|
Právě je 561 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116815022 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Jaka je naše životní úroveň?
Vloženo Čtvrtek, 05. únor 2009 @ 10:00:52 CET Vložil: Olda |
poslal ferda Tomáš
Sedláček: Další biftek už je moc
Ekonom
s pověstí a vizáží bohéma Tomáš
Sedláček toho na svůj věk stihl překvapivě hodně.
Pracoval pro prezidenta i vládu a americká univerzita
jej vybrala mezi nejnadanější mladé mozky oboru. Víc
než ležet v číslech ho však baví o ekonomii
filozofovat a rozjímat třeba nad tím, "jak
pohostit sytého".
Jedenatřicetiletý
Tomáš Sedláček se narodil v Roudnici nad Labem. V
dětství žil několik let ve Finsku a Dánsku, kde byl
jeho otec zaměstnán jako pilot.
Ve čtyřiadvaceti dostal
výjimečnou nabídku pracovat jako poradce pro
tehdejšího prezidenta Václava Havla, který si
Sedláčka vybral na doporučení Fakulty sociálních
věd UK jako člověka s moderním vzděláním a
čerstvým pohledem na ekonomii. Sedláček málem
práci odmítl, když při prvním telefonickém
hovoru s hlavním Havlovým poradcem Pavlem Fischerem
došel k mylnému závěru, že mu práci nabízí
cestovní kancelář Fischer. Za Špidlovy vlády
Sedláček nastoupil jako poradce ministra financí
Bohuslava Sobotky a podílel se na přípravách
daňové, penzijní a zdravotní reformy. I díky
tomu se během stipendijního pobytu na americké
univerzitě Yale v roce 2006 dostal mezi pět mladých ekonomů
vybraných mezi "Young Guns: 5 Hot Minds in Economics".
Nyní druhým rokem pracuje jako ekonomický
stratég ČSOB.
Čeká nás
těžký rok, nebo předpovědi přehánějí?
Rozhodně bych nečekal žádnou katastrofu. Pár let
jsme zběsile pádili kupředu a teď jen trochu zvolníme.
Nic víc.
To zní až
moc nadějně...
Pokud tuhle krizi hodnotíme čistě z
pohledu ekonomie, nečeká nás nic tragického.
Máme se nejlépe, jak jsme se kdy měli. Jak praví
bible: Musíme z Hospodinových rukou přijímat to
dobré, i to špatné. A tohle pořád není
to špatné - rozhodně ne tak, aby se politici museli
předbíhat, kdo zlevní jídlo. V novém
roce nejspíš hodně zpomalíme, v nejhorším
případě budeme stagnovat, ale roku 2010 se podle všech
předpovědí opět vrátíme k růstu. Otázka
ale je, jestli je to takhle správně.
A jaká je
odpověď? "Růst" už je přežitek?
Ekonomové
takové otázky a odpovědi neřeší. Naše věda
bádá jen nad tím, jak maximalizovat růst.
Kromě ekonomie
přednášíte i filozofii, citujete bibli, dva roky jste
pracoval na Hradě u někdejšího prezidenta Václava
Havla. Tipuju, že "maximalizace růstu" vám jako
recept na štěstí stačit nebude...
Jistě, pokud
jsme nyní svědky nějaké krize, tak je v krizi celá
naše civilizace. Kvůli tomu není třeba dlouze filozofovat
ani sedět na Hradě. Tahle krize
vyvěrá z deseti dvaceti let šíleného
přežírání, šílené nadspotřeby.
To není čistě ekonomický problém.
Naše
situace se v lecčems podobá římské říši
před jejím zánikem: máme relativně
bezproblémový život, s nikým pořádně
neválčíme, svých ideálů jsme nějakým
způsobem dosáhli a hlavním tématem našeho
života se stala ekonomie. V
momentě, kdy jsme zekonomizovali úplně všechno a kdy lidi
zajímá leda to, jestli budou mít na výplatní
pásce víc nebo míň, tak je to podle mě jistá
známka dekadence. Zvlášť pokud si uvědomíme,
že z toho neexistuje cesta ven, protože politik
dnes ve všech státech vyhrává jen na základě
ekonomie. Musí slíbit ještě větší bohatství,
jinak nemá šanci.
Růst a pokrok je
na druhou stranu možná to, co drží náš svět
pohromadě. Vážně se toho můžeme vzdát?
Pokud
se máme skutečně vyléčit z krize, tak to chce
celospolečenskou změnu. Přestat se přecpávat. Nemusíme
se rovnou svléknout do naha, ale rozhodně bychom měli
uzavřít těch několik posledních desítek let,
říkejme jim třeba Doba duhová. V
USA, ale i v Evropě a u nás jsme prostě spotřebovávali
víc, než kolik jsme si mohli dovolit. Rodiny, podniky, banky,
státy... všichni měli dluhy. Jakmile se to dělá ve
velkém, už to nelze udržet.
Dlouho jsme
balancovali na hraně, a teď jsme se o ni pěkně pořezali. Dostali
jsme se tak daleko, že standardní recepty už selhávají.
Státy nutí lidi do spotřeby, nutí banky, aby
znovu dávaly levné hypotéky - pokud možno všem
- a pomalu se vracíme nazpátek do bodu číslo
jedna. Ale pokud se neuskrovníme na nějakou přiměřenější
úroveň konzumu, tak to jinak nepůjde. Vždyť my jsme
nejbohatší civilizace na tomto světě i v historii lidstva!
Václav
Havel nedávno utrousil, že nechápe, proč bychom měli
za každou cenu dál růst, když je nás pořád
stejně. Má pravdu? Nezní to trochu
naivně?
Naivně to zní leda v konfrontaci s dnešní
společností, kdy prostě nejsme schopni spočinout. Pokud
růst pod dvě procenta je u nás považován za průšvih,
kdy je potřeba spouštět krizové balíčky, tak je
něco špatného v království dánském.
Asi bychom se měli zamyslet nad tím, jestli nám
náhodou nestačí to, co máme.
To se snadno
říká, když si k tomu dáváme tatarák
za pět set v restauraci s výhledem na Karlův most...
Já
si aspoň nekupuju tatarák na dluh. A
když na to přijde, klidně nemusím deset dnů jíst
vůbec.
Vůbec?
Jasně, půst byl běžnou součástí diety našich
předků. A navíc, mělo to duchovní náboj,
nebyla to jen péče o tělo a touha zhubnout jako dnes. Půst
je to, co naše společnost potřebuje. Pokud chcete, aby vám
chutnalo jídlo, musíte mít hlad. Jenže naše
společnost řeší problémy sytých. Jak
pohostíte sytého? Vymýšlíte
drahá jídla z nudy, kančí na dančím a
tak... Prostě hlouposti. Přitom sytého už stejně
nepotěšíte, dokonce ho zvýšením spotřeby
můžete ještě víc rozladit.
Chceme-li
obnovit chuť jídla, můžeme si buď dávat šíleně
drahé delikatesy, nebo si dát půst a pak nám
bude chutnat chleba s máslem. A budeme z toho mít úplně
stejný užitek.
Jak
dlouho jste půst vydržel vy?
Asi deset dnů. Místo jídla jsem pil vodu s
javorovým sirupem, vymačkal do toho limetky a přidal pepř,
bylo v tom všechno, co tělo potřebuje. A pak zjistíte, že
hlad je psychická záležitost, že jde jen o to
překonat ten zvyk, že pusa chce neustále žvýkat něco
tuhého. Jinak je to fajn, máte spoustu času, odpadnou
snídaně, obědy, večeře plus všechno přemýšlení
o jídle, nemusíte chodit nakupovat, nepijete,
nekouříte. Všechno se zpomalí, protože tělo nemá
energie nazbyt, a popadne vás taková hloubavější
nálada. Je to opravdu příjemné, po Vánocích
to všem doporučuju.
Václav
Klaus, jemuž pořád věří 60 procent Čechů, půst
nedoporučuje. Radí: "Utrácet, utrácet,
utrácet..."
Ale ano, to chápu, to je
bezprostřední praktické řešení. Dluhy
a spotřeba jsou naše droga, kterou nelze jen tak vysadit. I
narkoman na začátku léčby potřebuje svou dávku,
nelze to snížit ráz naráz.
Pochybuju, že
prezident to myslel takhle...
Dnešní
prezident umí dobře vycítit, co lid žádá.
A podle toho se chová. Naše civilizace je rozmazlená
a potřebuje růst, jinak upadá do nacismů a dost agresivních
řešení. Bohužel musíme růst, jinak přijde krize.
Ve třicátých letech z toho vznikl nejen Hitler, ale
celá řada dalších podobných režimů v Itálii,
ve Finsku, v Maďarsku, na Slovensku...
To říkáte
jako paralelu s dneškem?
Ne, to ne, ta dnešní krize
nebude z hlediska životní úrovně tak hluboká
jako ve třicátých letech. Jednak jsme na daleko vyšším
levelu, kdy pád o pár procent nikoho nezlikviduje, a
jednak lze čekat, že už v roce
2010 se svět vrátí na růstovou trajektorii.
Pokud ale
porosteme ve starých špatných kolejích, kam se
dostaneme?
Vyzývám filozofy, ať mluví a
najdou odpověď, kam tohle všechno spěje. Já
k tomu můžu říct pouze to, co ukazují ekonomické
grafy i selský rozum: bavíme-li se jen o Česku, tak za
posledních dvacet let jsme nepředstavitelně zbohatli a
nezabije nás ani mírný pokles. Kdo si v
roce 1989 uměl představit, že pojedeme do Německa nebo do
Skandinávie, aniž bychom s sebou museli vézt batoh
plný konzerv? Že půjdeme na Západě do restaurace, že
nebude problém lyžovat v Rakousku? A přitom bude lidem
zatěžko platit třicet korun u doktora.
Co z toho plyne?
Z toho plyne, že je fajn, když se nám daří, ale
že po dlouhé době prudkého růstu se může také
stát, že to chvíli nejde. Když se podíváte,
jak od války rostl Wall Street, do 80. let křivka stoupá
velmi velmi zvolna, zato posledních dvacet let, v době
globalizace, to je úplný Mount Everest. Tak strmý
nárůst nikdy předtím nenastal.
Je to důkaz, že
se Řím zhroutí?
Jsou tu podobné
příznaky. Když se vrátím k jídlu,
můžete si všimnout, že dnes z jídla vytahujeme ty
nejtučnější části, tuky a cukr. Ale jde o paradox,
cukry a tuky byly vždy to nejvýživnější. Libová
panenka, v tom nebyla žádná energie, to se dávalo
psům. Když sníte steak, tak prý na jeho zpracování
spotřebujete polovinu energie, kterou tělo získá. My
z jídla vytahujeme to nejvýživnější, abychom
mohli jíst a přitom nejíst. Vlastně je to jen
hygieničtější forma toho, co dělali Římané
nebo šlechtici ve středověku, když si do krku strkali pírko.
Anebo všechna ta kosmetika a životospráva, to je jak
hledání elixíru mládí. V krému
musí být vždy nějaká tajemná exotická
bylinka, ženšen nebo ginkgo biloba. Okurka je pouze pro chudší,
ta to být nemůže. A pak to na sebe natíráme
nebo to jíme, abychom byli neustále mladí a fit.
Nebo zábava: i to je
dnes průmysl a byznys, vytváříme si kolem sebe
virtuální světy, abychom se dokázali zabavit.
Je zajímavé, jak šlo v poslední době nahoru
science-fiction a nejrůznější fantasy světy. Prostě
pohádky, jako bychom se vraceli do věku dítěte, které
si jen hraje, poslouchá pohádky a baví se.
Sedíme na gauči, jíme křupky a kupujeme si
dobrodružství.
Máte
dvouletého syna Kryštofa. Vidíte nějakou naději, že
se jeho generace polepší? Co ho čeká?
Asi ne
tak závratný růst bohatství jako nás.
Důležité je opakovat si,
že už za nás lidstvo zbohatlo hodně a že teď může být
štěstí někde jinde. Makáme od rána do večera
v práci, kterou nemáme rádi, abychom si koupili
věci, které nepotřebujeme. To je citát z Klubu
rváčů.
My jsme uspokojení z konzumu vytěžili do
mrtě, tam už není ani kapka. Jít v tom dál, to
je, jako bychom chtěli nacpanému člověku udělat radost
tím, že mu nacpeme ještě jeden steak do pusy. Přitom si
jenom potřebuje odpočinout. Trpíme nedostatkem dostatku.
Všechno máme, po ničem netoužíme. A kde umře touha,
umře i naplnění.
Svými
názory i vizáží neortodoxní
Tomáš Sedláček byl roku 2006 na americké
univerzitě Yale vybrán mezi pět nejnadanějších
mladých ekonomů světa.
***Ferda***
|
Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: xb v Čtvrtek, 05. únor 2009 @ 14:43:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Brzo budou vyvinuta těsná rozhraní mezi mozkem a počítačem, potom se začne mozek rozšiřovat o kvantový hardware. Tak vzniknou jedinci, jejichž mentální schopnosti výrazně předčí schopnosti mozků dnešních vědců. Jejich duše budou pracovat s lepším nářadím, než jaké vyrostlo v lebce spolu s tělem z jedné buňky. Hravě vymyslí lepší hardware na posílení mozku. Vědci posílení tímto lepším hardwarem vymyslí zase lepší hardware - strhne se lavinový nárůst inteligence. Z dnešní vědy se stanou dějiny vědy. Jedna z prvních věcí, která bude superinteligentní lidi zajímat, bude transformace biologické schránky do prakticky nesmrtelné podoby. Kvalita života oproti dnešku neporovnatelně vzroste. |
]
Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Čtvrtek, 05. únor 2009 @ 20:32:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No dobrá a povede to k čemu ??????? Inteligence, sama o sobě ještě mnoho neznamená, možná někdy i naopak, lze ji zneužít, já bych spíše bral moudrost ale té nás žádný počítač na světě nikdy nenaučí - aspoň si myslím. Honza
|
]
Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: xb v Čtvrtek, 05. únor 2009 @ 22:43:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Opice a primitivní národy žijí v tlupách, které spolu válčí. Vítězná tlupa pozabíjí v poražené tlupě všechny muže, někdy i všechny ženy a děti (četl jsem o takovém případu z Amazonie). Je to v souladu s přírodou - z evolučního hlediska na tom není nic divného. Mozky, které máme, jsou na takové jednání přednastaveny. Transhumanismus je o překonání biologických omezení v souladu s našimi ideály. Jestliže naznám, že nechci, aby mě lákalo válčení, budu se moci změnit.
Dnes žije člověk s perspektivou, že na něj budou s věkem pořád víc a víc doléhat nemoci, a nakonec jim podlehne. Žije taky s hrozným faktem, že může utrpět trvalou újmu na zdraví. Neuvědomujeme si to jako zdroj negativity, protože to považujeme za samozřejmé. Lidé v bohatých zemích jsou šťastnější a lepší k sobě navzájem než lidé, se kterými se život nemazlí. Někdy to bývá zpochybňováno poukazem na sounáležitost a pohostinnost lidí, kteří nic nemají a závisejí jeden na druhém. Tato chudá společenství trestají ty, kteří by se tak nechovali. Dávat za vzor morálku, která je vynucená závislostí na skupině, a dokonce volat po vytvoření takové závislosti zchudnutím, nepovažuju za správné. Raději se těším, jak šťastní a milí k sobě navzájem budeme, až nás nebude nic bolet a horizont našeho života nebude zatemňovat stárnutí.
Nová těla se nebudou živit potravou jako dnes. Lidé nebudou potřebovat zabíjet zvířata, aby uspokojili své potřeby. Pocítí odpor k tomu, co vidí v přírodě. Nebudou se chtít dívat na utrpení zvířat a na to, jak si zvířata zajišťují své přežití tím, že zabíjí a žerou jiné živé tvory. Bude hračka převést i zvířata do nových těl, takže vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu. |
]
Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Ferda v Úterý, 17. únor 2009 @ 21:34:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | POZOR!!!!! Já jsem to neposlal.Jsem pohoršen,že někdo si dovolil poslat článek mým jménem.-------Ferda-------
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Willy v Úterý, 17. únor 2009 @ 21:47:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To asi nebude dost dobře možné, protože když kliknu na "ferdu" v článku, objeví se to samé jako když kliknu na tvoje "o uživateli", a ten článek tam je. Nikdo jiný tvým jménem článek poslat nemohl - vždyť je na seznamu tvých článků. Tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Ferda v Úterý, 17. únor 2009 @ 21:35:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | POZOR!!!!! Já jsem to neposlal.Jsem pohoršen,že někdo si dovolil poslat článek mým jménem.-------Ferda-------
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Willy v Úterý, 17. únor 2009 @ 21:49:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ten článek je na tvém seznamu stejně jako tento tvůj komentář a to opravdu nejde dohromady.
Máš pro to nějaké pravdivé přijatelné vysvětlení?
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 18. únor 2009 @ 08:09:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Willy, pokud je pravda, že to Ferda nepsal je možnost, že se někdo přihlásil pod jeho jménem a článek odeslal. Nemusí to být nutně Ferda jakož to Ferda ale někdo kdo se vydává za Ferdu. Neříkám, že to je tak čí onak pouze uvádím možností, které vidím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Ferda v Středa, 18. únor 2009 @ 08:41:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Willy a Kjubik.-- Opravdu jsem to nepsal a proto jsem se ohradil.Není to čestné jednani.-----Ferda-----
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Willy v Středa, 18. únor 2009 @ 16:01:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ferdo,
žádal jsem tě o vysvětlení. Dejme tomu, že ti věřím, žes to nepsal, když to říkáš. Pak je ale třeba zjistit, jakým způsobem se ten článek dostal na tvůj seznam článků? Jak a kdo a proč se přihlásil pod tvým nickem - on zná někdo tvoje heslo? To jsem měl na mysli. Možná je to však otázka spíše pro adminy. tož tak.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Ferda v Čtvrtek, 19. únor 2009 @ 15:59:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To sám nevím----Ferda
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 21. únor 2009 @ 15:33:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ferdo věřím ti, že jsi to nenapsal. I když nevím jak se pak mol dostát na tyto stránky. Každopádně kdo by to mohl zjistit nebo aspoň vypomoct ve zjištění tohoto problému jsou administrátoři. I kdž otázka je pokud jim se bude chtít?
|
]
|
|
Re: Jaka je naše životní úroveň? (Skóre: 1) Vložil: isim v Neděle, 08. únor 2009 @ 18:13:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímavý náhled na krizi.
isim
|
|
|
|
|