Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. prosinec 2021 @ 07:53:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ale rozhoduješ se v životě neustále - na každé další křižovatce, na každém rozbočení cest. To je normální popis reálného života! Tvrdit o sobě, že ty nemáš svobodu volby se rozhodnout i pro špatnou cestu je jenom sebeohlupování, zcela odtržená představa od běžného reálného života.
Kdyby tomu tak nebylo, nestalo by se, že :"že člověk zabloudí, špatně odbočí." Nemohlo by se vůbec stát!
Když špatně odbočíš - třeba do té slepé ulice - právě jsi si zvolil cestu, která k cíli nevede. To je realita. Třeba pak udělat revizi, opravu - skrze pokání se vrátit na správnou cestu. Jinak zůstaneš beznadějně trčet na jednom místě.
O tomto jsem právě hovořil a toto vás dva s Myslivcem tak vytáčí ...
Křesťan kráčí životem s Bohem a občas s cesty může přesto sejít - nebo klopýtne, upadne. Jen nesmí zůstat ležet, ale v pokání se k Bohu znovu vrátit, svůj vztah obnovit.
Jsme hříšníci - ať už se vám to líbí, či nelíbí - a občas z lidské slabosti, sobectví, lenosti, zbrklosti, netrpělivosti, či nedomyšlenosti "uklouzneme", zhřešíme. Je to ale jiný typ hříchu, než trvalý život hříšníka v těžkém hříchu, který si v něm libuje - je to hřích všední, který ze svého života neumíme odstranit zcela, ale můžeme ho ve spolupráci s Bohem umenšovat, růst postupně ke svatosti, ke křesťanské dokonalosti.
|
| NadřazenýRe: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 08. prosinec 2021 @ 08:45:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Ale rozhoduješ se v životě neustále - na každé další křižovatce, na každém rozbočení cest. To je normální popis reálného života!
Ne Oko, to není normální. Normální v životě křesťana je vědět kam jdeš i s kým jdeš.
Nevnucuj pořád ten tvůj reálný" život všem. Všichni to tak jako ty nemají Oko!
To tak máš jenom ty a tobě podobní.
Pokud se ty musíš neustále rozhodovat na každé křižovatce, tak jsi zmatený a neznáš cíl své cesty.
Jel jsi někdy po dálnici? Třeba z Brna do Prahy? Chceš snad říct, že se u každého výjezdu z dálnice který po cestě do Prahy potkáš se rozhoduješ zda do Prahy pojedeš či nepojedeš? Ty se musíš neustále rozhodovat o cíli své cesty? To je divné Oko, moc divné!
A víš co je nejdivnější, že stále píšeš o životních křižovatkách které neustále potkáváš. Jsi popletený když svod ke hříchu na cestě Krista považuješ za životní křižovatku. Poučím tě Oko. To co ty považuješ za životní křižovatky křižovatky nejsou. Je to defekt, závada která tě na cestě potkala, a ty nemůžeš jet dál. Takže pro příště nemontuj hřích do životních křižovatek. Hřích totiž zastavuje cestu ke Kristus. To není křižovatka, to je pád do jámy. A pokud na cestě Krista neustále padáš do hříchu, a neustále se pochybně rozhoduješ, tak je něco ve tvém vztahu s Bohem moc a moc v nepořádku! Otázkou vůbec je, zda to k čemu vztah máš vůbec Bůh je. Ono to totiž na Boha moc nevypadá. Bůh totiž neposkytuje žádnou svobodu hřešit, ani hřích nerespektuje, a taky nás rychle zbavuje hříchu i závislosti na něm. Ale u toho tvého boha je to všechno anti. Píšeš Oko, že ten tvůj bůh ti dává svobodu hřešit, že tvůj hřích respektuje, sklonů ke hříchu tě nikdy nezbavuje dokonale, nechává tě padnou, jsi nejistý a musíš se pořád rozhodovat, desatero nejsi schopný dodržet.
Jsi si jistý Oko, že to čemu věříš je opravdu Bůh? Vzhledem k tomu co ti (ne)dává to na to moc nevypadá. |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. prosinec 2021 @ 09:31:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
|
]
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. prosinec 2021 @ 10:34:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Je to tu teď, jako bavit se s pasáčkem vepřů o mechanice nebeských těles v kauzalitě s řeckou poezií.....
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 08. prosinec 2021 @ 11:15:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | V diskusi s tebou mám ten pocit často, že se bavím jako s primitivním pasáčkem vepřů. Zjevně a opět úchylně reaguješ zcela mimo diskusní předmět. Stále máš problém pravdivě a slušně reagovat k věci. Co ostatně čekat od pasáčka, že? |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 08. prosinec 2021 @ 16:30:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ale rozhoduješ se v životě neustále - na každé další křižovatce, na každém rozbočení cest. To je normální popis reálného života!
Stando, to už je zase k tématu minulého článku. To není normální popis reálného života. Normální popis reálného života je v první osobě jednotného čísla.
Když popisuješ tvůj život ve druhé osobě, tak to není normální popis. Je to nenormální popis tvého reálného života.
Tvoje psaní (a dalších lidí) ve druhé osobě ale už znám. To jsi popisoval vedle v diskuzi. Pokud se toto mne netýká, nemůžu to vůbec vztahovat na sebe. A to samozřejmě vím.
Řešíš si asi tímhle podivným způsobem nějaký problém s rozhodováním z tvého života, asi ten problém s náklonností ke zlému a ke hříchu, co ses s ní narodil. A z nějakého důvodu tvoje problémy nepopisuješ normálně.
Když už jsme tedy u toho reálného popisu tvého života: Jak to tak vypadá, to rozhodování? Mohl bys popsat, co to tak konkrétně rozhoduješ, podat nějaký normální popis tvého reálného života, abychom si mohli představit, co to tak reálně žiješ?
Když už jsi popsal problémy z tvého reálného života, byť dost podivně, popíšu ti i svůj život. Třeba jak jezdím. Většinu cest, co jezdím, je za rodiči, do práce do Prahy a na Moravu. Občas nějaký výlet.
Když jedu do práce na tu Moravu, tak si nastavím google maps, ne proto, že bych neznal cestu, ale proto, že google ukazuje dopravu, zácpy. A jedu. Celou cestu se nerozhoduju, kam pojedu, ani to není potřeba. Ani před cestou se obvykle nerozhoduju, zda pojedu, nebo ne - až teď s covidem se rozhoduju, jestli pojedu, nebo online.
Když se pak rozhodnu, že pojedu, tak se nerozhoduju kam pojedu. Ani to není potřeba. Na každé křižovatce, co jich jen po cestě je, se nerozhoduju kudy pojedu. Až když přijedu před dálnici, podívám se do googla a rozhoduju se, jestli pojedu po dálnici, nebo přes Jihlavu. To je jedno jediné rozhodnutí na celou cestu, jedno rozhodnutí na 65 křižovatek. Na 64 křižovatkách se nepotřebuju rozhodovat, kudy pojedu, protože znám cestu. A ani se nerozhoduju.
Celou cestu se pak nepotřebuju rozhodovat, kam pojedu.
Když jedu do Prahy, postupuju podobně.
Když jedu k rodičům, nerozhoduju se obvykle na vůbec žádné křižovatce, kudy pojedu, ani to není potřeba. A nikdy se nerozhoduju, kam pojedu - rodiče bydlí už druhé století na stejném místě a cestu mám v hlavě a vidím jí, i když zavřu oči.
To je zase můj popis reálného života.
Budu rád, když trochu přiblížíš, co to vlastně žiješ, když, jak píšeš, se "rozhoduješ v životě neustále - na každé další křižovatce, na každém rozbočení cest".
To mi přijde hodně nenormální, hodně ujeté. Kdybych měl takhle někam jet, byl bych za půl hodiny vyčerpaný na odpočinek a do večera by mne z toho kleplo....
Toník |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 09. prosinec 2021 @ 07:27:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Takže když o tobě prohlásím, že ty žiješ, dýcháš - tak do toho (podle tebe) projektuji jenom sám sebe - a o tobě vlastně lžu a nepravdivě tě pomlouvám?
U tebe je tomu jinak?
Hovořím (podle této tvé "logiky") pouze o sobě?
Když ty pojedeš do nějakého konkrétního místa, musíš nutně projet i spoustou křižovatek - na každé se musíš rozhodnout a zvolit si tu nejlepší cestu jak dál. Můžeš i zabloudit, zvolit si špatně a skončit někde před jámou u rozkopané cesty.
(toto je popisem reálného života u každého z nás bez výjimky!)
Jistě - můžeš využít i moderní technologie a nechat se navádět GPS. Ale pořád jsi to ty, kdo drží volant, to tvoje noha je na plynovém pedálu!
Navigace ti sice řekne: "na křižovatce zabočte doprava" - ale ona za tebe nezabočí - když ty z nějakého hnutí mysli vyhodnotíš, že máš jet rovně, přepočítává poslušně další alternativy cesty...
Mně přijde ze tvé strany hodně nenormální a ujeté zpochybňovat věci až takto samozřejmé z běžného života!
Máš - li v životě navigaci, které jsi slepě poslušen v každém i tom nejmenším detailu (bez vlastní vůle a rozhodování), nežiješ vlastně už svůj život sám, ale žije ho za tebe ta tvoje "navigace".
Ta by nakonec také měla být po právu souzena za to, co všechno jsi v životě udělal dobré či zlé ...
Tak kdo z vás dvou ve tvém životě nese konečnou odpovědnost za to, zda zabočíš, nebo zda pojedeš rovně? Ty, nebo tvoje navigace?
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 09. prosinec 2021 @ 16:15:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Zase z toho děláš guláš Oko. Takže to vrátím zpět do původních kolejí.
Sleduj. Ty se neustále rozhoduješ zda budeš s Bohem anebo nebudeš. Ty se stále rozhoduješ o tom, zda se budeš držet božího vedení, anebo nebudeš.
To je to samé, jako bys jel z Brna do Prahy a po cestě ses neustále na každé odbočce rozhodoval, zda do té Prahy vůbec chceš jet, zda do ní pojedeš. Oko, není normální aby se někdo na každé odbočce někde do Prčic rozhodoval o cíli cesty a odbočoval nazdařbůh kdykoliv se mu svévolně zamane. |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. prosinec 2021 @ 20:20:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Takže když o tobě prohlásím, že ty žiješ, dýcháš - tak do toho (podle tebe) projektuji jenom sám sebe - a o tobě vlastně lžu a nepravdivě tě pomlouvám?
Hovořím (podle této tvé "logiky") pouze o sobě?
Snad ne. Nebo myslíš, že ano?
Když ty pojedeš do nějakého konkrétního místa, musíš nutně projet i spoustou křižovatek - na každé se musíš rozhodnout a zvolit si tu nejlepší cestu jak dál. Můžeš i zabloudit, zvolit si špatně a skončit někde před jámou u rozkopané cesty.
Mně přijde ze tvé strany hodně nenormální a ujeté zpochybňovat věci až takto samozřejmé z běžného života!
Co žiju já, jsem ti popsal. Nejen teď, ale mnohokrát před tím.
Popíšeš tedy konkrétně, co to žiješ, co to tak pořád rozhoduješ? A zkus to normálně, v první osobě, ne nenormálně ve druhé.
Máš - li v životě navigaci, které jsi slepě poslušen v každém i tom nejmenším detailu (bez vlastní vůle a rozhodování), nežiješ vlastně už svůj život sám, ale žije ho za tebe ta tvoje "navigace".
To je možné, Stando, že to tak máš. To já nevím. Nenapsal jsi, jak to máš.
Tak kdo z vás dvou ve tvém životě nese konečnou odpovědnost za to, zda zabočíš, nebo zda pojedeš rovně?
To já Stando nevím, kdo z vás dvou jí má.
Ale co vím je to, že takové uvažování je dost nenormální, hodně odtržené od běžného života normálních lidí. V životě jsem od nikoho neslyšel nebo nečetl nápady, co 𝓷𝓪𝓹𝓪𝓭𝓵𝔂 tebe. Toník
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. prosinec 2021 @ 11:46:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Na každé křižovatce, co jich jen po cestě je, se
nerozhoduju kudy pojedu. Až když přijedu před dálnici, podívám se do
googla a rozhoduju se, jestli pojedu po dálnici, nebo přes Jihlavu. To
je jedno jediné rozhodnutí na celou cestu, jedno rozhodnutí na 65
křižovatek. Na 64 křižovatkách se nepotřebuju rozhodovat, kudy pojedu,
protože znám cestu. A ani se nerozhoduju.
Celou cestu se pak nepotřebuju rozhodovat, kam pojedu. "...
Takové uvažování je dost nenormální, hodně
odtržené od běžného života normálních lidí. V životě jsem od nikoho
neslyšel nebo nečetl nápady, co 𝓷𝓪𝓹𝓪𝓭𝓵𝔂 tebe.
Pojedeš po dálnici a dálnice se třeba v důsledku hromadné nehody ucpe. Tak přece musíš adekvátně zareagovat a přizpůsobit svoji trasu těmto okamžitým životním podmínkám. Nebo u tebe je tomu snad jinak?
..."Na 64 křižovatkách se nepotřebuju rozhodovat, kudy pojedu,
protože znám cestu"...
I když znáš cestu, pořád jsi to ty, který na každé té křižovatce zamíří správným směrem. Není to ani google, není to ani GPS! To ty rozpoznáváš správnou cestu a koriguješ ji s okamžitým stavem na silnicích. Někdy proto nezamíříš po známé cestě, ale musíš zvolit delší objížďku ... To abys vůbec dorazil do cíle - a pokud možno včas ...
|
]
Na každé křižovatce svévolně mění cíl cesty (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 10. prosinec 2021 @ 17:28:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Hele Oko, mnohokrát jsi zde opakoval, že se rozhoduješ zda s Bohem budeš či nebudeš. Tvoje přirovnání ke křižovatkám je proto zavádějící. Ty totiž popisuješ tvoje rozhodování kudy jet, ale nepopisuješ své rozhodnutí kam jedeš. Jenomže nemilej nezlatej v analogii s tvým svévolným rozhodováním se pro Boha, se na křižovatce nerozhoduješ o tom kudy jet, ale jestli vůbec k Bohu pojedeš. Normální člověk nemění na každé křižovatce cíl cesty tak jako ty! Samozřejmě je normální se na křižovatce rozhodnout a ujistit že jedu správným směrem k Bohu. Ale ty se Oko na křižovatce rozhoduješ zda vůbec pojedeš k Bohu anebo někam jinam, a to je svévolný úlet! |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 10. prosinec 2021 @ 17:37:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pojedeš po dálnici a dálnice se třeba v důsledku hromadné nehody ucpe. Tak přece musíš adekvátně zareagovat a přizpůsobit svoji trasu těmto okamžitým životním podmínkám. Nebo u tebe je tomu snad jinak?
Proč by to mělo být jinak?
Čteš si někdy příspěvky, na které odpovídáš?
I když znáš cestu, pořád jsi to ty, který na každé té křižovatce zamíří správným směrem.
Určitě, Stando.
A co ty, napíšeš taky něco k tématu, nějak normálně, v první osobě, o sobě? Jak to máš ty v životě? Jak to vypadá, když se "rozhoduješ v životě neustále - na každé další křižovatce, na každém rozbočení cest." jak jsi psal?
Můžeš popsat jak to vypadá, co konkrétně to rozhoduješ "na každé další křižovatce"? To třeba tak jedeš do Hradiště a v Ostrohu se najednou na křižovatce rozhodneš, že pojedeš do Veselí?
Nebo o čem konkrétně to píšeš?
Toník
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 08:28:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." I když znáš cestu, pořád jsi to ty, který na každé té křižovatce zamíří správným směrem.
Určitě, Stando. "...
Když je to nyní u tebe "určitě" - tak proč to jinde zase popíráš, že se jako řidič prý nerozhoduješ na každé křižovatce jak dál?
I když znáš cestu, i když se rozhodneš téměř pokaždé stejně (když jedeš třeba navštívit rodiče), každá křižovatka vyžaduje při každé tvé cestě znovu tvé rozhodnutí - to tvoje ruce drží volant, to tvoje noha stojí na pedálu brzdy nebo plynu a tvoje hlava určí, co mají udělat....
A může se stát, že ti ta tvoje hlava vyhodnotí, že dneska nepojedeš rovno, ale že zabočíš ...
..." To třeba tak jedeš do Hradiště a v Ostrohu se najednou na křižovatce rozhodneš, že pojedeš do Veselí?"...
Přesně tak!
Letos jsem po většinu roku jezdil do Hradiště přes Staré město - tedy v Ostrohu místo zabočit doprava, tak jsem jezdil rovno - na Písek. Protože v Kunovicích se opravovala silnice a objížďka byla permanentně beznadějně ucpaná.
Princip je v tom, že každá křižovatka (svými různými možnostmi) od nás logicky vyžaduje rozhodnutí úplně vždycky, když jí projíždíme - i když známe cestu a rozhodujeme se pořád stejně - i tak je to pořád naše rozhodnutí, kam pojedeme.
Nejinak je tomu v životě při našich rozhodováních obecně.
|
]
To není noumální Uďo! (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 08:39:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | No vida Oko, nyní popisuješ cestu tak, že jedeš do stejného cíle ale jinudy. To vůbec nemusíš rozebírat, to je naprosto noumální Uďo. Jenomže Oko ty se rozhoduješ zda s Bohem či bez Něho a tím měníš cíl cesty. Takže na křižovatce se rozhoduješ o jiném cíli cesty, na křižovatce se rozhoduješ, že pojedeš jinam než jsi původně chtěl. A to není noumální Uďo. |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 08:56:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Když je to nyní u tebe "určitě" - tak proč to jinde zase popíráš, že se jako řidič prý nerozhoduješ na každé křižovatce jak dál?
I když znáš cestu, i když se rozhodneš téměř pokaždé stejně (když jedeš třeba navštívit rodiče), každá křižovatka vyžaduje při každé tvé cestě znovu tvé rozhodnutí - to tvoje ruce drží volant, to tvoje noha stojí na pedálu brzdy nebo plynu a tvoje hlava určí, co mají udělat....
Tvoje psaní ve druhé osobě ale už znám. To jsi popisoval vedle v diskuzi. Pokud se toto mne netýká, nemůžu to vůbec vztahovat na sebe. A to samozřejmě vím. Popisuješ zjevně nějaké tvé problémy, jen je popisuješ nenormálně ve druhé osobě. Takový život musí být dost vysilující - ale hlavně, hodně zbytečný. Kdyby ses na každé křižovatce nerozhodoval, kudy jet, kdybys znal cestu, kdyby každá křižovatka nevyžadovala znovu tvé rozhodnutí, měl bys víc času na něco užitečnějšího, než na podobně nesmyslné a nelogické jednání.
..." To třeba tak jedeš do Hradiště a v Ostrohu se najednou na křižovatce rozhodneš, že pojedeš do Veselí?"...
Takže tobě se někdy stane - ve tvých letech - že jedeš do Hradiště a v Ostrohu se najedou rozhodneš, že pojedeš do Veselí? Jak často se ti zhruba taková věc stává?
Letos jsem po většinu roku jezdil do Hradiště přes Staré město - tedy v Ostrohu místo zabočit doprava, tak jsem jezdil rovno - na Písek. Protože v Kunovicích se opravovala silnice a objížďka byla permanentně beznadějně ucpaná.
Díky že jsi taky napsal něco taky sám za sebe a dokonce v první osobě. To je celkem logické chování.
Princip je v tom, že každá křižovatka (svými různými možnostmi) od nás logicky vyžaduje rozhodnutí úplně vždycky, když jí projíždíme - i když známe cestu a rozhodujeme se pořád stejně - i tak je to pořád naše rozhodnutí, kam pojedeme.
Tak to máte těžké, Stando.
A zbytečně a nesmyslně si život komplikujete.
Toník
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 09:33:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Princip je v tom, že každá křižovatka (svými různými možnostmi) od nás logicky vyžaduje rozhodnutí úplně vždycky, když jí projíždíme - i když známe cestu a rozhodujeme se pořád stejně - i tak je to pořád naše rozhodnutí, kam pojedeme.
Taky sis toho všiml Cizinče. To je opravdu moc těžké rozhodovat se teprve až na křižovatce a na každé další kam pojedu, a ne kudy tam pojedu. Ta anabáze s křižovatkami ukázala, že nevidí cedule s vyznačeným směrem, že vlastně ani neví zda chce jet tam kam chce jet. Myslím si, že se jedná o "jádro pudla". Ty neustálé zmínky o rozhodování zda být s Bohem či nebýt, rozhodování se o cíli cesty na každé křižovatce zda chce jet vůbec tam kam jede. Hrozná marnost a nejistota. Je s podivem, že o něčem takovém zde vytrubuje, že je to tak správně. To mne zaráží. Ta neschopnost přiznat si sám sobě vlastní selhání. |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 09:52:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | No, je to divné.
Že by se člověk na takový nesmysl nechal nachytat v mládí, nebo jako dítě, to bych pochopil. Nebo že by se tak člověk choval jako nezralý, někde v pubertě, po pubertě, na prahu dospělosti.
To jsem samozřejmě taky kdysi zažil - nevěděl jsem, co žít, jak se rozhodnout, jakou dělat práci... Pomatuju si na svoje první hledání práce. Obešel jsem 42 firem, psal si plusy a mínusy, porovnával mzdy, psal inteligenční testy, profesonální testy, psychologické testy... Nevěděl jsem, jak se rozhodnout, rozhodoval jsem týdny a týdny, ty nelepší nabídky mi utekly... Ale to jsem byl kousek po dvacítce, kluk z vesnice pobíhající mezi ČEZem, HP, malými a velkými firmami...
Ale že podobnou věc chytne ve středním věku - či kdy - pořád se rozhoduje, neví jak se rozhodnout, nikdy se nerozhodne a vydrží to až do stáří a nezamyslí se na nesmyslností takového chování, to je fakt zvláštní.
Snad to bude to zmatení herezemi, co o něm tak často píše. Hodně silné zmatení.
Cizinec |
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 12:22:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Zmatení to je jednoznačně. Zmatení lidí co nevědí kam jdou, čím mají být, co si mají myslet, a je jich spousty. Co je ale nevídané je, že svou zmatenost nejenomže přiznává, on ji popisuje a připisuje všem lidem. Jak se říká, pro blbce každý blbec. Jenomže zas tak blblej není, aby nedokázal rozpoznat zmatenost vlastní. Za těmi pitomostmi co píše proto není blbost. Stále má potřebu všechno obracet naruby, všechno přehazovat a svalovat na druhé ve stylu: "tak jako jsem špatný já jsou špatní všichni!" Přesně tímto způsobem uvažují kriminálníci kteří svoje nevyřešené delikventství svalují na jiné a své způsoby zločinné považují za jediné a správné.
Jak píšeš Cizinče, to je fakt zvláštní. A vzhledem k tomu co a jak píše začínám mít silný dojem, že za tou "zvláštností" bude něco moc tíživého v jeho svědomí když pořád všichni můžou za všechno stejně jako on, všichni jsou na tom stejně jako on.
Znal jsem jednoho člověka co se podobně vyjadřoval, už nežije. Měl na svědomí neúmyslné zabití při autonehodě. Jeho zvláštní chování bylo důsledek toho, že se s vinou nedokázal vypořádat, a tak svaloval vinu na všechny kolem i v úplně banálních záležitostech. Asi mu to ulevovalo. Přitom to nebyl zlý člověk.
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. prosinec 2021 @ 16:00:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Pokud se toto mne netýká, nemůžu to vůbec vztahovat na sebe. A to samozřejmě vím.
Tebe se toto netýká!? Tak to bych tě tedy nerad potkal někde na silnici!
Naštěstí se takto pohybuješ jenom ve svém virtuálním vesmíru.
|
]
Re: Podivná svoboda volby, podivné přirovnání. SVÉVOLNÍCTVÍ vydávané za svobodu. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. prosinec 2021 @ 07:07:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Naštěstí se takto pohybuješ jenom ve svém virtuálním vesmíru.
Tvoje psaní ve druhé osobě ale už znám. To jsi popisoval vedle v diskuzi. Pokud se toto mne netýká, nemůžu to vůbec vztahovat na sebe. A to samozřejmě vím. Popisuješ zjevně nějaké tvé problémy, jen je popisuješ nenormálně ve druhé osobě.
Chápu, že se takto pohybuješ jenom ve svém virtuálním vesmíru.
K tématu už nic nemáš?
Porozuměl jsi tomu, že ne všichni žijí jako ty?
Porozuměl jsi tomu, že by bylo srozumitelnější, kdybys tvoje zkušenosti psal v první osobě, jako se ti to jednou povedlo, ne ve druhé?
Toník |
]
|
|
