Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ctibor.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 15956, komentáře < 7 dní: 476, komentářů celkem: 380934, adminů: 60, uživatelů: 4957  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 97 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Opatøení Ministerstva zdravotnictví ke koronavirové situaci od 3. kvìtna 2021
·Pokraèování kauzy Jerry Falwell ml.
·Policie øeší veèírek na støeše Arcibiskupského paláce v Praze
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104708603
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Komu patří hlas vycházející z trůnu ???
Dotazy čtenářů

poslal Dzehenuti

5I vyšel z trůnu hlas, řkoucí: Chvalte Boha našeho všickni služebníci jeho, a kteříž se bojíte jeho, i malí i velicí.



Komu patří hlas vycházející z trůnu ???
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 15. duben 2021 @ 15:00:53 CEST (434 čtenářů)
Více... | 25 komentáře | Skóre: 0



Teologie: §393
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Jestliže hřích andělů nemůže být odpuštěn, pak je tomu tak pro neodvolatelný charakter, který má jejich rozhodnutí, a ne pro nedostatek nekonečného Božího milosrdenství. „Po pádu už nemají možnost litovat, tak jako už nemohou litovat lidé po smrti.“



Vložil: Tomas v Neděle, 07. únor 2021 @ 11:49:51 CET (481 čtenářů)
Více... | 37 komentáře | Skóre: 0



Teologie: § 73
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený


Bůh se plně zjevil tím, že poslal svého vlastního Syna, v němž navždy ustanovil svou smlouvu. Syn je definitivním Slovem Otce, takže po něm už nebude žádné jiné zjevení.

Jan 1, 1-5
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
V něm byl život a život byl světlo lidí.
To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Vložil: Tomas v Neděle, 07. únor 2021 @ 11:48:51 CET (144 čtenářů)
Více... | 2 komentáře | Skóre: 0



Teologie: §448
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

V evangeliích se různé osoby velmi často obracejí na Ježíše oslovením „Pane“. Tento titul vyjadřuje úctu i důvěru těch, kteří přicházejí k Ježíšovi a očekávají od něho pomoc a uzdravení. Pod vlivem Ducha svatého toto oslovení znamená uznání Ježíšova božského tajemství. Při setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem se stává klaněním: „Pán můj a Bůh můj!“ (Jan 20,28). Dostává onen nádech lásky a náklonnosti, kterým se bude vyznačovat křesťanská tradice: „Pán je to!“ (Jan 21,7).


1 Petrův 24,25
On ‚na svém těle vzal naše hříchy‘ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily. Vždyť jste ‚bloudili jako ovce‘, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.


Vložil: Tomas v Neděle, 07. únor 2021 @ 11:48:25 CET (134 čtenářů)
Více... | 1 komentář | Skóre: 0



Teologie: § 310
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Proč však Bůh nestvořil tak dokonalý svět, aby v něm nemohlo existovat žádné zlo? Bůh ve své nekonečné moci by mohl vždy stvořit něco lepšího. Nicméně Bůh ve své nekonečné moudrosti a dobrotě chtěl svobodně stvořit svět, který je „na cestě“ ke konečné dokonalosti. V Božím plánu toto postupné zdokonalování s sebou nese, že se objeví některé bytosti a jiné vymizí, s něčím dokonalejším přichází i něco méně dokonalého, příroda se někdy zvelebuje a jindy ničí. Tak tedy zároveň s fyzickým dobrem existuje i fyzické zlo potud, dokud stvoření nedosáhne své dokonalosti.

Římanům 8,22 
Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.

Vložil: Tomas v Neděle, 07. únor 2021 @ 11:47:52 CET (251 čtenářů)
Více... | 16 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Desinformace, kterou popsal apoštol Jan.
Žhavá témata

poslal Frantisek100

Vydrž číst do konce!


20Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?“ ·  
21Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s ním?“ ·  
22Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. Ty mne následuj!“ 

23Mezi bratřími se to slovo rozšířilo a říkalo se, že onen učedník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemře, nýbrž: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.“  

 Petr před chvíli měl důležitý rozhovor se vzkříšeným Pánem Ježíšem, který již několik dní s učedníky chodí a diskutuje. A nebyl to rozhovor ledajaký, ale vážný. Pán Ježíš mu nastínil životní program a současně si prověřil jeho vztah k němu. A aby se ujistil, zda je Petr tento životní úkol  schopen splnit, tak mu položil tři otázky. Zdají se být stejné, ale nebyly úplně stejné.     
 První otázka:   ·  

15Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“    

 My tu máme sloveso miluješ.  Když byl text  překládán do řečtiny, bylo použito sloveso agape. To je slovo, kterým se vyjadřuje náš vztah  k Bohu a naopak Boha k nám.. Jde o vztah plný citu, který nevěřící nechápou, vztah lásky a  vděčnosti spojený  s obětavosti k Bohu.  A vztah Boží milostí a lásky k nám lidem. A Pán Ježíš ještě dodává míru té lásky v porovnání  s ostatními apoštoly, když dodává, zda ho miluje víc než ti ostatní.  Je to nenápadné prozkoumání Petrova ega. Změnil se Petr za tu dobu,? Bude stále takový sebejistý a až vychloubačný? Vzpomínáte, jak se kdysi Petr chlubil?
Vložil: Tomas v Středa, 13. leden 2021 @ 11:15:33 CET (1488 čtenářů)
Více... | 8658 bytů | 123 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Otec a Syn jsou jedno
Kritika bludů

poslal milan333



Po staletí existuje neshoda o tom, zda trojiční dogmata mají podporu Božího slova a rozepře o tom, kdo je Ježíš.

Na tyto otázky byly vypracovány mnohé studie a teologická vyjádření. Důvodů, proč do této doby nedošlo ke shodě je více.

Věřící, který příjme náboženskou doktrínu citově a také rozumově nezkoumá, zda je podpořena Božím slovem, protože církev nebo náboženská skupina, ke které patří se představuje tak , že je autoritou, která předkládá pravdu.

Dalším důvodem je snaha teologů nepřiznat, že křesťanství je silně ovlivněno řeckou a římskou myslí, která zvláště ve druhem až pátém století vytvořila doktríny, které potlačily pravdu o Ježíšově totožnosti, která musí být založena na Písmu svatém.

V této úvaze je pohled na texty, které jsou uváděny často jako důkaz pro podporu trojičního dogmatu. Jsou to texty Jan 10:30, Jana 1:1, Mat. 28:19,20.

Jan10:30 εγω και ο πατηρ εν εσμεν

Jan 10.30 Já a Otec jsme jedno.

Stejný překlad „ εν“ je v těchto verších:

Jan17:11 και ουκ ετι ειμι εν τω κοσμω και ουτοι εν τω κοσμω εισιν και εγω προς σε ερχομαι πατερ αγιε τηρησον αυτους εν τω ονοματι σου ους δεδωκας μοι ινα ωσιν εν καθως ημεις

Jan 17:11 Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.

Jan 17:21 ινα παντες εν ωσιν καθως συ πατερ εν εμοι καγω εν σοι ινα και αυτοι εν ημιν εν ωσιν ινα ο κοσμος πιστευση οτι συ με απεστειλας Jan

17:21 aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Jako Otec a Syn mají být jedno, tak mají být jedno i křesťané se sebou navzájem ajedno s Otcem a Synem.

Ve všech těchto verších je uvedeno řecké slovo εν – hen. Není to mužská číslovka εἷς – heis – jeden!

Je zřejmé, že Jana 10:30 můžeme chápat tak, že Otec a Syn jsou sjednoceni ve vůli a záměrech
.
Můžeme také říci, že jde o „vzájemný soulad“, „jednotné cíle“, „uznávající stejné hodnoty“ apod

. V následujících verších je mužská číslovka εἷς – heis – jeden.

Mat.19:5 καὶ εἶπεν, Ἕνεκα τούτου καταλείψει ἄνθρωπος τὸν πατέρα καὶ τὴν μητέρα καὶ κολληθήσεται τῇ γυναικὶ αὐτοῦ, καὶ ἔσονται οἱ δύο εἰς σάρκα μίαν

Mat.19:5 A řekl: ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo;‘

Gal.3:28 ουκ ενι ιουδαιος ουδε ελλην ουκ ενι δουλος ουδε ελευθερος ουκ ενι αρσεν και θηλυ παντες γαρ υμεις εις εστε εν χριστω ιησου 

Gal.3:28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

Mat.23:8-10 Vy však si nedávejte říkat ‚Mistře‘: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚Otec‘: jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si nedávejte říkat ‚Učiteli‘: váš učitel je jeden, Kristus.

Ježíš používal to slovo “jeden” stejným způsobem na označení jediného jednotlivce.

Nestranný pohled na výše uvedené texty zcela průkazně ukazuje, že dokázat trojiční dogma takto nelze. Gal. 3:28 a další texty dokazují, že manipulace s textem Jan 10:30 je zcela nesmyslná.

Všichni křesťané jsou jedna osoba? Jedná se o kolektivní jednotu v křesťanském společenství. Užívání této číslovky s Bohem znamená jednu osobu.

Bůh je neustále popisován zájmeny jednotného čísla a ztotožňován s Otcem - Bůh Otec. Nikde se nesetkáme s citací Bůh Syn

. Mat.23:8-10 Vy však si nedávejte říkat ‚Mistře‘: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚Otec‘: jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si nedávejte říkat ‚Učiteli‘: váš učitel je jeden, Kristus.

Zcela vypovídající důkaz je v následujících verších. Ježíš nikdy neřekl, že je rovný Bohu Otci a že jsou jednou osobou. Vždy Otce považoval za vyššího než je On.

Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.

Mat.24:36 O tom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. 1

Kor. 15:24,28 Tu nastane konec až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všechno podřídil a tak bude Bůh všecko ve všem.

Mar. 12:29 Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jediný pán; jest 

Toto řekl samotný Kristus o božské přirozenosti a to by mělo platit jako ustřední křesťanské vyznání, protože pochází přímo od Krista.

Jan1:1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.

Ἐν ἀρχῇ ἦν ὁ λόγος καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος

Zde není uveden člen - ho. Ježíš, je zde nazván Bůh.

To ale nedokazuje, že Slovo bylo druhou osobou trojice.

Následující verš je velmi důležitý pro pochopení, že text Jana 1:1 nelze použít na důkaz trojedinného dogmatu.

2 Kor.4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

2 Kor 4:4 ἐν οἷς ὁ θεὸς τοῦ αἰῶνος τούτου ἐτύφλωσεν τὰ νοήματα τῶν ἀπίστων εἰς τὸ μὴ αὐγάσαι αὐτοῖς τὸν φωτισμὸν τοῦ εὐαγγελίου τῆς δόξης τοῦ Χριστοῦ ὅς ἐστιν εἰκὼν τοῦ θεοῦ.

Bohem je nazván i satan a označen jako ὁ θεὸς a to jistě neznamená, že je pravým bohem. Navíc je v tomto verši uveden člen – ho, což je silnější důraz než u Jana 1:1, kde člen uveden není.

Jako bohové byli označeni i lidé.

2.Mojžíšova 4:16 On bude mluvit k lidu za tebe, on bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem.

Žalm 82:1,6 V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: „Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,

1 Kor.8:4 Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.

Jan 10:34,35 Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘ Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy a Písmo musí platit.

V Novém zákoně je nám Mesiáš představen jako zákonný zmocněnec Boha a nikde jako člen Trojice.

Je třeba si uvědomit, že slovo "Bůh" neznamená pokaždé, že je myšlen "Nejvyšší Bůh", jak dokládají výše uvedené texty.

Janovi 1:1 můžeme také rozumnět tak, že to znamená mající podobnost s Bohem mít charakter Boha. Slovo bylo mocnou duchovní bytostí a bylo u Boha.

Mat.28:19,20 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.

Výrok „ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“, se užívá téměř ve všech církvích a náboženských skupinách.

Při nestranném pohledu zjistíme, že tento výrok není v žádném původním manuskriptu.

Když přistoupíme na tuto citaci, tak při neovlivněném pohledu na znění „ ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“ nedojdeme k závěru, že je to důkaz pro trojedinnost.

Toto sousloví zdůrazňuje důležitost křtu, výzvu k evangelizaci a ne podporu trojice.

Původní text je tento: „Proto jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Mé (onto onomati mou), učíce je zachovávati všecko, cokoli jsem přikázal vám. „Novum Testamentum Graece et Germanice“ od Nestle–Aland ve vydání z roku 1973.

Neexistuje ani jeden původní neupravený biblický text, který jasně podporuje trojiční dogma. Ježíš a Pavel byli monoteisté a Pavel potvrdil, že dostal zjevení od vzkříšeného Ježíše a Ježíš ani po svém vzkříšení nezměnil pohled na svého Otce, jak jej vylíčil prostřednictvím apoštolů

. Podpora a šíření "trojičního dogmatu" znamená, že výroky samotného Ježíše a svědectví Písma svatého je považováno za heretické a přednost má církevní tradice a teologické úvahy, které nám někdy dokonce sdělují, že něco je nepochopitelnou záhadou a tajemstvím.

Milan Jílek











Vložil: Tomas v Neděle, 10. leden 2021 @ 23:39:57 CET (812 čtenářů)
Více... | 63 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Promarněný život bez přijaté milosti boží. Podle svého omylu soudí Oko všechny!
Katolicismus

poslal Nepřihlášený

Oko: 




**soud nad námi- spravedlivý soud nad všemi co za života nebyli Kristem omilostnění a nepřijali jeho slovo.




(Ř 14,10)
*Všichni se přece **postavíme před soudnou stolici Boží.


(2 Kor 5,10)
Neboť *my všichni se musíme **objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal ***odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.

*my všichni: všichni, tedy Kristem neomilostnění i omilostnění. 

**postavíme, objevit se před soudnou stolicí: jako obžalovaní viníci za života neočištění boží milostí, nebo jako spolu soudci (porota) za pozemského života ospravedlněná milostí Krista.

***odplata u božího soudu: Kristem omilostněný boží lid je porotou, neomilostnění jsou obžalovaní viníci. O statusech vinný nebo nevinný se nerozhoduje u božího soudu. U všech lidí jsou rozsudky vinný nebo nevinný určeny omilostňujícím Kristem za jejich pozemského života. Před zahájením božího soudu tyto statusy určí Kristus když před Otcem člověka vyzná či nikoli.

  • Což nevíte, že Boží lid bude soudit svět? Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?
  • Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života!
  • Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. 
Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a *nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.

*nepodléhá soudu: nepropadl soudu, nebude souzený jako viník, ale bude u soudu za boží lid jako porotce, který již má svou odměnu, život věčný. Odměnu věčného života Kristus uděluje za slyšení jeho slova a víru již za života pozemského. Kdo o tom pochybuje milost Krista nepřijal, a jeho slovu za pozemského života neuvěřil, ten propadne po smrti božímu soudu jako viník. 

Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude *soudit v poslední den. 

*soudit v poslední den: soud posledního dne nad odpírači Krista. Kdo očekává od soudu posledního dne verdikt spasen- nespasen, ten se nepřímo doznává, že je odpírač Krista a jeho milosti, a marně volal Pane ó Pane!









Vložil: Tomas v Pátek, 01. květen 2020 @ 00:44:35 CEST (515 čtenářů)
Více... | 16 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Promarněný život bez přijaté milosti boží. Podle svého omylu soudí Oko všechny!
Katolicismus

poslal Nepřihlášený

Oko: 




**soud nad námi- spravedlivý soud nad všemi co za života nebyli Kristem omilostnění a nepřijali jeho slovo.




(Ř 14,10)
*Všichni se přece **postavíme před soudnou stolici Boží.


(2 Kor 5,10)
Neboť *my všichni se musíme **objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal ***odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.

*my všichni: všichni, tedy Kristem neomilostnění i omilostnění. 

**postavíme, objevit se před soudnou stolicí: jako obžalovaní viníci za života neočištění boží milostí, nebo jako spolu soudci (porota) za pozemského života ospravedlněná milostí Krista.

***odplata u božího soudu: Kristem omilostněný boží lid je porotou, neomilostnění jsou obžalovaní viníci. O statusech vinný nebo nevinný se nerozhoduje u božího soudu. U všech lidí jsou rozsudky vinný nebo nevinný určeny omilostňujícím Kristem za jejich pozemského života. Před zahájením božího soudu tyto statusy určí Kristus když před Otcem člověka vyzná či nikoli.

  • Což nevíte, že Boží lid bude soudit svět? Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?
  • Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života!
  • Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. 
Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a *nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.

*nepodléhá soudu: nepropadl soudu, nebude souzený jako viník, ale bude u soudu za boží lid jako porotce, který již má svou odměnu, život věčný. Odměnu věčného života Kristus uděluje za slyšení jeho slova a víru již za života pozemského. Kdo o tom pochybuje milost Krista nepřijal, a jeho slovu za pozemského života neuvěřil, ten propadne po smrti božímu soudu jako viník. 

Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude *soudit v poslední den. 

*soudit v poslední den: soud posledního dne nad odpírači Krista. Kdo očekává od soudu posledního dne verdikt spasen- nespasen, ten se nepřímo doznává, že je odpírač Krista a jeho milosti, a marně volal Pane ó Pane!









Vložil: Tomas v Pátek, 01. květen 2020 @ 00:44:34 CEST (322 čtenářů)
Více... | 2 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Je smutné hádat se kvůli poslední večeři s Pánem Ježíšem
Zamyšlení

poslal Frantisek100

Matouš 26 · 

26Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ ·  
27Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. ·  
28Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.  

 Marek 14 · 
22Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“ ·  
23Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. ·  
24A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé. 

  Lukáš 22 ·
  19Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ ·  

20A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“  

 Skutkové 2 · 
42Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.  
Vložil: Tomas v Středa, 01. duben 2020 @ 13:23:42 CEST (1391 čtenářů)
Více... | 5766 bytů | 93 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Panna Marie - pravda nebo pohádka
Přednáška

poslal Frantisek100

Vážení  a milí, ¨   vzpomněl jsem si na velice zvláštní film. Viděl jsem ho před asi 53 léty v kině, kam jsem pravidelně chodíval až 3 krát týdně a vždy v pátek se promítal film jen jedenkrát, ostatní filmy až třikrát. A zrovna tehdy se promítal  černobílý italský film Evangelium podle svatého Matouše. V té době dozvědět se něco  duchovního bylo dost těžké, ale přesto tento film dostal povolení a cenzura ho kupodivu pustila. Možná i proto, že režisérem  byl  marxista. Byl to Pier Paolo Pasolini

Zvláštní kontroverzní osobnost.  Evang. podle Matouše byl jeho třetí film  a jediný s biblickou novozákonní tematikou. Celý snímek vznikl v autentických prostředích nejzaostalejšího jihoitalského kraje  objevují se v něm ve stylizovaných kostýmech výhradně neherci (Ježíše ztvárnil španělský student, zestárlou Marii Pasoliniho matka, Jidáše hraje řidič náklaďáku Atd.   Mně bylo asi 16 roků a tenhle film jsem velice citlivě vnímal. On má zvláštní  atmosféru a bylo to pro mne něco nového  a výjimečného. Navíc jsem evangelia vůbec neznal. Ti herci neherci neřeknou ani slovo a jen se dívají, jejich hlasy neslyšíme, ale za to je krásnou italštinou slyšet hlas vypravěče. A podle českých titulků dole je vidět, že jde o přesné  biblické verše z evangelia.   Film jsem znova objevil a po 50 letech  stáhnul a prohlédl.  Dnes už pro mne děj nebyl nic neznámého, ale o to pozorněji jsem vnímal herce a celou atmosféru filmu. Byl jsem velice překvapen  tím, jak to ti neherci výrazem obličeje vyjádřili.  Obdivoval jsem práci Passoliniho. Jak musel působit na neherce. To bylo výraznější  a upřímnější, než kdyby tu vystupovali skuteční herci..  


A zaujala mne tam mimo jiné postava panny Marie. On do té role vybral asi 14 léte děvče a ta dívka působí velmi nevinně. Jen pohledem.     A mne tohle vedlo k zamyšlení nad pannou Marií a vše ohledně narození Pána Ježíše.   Zjistil jsem, že skutečně podle studií badatelů bible mohlo být Marii dokonce 13 let.   Proč tak mladá? A proč se o Marii píše jen ve dvou evangeliích ( Matouše a Lukáše) Proč o tom nepíše Jan, který se pak o maminku Pána Ježíše asi staral až do konce jejího života. Než napsal svoje evangelium, mohl zjistit veliké podrobnosti ohledně narození  Ježíše a Mariina mládí. Ale Jan mlčí. On zdůrazňuje jiné věci, především Pána Ježíše, jeho oběť a důležitost víry v něho pro osobní záchranu věřícího.     Pamatuji si na dobu, když mi asi 16 letech jeden věřící chlapec daroval NZ. Můj první NZ. Knížečka k nám propašovaná si ze Západu. A tak jsem ji začal číst  a hned jsem narazil.   
 NZ začíná E M   ·  
1Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. ·  
2Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, ·  
3Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama. ·  
4Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna, ·  
5Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje ·  
6a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,   atd.   

Byla to malá knížečka s malými stránkami, ale se středně velikými písmeny. Takže asi tři stránky a pak jsem knížečku odložil. Nerozumím tomu  a tak na tom nic zvláštního nespatřuji. Co na tom ti lidé jen vidí ? Jistě, že jsem ji nevyhodil. Tak nějak podvědomě jsem k ní cítil úctu, ale ničemu nerozuměl.   Až mnohem později jsem pochopil, proč je to tak napsáno. Tato radostná zpráva je určena židům. Jen oni chápou ta slova  a jména, kterým jsem nerozuměl.   Matouš uvádí rodokmen Josefa, tedy pozemského otce, otčíma Pána Ježíše,  a to od Abrahama až k Josefovi. Matouš potřeboval židům vysvětlit, že Pán Ježíš je ten slíbený Mesiáš, ta naděje na nebe, na spravedlnost, na Boží království…    Ve svatých písmech židů  je to již naznačováno.  Např.7 kap Izaiáše   · 
  
14Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je s námi Bůh) .  

 Od doby, kdy to Izaiáš zapsal, uplynulo několik staletí a židé  zažili obrovské ponížení a toto ponížení prožívají i v době, kdy psal Matouš evangelium.  Nejsou královstvím, ale žijí v římském protektorátu. Rozhodující moc mají Římané.     A Matouš začíná Abrahamem  a oni znají, co Abraham prožil  a jak  s ním Hospodin jednal a co mu slíbil. Abraham je člověk velice zbožný, on rozmlouvá s Bohem, má ho rád. A Bůh vidí do jeho srdce a proto jako první ho osloví.    Co se to tehdy stalo?   Cituji:   · 
  1Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“   Vidíme, že Bůh vidí, že Abarahama něco trápí a tak ho utěšuje.     ·  
2Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ ·  
3Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ ·  4Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ ·  
5Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ · 
 6Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.   

Tady vidíme, co je to víra  a jaká víra se Bohu líbí. Uvěřit tomu, co ještě není a nesplnilo se a mít už  z toho   slibu radost. A to je možné, když té osobě plně důvěřujeme.   A Bohu se to tak líbí, že čteme, že mu to přičetl jako spravedlnost. Jinými slovy. Udělal jsi  mi Abrahame radost, líbíš se mi, jsem rád, že mi tak důvěřuješ. To je taková dětská upřímná víra. Víme, že když rodiče dítěti něco slíbí, tak co udělá dítě. Raduje, hurá, díky maminko, tatínku. Raduje se už z toho slibu, protože tu existuje důvěra.   A my lidé se někdy chováme jako děti, ale pak bohužel radost vyprchá a na sliby se zapomene. Tak podobně se zachoval i Abraham. Dopustil se několika chyb, ale Bůh mu nakonec umožnil, aby měl ve 100 letech svého syna se svoji  90 letou manželkou Sárou, a to Izáka.   Tento příběh židé dobře znali.   A pak se stane jedna  událost. Abraham má již dospělého syna a má ho na příkaz Boha obětovat. On neví, že ho Bůh zkouší . To je až neuvěřitelné. To, po čem tak toužil, má dát jako oběť Bohu. To není o víře, ale o poslušnosti, o přijetí utrpení, protože ho to bolí. To je velký vnitřní boj.  Abraham si možná uvědomuje, kolikrát Boha zklamal. Možná ho Bůh za to trestá. Co asi Abraham prožívá? A jakou má radost, když na poslední chvíli mu Bůh oznámí, že ho zkoušel. Proč tem příběh je zapsán? Nebude bolest prožívat i sám Bůh, když bude jeho Syn na kříži, mučen, ponižován a zabit. Je tu určitá logická souvislost. A Bůh pak řekne Abrahamovi to nejcennější     · 
  
18a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“   Jaký potomek bude požehnáním pro všechny lidi a nejen pro židy?    
Jan píše toto:   ·  
36Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“   Víru v mesiáše měl i Job, protože je v Jobově knize napsáno.   19,20 ·  
25Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem. ·  
26A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha, ·  
27já ho uzřím, pro mne tu bude , mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mém nitru.   30 ·  
23Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.   

Židé mají tedy víru v Mesiáše, Krále, Vykupitele… Tato víra jim není cizí, protože vyplývá z toho, za zažili jejich předci a na co ukázali jejich proroci. A Matouš jim skrze vyjmenovaný rodokmen, který nám nežidům nic neříká, chce ukázat, že Bůh svůj slib splnil v Ježíši Kristu, jehož pozemský otčímem je tesař Josef. Ale on je jen otčímem, tady nejde o biologickou návaznost, ale Josef přijímá syna vírou. A to proto, aby ho stejně mohl přijmout každý člověk bez rozdílu národnosti, žid i nežid. Jinými slovy Bůh plní co slíbil. Bude požehnáním pro všechny národy a tento  Mesiáš se narodí v rodině, která má původ a biologické kořeny rodě Abrahama. Vidíte tu úžasnou logickou souvislost.   A je to rodina obyčejná, chudší, není kněžská, prostě prostá rodina jakých je většina.   A teď se dostávám k tomu, co mne zaujalo. Marie. Proč je tak mlaďoučká, vlastně jako dítě.   Co říká Pán Ježíš o dětech? Cituji:   ·  

2Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed ·  
3a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.     ·  
Matouš 19, 14Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.“   

 Toto píše pouze Matouš.   Děti jsou tedy jiná kategorie než dospělí. Jim patří království nebeské, oni jsou plny Boží milosti dokud jsou děti.   A tady je logické proč Bůh za pozemskou matku svého Syna vybral skoro ještě dítě. A že byla ještě dítě vyplývá i z toho, že nežila se zasnoubeným Josefem. Tehdy, a  tak to bývalo i nás v dřívějších staletích, se budoucí manželství domlouvalo rodiči v době, kdy dcera byla ještě dítě. A vzali se  až dospěla. Marie je tedy ještě nedospělá, ještě není ženou, která může mít dítě. Je to doba čekání na plnou biologickou ženskou dospělost.   My víme z Písma, že Marie otěhotněla, ačkoliv byla ještě panna. Toto  početí však bývalo nevěřícími zesměšňováno a jako, že   je to je to naprostý nesmysl a něco nelogického.   Matouš se ve svém evangeliu tím moc nezabývá, ale lékaři Lukášovi, který jako druhý o Marii píše, to vrtalo hlavou. A napsal tyto podrobnosti:  
 ·
26Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, ·  
27k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. ·  28Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ ·  
29Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. ·  
30Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. ·  
31Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ·  
32Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. ·  33Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ ·  
34Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ ·  
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. ·  
36Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. ·  
37Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ ·  
38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.   Všimněme si této věty:   ·  
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.   

Kdo je to, co je to Duch Svatý? To není fyzická osoba.Jistě, že v některých církvích byl a je neuznáván jako třetí Boží bytost trojjediného Boha. Ale v každém případě znamená Boží přítomnost. A Pán Ježíš učedníkům slibuje před odchodem toto:   Evan. Jana  Při loučení před zajetím asi o poslední večeři, jak zaznamenal Jan, co říkal Pán Ježíš   · Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.   
 ·  
13Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. ·  
14On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ·  
15Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ·  16Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“    

Duch Svatý je duchovní bytost, která mimo jiné přenáší k nám informace, vede k poznání, posiluje duchovně atd.   Co je to početí?   Lidské vajíčko se spojí  s mužskou buňkou. Proč? Aby do ní přišly z mužské buňky informace. Jaké informace? Geny a vše co souvisí s vývojem zárodku   a pak i dospělého jedince.   A jak dnes dokáží lidé přenášet informace? Jde to na dálku, lze na dálku předávat informace mnoha přístrojům, řídit i rakety a bezpilotní letadla, dokonce posílat informace až do vesmíru a pak zpět.  A přece  u  Boha není nic nemožného.   Jaký má byt Ježíš? Bez hříchu. Dítě , ale i dospělý. A to lze dosáhnout jen tak, že se do vajíčka vloží to božské, aniž by došlo k porušení panenství. Dálkově, bezdotykově. Ježíš bude mít lidské ale i dominantní Boží vlastnosti. Ježíš tak může pravdivě prohlásit, že můj otec je Bůh a nelže přitom.   Copak to nedává logiku? ¨   Dnes vlastně může toto početí, zázrak logicky pochopit. My naštěstí tu schopnost nemáme  a je dobře, že plno schopností nemáme. Každé poznání, které bylo hříšnému člověku poznat, člověk i zneužil.   A podívejme se na Marii. Jakou má dětskou krásnou víru. Ona vůbec neuvažuje o tom, zda ji Josef jako těhotnou nevyhodí, ona se nebojí těhotenství, nebojí se ničeho a jen je malinko zvědavá a s Boží odpovědí se spokojí   · 

 38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ 

Anděl pak od ní odešel.   A co udělá Marie? Když se svěží svému budoucímu muži? Cituji:   
 ·  
19Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.  

 Můžeme se tomu divit. Prostě nemohl to pochopit. Ty  a těhotná? S kým? Čeho si ses to dopustila? Ale je mu jí líto. Nechce ji dělat problém a veřejně pranýřovat, ale propustí ji, tajně Ale to je totéž. Jak by se k ní pak k svobodné matce zachovalo okolí? Nakonec tu zasáhne Bůh. Cituji:   ·  

20Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. ·  
21Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“     ·  
24Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. ·  
25Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš. 

   Josef už to tajemství zná a přijal Ježíše za svého Syna.   Marie se musí někomu ještě svěřit. Někomu, kdo ji pochopí a nezpochybní její početí z Ducha. Slyšela, že její příbuzná Alžběta, je také těhotná a že je to zázrak, protože už je v pokročilém věku, kdy ženy stěží otěhotní. A proto se hned vydá za ní. Alžběta je už v šestém měsíci, takže Marie je asi jen několik dní těhotná. Nejde jen to se svěřit,ale i poradit ohledně porodu, péče o miminko atd. proto tam u ní zůstává až 3 měsíce.   Naštěstí je sčítání lidu. A Josef si Marii bere sebou.Nevíme nic o svatbě. Asi vše proběhlo bez nějakých oslav a okolí asi vzalo na vědomí, že těhotná Marie je těhotná s Josefem. Nakonec stejně byli za snoubeni.   My už sál ten příběh a průběh narození  známe. Pán Ježíš se rodí do obyčejné rodiny, kde nikdo není kněžského původu. Však také Ježíše za Božího Syna nebudou přijímat jen kněží, ale všichni včetně obyčejných lidí.   A přece se při narození děje něco zvláštního. Popisuje to jen Lukáš.   Cituji:     · 

6Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. ·  
7I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. ·  
8A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. ·  
9Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. 
10Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. ·  11Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. ·  
12Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ ·  
13A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: ·  
14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ ·  
15Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“    

Ale kdo z židů tohle tuší ví? Ví to snad kněží, kteří tak pečlivě studují Písmo? neví   Ale zjistí to lidé velmi daleko:     ·  

1Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ·  
2„Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“   

 Ale nejen poklonit. Co mu přinesli?   ·  

11Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.   

Jak krásně to Bůh zařídil? Měli tak dostatek prostředků, aby mohli několik roků žít v Egyptě, kam se asi uchýlili do nějaké židovské diaspory.     A přece jen tu byl ještě někdo, kdo si tohle narození uvědomoval díky své víře a Božímu Duchu. Simeon a pak Anna   ·  

22Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina – ·  
23jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – ·  
24a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. ·  
25V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. ·  
26Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. 
27A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon, ·  
28vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: ·  
29„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, ·  
30neboť mé oči viděly tvé spasení, ·  
31které jsi připravil přede všemi národy – ·  
32světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ ·  
33Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. ·  
34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat ·  
35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“   

Meč znamená utrpení pro Marii. Passolini to tak krásně zobrazil na svých hercích. Zde je obraz mladičké nevinné Marie a tady Marie pod křížem.   A zaujal mne i obraz Marie po 33 letech, když vidí svého Syna na kříži jako zločince umírat. To je ten proniknutý meč, to je bolest   A všimnul jsem si této věty, kterou vyslovil Pán Ježíš směrem k Marii:   Jan zapsal:   ·  
25U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. ·  26Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ 
27Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.       ¨

Tahle  věta napovídá, že Marie asi opravdu neměla žádné děti, nevlastní ani vlastní, protože jinak by tyto děti byly  s ní a cítily za povinnost pak o ni pečovat. A protože nikoho nemá, proto tato Ježíšova slova.Výraz bratr je totiž v biblickém smyslu velmi široký a může ukazovat i na jiný vztah, než ten, kterým se  v praxi lidé označují. Bratrami a sestrami se přece nazývali všichni kolem Pána Ježíše.       Tady bych svoje myšlenky ukončil. Vše, co se stalo logicky do sebe zapadá, i když se to na první pohled nezdá. A některé menší případné nesrovnalosti jsou důsledkem komunikačního šumu, který působí vždy, když se informace přenáší jen slovem a ne napsaným textem. A evangelisté někdy čerpali vedle  vlastních zážitků i z toho svědectví ostatních lidí, kde ten komunikační šum mohl existovat.   Ale to nic neupírá na tom, že Boží Slovo může být logické a věřím, že i pravdivé.                              
Z přednášky v LDN
Vložil: Tomas v Úterý, 07. leden 2020 @ 19:58:10 CET (795 čtenářů)
Více... | 36 komentáře | Skóre: 0



Teologie: NUTNOST REVIZE NICEJSKO-CAŘIHRADSKÉHO VYZNÁNÍ VÍRY
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Z čistě biblického hlediska jsou v tomto vyznání obsaženy některé omyly, které je nutno uvésti na pravou míru. 

Jde zejména o toto:

I. Bezhříšnost a přisouzení titulu Bohorodičky Panně Marii
II. Problém Spasitelova zrození



I. Bezhříšnost a přisouzení titulu Bohorodičky Panně Marii
Na adrese  http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1694 [revue.theofil.cz]  se lze dočíst toto:

"  Sv. Efrém [revue.theofil.cz] nazývá Marii nejkrásnější a neposkvrněnou a soudí, že jen ona a Kristus byli zcela bez poskvrny hříchu. Sv. Ambrož se vyjadřuje o blahoslavené Panně Marii, že je ušetřena každé poskvrny hříchu (ab omni integra labe peccati)."

Zde je Marii, tedy člověku, přisuzována bezhříšnost, stejně jako Kristu - což je rouhání, neboť platí (Ř. 3:23). I Panna Marie potřebuje Spasitele, což i sama vyznává (Lk. 1:47). Zde jde jasně o zbožštění člověka - tedy o modlu!!! Stvoření ani nemůže disponovat kvalitou, kterou má jen Bůh, Stvořitel!!! 

Podobně je to s titulem Bohorodičky, přisouzený Marii koncilem v Efesu.

Římští katolíci tvrdí:
Významově je to jedno a to samé.."
Pravil jeden římský katolík zde na GS. 

První část výroku je biblická, tedy platná (Lk. 1:43). Naproti tomu druhá, nijak nelimitovaná část tohoto výroku je nejen nebiblická - ale i rouhavá. Tento výrok by NUTNĚ znamenal to, že by  Marie NUTNĚ existovala dříve nežli Bůh, což je nejen rouhání, ale i nesmysl. 

Kol. 1:15,16 "On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, (16) neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho."

Kol. 2:3 "v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání."

Protože v Kristu bylo vše stvořeno, pak Marie, tedy stvoření, nemohla existovat před Kristem!!!
 



J.  2:4 "A Ježíš jí řekl: Co mi chceš ženo? Ještě nepřišla má hodina." (SP)
J.  19:26 "Když Ježíš uviděl svou matku a učedníka, kterého miloval, jak tu stojí, řekl matce: "Ženo, hle, tvůj syn." (SP)

Písmo nás nevyzývá k jalovým úvahám o povaze Boží a lidské přirozenosti v osobě Spasitelově, která je a zůstane pro nás lidi tajemstvím - ale k tomu, abychom Krista následovali (Mt. 10:38; Mt. 16:24; Lk. 9:23). POUHÉ POZNÁNÍ NÁS NESPASÍ! Je zřejmé, že církev v této době už sešla na scestí - poznání nadřadila následování Krista. Církev nepochopila skutečnost, že následujeme-li Krista, pak poznání se dostaví automaticky v míře, kterou určí Pán.

Kol. 2:3 "v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání."

K čemu byly zákoníkům, farizeům a veleradě skvělé znalosti Zákona, když neztotožnili Pána Ježíše Krista se Synem Božím? K ODSOUZENÍ!!! Zůstali pouhými bezduchými teoretiky a to je zoufale málo! Duch Písem SZ jim naprosto unikal. Proto nerozuměli proroctvím o Spasiteli!!!

2Kor. 3:6 "který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu: Litera zabíjí, ale Duch dává život."

PŘIJÍMEJME TEDY PÍSMO S POKOROU TAK, JAK JE NÁM PŘEDKLÁDÁNO!!!

Panna Marie tedy není "Bohorodička" (Cyril), či "Kristorodička" (Nestorios) - ale matka mého Pána (Lk. 1:43), jak praví Písmo. 

I.A Velikost Panny Marie

Mt. 11:11 "Amen pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on."

Vzdor tomu, že Jan byl větší, než Panna Marie, nenacházíme v Písmu zmínky o tom, že by měl být námi blahoslaven. Předivné jsou cesty Páně!


I.B. Míra milosti, kterou byla obdařena Panna Marie

Lk. 1:28 "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." (EP)
Lk. 1:28 "Buď zdráva, přízní obdařená, Pán s tebou." (Pavlík)
Lk. 1:28 "Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou . . ." (BK)
Lk. 1:28 "Buď zdráva, milostí obdařená, Pán s tebou . . . (SP)

Pouze katolické překlady užívají termín, či titul "milostiplná". 

I.C Milosti plný je pouze Kristus! 

J. 1:14 "A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy."

I.D Kdo může ze Spasitelova pohledu nabýt kvalit Panny Marie?

Mt. 12:49,50 "Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. (50) Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."

Kvalit Panny Marie dosahuje tedy ten, kdo činí vůli nebeského Otce. I když se na své následovníky dívá Spasitel stejně jako na Pannu Marii, tak jen jí náleží biblické blahoslavení uvedené v (Lk. 1:48). 

Dále viz link výše.

II. Problém Spasitelova zrození

Předmětný článek Nicejsko - konstantinopolského vyznání víry

"Věřím v jednoho Pána
Ježíše Krista
jednorozeného Syna Božího, 
který se ZRODIL z Otce přede všemi věky:"

Pramen: 

Ž. 2:7 "Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes ZPLODIL." 

Biblický text vypovídá o tom, že Boží Syn byl zplozen a nikoli zrozen přede všemi věky, jak tvrdí Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry. 

Písmo tedy praví, že Boží Syn byl přede všemi věky zplozen (Ž. 2:7; Sk. 13:33) a až poté zrozen z Panny Marie, která počala z Ducha svatého - tedy mimo působnost prvotního hříchu (Mt. 1:18; Lk. 11:27). 

Tedy tvrzení Nicejsko - konstantinopolského vyznání víry, že se Spasitel zrodil přede všemi věky, je mylné.

Z uvedeného je zřejmé, že pokud přistupujeme k Písmu bez patřičného respektu a snažíme se ho svými termíny "vylepšit", dochází pak k rouhání a nesmyslům.

Z toho všeho jsem odvodil tento princip:


Vložil: Tomas v Čtvrtek, 02. leden 2020 @ 09:42:50 CET (1682 čtenářů)
Více... | 170 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Mně patří pomsta
Žhavá témata

poslal Nepřihlášený

 Pán Ježíš používá  jedno podobenství, které je určeno tehdy žijícím židům  a ukazuje na tom co někteří z nich zažijí ještě za svého života.   Cituji: · 

 1A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: ·  
2„S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. ·  
3Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. ·  
4Poslal znovu jiné služebníky se slovy: ‚Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!‘ · 
5Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem. ·  
6Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je. ·  
7Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. ·  
8Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; ·  
9jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘ ·  
0Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky. ·  
11Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. ·  
2Řekl mu: ‚Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?‘ On se nezmohl ani na slovo. ·  13Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ ·  
14Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“ ·  
15Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. 
 Konec citace. 

Je bezpochybné, že tím králem je Bůh, který vystrojil svatbu svému synu, tedy Pánu Ježíši. 

  3Poslal služebníky.. 
Kdo jsou ti služebníci? 
Učedníci samozřejmě nechápali, že to budou oni sami. Ano, byli to oni.Oni měli zvát na svatbu, šířit tu radostnou zvěst o záchraně a lásce Boží. Kde?  Přece prvně mezi svými, tedy mezi židy.   A jaká bude reakce pozvaných? Lhostejnost, vymlouvání, že nemají čas  a mají jiné povinnosti. Ale král je posílí znova a znova. Pak už nejde o vymlouvání, ale rovnou o napadení služebníků a jejich dokonce zabíjení. A to se stalo. Mnozí z učedníků byli dokonce popraveni, vzpomeňme si na Štěpána a mnohé další. To byly události, které se pak po smrti Pána Ježíše a po jeho odchodu do nebe skutečně staly. Národ, který byl nejlíp připraven na tuto Boží pravdu se zachoval hůř než někteří pohané. Nechá to král jen tak projít? Nenechal. Použil k vykonání trestu římské vojáky a mělo to fatální následky. Jeruzalém je zničen a židé se rozprchli po celém tehdejším světě. V té době už asi byli všichni apoštolové mimo Jana  po smrti.  A co udělal král dál? ·  
9jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘   Židé pozvaní nepřijali, tak jsou zváni všichni, koho služebníci najdou. I my bychom měli zvát. ·  
10Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky. 

 Jací lidé byli mezi stolovníky?
 Přece dobří i zlí. 
Víte mezi křestany za ta staletí proto nebyli jen hodní lidé, ale i ti zlí. Někdy mám pocit, že těch zlých bylo víc. Dějiny církve jsou kruté, strašně kruté. Když mluvím s lidmi, tak někdy uvažují jako jsem uvažoval já. Vždyť mezi věřícími bylo a je tolik křiváků, i nacisté byli věřící a co napáchali zla??   Dnes to chápu. Pán zve všechny, protože i zlí lidé se někdy dokáží v prostředí křestanů změnit k lepšímu. Ale je také psáno:   

 Řím 12 ·  17Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. ·  
18Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. ·  
19Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ 

 A král čili Bůh to na té svatební hostině vyřešil: ·  

11Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. ·  
12Řekl mu: ‚Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?‘ On se nezmohl ani na slovo. ·  13Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ ·  
14Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“   

Co to znamená, že nebyl oblečen na svatbu?  V jiném překladu je psáno, že neměl svatební roucho.Tady nešlo o fyzický oblek. Bůh vidí i do srdce člověka. I my sami někdy tušíme, kdo je asi zlý podle mimiky člověka, barvy hlasu, výrazů očí., prostě podle některých vnějších projevů. Bůh vidí mnohem dokonaleji.   Zjev 19 · ¨
 7Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila ·  8a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla.“ 

Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. · 

  9Tehdy mi řekl: „Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.“ A řekl mi: „Toto jsou pravá slova Boží.“  

Přijít na stavbu Pána Ježíše znamená mít svatební oděv. U židů bylo i možné, že pozvaní na svatbu dostali i svatební oděv. Tento člověk ho z nějakých důvodů neměl a neumí se ani slovně ubránit. Mlčí. nechce se přiznat k tomu, jaký je  a podle toho také skončí. Závěr podobenství poodhalil  to, co čekalo církev. Ano, ona přibrala hodně lidí, ale bohužel i těch zlých a podle toho dějiny církve tak vypadaly.
Vložil: Tomas v Pondělí, 09. prosinec 2019 @ 22:20:12 CET (379 čtenářů)
Více... | 4 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Glossa ordinaria potvrzuje závěry mého článku
Studijní materiály

poslal karels

Glosa je ve středověké literatuře a v exegezi poznámka na okraji nebo uvnitř textu, jejímž úkolem je blíže objasnit nebo upřesnit význam nesnadno pochopitelné pasáže či slova. Glosované rukopisy Bible existovaly již od dob Karla Velikého, ale první opravdu systematickou úplnou glosu vytvořil Anselm z Laonu (+ 1117) a jeho bratr Radulf (+ 1131/1133). Jejich dílo se nazývá obvykle Glossa ordinaria a mělo velký vliv na veškerou pozdější exegezi Bible. Velmi často byla tato glosa tištěna spolu s Vulgátou (latinskou Biblí).

Vložil: Tomas v Středa, 20. listopad 2019 @ 23:08:40 CET (313 čtenářů)
Více... | 4597 bytů | komentáře? | Skóre: 0



Teologie: Byl Ezdráš jedním z redaktorů při utváření Bible?
Studijní materiály

poslal karels

Ezdráš byl židovský kněz a písař, vysoký úředník na perském dvoře, pověřený organizovat návrat Židů do Jeruzaléma kolem roku 458 př. Kr. S jeho jménem je spojena biblická Kniha Ezdráš.

Vložil: Tomas v Středa, 23. říjen 2019 @ 11:47:52 CEST (894 čtenářů)
Více... | 3600 bytů | 47 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Zánik Západu jako Boží myšlenka
Zamyšlení

poslal JiriBrei

Kdybych byl věřící, jak bych na základě Bible viděl budoucnost křesťanských zemí a dnešního státu Izrael? 


Dejme tomu že, šelma se sedmi hlavami a deseti rohy jsou politické moci ovládající od počátku dějin náš svět a stojící proti Bohu Bible a jeho věrným, a to napříč prostorem a časem (inspirováno Dánijél/Danielem kapitoly 7 a 8), 


že deset rohů, neboli deset králů (Zjevení 17:12), kteří v době Jehóchanana (Jana) ještě neměli království, jsou politické moci ovládající tento svět v době, kdy bude veliký Babylon připomenut před Bohem, a přijde čas, aby pil z číše Božího hněvu (Zjevení 16:19), 


že nevěstka, prostitutka (podobný obraz je u Jechezkél/Ezechiele v kapitole 16), veliký Babylon, je Boží lid Izrael spolu s křesťany (z Izraele pocházel Jehóšua ha-Nocrí a jeho první talmidím/učedníci, kteří k Izraeli a Písmu přivedli věřící z gójím). Tito posléze ovládli Řím a z nich vzešla současná evropská civilizace, jejíž součástí je i dnešní stát Izrael. 


V knize Zjevení můžeme číst následující slova o deseti králích: „Ti budou mít stejný úmysl a svou sílu a moc dají šelmě ... Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, budou jíst její maso a spálí ji v ohni. Neboť Bůh dal do jejich srdcí, aby uskutečnili jeho úmysl, jednali jednomyslně a dali šelmě svou královskou moc, dokud nebudou dokonána Boží slova.“ (Zjevení 17:13.16.17 Český studijní překlad) 


Proč je z pohledu tohoto textu nevyhnutelné, aby křesťanské země a židovský stát Izrael, byly zničeny? Jak ukazuje výše uvedený text, je to proto, že skoncovat s velikým Babylonem a jeho prostitucí, je Boží záměr. Uskutečnění tohoto záměru Bůh vloží do srdce mocných tohoto světa v době, kdy se naplní číše Božího hněvu. Cesta ke zničení těch, kteří o sobě tvrdí, že patří Bohu (nevěrní židé a nevěrní křesťané), ale přitom smilní s tímto světem, vede přes zničení evropské křesťanské civilizace, jejíž součástí je i Amerika a další západní země včetně dnešního Izraele. 


Je poučné sledovat, jak mocní dnešního světa (deset králů) tento Boží záměr ochotně a ze srdce uskutečňují – podporováním mravního, morálního a právního rozpadu křesťanských států a Izraele, dovozem lidí z nekompatibilních kultur a podporou islámu, který má dostatek odhodlání si křesťanské země i Izrael podmanit, snahou rozvrátit ekonomiku a zničit hospodářství křesťanských zemí počínaje hospodářským srdcem Evropy, kterým je Německo (k těmto snahám počítám i vypínání jaderných a uhelných elektráren bez toho, aby k nim existovala spolehlivá funkční náhrada, snahu zlikvidovat německý automobilový průmysl ...). Konec odpadlého židovství a křesťanství skrze zánik křesťanské civilizace a dnešního státu Izrael, nelze zvrátit, neboť Bůh o něm rozhodl. Ti, kteří nechtějí dostat rány, které na nevěrné židy i křesťany dopadnou (Zjevení 18:4), musí z jejich středu vyjít, musí se vrátit k věrnému dodržování Božích přikázání zapsaných v Bibli, jejíž součástí je i Tóra.
Vložil: Tomas v Pátek, 20. září 2019 @ 08:56:21 CEST (671 čtenářů)
Více... | 35 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Naše blahoslavená Maria matka Pána
Zkušenosti

poslal myslivec


Bratr v Kristu zde v komentáři citoval boží slovo, sice k jinému tématu, ale..

Myslivec:
Wolleku na konci tvého komentáře je: `meč Ducha, jímž je slovo Boží´.
...
Toto je klíč ke správnému pochopení biblické Marie. Simeon jako prorok užívá slovo meč v prorockém smyslu. Marii prorokuje- a tvou duší pronikne meč. To znamená, tvou duší pronikne boží slovo, a Simeon uvádí i důvod proč boží slovo pronikne Mariinou duší- duší, tedy celou bytostí. 
Simeonovo proroctví ve výkladu znamená- celou tvou bytostí pronikne boží slovo. A proč? Aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí. 


Vložil: Tomas v Čtvrtek, 12. září 2019 @ 12:00:18 CEST (602 čtenářů)
Více... | 5723 bytů | 49 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Matka mého Pána.
Katolicismus

poslal oko

Právě takto oslovila Alžběta Marii, matku Ježíšovu.


Vložil: Tomas v Pondělí, 02. září 2019 @ 11:51:41 CEST (3485 čtenářů)
Více... | 6364 bytů | 419 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Deskriptivní nebo preskriptivní charakter biblických textů?
Úvod do křesťanství

poslal karels

Před 14 dny jsem mohl strávit společný pobyt s adventisty. Probírali jsme starozákonní knihy Ezdráš a Nehemjáš, kterými nás provedl Jiří Moskala, děkan Andrews Univerzity a profesor starozákonní teologie a exegeze.
Vložil: Tomas v Pondělí, 02. září 2019 @ 11:51:16 CEST (437 čtenářů)
Více... | 5111 bytů | 13 komentáře | Skóre: 0



Teologie: Sedmileté soužení...
Kritika bludů

poslal studentbible

 Moderní Křesťané nestudují Bibli, protože to už někdo "nastudoval" za ně a vyučil je svým učením.

Sedmileté soužení...nebojte se, bude vytržení!!
Unikněte a pak ať se děje, co se má dít!!

Darby-sté, co takhle Písmem potvrdit ty vaše pohádky??
Vložil: Tomas v Sobota, 27. červenec 2019 @ 11:39:35 CEST (442 čtenářů)
Více... | 643 bytů | 15 komentáře | Skóre: 0




Stránka vygenerována za: 0.96 sekundy