a poctivě hlásat Krista a evangelium a že je bohužel čeká první smrt. Ale to nebude jejich konec,
protože On nad smrtí zvítězí tím, že bude Bohem vzkříšen. Bůh to Pánu
Ježíši ukázal už na Lazarovi, který byl
dokonce několik dní v hrobu. Svědků
bylo tehdy mnoho. Pár dnů před jeho popravou.
Nyní ještě čas nenadešel a učedníky je třeba poučit, A nejen
je, ale všechny, kteří v budoucnu se ujmou stejného úkolu. Proto tak Pán Ježíš takto
k učedníkům hovoří.
Co z toho plyne pro nás, obyčejné věřící?
Ne každý dokážeme
být učedníky, ale naší prioritou ze všech hodnot v životě by měl být Pán Ježíš.
Uvědomit si, že bychom mu měli být vděčni, že
smíme oslovovat Boha titulem Otče a že nás neopustí ani ve smrti,
která nemusí být definitivním koncem. Neznáme všechna tajemství dobra a zla,
ale nejdůležitější je slovy Pavla: Víra, naděje, láska, ale největší je láska.
Tu největší oběť lásky nám ukázal Pán Ježíš. Boží Syn.
Hezky se to píše a hezky se to poslouchá. Nejdůležitější je
to přijmout. Kéž by to uměl i přijímat?!
|
|
Život víry: Křest a jeho význam pro život
|
poslal oko Když se řekne slovo křest, každému člověku se ihned vybaví křesťanská
církev. Slovo křesťan není však odvozeno od slova křest, ale od slova
Kristus.
(Zajímají mě vaše názory na křest a na tento článek od nekatolického autora).
http://www.ks-sch.cz/files/Casopis_Idea_65_web.pdf
|
|
Život víry: Bohužel, na co dnes kladou často církve a sekty hlavní důraz???
|
poslal Frantisek100 24Vstal a
odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom
někdo věděl. Nemohlo se to však utajit;
· 25hned o něm
uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k
nohám;
· 26a ta žena
byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její
dcery.
· 27On jí řekl:
„Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“
· 28Odpověděla
mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“
· 29Pravil jí:
„Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“
· 30Když se
vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.
Kdysi jsem tomuto příběhu nerozuměl. Přesto je v něm skryto
něco, co je potřeba rozluštit a
pochopit. Vešel do končin týrských. Co to bylo za oblast? Dvě města. Týr a
Sidon.
, dnešní Saida, starobylé kananejské město [Gn 10,15.19],
nazvané po prvorozeném synu Kanánovu [podle bibl. tradice]. Leželo asi 35 km
sev. od Tyru na úzkém pruhu skal. Důležitý
námořní a obchodní přístav ve Fénicii na pobřeží Středozemního moře. Byla to
velice zámožná oblast díky kvetoucímu obchodu.
Ježíš se rozhodl hlásat své
poselství právě v tomto pohanském materialisticky zkaženém městě. Vstoupil do
jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl, ale jeho ohlas byl silnější a
brzy se o něm vědělo. Nebyl to pohanský, ale pravděpodobně dům, kde žili
Židé. Žena, která se o Pánu Ježíši dozvěděla,
byla Syrofeničnka.
Co to znamená?
Snad mluvila řecky, ale pocházela z rodu starých Feničanů v
Sýrii [Mt 15,22 mluví o téže ženě jako o ženě kananejské].
Prosí Pána Ježíše o pomoc. Musela tedy vstoupit do židovského
obydlí a projevit víru v Pána Ježíše, ačkoliv věděla, že je Žid. To jí
nevadilo, a přesto mu věřila.
Musíme si uvědomit však toto:
Židé, vyvolený národ, měl u Boha zvláštní výsady a Bůh s
nimi uzavřel úžasné smlouvy , svěřil jim Písmo
a přebýval mezi nimi ve stánku, později v chrámě. Naopak pohané byli od
společenství Izraele odloučeni. Pán Ježíš
ale přišel především pro izraelský národ, Přestavil se tomuto národu jako král.
Evangelium bylo kázáno Izraelcům.
Po této úvaze jistě pochopíme jednání Syroféničanky. Když
ona požádala , aby Pán Ježíš vyhnal démona z její dcery, tak se zdálo, že ji Pán Ježíš stroze odbyl. Co
to najednou prohlašuje?
Napřed, že se mají najíst děti? Jaké děti? Copak tato žena
prosí o jídlo? Co tím myslel, když sděluje ženě, že není správné vzít chleba dětem a dát štěňatům?
Napřed se mají nasytit děti? Čím, když
nejde o jídlo? Nám to může působit drsně,
ale Pán Ježíš tím prověřuje víru
a pokání této ženy Pohanská žena vlastně neměla na něho a jeho pomoc
nárok. Uzná ona tuto skutečnost?
Uznala to a říká? " Ano, Pane, jsem obyčejné pohanské štěně, ale, vím, že
štěňata jedí drobty, které dětem padnou pod stůl. Víc nechci, než trochu
drobečků, které zbydou Tvé služby Židům."
To byla pozoruhodná víra,
a proto Pán Ježíš této ženě
vyhoví a na dálku její dceru uzdraví. Není ani potřebná jeho fyzická přítomnost
u nemocné dcery. Takovou má moc.
Ale zamysleme nad
příběhem ještě jinak!
Židé měli na stoje
plnou mísu "pokrmů". Co to je za "
pokrmy" , které jim slouží k životu? Příkazy, zákazy, tradice, Zákon….
A Pán Ježíš? Jaké má v té míse "pokrmů" místo?
Špatné a nedůstojné. Házejí ho pod stůl.
Komu? Štěňatům čili pohanům.
To nám chtěl Bůh tímto příběhem také ukázat.
A tak je to i
dodnes u Židů i zákonických
církví a sekt.
Tu moc k záchraně nemá to, co Židé považovali za důležité na míse "pokrmů, ale drobty
z Pána Ježíše, o které prosila tato žena. Bohužel, na co dnes
kladou často církve a sekty hlavní důraz???
|
poslal Nepřihlášený Je Bůh malicherný puntičkář bazírující na detailech? Hnidopich? Nebo je Bůh spíše velkorysý s širokým srdcem a nadhledem?
|
|
Život víry: Boží království, tisícileté.
|
poslal Studentbible Tak, křesťanů je tady celkem dost. I ten, den co den obětující si tak říká a já mu to nemám za zlé. Třeba ti, co věří v jedinou, dostatečnou, dokonalou oběť Božího Syna na Golgotě, nedošli k poznání co se stalo v globálu a o čem je ta tajemná kniha Zjevení. Lituji a modlím se se za ty, kterým je kniha Odhalení Ježíše Krista zahalená. Ježíš odkrývá Sebe a kdo tam hledá něco jiného, je mimo. Že je dnešní Řím, potažmo Vatikán, mimo spásy, nepotřebuji hledat ve Zjevení. Jan psal křesťanům prvního století. A že tam dnes vidíme ŘKC, alespoň vidíme kam to ta jediná pravá dotáhla...a proč nevěřící odmítají 'křesťanství' v krajině Jana Husa a Komenského.
|
|
Život víry: Hřích začíná PRVNÍM krokem
|
poslal gregorios777 "Potom žádost, když počne, porodí hřích." (Jak 1,15a)
|
|
|
