|
Právě je 566 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116813748 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Podobenství: Zákon a milost
Vloženo Pondělí, 04. únor 2008 @ 19:31:08 CET Vložil: Bolek |
poslal karels Jako křesťané býváme upozorňování od židů, že s příchodem Ježíše Krista nedodržujeme zákon (תוֹרה). Nakolik jsou jejich námitky opodstatněné pokusím se vysvětlit v tomto zamyšlení. [1]
Zřejmě jeden z ústředních textů pro úvod k problematice je tento: „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: ‚Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.‘ Ze Sijónu vyjde תוֹרה zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.“
Pro pochopení tohoto textu je důležité, pochopit, že Izrael, lid Izraele עם ישׂראל přijal תוֹרה Toru na poušti. Mojžíš přijal desatero, dekalog עשרת הדברים na hoře Sinaji. Pokud אלהים Všemohoucí Bůh připomíná, že daruje תוֹרה Toru všem lidem, potom nemůže jít o tu samou Toru, kterou přijal Mojžíš!
Důvody jsem se už snažil naznačit výše:
1. Mojžíš přijal תוֹרה Toru na hoře Sinaj; nová Tora vzejde ze Sijónu, z Jeruzaléma. 2. Zatímco Mojžíšova תוֹרה Tora je darovaná pouze a jenom lidu Izraele, nová תוֹרה Tora bude darovaná všem lidem bez rozdílu.
Mám mnoho důvodů domnívat se, že תוֹרה Tora, o které se mluví v textu proroka Izaiáše je učením Ježíše Krista, Ježíšovou תוֹרה Torou tj. evangeliem, sepsaným v Novém zákoně.
Důvody, které mě k tomu závěru vedou jsou následující:
1. Křesťanství se stalo univerzálním náboženstvím, a tak se naplnila slova z proroka Izaiáše: „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ 2. Příběh proměnění (metamorfóza) Ježíše, je až nápadně podobná události, kdy Mojžíš přijímá תוֹרה Toru, respektive dekalog עשרת הדברים na hoře Sinaji. [2]
Není pravda, že jako křesťané jsme jenom v Boží milosti, že jsme bez zákona תוֹרה . Pro nás však není závazná תוֹרה Tora Mojžíše, nýbrž תוֹרה Tora Ježíše.
Pokud tomu tak je, potom by měla být zmínka o tomto v Novém zákoně: „Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni תוֹרה zákonem svobody.“ (Bible, Nový zákon, Jakub 2:12) a „Avšak mění-li se kněžství, nutně nastává i změna zákona (תוֹרה).“ (Bible, Nový zákon, Židům 7:12)
Závěr: Jako vyznávající křesťané jsme sice pod milostí, což je pravda, ale tato milost není bezbřehá – jsme stejně tak poddání učení, tj zákonu - תוֹרה Ježíše Krista. Být pod milostí neznamená, že je zrušeno Boží slovo! Být pod milostí znamená, že musíme být poslušni slov, musíme naplňovat slova Ježíše Krista. To je můj závěr, ke kterému jsem dospěl.
Poznámky:
1. Děkuji Karlovi Orlíkovi za inspiraci pro tuto úvahu.
2. Oddíl (Mt 17:1–13) totiž ukazuje k přijetí desatera עשרת הדברים na hoře Sínaj. (Ex 19:17–20:22) Stejný jazyk obou biblických textů – vysoká hora, oblak, Mojžíši zářila tvář [2], Ježíši zářila tvář jako slunce – „…jeho tvář zářila jako slunce…“ (Mt 17:2) V příběhu nadepsaném „Proměnění na hoře“ také promluvil Bůh. A co nám Pán Bůh sdělil? Přečtěme si to společně: „Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ (Matouš 17:5) Zatímco na hoře Sínaji, bylo vydáno desatero עשרת הדברים , na této hoře, byl vydaný také zákon – což znamená naši poslušnost vůči Pánu Ježíši a vůči Jeho učení! Dá se tedy díky podobným souvislostem, podobným okolnostem při vydání desatera עשרת הדברים a tomuto příběhu o Ježíšově proměnění na hoře, hovořit o תוֹרה Ježíšově.
|
Podobná témata
|
|
Re: Zákon a milost (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Pondělí, 04. únor 2008 @ 19:41:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jako křesťané býváme upozorňování od židů, že s příchodem Ježíše Krista nedodržujeme zákon (תוֹרה).
Tak ten Zákon dodržujme, ať nejsme kamenem úrazu.
|
Re: Re: Zákon a milost (Skóre: 1) Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 05. únor 2008 @ 05:42:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jasně, já se nestavím proti dodržování Tory Mojžíšovy. Pokud někdo dodržuje Toru Mojžíšovu - naplňuje přikázání Tory Mojžíše, určitě nehřeší - tak to dělá ten křesťan dělá, že je spasený, ne pro to, aby byl spasený.. (tak to chápou i adventisté)
Podle mě je jednoznačně závazná Tora Ježíšova (například Kázání na hoře a další mnohá slova Pána Ježíše z Nového zákona). Tora Mojžíšova je podle mě k možnosti praktikování dobrovolná... - tedy na individuální volbě každého křesťana a spíše je inspiraci k dobrým skutkům... - všechno, co děláme, děláme skrze Pána Ježíš a pro Něj... k slávě Boha Otce.
Článek jsem zveřejnil na svém blogu a měl hlavně oslovit židy. Počítám ale, že tento článek židé ani nečetli... (proto jsem tam vložil tolik hebrejštiny)
|
]
|
|
Re: Zákon a milost (Skóre: 1) Vložil: nula v Pondělí, 04. únor 2008 @ 20:49:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | --Tak ten Zákon dodržujme, ať nejsme kamenem úrazu.--
To dnes prakticky ani nejde např.težko zajistit aby oblečení nebylo z více druhů "lnu"
|
Re: Re: Zákon a milost (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Pondělí, 04. únor 2008 @ 20:54:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zrovna šantesu (oblečení z vlny a lnu) se dá vystříhat poměrně snadno. Záleží jak se díváš na gumu do trenek. Sou těžší věci.
|
]
Re: Re: Zákon a milost, druhy oděvu , druhy práce (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Středa, 06. únor 2008 @ 06:39:21 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dva materiály, já to vidím : len je bohoslužebné odění, vlna pro práci, ve všední den. Smysl: nevzít si v den sváteční pracovní oděv a nepracovat ve svátečním. Neboli ne že jde o oděv z materiálu, ale že jde o oděv k činnosti. Jinými vyššími slovy : nebudeš míchat posvátné s obyčejným. |
]
|
|
Re: Zákon a milost (Skóre: 1) Vložil: nula v Úterý, 05. únor 2008 @ 06:18:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | --Zrovna šantesu (oblečení z vlny a lnu) se dá vystříhat poměrně snadno. Záleží jak se díváš na gumu do trenek. Sou těžší věci.--
Oblečení z jednoho druhu vlákna je už docela rarita,když se to všude hemží různými sloučeninami.Taky se nestříhat, neholit nerozdělávat v sobotu oheň např. na plyňáku
|
Re: Re: Zákon a milost (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Úterý, 05. únor 2008 @ 06:48:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nerozdělávat vo šábesu oheň (na plyňáku) je pro adventisty, židy naprosto samozřejmý, dá se to. Nestříhat a neholit se je platno pouze pro nazíry, zbytek lidí se jenom musí vyvarovat určitejm účesům (nevyholovat si skráně, nestříhat se dokola - jako mariňáci) a nezohavit svou bradu, což se dá vysvětit všelijak.
Otázkou je používání elektřiny vo šábesu; obecně se tvrdí, že elektrická jiskra je "oheň". Pochybuju vo tom, že lidi, co to zavedli takovou praxi měli ňáký ponětí vo fyzice. Tj. elektřina muže proudit i v kompletně anaerobních podmínkách <= neni důvod, proč by měla bejt aproiri vylučovaná ze šábesu, když dejchat se smí (a dejchání nebo hnilobamá k hoření mnohem blíž, než eletrická jiskra), ale netvrdim, že sem ňákym odborníkem, muže to bejt uplně jinak. eleazar
|
]
Re: Re: Re: Zákon a milost a sporák s výtahen (Skóre: 1) Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Středa, 06. únor 2008 @ 06:52:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Četl jsem článek slovenské Židovky, jak vzpomínala na návštěvu v Izraeli. Opravdu se nechává plamének přes šábes, aby se nemusel zažíhat. Dodávám: Rozdělávání ohně byla kdysi práce (vrtět dřívkem a lučíkem, nebo křesat kamenem). Proto se rozdělání ohně pokládá za práci, způsob se změnil, ale slovo se dodržuje. Tomu se říká, že ´litera umrtvuje´. Asi proto je i škrtnutí zápalkou práce. Také stlačení tlačítka se charakterizuje jako práce (rozdělání). Není to měřeno už vynaloženou energií, ale slovem ´rozdělat oheň´. Jednou možná bude rozdělávání ohně na povel, tak jako dnes jsou el. obvody, kdy se hlasem neb tlesknutím rozsvítí světlo, nebo ovládá vozíček pro invalidy, nebo i PC a audioaparatura. Ale slovo ´rozsvítit´ se bude chápat jako ´rozdělat´ atd. Výtahy v Izraeli v panelácích jezdí v sobotu takto: Stojíš přede dveřmi, fotobuňka otevře. Nesmíš zatlačit tlačítko. Výtah jede a v každém poschodí se zastaví a otevřou se dveře. Vystoupíš nebo jedeš dále. Tak se otevřou v každém patře, až vystoupíš bez dotyku tlačítka tam, kam potřebuješ. |
]
|
|
|
|