Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 19. květen 2021 @ 09:06:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Já se ve své svobodě hřešit i nehřešit svobodně rozhodl žít s Bohem a hříchy ve svém životě eliminovat na minimum - jak jenom jsem svými nedostatečnými lidskými silami schopen. A v tomto jednání mi účinně pomáhá Bůh i svatí v nebi.
|
| NadřazenýRe: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 19. květen 2021 @ 17:49:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Já se ve své svobodě hřešit i nehřešit svobodně rozhodl žít s Bohem a hříchy ve svém životě eliminovat na minimum - jak jenom jsem svými nedostatečnými lidskými silami schopen. A v tomto jednání mi účinně pomáhá Bůh i svatí v nebi.
Tak to je poměrně novinka, Stando. Co jsi pomatuji, zdůrazňoval jsi často, že si teprve vybíráš, rozhoduješ, jestli s Bohem, nebo proti Bohu.
Kdy ses rozhodl, že budeš žít s Bohem a jak se to stalo, že ses rozhodl?
Toník |
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 19. květen 2021 @ 19:42:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Co jsi pomatuji, zdůrazňoval jsi často, že si teprve vybíráš, rozhoduješ, jestli s Bohem, nebo proti Bohu."...
Vidíš, a já v tomto zase vidím tvoje hnidopišství - tvoje hrátky se slovíčky.
Jako svobodný člověk žiji svůj život a rozhoduji se nějakým způsobem pořád. Při každé činnosti. Život naše rozhodnutí vyžaduje. Vždyť i pasivita - nicnedělání - může být vážným hříchem!
Jednou věcí je vůle, rozhodnutí žít podle Boha (vnitřní postoj člověka) a jinou věcí je skutečnost, realita. Kdykoli člověk zhřeší, obrací se tím vlastně k Bohu zády.
A já nejsem bez hříchu i když dobrá vůle žít bez hříchu mi neschází.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Středa, 19. květen 2021 @ 22:26:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jako svobodný člověk žiji svůj život a rozhoduji se nějakým způsobem pořád. Při každé činnosti. Život naše rozhodnutí vyžaduje.
Pořád se v životě o něčem rozhoduješ? Není rozhodnutí jako rozhodnutí. A je taky otázkou z jaké pozice se rozhoduješ. Jsou velká primární pozitivní rozhodnutí a od toho odvíjející se další řekněme tvůrčí rozhodování. Ty ale tyto rozhodování nesmyslně mixuješ.
Vyléčený alkoholik se rozhodne jednou provždy s alkoholismem skončit, a další jeho rozhodnutí již navazují na rozhodnutí primární. Rozhoduje se již v pozitivním světle rozhodnutí prvního. Rozhodne se třeba pomáhat dalším alkoholikům zbavit se závislosti. Neléčený alkoholik se rozhodne s alkoholismem skoncovat, rozhodnutí je to však plané, bez jakéhokoliv léčebného efektu. Alkoholik nemá sílu se závislosti zbavit, jeho rozhodnutí je spíše projevem jeho naděje, ale ani on sám své rozhodnutí nebere moc vážně. A dále v životě se alkoholik rozhoduje z pozice závislosti, a jeho výsledkem jeho rozhodování jsou další a další opilecké excesy.
Jsou rozhodnutí radikální, kdy si vybereš bílou nebo černou, dobro nebo zlo. Další rozhodování pak již probíhá na zvolené cestě.
Popisuješ zde rozhodnutí pro Boha jako rozhodnutí radikální, jako rozhodnutí mezi dobrem a zlem, a popisuješ to tak, že se takto radikálně rozhoduješ neustále a opakovaně. To je rozhodování z neutrální ZLOČINECKÉ pozice, z pozice vlažnosti. Ani horký ani studený. "Pokradu- nepokradu, zabiji-nezabiji". To je velmi závadné rozhodování. Bůh PŘIKAZUJE vybrat si dobro. Nechce volbu, chce POSLUŠNOST. NEUPOSLECHNUTÍ je hříchem, a ne volba. Volba křesťana se ztotožňuje s vůli Boha. Chceš snad tvrdit, že tvoje neustálé radikální rozhodování se děje ve vůli boží? To co nazýváš neustálým rozhodováním se pro Boha není a nikdy nebylo rozhodováním, je to projev tvé neposlušnosti, je to projev zlovolného výběru. Jeden den uposlechnout, druhý zase neuposlechnout, třetí den zase uposlechnout. Něco takového se řeší převýchovou v polepšovně a nepatří to do křesťanské víry. Boha v křesťanství uposlechneme jednou a provždy, a po té cestě pak celý život jdeme. Není to cesta pohodlná, ale jdeme po ní stále vpřed i přes různé překážky. Ve tvém radikálním způsobu rozhodování se stále rozhoduješ, zda po této cestě jít či nejít. A tak jsi jednou horký, jindy studený, jednou kladný a jindy záporný a výsledkem je neutralita, vlažnost, stagnace a žel- zlo.
Oko: Jednou věcí je vůle, rozhodnutí žít podle Boha (vnitřní postoj člověka) a jinou věcí je skutečnost, realita. Kdykoli člověk zhřeší, obrací se tím vlastně k Bohu zády.
A to je právě ono Oko. Když mi křesťané zhřešíme, tak se v žádném případě na kostrbaté cestě k Bohu neobracíme zády, ale okamžitě se obracíme na jeho odpouštějící milost, překážku s Jeho pomocí na cestě překonáme, nezastavujeme se a pokračujeme v cestě dál. To, že hříchem se člověk obrací k Bohu zády nám při katolické výchově nalhaly v dětství. Zhřešíš- obracíš se k Bohu zády- lituješ- znovu se rozhoduješ pro Boha- a v tomto zacyklení stále přešlapuješ na místě a neujdeš ani krok. Nikdy se na cestu nevydáš, nikdy Boha neuposlechneš v Jeho příkazu jednou a provždy. A to jenom pro tu lež v dětství implantovanou do mozku.
Ve SZ Bůh poslušnost přikazuje, a v NZ nás vybízí k následování. Zde není žádné místo pro neustále rozhodování se, zda poslechneš a budeš či nebudeš následovat.
Bůh zná lidskou neschopnost se spasit, a proto přišel jako náš Spasitel aby nás zachránil. Chce po nás abychom Mu ve všem věřili, abychom Ho ve všem poslechli a ve všem následovali. K tomu nám neustále nabízí pomocnou ruku ve formě své milosti a pravdy Ducha.
Podívej se na Jidáše, rozhodl se že Boha zradí, ale pak peníze vrátil, že se rozhodl špatně a zradil krev nevinou. Takové rozhodování chceš Oko? S tímto radikálním rozhodováním přišel jako první satan, pyšně se rozhodoval pro Boha, anebo proti Němu! Vrah se rozhoduje zda zabít či nezabít. Zloděj se rozhoduje zda krást či nekrást. Smilník se rozhoduje zda sesmilní či nesesmilní. Lhář se rozhoduje zda bude lhát či mluvit pravdu. Zrádce se rozhoduje zda bude křivě svědčit, či pravdivě. Modlář se rozhoduje zda se modle bude klanět či nebude. Svévolník se svévolně rozhoduje zda bude Bohu věřit, či nevěřit.
Takové rozhodování nemá a nikdy nemělo v křesťanství své místo. Takové rozhodování náleží vrahům, zrádcům, smilníkům, modlářům, lhářům, zlodějům a svévolníkům.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 20. květen 2021 @ 08:42:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Vidíš, a já v tomto zase vidím tvoje hnidopišství - tvoje hrátky se slovíčky.
V tom, že jsi tu psal, že se v každém okamžiku tvého života rozhoduješ, zda budeš žít s Bohem nebo bez Boha, jestli Bůh nebo Satan, že se rozhoduješ pro dobro nebo zlo, v tom vidíš moje hnidopišství a moje hrátky se slovíčky?
Zvláštní.
Jako svobodný člověk žiji svůj život a rozhoduji se nějakým způsobem pořád. Při každé činnosti. Život naše rozhodnutí vyžaduje. Vždyť i pasivita - nicnedělání - může být vážným hříchem!
To určitě, Stando - to dělá každý normální člověk, že bere odpovědnost a rozhoduje se.
Na to jsem se ale neptal.
Každý normální člověk, když se rozhoduje, tak se také jednou rozhodne.
Psal jsi tu:
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 20. květen 2021 @ 09:20:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Takže chápeš, že se i ty neustále rozhoduješ žít s Bohem nebo bez Boha?
A každý normální člověk se většinou rozhoduje správně podle jím zamýšleného směřování v životě. Někdy ovšem i selže a své směřování zradí. Tehdy tomu říkáme, že zhřeší.
..." Každý normální člověk, když se rozhoduje, tak se také jednou rozhodne."...
Naše lidské rozhodnutí však nemá pevnost skály - chybujeme, hřešíme, zrazujeme svá rozhodnutí - i přesto, že jsme se třeba rozhodli žít s Bohem. Nedokážeme se plně rozhodnout pro Boha do té míry, že bychom snad už vůbec nezhřešili.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 20. květen 2021 @ 09:39:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Naše lidské rozhodnutí však nemá pevnost skály - chybujeme, hřešíme, zrazujeme svá rozhodnutí - i přesto, že jsme se třeba rozhodli žít s Bohem. Nedokážeme se plně rozhodnout pro Boha do té míry, že bychom snad už vůbec nezhřešili.
Oko piš za sebe, ne za všechny! To TVOJE rozhodnutí nemá pevnost skály, a to proto, že jsi skálu Krista do TVÉHO života nepřijal. Jaká míra rozhodnutí, co to zase meleš? Rozhodnutí je ano- ne. Cokoliv mezi je šedý paskvil! Jaké rozhodnutí pro Boha podmíněné nehřešením? Jsi zcela mimo. Bůh přišel kvůli hříšníkům! Bůh přichází k hříšníkům. A ty se na 100% rozhodneš pro Boha až se ty sám samospásně zbavíš hříchu?
Oko, ty se 100% rozhoduješ pro lékaře a jeho léčbu až jsi zdraví? |
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 21. květen 2021 @ 06:44:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Takže chápeš, že se i ty neustále rozhoduješ žít s Bohem nebo bez Boha?
Ne, tvoje převracení a psaní ve druhé osobě tentokrát nechápu - asi kvůli takovýmto tvým postojům píšeš o korouhvičkách a chytrých horákyních?
Psal jsi tu: ' Já se ve své svobodě hřešit i nehřešit svobodně rozhodl žít s Bohem' a teď zase píšeš, že se ' neustále rozhoduješ žít s Bohem nebo bez Boha'.
Jak to tedy máš?
Už ses rozhodl ale teď se zase znovu neustále rozhoduješ, jestli s Bohem, nebo bez Boha?
To ti nevyhovovalo to rozhodnutí žít s Bohem?
Nebo je ti skoro sedmdesát a ještě stále nevíš, co si vybrat?
Je ti hodně těžko rozumět, když uhýbáš, kličkuješ, neodpovíš ani na jednoduché otázky k tomu, co žiješ.
Toník
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 21. květen 2021 @ 08:31:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud ty na jedné straně říkáš, že už stále žiješ s Bohem a na druhé straně se stává, že i ty občas pořád zhřešíš - jsi obyčejným lhářem.
V okamžiku, kdy jsi zhřešil, tak jsi totiž s Bohem docela určitě nebyl.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pátek, 21. květen 2021 @ 10:26:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hele Oko, a ty jako "permanentně kající se hříšník" jsi s Bohem kdy?
Kristus přišel kvůli hříšníkům! V okamžiku když zhřešíme, utíkáme se k boží milosti. Díky milosti a oběti Krista se od nás Bůh neodvrací, a díky víře v Boha a je boží pomoc a odpuštění se neodvracíme my od Boha.
Zhřešit a ještě se obrátit k Bohu zády? To nedělají křesťané, ale zrádci!
Modláři vytváří "svaté" prostředí aby v něm jejich bůh mohl přebývat. Znesvěcení hříchem ze sakrálních prostor modlářského boha vyhání, a vysvěcení přivede zpět. Modlář zhřeší, a to pro něho znamená, že se znesvětil, bohu znelíbil, obrátil se k němu zády, nebyl s bohem, bohu se znelíbil. Modlář následně různými záslužnými úkony udobřuje boha, aby se k němu opět vrátil, slibuje nápravu a činí velká předsevzetí, ale skutek utek, vše je stále při starém. |
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 21. květen 2021 @ 21:41:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pokud ty na jedné straně říkáš, že už stále žiješ s Bohem a na druhé straně se stává, že i ty občas pořád zhřešíš - jsi obyčejným lhářem.
"ty občas pořád zhřešíš"? Co to máš zase za newspeak?
Zase jsi Stando neodpověděl na otázku k tomu, co píšeš.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 22. květen 2021 @ 08:33:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Skutečností vždycky když zhřešíš je, že jsi se v té chvíli odvrátil od Boha, pustil jsi se Boží ruky.
Nelze zároveň být s Bohem a zároveň přitom i zhřešit!
Ani přes veškerá naše předsevzetí žít s Bohem my nedokážeme zcela nehřešit.
Máme své "slabé chvilky" v životě, ve kterých jako křesťané selháváme. Máme je úplně každý.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Sobota, 22. květen 2021 @ 08:41:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Skutečností leda tak u tebe Oko. Když z hřeší, musí se boží ruky o to víc držet! Člověče, vždyť ty nemáš ani ty nejzákladnější zkušenosti z Bohem. Ta pouze tvoje skutečnost pouštění se boží ruky, je stejná hloupost, jako by se tonoucí pustil záchraného kruhu.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 22. květen 2021 @ 09:01:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Skutečností vždycky když zhřešíš je, že jsi se v té chvíli odvrátil od Boha, pustil jsi se Boží ruky.
A to je ve tvém světě "logické", že vždycky když zhřešíš, že jsi se v té chvíli odvrátil od toho "boha", co ti dal svobodu hřešit, hřích ti schválil, dovolil, souhlasil s tvým hříchem, umožnil ti ten hřích?
Na tvoje hřešení jsem se neptal, Stando. Ptal jsem se na tvé rozhodnutí, to nejdůležitější rozhodnutí v životě.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 23. květen 2021 @ 09:49:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
ptej se sám sebe na své hřešení. To moje tě skutečně nemusí zajímat.
Co myslíš, v tom okamžiku, kdy zhřešíš, jsi pořád s Bohem, nebo jsi zrovna bez Boha?
Tvrdíš snad, že neustále žiješ s Bohem a přitom zhřešíš?
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 23. květen 2021 @ 11:35:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Od toho je tu přece boží milost, která se rozhojní tam, kde se objeví hřích. Zhřešit nějakým hříchem neznamená to samé jako hřešit tím samým hříchem pořád, tak jako je to v katolicismu běžné. Boží milost a odpuštění po zhřešení odstraní i sklony k hříchu, takže tímto konkrétním hříchem pak již křesťan nehřeší, a nadobro se ho zbaví. Může se tak posunout a v úklidu pokračovat, čili duchovně růst. Pro různé životní situace se interakčně objeví nějaký další náš dobře zamaskovaný hříšný sklon, dávno získaný třeba při výchově a následné zhřešení pak na tento sklon poukáže. Opět se obracíme na boží milost, která nejenom, že hřích odpustí, ale i uzdraví špatně zahojenou ránu v duši, která se kvůli nějakému spouštěči vynořila jako sklon k hříchu. A dále pak tímto konkrétním hříchem již nikdy nehřešíme.
Bůh je v chrámech našich těl, je v nás. Není vně. Nemusíš k Němu přicházet, když Ho máš v srdci. A když zhřešíš, tak tě Bůh neopouští. Odpustí, uzdraví a hříšné svinstvo ze tvého chrámu těla vyhodí.
Ty Oko když zhřešíš, tak se k Bohu obracíš zády a pouštíš se Jeho ruky. A co děláš pak?
Kdo tě pak očistí, kdo tě omilostní, kdo tě uzdraví? NIKDO!
Pustíš se a pak se stejně pak musíš vrátit jako marnotratný syn, nic jiného ti nezbývá! Jenomže ani ten marnotratný syn neodcházel a nevracel se k otci tisíckrát za život a poučil se.
Proč se Boha pouštíš, když se k Němu stejně musíš vrátit??
Proč takový nesmysl vůbec děláš? Proč takový nesmysl děláš opakovaně?
Tisíceré odchody a opětovné návraty k Bohu? O tom nikdy křesťanství nebylo!
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 24. květen 2021 @ 09:09:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ptej se sám sebe na své hřešení. To moje tě skutečně nemusí zajímat.
Stando, to určitě ne. Proč by mne zajímalo tvoje hřešení? Nejsem úchyl. Tvoje hřešení mne nezajímá.
Chápu, co v této věci žiješ, popisoval jsi to mnohokrát a otevřeně.
Znovu se zeptám na to, co zajímá mne, co žijeme zase my. Nezajímá mne tvoje hřešení, zajímá mne tvoje rozhodnutí, zda chceš žít s Bohem, nebo bez Boha.
Nebo je tvoje rozhodnutí hřešení, že porád stáčíš řeč na hřešení?
Psal jsi tu: ' Já se ve své svobodě hřešit i nehřešit svobodně rozhodl žít s Bohem' a teď zase píšeš, že se ' neustále rozhoduješ žít s Bohem nebo bez Boha'.
Jak to tedy máš?
Už ses rozhodl ale teď se zase znovu neustále rozhoduješ, jestli s Bohem, nebo bez Boha?
To ti nevyhovovalo to rozhodnutí žít s Bohem?
Nebo je ti skoro sedmdesát a ještě stále nevíš, co si vybrat?
Toník |
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 24. květen 2021 @ 13:59:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, já se už dávno rozhodl žít s Bohem.
A domnívám se, že se mi to vcelku i daří.
Ale přesto nedokážu nehřešit zcela a považuji za velice opovážlivé tvrdit, že v okamžiku, kdy zhřeším, že bych snad byl pořád s Bohem.
Ve chvíli, kdy zhřeším, jsem přesvědčen, že jsem se pustil Božího vedení (Boží ruky) a jednal sám ze sebe.
My lidé nedokážeme být ve svých rozhodnutích věrní jako je věrný Bůh - ve chvílích slabosti zrazujeme i svá vlastní rozhodnutí nehřešit a být stále s Bohem a zhřešíme.
Jestliže ty zde tedy o sobě prohlásíš, že jsi se rozhodl žít s Bohem, tak je to pro mě informace docela okrajová - nedostačující. Různá lidská rozhodnutí mívají i jepičí život!
Ve skutečnosti jde spíš o to, jak svůj každodenní život prožíváš reálně, zda u tebe převažuje Boží vedení alespoň občas nad tvojí lidskou slabostí.
Protože říkat o sobě, že tě Bůh neustále vede už v každém tvém okamžiku je sebeohlupováním.
Tomu odporuje naše realita, že každý z nás občas zhřeší. A to jistě není v důsledku Božího vedení!
|
]
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. květen 2021 @ 08:34:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, já se už dávno rozhodl žít s Bohem.
Díky za odpověď, Stando.
A kdy to bylo, kdy se tak stalo?
Nenapsal jsi zatím, do kolika let jsi měl neodpuštěné hříchy, protože jsi neměl "dar pokání, který člověk přijme a vezme za svůj trvalý životní postoj." ani kdy jsi měl ten "trvalý životní postoj". Mnoho let jsi tu ale psal, že si vybíráš, jestli budeš žít s Bohem, nebo bez Boha, psal jsi, že máš "zpropadenou svobodu hřešit" a tu sis hájil.
Kdy ses tedy rozhodl žít s Bohem a proč jsi o tom něco nenapsal?
Určitě by bylo zajímavější, abys přímo a sám za sebe napsal, kdy ses rozhodl žít s Bohem, co tě k tomu dovedlo, jak se to stalo.
A pokud můžeš, vynech prosím tvoje hřešení - chápu, že tvoje hřešení je tvůj život, že tím žiješ, ale tvoje hřešení mne opravdu nezajímá.
Toník |
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 27. květen 2021 @ 09:40:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Poprvé hned, když jsem začal rozum brát. A od té doby jsem toto své rozhodnutí mnohokrát obnovoval - a mnohokrát porušil.
Svobodu zhřešit mám i dneska - kdybych ji neměl, nemohl bych zhřešit prakticky vůbec (ke hříchu je nutné rozumové vědomí, že konám něco proti Božímu řád - a to svobodně a dobrovolně). Samozřejmě jsou i provinění méně závažného rázu, kdy člověk koná zvykově špatně a se sníženým vědomím hříchu (neuvažuje o tom), nebo nevyužije příležitost udělat dobro.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 28. květen 2021 @ 08:31:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A to bylo tak kdy, Stando? A co tě k tomu rozhodnutí vedlo?
Před lety jsi tu ale vícekrát psal, že si stále vybíráš, jestli budeš žít s Bohem, nebo proti Bohu, jestli Kristus, nebo Satan, že to je tvůj svět.
Teď máš tedy jaký postoj? Máš nějaký trvalý postoj, rozhodnutí, že budeš žít s Bohem, nebo ne?
A vynech prosím tvoje hříchy, hřešení a tvou "svobodu hřešit", ta mne v tuto chvíli opravdu nezajímá.
Chápu, že hřešení je tvůj život, že ho nacpeš všude, ale zkus projednou vynechat a psát k tématu, k tomu, na co se ptám, k rozhodnutí, ke tvým životním postojům, zda chceš žít s Bohem nebo bez něj, zda sis vybral Krista, nebo Satana.
Toník
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 28. květen 2021 @ 09:13:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Máš nějaký trvalý postoj, rozhodnutí, že budeš žít s Bohem, nebo ne?
A vynech prosím tvoje hříchy "...
Jistěže mám postoj žít s Bohem!
Ale ve skutečném životě nelze z tohoto postoje nijak vyčlenit tu skutečnost, že nedokážeme zcela nehřešit. Jen ve svém virtuálním světě můžeš vymazat své hříchy a nijak je neřešit - ve světě skutečném existuje stále boj mezi dobrem a zlem a my ať chceme, nebo nechceme, tak jsme jeho účastníci. Někdy zvítězíme (s Boží pomocí), jindy prohráváme - nemůžeme z toho své hříchy vynechat!
Můžeme z nich jenom učinit pokání a odevzdávat je Kristu, aby nás uzdravil.
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 28. květen 2021 @ 09:27:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jistěže mám postoj žít s Bohem!
A je tedy nějaký důvod, proč neodpovíš na otázky k tématu, na co se ptám a porád uhýbáš ke tvému hřešení?
Vezmu tedy jednu otázku po druhé.
A kdy to tak bylo, že jsi začal rozum brát a udělal jsi to rozhodnutí? Toník |
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 28. květen 2021 @ 12:39:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Na hloupou otázku nejde dost dobře odpovědět.
Proč tě vlastně tak strašně zajímá, kdy to bylo? Cožpak na tom záleží? Já to ani přesně nevím, někdy před více, než šedesáti lety. A nebylo to žádné jedno "zázračné" obrácení po kterém by snad hned následoval už jenom svatý život. Byl to spíš proces duchovního růstu. Já se učil žít s Bohem - po malých krůčkách.
Jako by ses mě zeptal, kdy přesně jsem se naučil chodit!
|
]
Re: Bůh je dobrý Otec. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 24. květen 2021 @ 14:30:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je to všechno u něho moc divné. S řk fanatismem jsem se setkal osobně, ale vzhledem k posledním týdnům toto je tedy případ. Dopustil se několika antikřesťanských výroků, za které by sklidil ostrou kritiku i v řk společenství. To by žádný řk fanatik neřekl. Má řk náboženské vzdělání, které ustrnulo kdesi na prvním stupni ZŠ, velmi omezené povědomí sociální, etické. Despotické vytváření vlastních pravidel, patologické lhaní, hulvátské pomluvy a výmysly. O svém osobních vztahu s Bohem se vyjádřit nedokáže ani po výzvě. Ohání se řk učením, ale nikdy necituje katechetismus, ten mu citují jeho oponenti k jeho nepravdivým výrokům. Nikdy nic nenapíše o příkladech ze života řk světců, nenapíše nic o kostelním společenství. Když vyloučím nemoc, tak to vypadá, že je to řk teoretik dlouhá desetiletí odtržený od praktikujících katolíků. Už ty jeho řk vědomosti na úrovni prvního stupně. A další vědomosti která na GS za ty roky nachytal, a o tom píše, ale jinak je v jeho řk vědomostech je obrovská díra. Je u něho zřetelná absence vědomostí, které každý praktikující katolík při mších získává v průběhu života. I ten Martino se pochlubí, že byl někde na pouti, ale on? Ticho po pěšině. Nic. "To není Úďo noumáuní" :-))))) Cizinče, pamatuješ si, že by někdy napsal, že pravidelně chodí do kostela? Já ne. Kdysi psal, že dodává mešní víno a manželka je zaměstnanec na arcibiskupství. Dotazům na toto téma se podezřele vyhýbá. A ta jeho zatvrzelá urputnost ohledně omylů které tvrdí o křtu a pokání jakoby poukazovala na to, že to sám sobě namlouvá jenom aby do kostela nemusel. Ne, neznám žádného katolíka, který by se choval jako on.
|
]
|
|