|
Právě je 576 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116742100 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Z internetu: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice
Vloženo Čtvrtek, 21. červenec 2011 @ 17:24:48 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený V šedesátých letech, když USA vstoupily do Vietnamské války, se
celým územím prohnala vlna odporu, která eskalovala v hnutí hippies.
Společným jmenovatelem byl odpor vůči establishmentu, volná láska,
užívání měkkých drog, psychedelik a nově zrozená rocková hudba.
Hnutí
zastávalo vyhrocené levicové názory, pacifismus a za podpory hudebních
skupin jako Beatles, se ve společných komunitách, často pod vlivem
halucinogenů, praktikovala směs mystiky a východních náboženství. Záhy
se vynořilo množství lidí závislých na drogách, psychicky narušených,
nemocných pohlavními chorobami a mládež v USA se vlivem „sexuální
revoluce“ odkláněla od křesťanských konzervativních hodnot.
Lonnie Frisbee
LSD a konverze
Mnoho deprivovaných lidí ovšem citelně pocítilo důsledky své
nonkonformity a začalo hledat východisko. To bylo impulzem k vzestupu
jedno z nejdynamičtějších křesťanských hnutí v novověku,
známém jako „Jesus People“, v širším slova smyslu označovaném
jako „Ježíšova revoluce“.
Dalo vzrůst i dvěma charismaticky
orientovaným církvím: umírněné kongregaci Calvary Chapel a z ní
vycházející, radikálněji orientované Vinici.[1] Jedním z nových
konvertitů byl i původně vyznavač okultismu, halucinogenů, nudismu a
vegetariánství, Lonnie Frisbee (1949 – 1993)[2]. Balmer uvádí, že
Frisbee, během užívání vysokých dávek LSD na poušti v Kalifornii
prožil „teofanii“, kdy byl Kristem povolán k úloze evangelisty.[3]
DiSabatino potvrzuje, že před touto zkušeností Frisbee požil dávku LSD,
pak odložil svůj oděv a z hloubi srdce začal volat k Bohu, aby se
mu zjevil, pokud existuje. V odezvě na modlitbu obdržel zjevení, kdy mu
byla ukázána jeho budoucí úloha evangelisty.[4]
Frisbee se scházel s malou komunitou, se kterou experimentoval a kterou
i pokřtil.[5] Na to odešel do San Franciska, kde studoval Akademii
umění a při setkání na ulici, zřejmě pod vlivem LSD, nesouvisle mluvil
o Ježíši a létajících talířích.[6] Pak se připojil ke
křesťanské komunitě „The Living Room“ v San Francisku, kde podle
McCrackena prožil konverzi.[7] Svoji zkušenost z Kalifornské pouště
ovšem dále chápal jako autentické setkání s Bohem.[8] V roce
1968 se oženil a před svatbou své budoucí ženě Connie sdělil, že
byl dříve gay.[9]
Calvary Chapel
Po odchodu z komunity se novomanželé připojili k Chucku
Smithovi, zakladateli společenství Calvary Chapel v Costa Mesta
v jižní Kalifornii. Smith byl velmi překvapen Frisbeeho charismatem a
zařadil ho k práci v komunitním domě „House of Miracles“.[10]
Podle McCrackena návštěvnost Calvary Chapel během půl roku vzrostla
z 200 účastníků na 2 000, což si vyžádalo hromadné křty
v Pacifiku.[11] Spolupráce Frisbeeho jako evangelisty a Smitha jako
učitele vedla během dvou let k 8 000 křtům a 20 000
konverzím.[12] Cusic v tomto dynamickém nárůstu vidí i vliv tzv.
“Ježíšovy hudby“, která v hnutí hrála velkou roli, a protože
shromáždění navštěvovala řada hudebníků, jejich produkce oslovovala a
přitahovala mladé lidi.[13] Calvary Chappel se pak stala duchovním domovem
mnoha rockových muzikantů[14] a v hnutí se vytvořila unikátní směs
moderní hudby, biblické ortodoxie, pentekostalismu a chiliasmu.
Křtitel v Pacifiku
V roce 1971 došlo k velké medializaci hnutí, Frisbee byl
vyfotografován v „Life Magazin“ a vešel do povědomí americké
veřejnosti jako „Jan Křtitel západního pobřeží“. Ve stejném roce
ovšem jeho charismatická orientace, která již dříve v církvi
činila problém, narazila na Smithovy umírněnější letniční pozice.
Miller dokumentuje, že Smith se postavil proti emocionalismu, projevujícímu
se například padáním na zem a ztrátou sebeovládání, které od počátku
doprovázely Frisbeeho službu.[15] Po rozepři se Smithem Frisbee odchází na
Floridu k Bobu Mumfordovi a připojuje se k Pastýřskému
hnutí.[16] Zde se stal, spolu s dalšími mladými služebníky
z Ježíšova hnutí, součástí Mumfordova experimentu, ve kterém
Mumford mladé muže půl roku učednicky vedl.[17] Podle Cokera Mumford
nabídl Frisbeemu pastoraci v jeho manželských problémech,[18]
nicméně krátce na to se v roce 1973 Frisbee rozvedl
z důvodu, že se jeho manželka zřejmě zapletla se svým
pastorem.[19]
Come, Holy Spirit!
V roce 1980 se Frisbee vrací do Calvary Chappel, resp.
k její větvi, která existovala pod názvem Vinice. Frisbee často
oslovoval Ducha svatého a vybízel ho, aby přišel. Následně se lidé
obvykle začali prodce zmítat v záškubech končetin, divoce házeli
hlavou, padali na zem, křičeli a modlili se jazyky, což bylo považováno za
autentický projev moci Ducha svatého. Mnozí po této zkušenosti vyznávali
Krista. Byl to podle Crowdera rovněž Frisbee, kdo je i skutečným
autorem Wimberem zpopularizovaného termínu „evangelizace Boží mocí“ a
byly to i identické projevy Ducha, které se později vyskytly
v Torontském požehnání. Frisbeeho prorocká, nadpřirozená služba,
ovlivnila i pozdějšího duchovního Torontské Vinice, Marca
Duponta[20]. Fresbee sám se přitom nazýval „vidoucím prorokem.“[21]
AIDS a tragická smrt
Málokdo tehdy ovšem mohl tušit, že Frisbee byl stále praktikujícím
homosexuálem. Když byl Wimberem, na popud Smithova syna, s danou věcí
konfrontován, nezapřel a musel odejít z vedení.[22] Později,
v roce 1993, vlivem aktivního sexuálního života, zemřel na AIDS.
Scorgie uvádí, že jeho smrt otřásla oběma hnutími a vedla
k rozčarování a zároveň mlčení o jeho osobě.[23]
Zatímco Kathryn Kulmanová jej přizvala ke společnému filmování,
prezident Christian Research Institute Hank Hanegraaff jej později označil za
hypnotizéra.[24]
Ačkoliv Frisbee velmi významně přispěl k rozšíření a budování
dvou kongregací: Calvary Chapel a Vinice, jeho jméno prakticky zmizelo
z historie obou církví a nefiguruje ani v Mezinárodním slovníku
letničního a charismatického hnutí. O Lonniem Frisbeem byl později
natočen dokumentární film, který byl v roce 2007 nominován cenou
Emmy. Smith Frisbeeho na jeho pohřbu přirovnal k tragickému, biblickému
hrdinovi víry Samsonovi.[25] Některými je Frisbee považován za skutečného
otce Torontského požehnání.[26]
Zrození Vinice
Počátky hnutí Vinice lze vystopovat v sedmdesátých letech, kdy
malá skupina křesťanů hnutí Calvary Chapel v Los Angeles studovala
Bibli. V čele skupiny stál Kenn Gulliksen, bývalý luterán, který
prožil zkušenost křtu Duchem svatým a v roce 1974 se s malou
skupinou lidí scházel v domácnosti Chucka Girarda, známého rockového
hudebníka. Jedním z účastníků byl i další interpret, Larry
Norman, „otec křesťanského rocku“, který v širším slova
smyslu představil rockovou hudbu křesťanství.[27]
Formující se hnutí kladlo důraz na chválu, mezilidské vztahy,
učednictví a zažívalo explozivní růst. Věřící se scházeli
v malých skupinkách, zpívali, studovali Bibli a pořádali nedělní
bohoslužby, pro které se vžil název Vinice.[28]
John Wimber
Mládí a konverze
Za skutečného otce hnutí Vinice je ale považován John Wimber (1934 –
1997), rovněž nadaný hudebník a bývalý manažer skupiny „The Righteous
Brothers“. V roce 1962 se Wimberovo manželství s jeho ženou
Carol dostává do krize a ta jej opouští. Tehdy poprvé Wimber prosí Boha
o pomoc. Nedlouho po vyslovení své „první upřímné modlitby“ se
k němu jeho žena navrací a oba pak znovuobnovují manželství a
nechávají se oddat v římskokatolickém kostele.[29] O dva roky
později jejich syna, patrně alergického na bodnutí hmyzem, pobodal roj
včel, a ten začal otékat. Zoufalý Wimber nenacházel slova pro modlitbu a
ke svému překvapení promluvil neznámým jazykem. Otoky na dětském těle
rázem zmizely.
Po této zkušenosti Wimberovi navštívili charismatickou
bohoslužbu, nicméně dospěli k názoru, že se zřejmě jedná
o démonický svod. V kritickém názoru Wimbera utvrdilo
i sledování bohoslužeb se známou uzdravovatelkou Kathryn
Kuhlmanovou.[30] Od roku 1964 vedl Wimber biblické hodiny a v roce 1970 se stal
pomocným kazatelem kvakerského sboru v Yorba Linda. Zde začal
navštěvovat univerzitu Azusa Pacific, kde graduoval v biblických
předmětech. Společenství utěšeně rostlo, ale každého, kdo prožil
nějakou charismatickou zkušenost a vykládal o ní, vedl Wimber
k tomu, aby sbor opustil.[31]
Fullerův teologický seminář
Počátkem sedmdesátých let, po delší frustraci, Wimber odchází ze
služby pastora a v letech 1974 – 1977 se stává vedoucím
oddělení církevní růstu na Fullerově teologickém semináři
v Pesadeně. Zde začal úzce spolupracovat se svým nadřízeným,
bývalým misionářem Petrem C. Wagnerem. Při své práci se neustále
setkával s tím, že letniční a charismatické církve
v misijních oblastech neobyčejně rostly, zatímco americké denominace
stagnovaly. Tento růst byl doprovázen divy a zázraky. Wimber nyní
spolupracoval s velkým množstvím pastorů z 27 denominací,
z nichž žádná nebyla letniční ani charismatická.
V roce
1976 ovšem Wimberova žena Carol, členka staršovstva, prožívá ve snu
křest Duchem svatým, doprovázeným darem jazyka, což doslova přetavilo
její teologii. Následně se kolem ní vytváří modlitební skupinka asi
125 členů, kterým je vedením církve s požehnáním doporučeno
odejít.[32] Rovněž u Wimbera dochází k posunům. On sám
uvádí, že mu Bůh uprostřed noci sdělil, že nyní převezme jeho službu
a od té doby začal být Wimber přesvědčen, že služba uzdravování je
realitou i ro dnešek. [33]
Církevní růst
V roce 1977 nastoupil Wimber zpět do úřadu pastora, aby se ujal
právě této skupiny, která odešla od Kvakerů. 8. srpna bylo ustaveno nové
společenství. Wimber uvádí, že chtěl vyzkoušet, zda divy, zázraky a
růst sborů lze zakusit i v USA.[34] Skupina se připojila
k dynamicky rostoucí církvi Calvary Chapel. Wimber v té době
ještě pracoval v semináři a na plný úvazek nastoupil až v roce
1978.
Vlivem nové charismatické orientace Carol Wimberová usoudila, že její
muž má dar uzdravování a když spal, přiložila si jeho ruku na bolavé
rameno. Pomodlila se, ramenem projela „horká vlna“ a bolest záhy zmizela.
Rovněž Wimber byl ve své kazatelské službě zaměřen na divy a zázraky a
systematicky vyučoval z Lukášova evangelia. Rozdělení společenství
na menší skupinky pak sloužilo k tomu, že lidé učili modlit se za
nemocné. Podle Jacksona se zde až do roku 1980 charismata, jako je
mluvení jazyky, neprojevovala.[35]
Sbor ovšem rostl každým rokem o 5 000 členů, vesměs
přistěhovalce španělského původu. V té době vznikla i řada
křesťanských písní. Přes vytrvalé modlitby za uzdravení se ovšem nic
nedělo. Wimber se proto inspiruje četbou římskokatolického kněze Francise
McNutta a službou Anaheimského pastora Noela Weisse. Po měsících
zoufalství, v roce 1978, konečně dochází k uzdravení jedné
ženy. Wimber pak obdržel vidění medového mraku, ze kterého kapal med,
který někteří přijímali, jiní odmítali a dostalo se mu následujícího
výkladu: „To je moje milosrdenství, Johne. Některým požehnání, jiným
překážka. Mám hojnost pro každého. Už nikdy o uzdravení nežadoň.
Problém není u mne, nýbrž tam dole.“[36]
Počátkem dubna 1978 Wimber zjistil, že se z jeho rukou uvolňuje
Boží moc jako „elektřina“ a již při pouhém vylovení slov „Duch
svatý“ zažil tělesný projev. Začal proto vzkládat ruce na členy svého
sboru, kteří padali na zem. V té době prodloužil i nohu jedné
dívce.[37] Prodlužování nohou se v charismatických kruzích objevuje
velmi často. Činil tak C. P. Wagner, Kenneth Hagin nebo Derek Prince a
další. Aby mohl účelněji Boží moc k uzdravování přenášet na
ostatní, rozhodl se Wimber, na Boží pokyn, pomazat odhodlané členy sboru
po vzoru Mojžíše a Arona olejem na pravém uchu a palci pravé nohy a na
palci pravé ruky.[38]
Lonnie Frisbee
Závěrem tohoto úspěšného období Wimber pozval ke kázání Lonnie
Frisbeeho, který se po rozvodu vrátil do Calvary Chapel a navštěvoval
Wimberova shromáždění. Frisbeeho kázání na „Den matek“ roku
1979 se zapsalo do historie charimatického hnutí. Wimber ve svých
vzpomínkách uvádí, že s tímto pozváním velmi váhal, nicméně byl
si jist Božím vedením.
Podle Wimbera Frisbee vydal sboru svědectví,
strhující příběh o Boží milosti a poté sboru sdělil, že již
dlouho zarmucuje Ducha svatého. Rozhodl se jej tedy do sboru pozvat a pronesl
svoji obvyklou modlitbu: „Duchu svatý, přijď.“ Carol Wimberová uvádí,
co následovalo: „Většina mládeže se roztřásla a klesala na podlahu.
Jednu chvíli to vypadalo jako bitevní pole: ležící těla po celé hale,
lidé plakali, kvíleli, mluvili v jazyku… do vzniklé vřavy zaznívaly
výkřiky!“ jeden chlapec řekl „je to elektrický proud, nemohu se
pohnout.“[39]
Wimber byl tímto chováním zmaten, protože nenalezl v Písmu, kde by
modlitba k Duchu svatému byla obsažena. Částečný klid nalezl až
v četbě probuzenecké literatury, popisující shromáždění Wesleye,
Whitefielda a Finneyho. Definitivním potvrzením mu byl telefonát pastora
Vinice z Denveru, který mu sdělil, že přesně tak vypadaly začátky
probuzeneckého hnutí Jesus People, kdy bylo spaseno mnoho lidí.[40] Po této
události někteří členové sbor opustili a již nikdy se nevrátili.
Nicméně společenství začalo dynamicky růst a během několika měsíců
byly pokřtěny stovky nových konvertitů.
Vinice
Ačkoliv Wimber i Frisbee byli zřejmě probuzením nadšeni, jejich
entusiasmus nesdílel Chuck Smith ani řada pastorů Calvary Chapel. Proto
v roce 1982 shromáždil Smith vedoucí sborů a ti, podle Millera,
„posadili Wimbera na horké křeslo“. Smith i Wimber si shodně
vybavují, že Wimber po diskusi ostatním pastorům nabídl, že změní
název svého sboru. Smith souhlasil a dotyční se shodli, že Wimberova
pneumatologie se do značné míry shoduje s tím, co se uplatňuje
v Gulliksenově Vinici. Mezi Wimberem a Gulliksenem vzniklo přátelství,
které dalo vzniknout nové kongregaci pod názvem Vinice, která se oddělila
od Calvary Chapel. Gulliksen následně u Wimbera rozpoznal vůdčí
obdarování a v roce 1983 nově vzniklé uskupení následovalo
třicet sborů Calvary Chapel.
Wimber v té době navázal kontakty s katolíky, anglikány a
dalšími církvemi a pořádal s nimi konference, kde se snažil předat
charismatické poselství. Miller mluví o „wimberizaci“ některých
duchovních anglikánské církve.[41] Sem bezpochyby patří i Nicky
Gumbel, protagonista Kurzů Alfa, který v roce 1982 dostal skrze
Wimberovu modlitbu dar říkat druhým o Kristu.[42] Na svých četných
cestách po různých kontinentech byl Wimber provázen i Lonniem
Frisbeem.[43]
Divy a zázraky a MC 510
V roce 1981 přichází Wimber za svým bývalým nadřízeným C.
P. Wagnerem a žádá jej, zda by v rámci kurzu růstu sborů na
Fullerově teologickém semináři mohla být zařazena přednáška
o „znamení a zázracích a růstu církve“. Wagner souhlasil a
k účasti byl přizván i děkan Paul E. Perison. Kurz dostal
pracovní název „MC 510“. Wagner byl na těchto kurzech sám uzdraven a
jeho lékař popis procesu uzdravování označil za hypnózu.[44] Wagner poté
založil tzv. „Společenství 120“, které se stalo dveřmi charismatických
zkušeností do evangelikálních společenství. Kurzy budily odpor části
konzervativních vyučujících a Wagner sám je označil za vysoce
kontroverzní.[45]
Kansaští proroci
Zhruba od poloviny osmdesátých let se Wimber začal stýkat se
společenstvím tzv. „Kansaských proroků“ (Kansas City Fellowship, KCF),
které vzniklo v roce 1982, pod vedením Mika Bickla. Hnutí vzniklo
s důrazem na „prorocky obdarovanou službu“. V roce
1988 Wimber vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a přepracovanosti
zkolaboval. Tou dobou vystoupil jeden z pozdějších prominentních
proroků KCF a stoupenec hnutí Pozdního deště Paul Cain, který obdržel
zjevení o Wimberovi jako apoštolovi probuzení poslední doby.[46]
Teologie Kansaských proroků spočívá v restauracionismu, kdy se
vedle služby proroka má dostavit služba apoštola, která obnoví církev do
větší slávy, než byla apoštolská církev v Jeruzalémě. Extrémní
restauracionismus, spolu s kontroverzní službou jednotlivých proroků a
jejich etických prohřešků, se staly terčem kritiky mezi samotnými
charismatiky. Ermie Gruen, charismatický pastor v Kansasu, sepsal
zprávu, kde zdokumentoval jejich falešná proroctví, neortodoxní učení,
etické prohřešky a zprávu zveřejnil.[47] Wimber v důsledku toho roku
1990 převzal nad hnutím dohled a KCF se stalo součástí Vinice. Gruen
uvádí, že Wimber před svojí smrtí ale svého spojení s Bicklem
litoval.[48]
Období krize
Nedlouho po Cainově proroctví dochází ke krizi. Wimber přiznává
nedostatek posvěcení a modliteb v celém hnutí. Vinici opouští Paul
Cain a další Kansaský prorok Bob Jones je v kázni pro sexuální
nečistitu a do třetice Kansaský teolog Jack Deere odchází, neboť hnutí
shledává v rozporu s Písmem. Wimber sám se distancuje od mnohých
fenoménů, kterým do té doby věřil, jako např. „osobnímu subjektivnímu
proroctví“ a „učení o poslední době“. V časopise Charisma
přiznává, že udělal vážné chyby a snaží se vrátit do
evangelikálního rámce.“ Wimberův blízký spolupracovník Brent Rue
zemřel na rakovinu jícnu a sám Wimber onemocněl rakovinou nosohltanu.
Jednota sborů Vinice se otřásá a v té době i pětitisícové
společenství v Denveru opouští Vinici.[49]
V roce 1991 byla svolána konference v Denveru, kde se Vimber
odvrací od profétické teologie zpět k evangelizaci a zakládání
sborů a cítí Boží vedení expandovat do zahraničí. Následně se
v letech 1992 – 1994 začaly k Vinici připojovat
charismatické sbory z jiných zemí. Nicméně Gulliksen již v roce
1992 hnutí opustil v obavě, že se pod Wimberovým vedením bude
jednat o novou denominaci.[50]
Torontské požehnání
Ve stejném roce však dochází na půdě Vinice k dalším
manifestacím. Stalo se tak poté, co Randy Clark, pastor Vinice v St.
Louis ve státě Missouri, navštívil na základně hnutí Víry Rhema
v Tulse shromáždění hostujícího evangelisty Rodneye Howarda-Browna,
který sloužil v pomazání Bennyho Hinna. Brown sám sebe označuje jako
„barmana Ducha svatého“, protože po vzkládání jeho rukou docházelo
k projevům davového smíchu, opilosti a padání naznak. Když se Clark
vrátil do svého společenství, začalo k podobným projevům docházet
i zde. Na oblastním setkání ve Wisconsinu v říjnu
1993 vedoucí této oblasti, Happy Leman vyzval Clarka, aby se o své
zkušenosti začal sdílet s ostatními vedoucími a i zde došlo
k podobným manifestacím.[51]
Druhým mužem, který obdržel požehnání od Bennyho Hinna, byl pastor
Torontské Vinice John Arnott. Ten sám prohlásil, že se za něho Hinn modlil
mnohokrát, avšak když požehnání přijal a padl na zem, nebyl si jistý,
zda šlo o Boží moc, nebo zda ho Hinn srazil k zemi, nebo zda ho
stáhl „chytač“ stojící za ním.[52] Skutečné pomazání,
v jehož moci Hinn slouží, John Arnott přijal až zprostředkovaně,
když se koncem roku 1993 se svojí ženou vypravil do Argentiny na
shromáždění Claudio Freidzona, který rovněž přijal nové zmocnění do
služby od Bennyho Hinna krátce poté, kdy byl inspirován jeho knihou
„Dobré ráno Duchu svatý“.
Když se Arnott dozvěděl o Clarkově
zkušenosti, pozval Clarka do Toronta a 20. ledna 1994 toto setkání
vyústilo v nepřetržitý devadesátidenní řetězec masových
shromáždění, která vešla ve známost jako Torontské požehnání. Během
shromáždění v Torontu se dále projevoval psí štěkot, hadí
syčení, lví řvaní, kohoutí kokrhání, neovladatelný smích, padání
naznak po vzkládání rukou do krátkého, či delšího sníženého stavu
vědomí, třes, četné projevy opilosti, pláč a prorocká zjevení. Stejně
jako v Argentině, i v Torontu se na lidech začal objevovat zlatý
prach a lidem se objevovaly zlaté zubní plomby.
Torontské požehnání se záhy začalo šířit do celého světa a
psychiatr a člen Vinice John Whitte spolu s Wimberem tato shromáždění
označili jako obnovu.[53] Kritici hnutí pak poukazují na to, že se jedná
o identické manifestace jako v *****alini józe.[54]
Jen od dubna do prosince překročilo práh Torontské Vinice 75 000
lidí téměř z každé země světa. Do poloviny roku 1995 to již
byly statisíce. Z Toronta se tak ústy samotných protagonistů stala
„Mekka charismatiků“. V zahraničí byla nejvíce ovlivněna Velká
Británie. Odhad činí, že 2 500 až 4 000 církví pořádalo
shromáždění podobná Torontské Vinici. Skrze soukromé návštěvy členů
z různých částí světa a službu křesťanů z Vinice se obnova
dále manifestovala v Londýnském sboru Holy Trinity Brompton, kde
ovlivnila i rozšíření Kurzů Alfa, které zde již před tím vznikly.
Obnova v roce 1995 se dále projevila na Floridě, ve sboru Assembly
of God v Pensacole a nakonec v roce 2008 progredovala
v dalším letničním sboru v Lakelandu na Floridě.
Kanadský
evangelista Todd Bentley již dříve potvrdil, že byl navštíven ženským
andělem Emma, připomínajícím zjevem Kathryn Kuhlmanovou a tvrdil, že se
poprvé o tomto andělu dozvěděl od Kansaského proroka Boba Jonese,
který s ním sám měl zkušenost.[55] Bentley byl rovněž ve službě
mohutně prorocky potvrzen C. P. Wagnerem a podpořen Randy Clarkem spolu
s Johnem Arnottem.
Probuzení skončilo až tehdy, když se zjistilo, že má Bentley problémy
s alkoholem, navázal vztah s členkou svého služebního týmu a
posléze se rozvedl a s touto členkou oženil. Kansaský prorok Rick
Joyner převzal vedení procesu jeho obnovy.[56] Probuzení v Lakelandu
sledovaly statisíce charismatiků po celém světě a vlivem Internetu a
televize se zřejmě jednalo o nejvlivnější charismatické
probuzení.
John Wimber byl zpočátku obnovou v Torontu nadšen, ale zřejmě
i silná kritika z řad konzervativních křesťanů jej vedla
k tomu, že odmítl restauracionistické pojetí obnovy, odsoudil
očekávání a vzbuzování manifestací a nakonec Vinice sbor v Torontu
vyloučila ze svého svazku. Avšak Wimber stále věřil v probuzení.
I tuto svoji touhu ale, na sklonku svého života, podrobil lehké
kritice. Je patrné, že i on se dostal pod vliv Kansaských proroků,
neboť v časopise Charisma přiznal, že činil pokání z učení
„poslední doby“ a spolu s Toddem Hunterem se distancovali od
profétické eschatologie, která se objevila v Torontském sboru.
Společně odsoudili „…akceptaci proroctví, jež vytvářejí elitářskou
mentalitu mezi sbory a vyvolávají dělení na ty, kteří „mají“, a
kteří „nemají.“[57]
Smrt Johna Wimbera a Vinice dnes
Vinice se tímto znovu stala předmětem napětí a štěpení. V roce
1996 Vinici definitivně opustil i sbor Kansaských proroků pro
nesouhlas s vyloučením Torontského sboru. [58] Nakonec, po prodělané
chemoterapii, ozařování, vyčerpávajících tiskových konferencích dne
17. listopadu 1997 John Wimber umírá na krvácení do mozku.
Torontského požehnání se zcela neodřekl, když napsal: „Náš počin
neznamená, že jsme odmítli současnou obnovu. Mnoho našich sborů přijalo
ze současné obnovy velký užitek a učinili jí součástí sborového
života… Máme naději, že budou pokračovat v úsilí v obnově
těchto dní.“[59]
Po Wimberově smrti nastalo velké vakuum. Na jeho místo v roce
1998 nastoupil národní koordinátor Todd Hunter, který zanedlouho
zemřel. Národním ředitelem se místo něho stal Bert Waggoner. K roku
2007 patřilo po celém světě k Vinici 1500 církví,
z čehož bylo více než 500 v USA, a tento počet má
rostoucí charakter, protože centrem hnutí zůstala mise.[60]
Věrouka hnutí
Při snaze popsat věrouku hnutí se můžeme dostat do nesnází neboť
Wimber prošel určitým vývojem. Ačkoliv byl zpočátku stoupencem
tělesných manifestací a restauracionismu, z výpovědí před jeho
smrtí lze usuzovat, že se podstatně od této teologie oddělil. Přesto zde
zůstávají specifické stránky učení jako je tzv. „evangelizace Boží
mocí“ a nauky, které formovaly tzv. „třetí vlnu Ducha svatého“.
Velmi zajímavý je ovšem postřeh Wimberovy manželky Carol, která teologii
Vinice vidí v návaznosti na Kvakerské období, díky kterému mohli
později zakusit „chvění, třesení, znamení a zázraky“. V rámci
Kvakerismu tyto projevy souvisejí s očekávání na iluminaci, kterou
lze patrně u Wimbera vystopovat.
Role zjevení ve formování nauky
Ačkoliv Wimber vycházel z Bible, často mu k formulaci učení
pomohlo nadpřirozené zjevení. Vidění medového mraku mu posloužilo
k pochopení, proč někteří nejsou po modlitbě uzdraveni, i když
tyto případy později teologicky zřetelně vysvětlil. Když váhal jak
ospravedlnit modlitbu k Duchu svatému, předcházející tělesné
manifestace, přesvědčil ho – podle Wimberové – až Bohem vedený
telefonát přítele z Denveru. Když se dostal do teologické tísně
v ospravedlňování neobvyklé praxe své církve, obdržel proroctví,
že Bůh učinil Vinici tržištěm[61] a stejně tak na základě vnitřního
pohnutí začal starozákonním rituálem mazat členy sboru olejem.
Manifestace Ducha svatého
Možná právě zde lze vysledovat Kvakerské dědictví očekávání
iluminace, vtělené do charismatické zbožnosti. Wimber často při
očekávání Božího jednání používal modlitbu k Duchu svatému
v imperativu. Modlil se tímto způsobem za zmocnění služebníků ke
službě, za uzdravení nemocných i za požehnání celého
shromáždění –„Duchu svatý přijď.“ Zde stojí za pozornost
srovnání s modlitbou Frisbeeho, se kterou měl Wimber zpočátku
problém.
Chvály a uctívání
Hudba, pro své dědictví v hnutí Jesus People a snad proto, že byl
sám Wimber špičkovým hudebníkem, stála vždy v popředí
bohoslužeb. Hudební projekce na shromážděních trvala snad až několik
hodin a Wimber prohlašoval, že našel v hudebním vzývání klíč
k duchovní obnově. Písně z Vinice se rozšířily prakticky do
všech církví světa a dodnes se s oblibou hrají pro svoji
jednoduchost, srozumitelnost a melodičnost. Později začala mít hudba
i profétický, eschatologický a ve spojení s evangelizací
i soteriologický ráz. Zrodila se definice, že chvála je cesta do
Boží přítomnosti.
V roce 1989, pastor Vinice a pozdější vedoucí
hnutí Promisse Keepers James Ryle, obdržel sen ohledně skupiny Beatles.
Obsahem bylo zjevení, že Bůh pomazal skupinu Beatles, aby ohlásil
celosvětové probuzení, avšak v roce 1970 vzal toto pomazání
zpět, aby je rezervoval pro křesťanské hudebníky, kteří by v roce
1990 ohlásili celosvětové probuzení. Toto proroctví bylo vyhlášeno
na „Konferenci žně“ v Denveru v listopadu roku
1990.[62]
Uzdravení
Wimber chápal člověka jako komplexní bytost. V souladu
s moderní medicínou věřil, že mnohé nemoci mají psychickou resp.
pneumatickou příčinu. V důsledku pak zastával teorii tzv. vnitřního
uzdravení, které bylo v té době vyučováno mnohými křesťanskými
psychology a duchovními. Wimber se dovolává T. Dobsona, M. Scanlana, F.
MacNutta a R. Bennetové. Tělesné uzdravení zde mělo následovat po
odstranění duchovní nebo duševní příčiny. Obvykle se jednalo
o újmu z dětství, kdy byl např. syn psychicky zraněn svým
otcem, byl nepochopen nebo ponížen a nyní se zasuté trauma
somatizovalo.[63] Psychickým projevem tohoto „vnitřního zranění“ byl
nejčastěji pocit bezcennosti nebo sebenenávist. Somatickou manifestací pak
mohla být „migréna, bolesti trojklanného nervu, zažívací potíže,
noční hrůzné můry, závrati.“[64]
Uzdravování se pak stalo centrální částí Wimberova chápání
evangelia a pevnou součástí bohoslužeb. Wimber obecně věřil, že nemoc
pochází od ďábla a že Bůh nemoc připouští, avšak nesešle.[65] Při
službě uzdravení očekával iluminaci, kdy mu Duch svatý zjeví slovo
poznání a nad nemocnými, které Bůh uzdravoval, někdy viděl kužel
světla.[66] Nemoci pak byly Wimberovi a dalším modlitebníkům
nadpřirozeně zjevovány. Někdy se jednalo o bolest v určité
oblasti jeho těla, která je nemocná u člověka, za kterého se modlil.
Jindy duchovně viděl přesně to místo, které je nemocné nebo ho pokrýval
tmavý stín. Jindy viděl dravce, hady, krokodýly, uvnitř nebo na povrchu
těla…[67]
Impartace
Wimber věřil, podobně jako snad všichni charismatici, že duchovní dary
lze přenášet cíleným vzkládáním rukou. Klasickým příkladem bylo
vkládání rukou pro „uvolnění daru uzdravování“. Cítil, že se mu
z rukou uvolňuje energie a že lze druhým předat to, co sám od Boha
dostal. V charismatické teologii se tomu říká „impartation“ a tato
praxe se hned zpočátku stala terčem kritiky letničních církví.[68]
Evangelizace Boží mocí
Wimber učil, že evangelium Království má být provázeno Boží mocí,
kam patří zejména uzdravování a exorcismus. Vedle dobrých skutků,
proklamace a přesvědčování tato demonstrace Boží moci má vést ke
konverzi těch, kteří jsou s ní konfrontováni. Některé projevy
Boží moci však byly velmi neobvyklé, stejně jako praxe modlitby
k Duchu svatému. Podle mnohých se jedná o dědictví
pocházející od Lonnieho Frisbeeho. Nicméně i řada protagonistů
Torontského požehnání jako je Benny Hinn nebo Claudio Freidzon se shodují,
že bez modlitby k Duchu svatému nelze jeho manifestací docílit.
Závěr
Vinice a Torontské požehnání nejsou tématem, které by bylo možné
nechat bez povšimnutí. Názorové spektrum se obvykle nachází mezi dvěma
okraji. První tvoří samotní charismatici, pro většinu z nichž jsou
Vinice, Toronto a Lakeland výsledkem mohutného „vylití Ducha svatého
poslední doby“. Homosexualitu a další sexuální delikty nebo
alkoholismus u některých stěžejních představitelů, kteří byli
s těmito fenomény spojeni, přitom nevidí jako důkaz neautentičnosti
křesťanského probuzení. Obvykle pak citují příběhy o Davidovi a
Samsonovi, kteří i přes svůj pád byli a zůstali Božími muži.
Pro
řadu konzervativních křesťanů, zejména pro americké fundamentalisty,
jsou tato „probuzení“ naopak démonickou manifestací svodu poslední
doby, který je v Písmu předpovězen. Etické delikty pak přisuzují
ovoci, podle kterého máme přicházející proroky zkoumat.
A tak
zatímco jedni zde vidí „probuzení poslední doby“, druzí identické
fenomény považují za „velké odpadnutí poslední doby“.
Literatura
1] Shres, P.: Hippies of the religious Right, Baylor University Press Waco,
2007, 125–129
2] Crowder, J.: Miracle Workers, Reformers and The New Mystics, Destiny
Image Publishers, 2006, s. 103 – 111
3] Balmer, R. Encyklopedia of evangelikalism, Westminster John Knox Press,
2002, s. 227 – 228
4] DiSabatino, D.: The Life and Death of a Hippie Preacher, http://www.youtube.com/watch?…
5] http://www.biographicon.com/…nnie_Frisbee
6] Enroth, R. M., Ericson, E. E., Peters, C. B.: Jesus People: a Factual
Survey, Paternoster Press, 1972, s. 13
7] McCracken, B. Hipster Christianity, Bakker Books, 2010, 80–81
8] DiSabatino, D.: The Life and Death of a Hippie Preacher, http://www.youtube.com/watch?…
9] Frisbee, C.: In: Cooker, M.: The Roots: Lonnie Frisbee, http://www.inplainsite.org/…frisbee.html
10] Nichols, S. J.: Jesus Made in America, Inter Varsity Press, 2008, s.
125
11] McCracken, B.: Hipster Christianity, Bakker Books, 2010, 80–81
12] Claussen, D. S.: The Promise Keepers: essays on masculinity and
Christianity, McFalrland and Comp. Inc.,Publishers, 2000, s. 22
13] Cusic, D.: Encyclopedia of contemporary Christian music: Pop, Rock,
and Worship, Greenwood Publishing Group, 2010, s. 269
14] Cusic, D.: The Sound of Light: a History of Gospel Music, Bowling
Green State Polular Univerzity Press, 1990, s. 128
15] Miller, E. D.: Reinventing American Protestantism: Christianity in the
New Millennium, University of california Press. 1997, s. 94
16] Wind, J. P., Lewis, J. W.: American congregations, Svazek 2, The
Univesity of Chicago Press, 1994. s. 690
17] Moore, D. S.: The Shepherding Movement: Controversy and Charismatic
Ecclesiology, T and T Clark International, 2003, s. 50
18] Cokker, M.: The First Jesus Freak, Thursday, Orange country Weakly
Features, Mar. 3. 2005, http://www.ocweekly.com/…jesus-freak/
19] http://video.google.com/videoplay?…
20] Crowder J.: Miracle Workers, Reformers and The New Mystics, Destiny
Image Publishers, 2006, s. 103 – 111
21] Glover, B. J.: Woe un to the Pastors, Holman Bible Publishers, 2009,
s. 69
22] Cokker, M.: The First Jesus Freak, Thursday, Orange country Weakly
Features, Mar. 3. 2005, http://www.ocweekly.com/…jesus-freak/
23] Scorgie, G. G.: A Little Guide to Christian Spirituality: Three
Dimensions of Life with God, Zondervan, 2007, nestránkováno
24] Hanegraaff, H.: Counterfeit revival, Word Publishing, 1997, s. 205
25] Arellano, G.: Orange County: A Personal History, A Divison
of Simon and Schuster Inc. 2008, s. 138
26] Poloma, M. M.: Main Street Mystics, The Toroto Blessing and Reviving
Pentecostalism, AltaMira Press, 2003, s. 17
27] Cusic, D.: Encyclopedia of contemporary Christian music: pop, rock,
and worship, s. 311 – 313
28] http://www.vineyard.org.au/history
29] Wimber, J., Evangelizace Boží mocí, Ichythys, 1991, s. 8
30] Wimber, J., Springer K.: Uzdravení, Ichythys, 1991, s. 17
31] Wimber, J., Springer K.: Uzdravení, s. 43
32] Wimber, C.: A Hunger For God, http://www.doin-the-stuff.com/…or%20God.htm
33] Wimber, J.: Neseni třetí vlnou, Ichthys, Havlíčkův Brod, 1990, s.
48
34] Wimber, J., Evangelizace, 1991, s. 55
35] Jackson B. in: Roozen, D. A,. Nieman, J. R.: Church, identity, and
change, Wm. B. Eerdmans Publishing Co. 2002, s 135
36] Wimber, J.: Springer K., Uzdravení, s. 67
37] Wimber, J.: Neseni třetí vlnou, s. 41
38] Wimber, J.: Neseni třetí vlnou, s. 29
39] Wimber, J.: Neseni třetí vlnou, s. 30
40] Wimber, J.: Evangelizace, s. 35
41] Miller D. E.: Reinventing American Protestantism: Christianity in the
New Millennium, s. 49
42] Gumbell, N. Session 12, White Alpha training manual, s. 62; Video Tape
5, Talk 13
43] Beverley, J.: Revival Wars: a Critique of Counterfeit Revival,
Evangelical Research Ministries, 1997, s. 92
44] Wimber, J.: Neseni třetí vlnou… s. 38
45] Burgess, S. M. (Ed.), Mass, E. M. (Ed.): New International Dictionary
of Pentecostal and Charismatic Movements, Renewal (1901 – 2001), Thomas
Nelson Publishers, USA, 2001, s. 1199–1200
46] Cain, P.: Prophecy for the Vineyard, audiotape (tape 3) in: Hanegraaff
H., Counterfeit Revival…
47] Gruen, R.: Documentation of the aberant practices and teachings of
Kansas City Fellowships (Grace Ministries) http://www.birthpangs.org/…p-gruen.html
48] Interview with Pastor Ernest Gruen – http://www.deceptionbytes.com/IHOPInterview
49] Ulonski, R.: Výbor z křesťanských publikací, Kipinä 3/93,
Finsko
50] Miller, E.: Reinventing American Protestantism: Christianity in the
New Millennium
51] Jackson B.: Co se to s námi jenom děje, Křesťanský život,
Albrechtice, květen, 1994, s. 3
52] Riss, R. A.: History of the Revival of 1992 – 1995. Eleventh
Edition, October 15. 1995. [on-line]. [citace dle 29. srpna 2008]. URL: <http://www.grmi.org/…iss/history/>.
53] Jackson B.: Co se to s námi jenom děje, s. 3
54] http://fliiby.com/…0kzletp.html
55] Reid, G. R.: Trojan Church: New Age Corruption in Evangelical Church,
www.xulonpress.com, 2008, s. 185
– 186
56] Joyner, R.: Todd Bentley Begins Restoration Process – http://www.morningstarministries.org/…etin_17.aspx
57] John Wimber vylučuje torontský sbor ze svazku Vinice, Topic 1/96, s.
5–6
58] Holvast, R.: Spiritual Mapping in the United States and Argentina,
1989–2005.
59] John Wimber vylučuje torontský sbor ze svazku Vinice, Topic 1/96, s.
5–6
60] http://www.vineyardusa.org/…yard-history,
61] Wimber J.: Neseni třetí vlnou, s. 29
62] “The Sons of Thunder,” copyright © 1991 MorningStar
Publications Inc. – http://www.hispraise.com/…r/sonsof.htm
63] Wimber, J., Springer K.: Uzdravení, s. 93
64] Wimber, J., Springer K.: Uzdravení, s. 96
65] Wimber, J., Springer K.: Uzdravení, s. 93
66] Wimber, J.: Neseni třetí vlmou, s. 29
67] Wimber, J., Springer K.: Uzdravení, s. 214
68] Imparting of Spiritual Gifts – http://www.apologet.cz/?…
Zdroj: www.apologet.cz
foto - Lonnie Frisbee
video - Lonnie Frisbee a Chuck Smith
video - Lonnie Frisbee 1993
video - Larry Norman a Ježíšovo hnutí
video - Johny Wimber zpívá v Duchu
video - Frisbee: modlitba k Duchu svatému
video - projevy torontského požehnání
video - ordinace Tedda Bentleye
|
Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: eilat v Sobota, 23. červenec 2011 @ 07:52:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímavý článek. Vzpomínám si, že jsme "Torontské požehnání" prožili kdysi v Národním domě v Praze na Vinohradech ve Victory Church International. Nechci se rozepisovat o detailech, ale kdo to zažil, ví o čem mluvím. Bylo to tak silné, že to stejně nejde popsat. Později jsme něco podobného zažili při bohoslužbě Bohemia Victory ve Vršovicích, když na shromáždění přišlo 7 znovuzrozených křesťanů z Číny. Přesto, že se znám s křesťany s Tulsy / Oklahoma / a ze Santa Monica / Kalifornie /, kteří v Torontu byli a pak nám o tom svědčili ve Victory, jsem dnes přesvědčen, že tohle všechno je jaksi mimo. Mimo Církev.
Eilat
|
Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: lydia7 v Sobota, 23. červenec 2011 @ 09:42:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mimo CIRKEV sa toho deje veľmi veľa: ono sa to tvári, že je to BOŽIE a nie je to BOŽIE. Ovocie "torontského požehnania" bolo očividné aj v Lakelande na Floride v roku 2008 - a mnohí to včas rozlíšili. Mnohým sa oči otvorili neskôr, až keď sa T.Bentley rozviedol, ale či všetkým, Pán vie. |
]
|
|
Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Sobota, 23. červenec 2011 @ 12:08:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | "Sektarov raz alebo dvakrat napomen a potom sa ho zriekni, je jasne, ze taky clovek je prevrateny, hresi, a tak sam nad sebou vynasa sud." |
Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: jarka316 v Sobota, 23. červenec 2011 @ 13:32:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Žel, Lýdie na to neslyší, protože jí ten zlý vybavil zlobou, nenávistí a falešným "křesťanstvím".
j. |
]
|
|
Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Sobota, 23. červenec 2011 @ 18:04:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Toto, co je v clanku opisane, je posobenie diabla v priamom prenose. Diabol vzdy posobi v zmyslovej rovine, cez city.Pri slovach o Bohu dava pocity, radosti,slzy stastia,atd. co moze davat samozrejme aj Boh, ale rozlisit to z protestantov nevie nikto. Ak sa take nieco stane v katolickej cirkvi mame tu papeza a biskupov, ktorym Duch Svaty pomoze, aby vedeli, kde je pravda.A rozlisit to vie aj svaty spovednik. Nieco podobne, ako v clanku sa deje napr. aj v Apostolskej cirkvi, tam sa dobre citi napr. Irena, cizinec, atd, vsetko byvali katolici.Diabol im nahovoril, ze tam najdu Jezisa a ze su dopredu spaseni a ze nebudu sudeni./to je jasne preto, aby hriechy nelutovali./ Vsetci tu posobiaci protestanti su naozaj v zajati klamu. Akonahle niekto poviem ze nasiel Krista mimo katolickej cirkvi a preto z nej vystupil, pusta sa na cestu, ktorou kracaju ludia vo vyssie spomenutom clanku. Diabol vie predstierat poslusnost, ale pokoru nikdy nie. Zuri, ked sa hovori o katolickej cirkvi a niet sa co cudovat, lebo iba katolicka cirkev ho prostrednictvom exorcistov/co su aj katolicki biskupi, ktorym pomaha Duch Svaty/ vie odhalit. Nikoho neodsudzujem, protestanti, a ludia celkovo, tuzia po Bohu, a idu tam, kde si myslia, ze je. Aj v inych cirkvach su taketo falosne prudy, len mi je luto protestantov, ktori maju tiez nesmrtelnu dusu a nema im kto poradit. Potom, ked precitnu /castokrat az na zaklade zlyhani pastorov/ odchadzaju zraneni s nasledkami niekedy na cely zivot.
|
Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Sobota, 23. červenec 2011 @ 19:46:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Opravujem, diabol vie predstierat pokoru, ale poslusnost papezovi, katolickym biskupom nikdy nie.
|
]
Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: fallkniven_f1 v Neděle, 24. červenec 2011 @ 11:14:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč by taky předstíral poslušnost když je jejich šéf?
|
]
Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 23. červenec 2011 @ 23:29:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Betmo, prosim tě.
My máme babičku, ta je protestantka. Tyhle neuvěřitelně důležité informace, které tu stále dokola o protestantech píšeš, vůbec nezná. Každý měsíc si ale čte časopis Protestant, kdybys napsala článek do něj - třeba v rámci římskokatolickoekumenickoevangelických vztahů, tak by si ten článek přečetla a dověděla by se to.
Nechceš to zkusit?
|
]
Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: fallkniven_f1 v Neděle, 24. červenec 2011 @ 11:13:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | LOL vaši exorcisti jsou jako synové Skévy :o))))
|
]
Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: martino v Neděle, 24. červenec 2011 @ 18:54:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Sobota, 23. červenec 2011 @ 18:04:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) Toto, co je v clanku opisane, je posobenie diabla v priamom prenose. Diabol vzdy posobi v zmyslovej rovine, cez city.Pri slovach o Bohu dava pocity, radosti,slzy stastia,atd. co moze davat samozrejme aj Boh, ale rozlisit to z protestantov nevie nikto. Ak sa take nieco stane v katolickej cirkvi mame tu papeza a biskupov, ktorym Duch Svaty pomoze, aby vedeli, kde je pravda.A rozlisit to vie aj svaty spovednik. Nieco podobne, ako v clanku sa deje napr. aj v Apostolskej cirkvi, tam sa dobre citi napr. Irena, cizinec, atd, vsetko byvali katolici.Diabol im nahovoril, ze tam najdu Jezisa a ze su dopredu spaseni a ze nebudu sudeni./to je jasne preto, aby hriechy nelutovali./ Vsetci tu posobiaci protestanti su naozaj v zajati klamu. Akonahle niekto poviem ze nasiel Krista mimo katolickej cirkvi a preto z nej vystupil, pusta sa na cestu, ktorou kracaju ludia vo vyssie spomenutom clanku. Diabol vie predstierat poslusnost, ale pokoru nikdy nie. Zuri, ked sa hovori o katolickej cirkvi a niet sa co cudovat, lebo iba katolicka cirkev ho prostrednictvom exorcistov/co su aj katolicki biskupi, ktorym pomaha Duch Svaty/ vie odhalit. Nikoho neodsudzujem, protestanti, a ludia celkovo, tuzia po Bohu, a idu tam, kde si myslia, ze je. Aj v inych cirkvach su taketo falosne prudy, len mi je luto protestantov, ktori maju tiez nesmrtelnu dusu a nema im kto poradit. Potom, ked precitnu /castokrat az na zaklade zlyhani pastorov/ odchadzaju zraneni s nasledkami niekedy na cely zivot.
Martino komentář: Jsou jedinci, kteří bez víry uvíznou v protestantských nástrahách. Oni jsou bez viny. Ale pak jsou zoufalci, kteří pohrdli Církví, odpadli jako suché větve a nechali si nasadit ďáblovu smyčku, do které je on zapletl, aby dělali, co on chce, jak píše sv. Pavel. Betma to velmi dobře vystihla. Můj osobní názor je, že např. muslimové, aspoň kteří mají čisté srdce pro Boha, na tom budou lépe než zarputilí a nenávistní protestanté, kteří podle zdejší diskuse ani neznají pořádně Písmo sv. a každý z nich si povídá pohádku, která ho napadne. Kdyby totiž znali Písmo sv., na které se tolik odvolávají, nemohli by být mimo Církev. Odvolávají se na Písmo a Písmo je odkazuje na Církev. |
]
Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: jarka316 v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 06:23:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Martino,
jsem za Tebe vděčná. Tvé komentáře jsou skvělé. Někdo by mohl říci, že břitké a ostré - hlavně mají hlavu a patu a respektují Písmo svaté. Je dobré, že někdo upozorňuje, kde je pravda.
Protestanté / věřím, že ne všichni / si často vystačí se svou falešnou svobodou v Kristu a v utěšování se navzájem, jak poznali Boží pravdy. Tahle nabuřelost v kombinací s nenávistí k ŘKC je legrační. Myslím, že důvodem proč se tak chovají je pýcha a lehkomyslnost. Obvykle nějaký pochybný vůdce ovládá jejich životy. V tom je ta lehkomyslnost, že vložili svůj duchovní vývoj, svůj život do rukou odštěpené sekty. Pak ty komentáře podle toho tady vypadají. Místo, aby se navzájem korigovali a nějakým způsobem rostli, tak si přizvukují ve ve svém bloudění. Ta otevřená neúcta / často hraničící s nenávistí /např. k Marii je toho smutným obrazem.
Je dobře, že jsi se nenechal odradit urážkami a dokážeš to zde svými komentáři pozvednout. Děkuji
j. |
]
Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 09:02:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To mi něco říká. Tento styl vyjadřování znám. Nejsi náhodou "svatá tradícia"?:-) |
]
Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: martino v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 12:49:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vážená Jarko! Já děkuji Vám za solidaritu. Je dobře, že tu jste, včetně oka, betmy a dalších. Cílem není obracet odpadlíky, ale skutečnost, že pokud na tento server zabloudí nevěřící se zdravým rozumem, pak musí rozpoznat tkz. pohádkáře a věřící Církve. Neargumentuji zde proto, abych diskusní konkurenci diskreditoval, ale abych na FAKTECH, vydal svědectví o Kristu a jeho Církvi. Toto nemůže zhatit ani několik fanatiků a zaslepenců. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 16:16:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | martino,
faktem je, že vdáváš o Kristu a Jeho Církvi naprosto falešné svědectví anebo svědectví o falešném kristu - vyber si.:-(
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: jarka316 v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 19:59:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Willy zde říká :
martino,
faktem je, že vdáváš o Kristu a Jeho Církvi naprosto falešné svědectví anebo svědectví o falešném kristu - vyber si.:-(
Mohl bys uvést jediné falešné svědectví Willy ? Jen tak někoho napadnout je jednoduché a nízké.
j. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 20:14:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já martino nenapadám,
je pouze konstatuji fakt, že svědectví martino je souhrnně falešným
svědectvím, takže nemá smysl vytrhnout nějaké jedno konkrétní svědectví
ze všech a uvést je tu. A pokud, tak jen jako jeden příklad za všechny.
Třeba tohle: To máte tak. Satan pověsí protestantovi na nos bulíky,
že je lepší než Církev a že mu bude lépe v sektě mimo Církev a že mu
bude ještě lépe, pokud bude plivat, zesměšňovat a urážet vše katolické.
Nikdo
z protestantů nemá moc zabránit Bohu, aby činil tak, jak chce. Proto se
denně na zemi odehrávají znamení a zázraky Boží Lásky. Sochy ze sádry
či dřeva roní lidské slzy, krvavé slzy, olej, stejně tak obrazy na
plátně či na papíře. Největší hříšníci kapitulují před Boží láskou.
Církev nepotřebuje, aby nějaký odpadlík rozhodoval o tom, zda je zjevení
pravé či nepravé. To posuzuje a rozhoduje Magisterium s příslušnou
odbornou církevní komisí a nikoliv nějaký odpadlík, který je mimo
Církev. Je to asi tak, jakoby pracovník ZOO, určoval, jak se má
postupovat v NASA. A protože odpadlík nemá Ducha Svatého, postupuje
jako ten pracovník ZOO, prostě nemá ani odbornou ani duchovní
způsobilost a podle toho pak jsou ty komentáře, jako by někoho právě
propustili z blázince. Nemá to ani hlavu ani patu. Takový protestant
vůbec netuší, že Církev 99% zázraků nepřijme, než by přijala jeden
nepravý, jako pravý.
Tož tak.
willy
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: martino v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 20:52:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A chcete nám pane Willy tvrdit, že Bůh nesmí dělat co chce? Nesmí dělat zázraky? Chcete nám snad tvrdit, že Církev nemá Ducha Svatého, aby mohla rozlišovat co je od Boha a co od Satana? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 21:26:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne. nechci. Ale to, cos napsal se týká jediného pravého Boha - Pána Ježíše Krista a Jeho Církve coby Těla Kristova, které je plností Toho, který naplňuje všechno ve všem a je v Těle Kristově vším ve všem, všemi a ve všech! A to prostě řkc není - jí se tohle vůbec netýká! Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: martino v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 21:47:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vložil: Willy v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 21:26:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) Ne. nechci. Ale to, cos napsal se týká jediného pravého Boha - Pána Ježíše Krista a Jeho Církve coby Těla Kristova, které je plností Toho, který naplňuje všechno ve všem a je v Těle Kristově vším ve všem, všemi a ve všech! A to prostě řkc není - jí se tohle vůbec netýká! Tož tak.
Martino komentář: Pane Willy, chcete svým konstatováním nám říci, že Církev je vaše sekta? Aspoň tak jsem to pochopil. Chcete nám říci, že Kristova Církev není Církev Kristova? Aspoň já jsem to tak pochopil. Pane Willy, vy jste demonstrativní ukázka, co je sekta v praxi. Všechno, jen ne Církev Kristova, tím jsem si jist. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lonnie Frisbee, John Wimber a Vinice (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pondělí, 25. červenec 2011 @ 22:02:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pochopil jsi to špatně, martino, a reagoval jsi špatně. A nejsem žádný "Pan Willy."
|
]
|
|
|
|