Vy jste asi tak trochu vyjímka která potvrzuje pravidlo ale otázka je jestli až do důsledku. Představte si že někomu dáte do ruky Bibli. Nebo do schránky. Podle toho co popisujete bych řekl že právě tohle děláte. Dále pak ale předpokládám  že neodmítnete další debatu a kontakt pokud projeví zájem. Osobní svědectví, knihy, brožury nebo kazety které nejsou doslovným opisem Bible nebo jejích částí. Neřeknete máte Bibli a to stačí. Jděte tam kam Vás dovede Bůh a neposlouchejte nikoho. Ani nás ne. Obraťe se rovnou na něho. Můžete tomu říkat osobní kontakt, živá tradice nebo jakkoliv jinak.

Osobně jsem se s nimi nesetkal ale myslím že jsou i podobní lidé. Třeba Američani kteří přijeli do postsovětských republik po havárii Černobylu, vyhlédli si rodinu kde se nedávno narodilo dítě postižené leukemií a starali se o ni dokud se neuzdravilo. Zaplatili doktory a přinesli svědectví o Kristu. Poenta spočívá v tom že nelobovali za svoji denominaci která v zemi neměla zastoupení. Doporučovali vstup do místní církve což byla pravoslavná. Nevím jak moc masový je tohle jev ale už jsem o něm něco slyšel.

Matka Tereza pokud vím pomáhala každému kdo pomoc potřeboval ať už byl křesťan, hinduista, buddhista, muslim, agnostik nebo cokoliv jiného, o víře s nimi nemluvila a pomoc nepodmiňovala žádným způsobem. Přesto a možná právě proto inspirovala k obrácení a větší víře miliony lidí na celém světě. I ty kteří se s ní osobně nesetkali.