Mám praktickou zkušenost s římskokatolickou církvi. Tam se člověk stává členem skrze svátost křtu, to je polití vodou miminka a trojiční formule. O svátosti křtu rozhodují obvykle rodiče a pan farář. 

  V ŘKC je možné být nepokřtěný a naprostá většina lidí v ŘKC je nepokřtěných, podobně, jako ve štěpech ŘKC, jako je např. ČCE. Když se jich člověk zeptá na křest, začnou se různě vykrucovat.

   I já jsem byl mnoho let v ŘKC a byl jsem nepokřtěný. Když jsem se dal pokřtít, přestal jsem být členem ŘKC, protože není možné se dát pokřtít a zároveň být členem ŘKC. Což byl také důvod, proč v ŘKC už nejsem.

  Ale uvažuješ o odchodech, píšeš tu o tom? Četl si nějaké statistiky ohledně odchodů z ŘKC, zajímáš se tedy o toto téma. Zjevně si to tedy řešíš, zřejmě se tě týká, nebo tvého života.

  Taky jsi tu hodně často psal o pocitech, že děláš věci kvůli různým pocitům a tak. Je to jedna z význačných věcí, pokud si pomatuji. A nebyl jsi sám, více lidí z ŘKC tu psalo o pocitech a psali o zakládání si na pocitech, různá témata převraceli na pocity, zážitky. Nějak se vás to tedy týká.

  Já jsem ti už dřív k tématu psal článek, bavili jsme se na dané téma mnohokrát, když jsi znovu a znovu vytahoval tvé pocity nebo zážitky. Kromě toho jsem ti psal k tématu příspěvek zde v diskuzi. 

  Přijde mi hodně hloupé a povrchní zakládat si na pocitech, počtech, velikostech, učeních, přijetí či nepřijetí lidí. Nebo se tím dokonce řídit. Tak se snad chová dítě, nebo nedorostlý puberťák. Nebo člověk, co je hodně povrchní, ještě ve třiceti.

  Pro mne byly vždycky důležitější vztahy, lidi kolem mně, fakta, informace, běžná realita života. Z dlouhodobých věcí pak Boží slovo, Boží povolání, práce, služba, dané slovo člověka, smlouvy... Z hodnot pak třeba víra, naděje, láska, důvěryhodnost, věrnost, ... Když bylo potřeba, tak záchrana, pokání, změna života, ...

  Ale o tom už jsme se bavili mockrát. Statečně jsi mi vždycky oponoval a znovu a znovu vytahoval tvoje pocity, zážitky... 

  To si nepomatuješ, co jsem k tématu psal, že se ptáš? Nebo jsi to nečetl?

  

  Toník

  

  To se chovají dost divně. Ale opět: Není divu, když byli v ŘKC. Logicky dělají to, co se naučili.

  A je ten postřeh k něčemu?

  Proč tě to vůbec zajímá, nějak se tě to téma týká? Chtěl bys odejít z ŘKC, nebo máš kolem sebe někoho takového, proč takové divné téma řešíš? Mně by třeba nenapadlo řešit důvody, pro které odcházejí lidé z ŘKC a ještě jsem snad nepotkal člověka, co by takové věci řešil.

  Toník